|
|
Perspektivy pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana
Pejšová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Základním tématem diplomové práce je postavení pojmu estetické zkušenosti na poli současné estetiky. Jako jeden z nejzákladnějších pojmů novověké estetiky byla estetická zkušenost v posledním půlstoletí podrobena kritice z mnoha stran. Zároveň však v posledních desetiletích dochází, z několika souvisejících příčin (znovuoživení filozofického pragmatismu, znovu promýšlení odkazu Kantovy estetické teorie aj.), ke snaze tento pojem reinterpretovat a udržet jej jako smysluplný a funkční v rámci diskurzu estetické teorie. Užším tématem této diplomové práce je obhajoba neopragmaticky laděné interpretace pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana. Práce se pokusí poukázat nejen na Shustermanovy argumenty, které podporují udržitelnost pragmatického pojetí pojmu estetické zkušenosti, ale rovněž i na stanoviska, která v udržení tohoto hlediska brání. Pozornost se bude soustředit především na Shustermanovu interpretaci Deweyho pojetí "umění jako zkušenosti" a v závěru na Shustermanovo vlastní, přesto s Deweyho pragmatismem související téma - somaestetiku. Klíčová slova: estetická zkušenost, pragmatismus, Richard Shusterman, somaestetika
|
|
|
Symbol a pocit v estetice Susanne K. Langerové
Brom, Pavel ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
(česky) Práce se pokouší představit teorii umění Susanne Langerové. V první fázi přibližuje její pohled na percepci, která je ale hluboce provázána s dalšími procesy naší mysli. Proto se práce v pohledu na percepci soustředí i na základní principy komunikace a vyjadřování člověka, které jsou všechny regulovány, v perspektivě této teorie, konceptem symbolu. Symbol je zde prvkem, který jednak při percepci oživujeme, a jednak jej při percepci promítáme do percipovaného. Než se tato práce zaměří na percepci obecně, pokouší se vysvětlit všechny aspekty symbolu jako jedné ze základních jednotek operujících v mysli. Poté postupuje zúžením percepce na percepci umění, v rozlišení diskurzivního a nediskurzivního symbolu a specifického nediskurzivního symbolu v umění. Na základě tohoto rozlišení bude zaměřena pozornost na vysvětlení, jak v takové říši symbolismu pohlíží Langerová na umění, jeho tvorbu a jeho hodnotu. Souběžně s tímto vývojem, od obecné percepce k definici umění, se v textu čím dál více bude pracovat s termínem pocit. Představen bude tento koncept taktéž jako nezbytná součást našeho jednání, komunikace a percepce, ačkoli je pocit chápán běžně jako v opozici k rozumu. Toto provázání bude nezbytné v nastolení pozadí k teorii symbolu, především symbolu v umění. Práce se bude proto věnovat roli...
|
|
|
Vliv vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody
Machálková, Zuzana ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje vlivu vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody, kdy základní otázkou je, zda vůbec mají vědecké znalosti nějaký vliv na estetické oceňování, a pokud ano, jakým způsobem se tento vliv při našem estetickém oceňování přírody projevuje. Práce se při řešení problematiky opírá o vybrané autory, kterými jsou Ronald W. Hepburn, Allen Carlson, Nick Zangwill a Cheryl Foster. Výchozím bodem práce je představení jistého střetu, který nacházíme mezi dvěma postoji, přičemž prvním je postoj kognitivní a druhým postoj formalistický. Pomocí vybraných textů a teorií zmíněných autorů se práce snaží ukázat, jak se tyto dva směry s vědeckými znalostmi v estetickém oceňování přírody vypořádávají a v závěru se snaží nabídnout nové hledisko na danou problematiku, tedy poukazuje na možné propojení těchto směrů. Klíčová slova Estetické oceňování, enviromentální estetika, vědecké znalosti, formální přístup, kognitivní přístup
|
|
|
Estetická distance
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
This work will persue with the concept of psychical distance introduced into the aesthetic theory by Edward Bullough. Psychical distance is a state in which the current "me" is separated from its affects.Psychical distance will be explained by concrete examples of the aesthetic experience. The concept of psychical distance will be applied to both - to art as well as to the common experience. Through the distance we will explain the difference between the pleasant and the beautiful. We will also deal with the role of the lower senses in aesthetic theory. The term psychical distance has been criticized by several authors.The work will also introduce some criticisms with the aim to refute or to prove their relevance for Edward Bullougha's psychical distance concept.
|
|
|
Metafora jako sémantická inovace
Jiráková, Kristýna ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Tématem této práce je teorie metafory jakožto kreativního či významotvorného užití jazyka, jak byla vypracována primárně v rámci debaty filozofů jazyka a estetiků hlásících se k analytické filozofické tradici, která probíhala ve druhé polovině dvacátého století. Cílem práce je ukázat tradiční chápání metafory jakožto čistě rétorické figury (stylistické jazykové ozdoby) jako nedostačující a metaforu představit naopak jako kognitivní prostředek, který na základě sémantické inovace přináší nové vhledy a významy. Práce bude sledovat vývoj pojetí metafory v rámci výše uvedené debaty a pokusí se rekonstruovat základní pozice, které v ní vykrystalizovaly, poukázat jak na jejich dílčí přednosti, tak nevýhody a zároveň vyzdvihnout opakující se okruhy problémů. Klíčovou roli zde sehraje analýza konstituce významu, jež se ukáže být pro výchozí pozici sémantické teorie metafory klíčová. Jedním z ústředních pojmů, které bude práce také sledovat, bude pojem podobnosti, o který se opírá kritizované pojetí metafory coby jazykové ozdoby.
|
|
|
Role imaginace v estetickém oceňování přírody
Vaculová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je otázka role imaginace v estetickém oceňování přírody. Východiskem zkoumání jsou pojetí Ronalda W. Hepburna, Emily Brady a Marcii Muelder Eatonové. Přes názorově odlišné pozice, které tito autoři zastávají, se práce snaží poukázat nejen na rozdíly, ale i na podobnosti v jejich různém chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody. Cílem práce je odpovědět mimo jiné na následující otázky: Jakými způsoby se imaginace vztahuje k estetickému objektu? Jak se liší výkon imaginace při estetickém zakoušení přírody a při zakoušení uměleckých děl? Jakou roli hraje uplatnění imaginace v rozvoji a uchování udržitelných environmentů? Je možná součinnost imaginativního a kognitivního modelu estetického oceňování přírody? První část práce je věnována představení pro toto téma relevantních přístupů. Druhá část práce se zaměřuje na komparaci různého chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody a odpovídá na otázku, jakým způsobem se imaginace vztahuje k diskutovanému estetickému objektu. Další části jsou věnovány zodpovězení výše položených otázek.
|
|
|
Vztah vědy a umění ve filosofii Jana Patočky
Dvořanová, Natálie ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této bakalářské práce bude prozkoumání Patočkova pojetí vědy a umění jakožto dvou způsobů chápání reality, a jejich vzájemného vztahu. Nejprve se zaměřím na představení pozice, ze které Patočkovy úvahy vycházejí - tj. z rozdělení dvou epoch: umělecké a estetické, kdy první odhaluje duchovní pravdy a druhá subjektivní a individuální svět umělce a díla. Estetická epocha začíná v 19. století a váže se tudíž na dobu vědecko-technickou. Věda podle Patočky poskytuje nástroje (a jazyk) pro odhalení pravd objektivních avšak zároveň omezujících. Ovlivňuje veškeré aspekty života, od chápání člověka jako takového po sociální, ekonomické, politické a v neposlední řadě ovlivňuje i právě vědecký přístup k umění. Zároveň ale moderní a současné umění vyjevuje právě pravdy subjektivní a individuální. Nicméně takto se projevuje pouze v době vědecko-technické. Tento vzájemný vztah bude předmětem zkoumání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konstrukce postavy : postava ve fikčních světech a světech příběhu
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se prostřednictvím otázky možností a limitů čtenářových inferencí pokouší poukázat na rozdíly mezi postavami ve fikčních světech a postavami ve světech příběhu. Záměrem práce je dokázat, že svět příběhu chápaný jakožto mentální model se vzhledem k tématu postavy vyhýbá některým obtížím, které provázejí teorie fikčních světů. První kapitola nejprve dává nahlédnout do problematiky definování a teorií postavy a do jejího rámce situuje kognitivní přístupy vůči postavě. Jelikož bývají svět příběhu a fikční svět chápány jako koncepty velmi podobné, jsou ve druhé kapitole nejprve představeny dva protichůdné názory na čtenářovu aktivitu v rámci konstrukce fikčního světa, a sice teorie Lubomíra Doležela a Marie-Laure Ryanové. Skrze jejich vzájemné porovnání je pak vyzdvižen specifický status postavy vzhledem ke čtenářovým inferencím, který dále plní zásadní úlohu v teorii Umberta Eca, jejíž jádro je představeno v kapitole třetí. Provázanost rozumění příběhu s konstrukcí postavy je pak centrem zájmu čtvrté kapitoly, kde jsou kognitivní přístupy reprezentovány teoriemi Alana Palmera a Davida Hermana, a která představuje svět příběhu a postavu v něm jako modely otevřené a pružné. Klíčová slova fikční postava, svět příběhu, fikční svět, mentální model, mezera, inference
|
|
|
Pojetí humorální teorie jako prostředku umělecké tvorby Williama Shakespeara
Hrabaňová, Olga ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
(česky) Cílem této práce je představit humorální teorii jakožto prostředek umělecké tvorby Williama Shakespeara a ukázat, že na základě její znalosti utvářel své divadelní postavy. Humorální teorie je zde nejprve představena v kontextu antické filosofie jako koncept, který má stěžejní vliv na lidský temperament, a následně je její pojetí zkoumáno na základě dobových pramenů v rámci renesanční estetiky, filosofie a medicíny. Stěžejními texty jsou v tomto případě spis De triplici vita Marsilia Ficina a Anatomie melancholie Roberta Burtona. Práce sleduje, jakou cestou se teorie šířila z Itálie do Anglie, zkoumá její vliv na alžbětinské poetiky a možný způsob, jakým se s ní mohl Shakespeare seznámit. V druhé části práce je na základě analýzy čtyř vybraných postav ze Shakespearových her ukázáno, jak temperament těchto postav odpovídá dobovému pojetí humorální teorie. Ve svém základu psychologické dobové pojetí humorální teorie je tak v Shakespearově zdůraznění typologického kontrastu při utváření postav v jeho dramatické tvorbě přeneseno do oblasti estetické jako výrazný koncept dobové divadelní teorie.
|
|
|
Estetika Johna Deweyho a interaktivní umění
Rubášová, Veronika ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je především zaměřena na teorii Johna Deweyho. První a hlavní část práce se zabývá Deweyho pojetím zkušenosti, rozborem procesu zkušenosti a estetickou rovinou tohoto pojmu. Značný prostor je také věnován estetické zkušenosti s uměleckými díly, která je rozebrána na pozadí každodenních zkušeností. Je zdůrazněna jejich kontinuita. Druhá část práce je dodatkem k výkladu Johna Deweyho. Tato část je věnována problematice interaktivního umění. Interaktivní umění je zde pomocí Deweyho teorie interpretováno. Interaktivní umění je zde prezentováno jako umělecký druh, který dokáže zdůraznit již zmíněnou kontinuitu mezi uměleckými díly a každodenní zkušeností, na kterou poukazuje Dewey.
|
host ::
RSS.