|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Hromek, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
95 7 Závěr Již v úvodu této práce bylo nastíněno, že územní plánování je nutnou činností vycházející z potřeby plánovaně a systematicky využít zemský povrch (půdu), nezbytnou plochu pro veškerou ekonomickou a jakoukoliv jinou společenskou činnost. Základními znaky půdy jsou její polyfunkční charakter, omezená rozloha, s tím související nerozmnožitelnost a nenahraditelnost a dále to, že se užíváním neopotřebovává a nespotřebovává.170 Dospět při plánování ideální podoby a uspořádání určitého území, při zastoupení všech zájmů k danému území se vztahujících, i čistě v teoretické rovině k jednomyslnému a nespornému řešení je jistě nemožné. Jistě je na místě zamýšlet se nad pořadím jednotlivých hodnot s konkrétním způsobem využití území souvisejících. Zkoumat, zda je prioritou snaha o maximální výrobu, maximální využití veškerých přírodních zdrojů nebo zdravé, esteticky kvalitní a přírodě blízké životní prostředí (ŽP). Na rozhodování o podobě uspořádání území působí různé zájmy, které mnohdy nejsou spolu zcela slučitelné a často působí proti sobě navzájem. Za nejzákladnější a vůči sobě se velmi často do opozice dostávající zájmy lze označit právě zájem na ochraně ŽP a obecný zájem na zabezpečení základních lidských potřeb. Tyto zájmy formují hlediska, podle kterých lze vytvářet priority pro územně plánovací...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právní principy v odpadovém hospodářství
Braunová, Eva ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěr 65 ZÁVĚR Diplomová práce se zaměřila na rozbor právních principů v oblasti odpadového hospodářství a to především "principu hierarchie", "principu blízkosti a soběstačnosti" a "principu odpovědnosti původce", které jsou nově zakotveny v rámcové směrnici o odpadech. Představují hlavní pilíře pro oblast odpadového hospodářství, kdy si směrnice klade za cíl, trvale snižovat podíl odpadů odstraňovaných skládkováním, zvyšovat míru recyklace a tím zmírnit poškození životního prostředí. Role právních principů je velmi důležitá z hlediska aplikace a interpretace práva a z důvodu vytvoření obecného pravidla, snadno zapamatovatelného, podle něhož se budou tvořit ostatní právní předpisy v dané oblasti, a jenž usnadní orientaci v právních předpisech odpadového hospodářství i pro veřejnost. Význam principů, jakožto i závaznost a vynutitelnost, zůstává otázkou nezodpovězenou. Práce poskytla náhled na jednotlivé teorie, které však nelze absolutizovat, jelikož doposud neexistuje jasný názor na formulaci rozdílu mezi právním pravidlem a právním principem a ani Evropská unie si není sama jistá, jakou roli by měly právní principy v oblasti odpadového hospodářství mít. Směrnice nově jasně definuje pořadí priorit pro nakládání s odpady, kdy na prvním místě hierarchie stojí prevence samotného vzniku odpadů, dalším stupněm...
|
|
|
Vyvlastnění nemovitostí v českém a německém právu
Hrnčíř, Petr ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
67 V. ZÁVĚR Vlastnictví představuje materiální předpoklad pro rozvoj osobní svobody každého jedince a jako takové je chráněno v systémech práva národního, evropského a mezinárodního. Ústavněprávní zakotvení nalezneme konkrétně v čl. 11 Ústavy České republiky a čl. 14 Základního zákona Spolkové republiky Německo. Jeho obsah určuje v obecné rovině zákonodárce vymezením vlastnických oprávnění. Přitom musí šetřit jeho podstaty a smyslu, dodržovat zásadu rovnosti a další ústavněprávní principy. Výjimečně může být zákonodárcem umožněno vyvlastnění jakožto specifický zásah do vlastnického práva. Z dokumentů právní povahy spočívající na mezinárodní spolupráci má pro ochranu vlastnictví největší význam Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, resp. její První dodatkový protokol, jež svými účinky zasahuje na základě čl. 6 SEU a skrze rozhodovací činnost Evropského soudního dvora i do oblasti práva evropského. Vyvlastnění lze pro oba sledované právní řády definovat jako cílený mocenský zásah státu do vlastnického práva uskutečněný na zákonném podkladu, který má za následek nucené úplné nebo částečné odnětí, popř. omezení konkrétních subjektivních vlastnických práv určité osoby ve prospěch státu nebo i jiného subjektu, provedený za účelem realizace projektu sloužícího obecnému prospěchu, a to za náhradu....
|
|
|
Chráněné krajinné oblasti z hlediska práva
Šmídová, Lenka ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
- 127 - ZZÁÁVVĚĚRR V předložené diplomové práci jsem se snažila zachytit problematiku legislativní úpravy institutu zvláštní ochrany přírody a krajiny, chráněných krajinných oblastí. V první části práce se věnuji podrobně vývoji tohoto institutu v českém právním řádu a dále pak stávajícímu pojetí CHKO a jejich postavení v rámci širšího konceptu ochrany přírody a krajiny, zejména s ohledem na ostatní kategorie zvláštní územní ochrany. V další části pak řeším základní ochranný režim chráněných krajinných oblastí s důrazem na jednotlivé nástroje, které zde lze k ochraně přírody a krajiny využít. Specielně se pak věnuji některým činnostem, které mají zásadní vliv na utváření poměrů v chráněných krajinných oblastech. Jedná se zejména o zemědělské a lesní hospodaření, stavební činnost a územní plánování a konečně i rozvíjející se turistické a rekreační využívání CHKO. V souvislosti s režimem ochrany přírody a krajiny uvádím i sankční a odpovědnostní nástroje ochrany přírody a krátce zmiňuji i některé mezinárodní aspekty prolínající do ochrany CHKO, s důrazem na program Člověk a biosféra. V práci jsem se dále pokusila nastínit organizaci státní správy i s ohledem na její chystanou reformu. V kapitole věnované omezení vlastnických práv uvádím některé základní aspekty této problematiky a konkrétní instituty...
|
host ::
RSS.