|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
| |
|
|
Development of problems in contemporary cities in South America * City of La Paz
Valdez Jarandilla, Fernando Hugo ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Zezůlková, Marie (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
This thesis is divided in two literary bodies, the first one a comparative analysis among cities in Latina America and the second one about successful case of Curitiba city. So then, for better understanding the problems of cities in Latin America and especially of La Paz city, which is main analysis of this lecture, within the context of the historical process of contemporary urbanism, where we may find some answers to the origin of urban problems and even some others that will provide guidelines as developed cities in America, which is why we address a synthesis of aspects on historical urbanism where we find references to how cities are hatched. Moreover, the reading also focuses on analyzing the case of the city of Curitiba, where we investigate the possible application of the principles of strategic planning focused on urban sustainability, this reading aims to extract the urban experience which has been subject Curitiba, like other cities in Latin America in the mid to late twentieth century, Curitiba suffered the same problems as other cities, rapid growth, traffic congestion and decreased quality of life, these are some of the challenges Curitiba faced with creative solutions within a context of sustainable development. To propose a set of solutions or proposals to the reality that faces La Paz city, we must first achieve a better understanding of the historical urban processes that have shaped and transformed and later, make an analysis, if the Curitiba ideas and experience could be applied towards the reality of the city.
|
|
|
Integration of social life with urban space syntax
Al-Ibrahim, Najeh Mohammed Mohammed ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Fridrich, Lubor (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Studies in space syntax and cognition have shown consistent statistical relationship between configurational properties of space layouts and people’s spatial cognition (the ability to recall and form a map of space). However, these studies stresses the aspect of spatial cognition that is based on the layout and quality of environment and say nothing about the view that considers the cognitive mapping as a process that is culturally constrained and results in the filtering of messages from the environment in which people live, this means we may have different cognitive mapping outcomes based on people’s values and considerations. If it could be shown that cognitive mapping process is influenced by people’s values and other cultural habits, then it means that configuration or quality is not the only factor that forms individual’s mental representation of space, but there is also another factor, this includes aspects that help individuals gain a specific sense of what is a proper or a satisfactory environment, based on their own particular view. The aim of this thesis is to explore this prediction by investigating the association between configurational features and cognitive representations and thus throw light on how the difference in people’s cultural background affects this association. Two key questions are addressed in this thesis: The first is whether there is a link between spatial cognition and people’s satisfaction about their local place, and the second is whether place satisfaction affects the association between space configuration and spatial cognition. Another question arises from the analysis: Which of the cultural values are most associated with the process of spatial cognition? The main tools and procedures used include: space syntax software to analyze space configurational characteristics of the study areas in question; the central area of Brno city (Czech Republic) and the old city of Damascus (Syria), a questionnaire to examine people’s satisfaction with their local place, a cognitive mapping test, and an on-site observations of pedestrian traffic. The analysis suggests: First, there is a considerable relationship between spatial cognition and place satisfaction, second, spatial cognition tends to be affected not only by the structure of the space but also by the way people understand and give meaning to space. The thesis also shed some light on findings with regard to those have been confirmed by previous studies, in term of how spatial configuration affects aspects of relationship between people and space, especially, the relationship between configuration and pedestrian flow.
|
|
|
Budoucnost panelových sídlišť
Kubínová, Šárka ; Wittmann, Maxmilián
Around one in three Czechs still live in housing estates composed of prefabricated concrete buildings (“panelák”). The construction of such estates was motivated by an enormous housing demand in towns and cities. In their time, “panelák” housing estates provided affordable housing with good sanitation for a large number of people. Before actual construction, significant amounts of energy were dedicated to theoretical work and analysis, resulting in highquality, functional and practical housing units. This is why, even today, people are still interested in living in these panel buildings.
|
|
|
Provozní objekty Velké ceny města Brna - Masarykův okruh
Šebestová, Helena ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Studie se zabývá návrhem objektu hlavního ředitelství Velké Ceny města Brna. V objektu jsou navrženy prostory pro administrativu ( kanceláře vedení okruhu, zasedací místnost, sekretariát, atd.), komisaře a zaměstnance zajišťující údržbu a bezpečný chod okruhu, VIP salónky, konferenční místnost pro média a zázemí pro závodníky (relaxační místnost, garáže). Budova je oválného dynamického tvaru, vytvořeného z ocelové konstrukce a skeletu s lehkým obvodovým pláštěm kombinovaným se vzdušnou prosklenou fasádou. Centrální část objektu je navržena v hlavní ose areálu autodromu. Funkční změnou v řešeném území byl vytvořen koridor mezi vstupní bránou do areálu automotordomu, určené pro veřejnost a následné osové napojení vstupní brány směrem od příjezdové cesty k paddocku. Návrh je řešen tak, aby splňoval bezpečnostní kritéria, ale zároveň se dokázal navodit správnou atmosféru závodníkům i návštěvníkům.
|
|
|
Ztracená místa uvnitř Brna - architektonicko-urbanistická studie
Šimara, Eva ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomní práce se zaměřuje na uvedení do problematiky proluk v soudobém městě. V úvodu práce je definována obecná typologie proluk na kterou navazuje strategie možných využití potenciálu proluk při jejich postupném přerodu na veřejné prostory před jejich případným zastavěním. Práce je rozdělena na 3 oddíly - analýzu, strategii a případovou studii.Část analýzy se zaměřuje na proluky širšího centra Brna a jejich zařazení dle typologie.Část strategie je popsána formou jakési „lékárničky“ k tomuto účelu vytvořené. Část případové studie se zabývá možnými principy dostavby vybrané proluky, a to městskými domy na proluce po bloku domů v ulici Veselá.
|
|
| |
|
|
Rozvoj území ostrova Štvanice v Praze
Skoumal, Jan ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Práce, jejíž zadání vychází z architektonicko-urbanistické soutěže zadané hl. m. Praha, předkládá návrh nové definice ostrova Štvanice v Praze. Práce řeší problematiku začlenění do městské struktury, napojení na dopravní tahy, funkční využití ostrova volbou vhodných programů s městskými funkcemi. Hlavním motivem řešení jsou návrhy objektů a nové prostorové uspořádání veřejných prostorů ostrova, využití potenciálu Vltavy, nábřeží a jejich kultivace.
|
host ::
RSS.