|
|
Lidské tělo v české a švédské idiomatice a frazeologii
Kuželová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je porovnat české a švédské idiomy obsahující název části lidského těla. Pomocí seznamu idiomatických výrazů vytvořeného z dostupných frazeologických slovníků a další literatury a následného dohledání českých ekvivalentů je práce zaměřena především na míru ekvivalence somatických idiomů v těchto dvou jazycích. Teoretická část je věnována idiomatice jako jazykové disciplíně, rozdílům v pojetí a definici idiomu v češtině a švédštině a jsou zde vymezeny typy ekvivalence použité v praktické části práce. Praktická část je kromě již zmíněné ekvivalence zaměřena na frekvenci užití jednotlivých částí lidského těla obsažených v sesbíraném vzorku idiomů, jejich zařazení a ekvivalenci. Dále se zde zabýváme několika skupinami idiomů a poukazujeme na rozdíly v jejich vnímání. Okrajově se věnujeme také etymologii několika vybraných výrazů. Klíčová slova: čeština, švédština, lidské tělo, frazeologie, idiom, ekvivalence, etymologie
|
|
|
Jazyk titulků v překladech z norštiny
Hupáková, Petra ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vrbová, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza překladu audiovizuálního materiálu z norštiny do češtiny. Teoretická část práce je věnována charakteristice audiovizuálního překladu s důrazem na titulkování. Pojednány jsou strategie a koncepty významné při překladu titulků a hlediska kvality překladu titulků. V praktické části je nejprve analyzován audiovizuální materiál originálu, film Lovci hlav, včetně jeho knižní předlohy. Následně je provedena analýza překladatelských strategií a řešení použitých při překladu titulků dle Lomheimova modelu. Pojednán je také překlad příznakové řeči, kulturně vázaných prvků a humoru. V závěru je zhodnocena kvalita překladu titulků. Klíčová slova: audiovizuální překlad, překlad, titulky, film, norština, čeština
|
|
|
Lidské tělo v dánské frazeologii a idiomatice
Doležalová, Daniela ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce je kontrastivní studií dánské a české somatické frazeologie. Teoretická část popisuje frazeologii jako celek a blíže se věnuje segmentu lidského těla. Dále je porovnána dánská a česká terminologie a nastíněny možnosti přístupů ke zkoumání frazeologie, především strukturní a kognitivní. Praktická část vychází z korpusu dánských frazémů/idiomů excerpovaných z dánských slovníků a příruček a k nim dohledaných českých ekvivalentů. Na základě definovaných kritérií pro ekvivalenci je tento soubor zkoumán jak ze strukturního tak z kognitivního hlediska. Výsledkem je korpus dánských a českých frazémů/idiomů s určením ekvivalence každé jednotky, celková analýza výsledků, podrobná analýza ekvivalence specifických typů frazémů/idiomů a kognitivní analýza vybraných skupin frazémů/idiomů.
|
|
|
Švédské vokály z perspektivy českého mluvčího
Janíčková, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá samohláskami švédštiny z české perspektivy. Hlavním cílem je popsat švédský vokalický systém s ohledem na mluvčí švédštiny, jejichž mateřským jazykem je čeština. Uvedení do problematiky segmentálních systémů obou jazyků a porovnání akustických a artikulačních charakteristik samohlásek vytváří teoretický rámec pro empirickou část, kterou tvoří vlastní orientační výzkum. Ten ověřuje hypotézy založené na rozdílech mezi českým a švédským vokalickým systémem. Analýza rozptylu získaných dat pak srovnává frekvenční hodnoty švédských samohlásek produkovaných rodilými Čechy s hodnotami pro švédské rodilé mluvčí. Výsledky jsou podkladem k obecným doporučením pro výslovnost samohlásek v oblasti fonetiky švédštiny jako cizího jazyka.
|
|
|
Norwegian place-names
Zirhutová, Martina ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tématem diplomové práce "Norská toponyma" jsou jména nejrůznějších geografických lokalit (např. řek, měst, hor, jezer, ulic) v Norsku. Na názvy je nahlíženo z nejrůznějších hledisek a cílem je prozkoumání nejdůležitějších skupin jmen, analýza nejznámějších názvů a srovnání norských a českých toponym. Ve všech částech práce je kladen důraz především na jazykové aspekty dané problematiky.
|
|
|
Categories language and its future implementation is an interesting view of the Danish
Haušildová, Kateřina ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Gammelgaard, Karen (oponent) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Cilem teto pnice je podat uceleny pohled na kategorii budoucnosti a jeji jazykovou realizaci ve skandinavskych jazycich. V prvni casti disertace, ktera se zabYva filozofickym pojetim kategorie budoucnosti, vytvafim s vychodiskem v jedne ze dvou stezejnich teorii o metafyzice casu, dynamicke A-teorii, intuitivni a z lingvistickeho hlediska relevantni model casu, ktery je na rozdil od tradicnich modelu schopen postihnout temporaini asymetrii charakteristickou pro radu evropskych i mimoevropskych jazyku. Misto tradieni easove pfimky je budoucnost v tomto modelu znazornena jako rozvetveny system potencialnich sledu udalosti, z nichZ nektere jsou pravdepodobnejsi nez jine. Druh east prace je venovana popisu budoucich konstrukci v danstine, norstine a svedstine, tedy jazycich naldejicich k takzvane oblasti bez futura v severni Evrope (jf. Dahl 2000). Konstrukce jsou zde pojednany systematicky podle zpusobu jejich gramatikalizace z lexikalnich prostredku vyjadfujicich modalitu, ze sloves pohybu nebo z gramatickych ryrazu oznaeujicich aspekt. Za ustredni typy gramatickych prostredku pro vyjadreni budoucnosti jsou ve skandinavskych jazycich povaZovany konstrukce s modalnimi slovesy vil a skal (danstina a norstina), ska (svedstina), de-venitivni konstrukce s kommer til at (danstina), kommer til (norstina) a kommer...
|
|
|
Jazyk a rétorika volebních plakátů
Robovská, Luisa ; Hartlová, Dagmar (oponent) ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo analyzovat jazykové a jiné prostředky, pomocí kterých přesvědčují volební plakáty. Jako materiál nám posloužily volební plakáty švédských parlamentních stran z kampaně před parlamentními volbami v září 2006. Celkem jsme použili 94 plakátů šesti politických stran (Centerpartiet, Folkparteit, Miljöpartiet de gröna, Moderata samlingspartiet, Socialdemokraterna,Vänsterpartiet). Při analýze plakátů jsme se nechali inspirovat rétorikou, a to ze dvou důvodů. Zaprvé mají volební plakáty a rétorika stejnou funkci - přesvědčit. Proto jsme předpokládali, že budou také používat podobných prostředků. Zadruhé nám rétorika pomohla dodat analýze potřebnou strukturu díky rozdělění na pět částí. Jeden po druhém jsme tedy analyzovali následujícící prvky: 1. způsob argumentace, 2. dispozici a strukturu plakátů, 3. jazyk a styl, 4. působení na city a nakonec 5. vizuální složku plakátů. Těžiště této práce však spočívá v jazykové analýze. Protože politické strany využívají média typického především pro reklamu, zajímal nás také rozdíl mezi jazykem reklamy a politiky. Pokusili jsme se vymezit hranici mezi nimi a určit, v jakém vztahu k nim se nachází jazyk volebních plakátů. Jedním z našich závěrů je, že plakáty se opravdu do velké míry podobají rétorickému projevu, často se řídí rétorickými pravidly a...
|
|
|
Možnosti vyjádření dokonavosti a nedokonavosti v dánštině
Houhová, Jana ; Vrbová, Jaroslava (oponent) ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce)
Základním východiskem práce je myšlenka, že českému rodilému mluvčímu, který je zvyklý rozlišovat v jazyce slovesa dokonavá a nedokonavá, může v dánštině občas odpovídající prostředek k vyjádření vidu chybět. Za cíl práce jsem si proto stanovila odhalit rodilému mluvčímu češtiny možnosti, které k odlišení významu dokonavosti a nedokonavosti v dánštině může použít. Práci jsem rozdělila na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části v úvodu stručně pojednávám o vidovém systému českých sloves, o vidu dokonavém a nedokonavém a způsobu jejich použití a v dalších oddílech se zabývám konkrétními způsoby, jimiž lze v dánštině význam dokonavosti a nedokonavosti vystihnout, a pokouším se definovat i situace, v nichž překlad z češtiny do dánštiny nečiní problémy. Nabízím několik možností klasifikace dánských sloves na základě charakteru děje, které se do jisté míry podobají klasifikaci sloves českých na základě dokonavosti a nedokonavosti, a sice dělení na slovesa statická a dynamická (tj. slovesa vyjadřující buď stav, nebo děj), telická a atelická (tj. slovesa označující děj, který buď vede, nebo nevede ke změně stavu) a dělení založené na způsobu slovesného děje (tj. dělení na slovesa perfektivní a imperfektivní, přičemž obě skupiny zahrnují další podskupiny sloves rozdělených na základě průběhu děje v...
|
|
|
Obraz hlavy, ruky a srdce v českém a norském jazyce
Collerová, Jitka ; Štajnerová, Petra (oponent) ; Vrbová, Jaroslava (vedoucí práce)
Z rozboru je patrno, že vnímání ruky, hlavy a srdce v české a norské kultuře není příliš odlišné. To odpovídá skutečnosti, že se obě kultury vyvíjely v podobném kontextu (obě jsou evropské a ovlivněné křesťanským učením). V sebraných výrazech vykazují všechny tři části těla podobné funkce. Ruka zastupuje v obou obrazech činnost nebo práci, ale také moc, ovládání a vlastnění. Vedle toho hraje také důležitou roli v mezilidských kontaktech a nonverbální komunikaci (gesta). Ruka je také základním měřítkem vzdálenosti, množství a nezbytný pomocník pro orientaci v prostoru. Výrazy ve spojitosti s hlavou zastupují rozum, myšlení, vůli, nadání, myšlení a smysl. Norskou doménou jsou výrazy vyjadřující kontrolní funkci hlavy. Hlava, stejně jako ruka, představuje důležitou součást nonverbální komunikace a její orientace v prostorů je velmi důležitá. V obou jazycích jsou věci v pořádku, pokud je hlava směrem vzhůru. Srdce zastupuje v obou jazycích to nejopravdovější v člověku, lásku, soucit, náklonnost, statečnost, ale také smutek a lítost. Obraz srdce jako sídla odvahy je díky staroislandským ságám lépe zachován v norském jazyce. Všechny tři části těla se také objevují v metonymických výrazech. Každá část je zástupcem rozdílných věcí. Ruka zastupuje pracujícího člověka nebo přímo lidské kvality (většinou související s...
|
|
|
Využití internetových nástrojů jako učební pomůcky pro studenty norštiny
Seková, Miroslava ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím internetu při řešení některých otázek z oblasti gramatiky norštiny. Teoretická část seznamuje čtenáře se základy korpusové lingvistiky, s možným využitím internetu pro lingvistické účely, se způsobem, jakým fungují internetové vyhledávače a webový korpus WebCorp, a nakonec se základními pojmy jako jsou frekvence a regulární výrazy. V praktické části jsou představeny vybrané internetové nástroje - norský výkladový slovník Norsk ordbok (Ordnett), Oslo-korpus, WebCorp a Google - s pozorností zaměřenou zejména na jejich vyhledávací schopnosti. Samotný výzkum pak dané nástroje porovnává na základě výsledků hledání správných odpovědí na simulované dotazy studentů řešících nejasnosti v oblasti gramatiky. Nejčastěji se jedná o problémy při výběru správné předložky. Na závěr se posuzují výhody a nevýhody jednotlivých nástrojů a zejména míra jejich přesnosti a spolehlivosti.
|
host ::
RSS.