|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
3 transient induced by control dorsal root stimulation. Using this model together with transgenic labeling of specific neuronal populations could be useful in the future, especially for pharmacological testing of new analgesic drugs. SOUHRN PRÁCE Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky Ca imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního míšního rohu. Analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco druhý typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci...
|
|
|
Modulace synaptického přenosu, studium na míšních řezech in vitro
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci, zejména za patologických bolestivých stavů. Cílem naší práce bylo rozvinout metodu calcium imagingu na míšních řezech in vitro. Tato metoda umožňuje sledovat změny intracelulární koncentrace volných vápenatých iontů (iCa2+ ), které jsou hlavním mediátorem neuronální plasticity. V naší práci jsme se soustředili na použití této metody na konvenčním fluorescenčním mikroskopu a na studium vlivu aplikace látek ovlivňujících synaptický přenos. V experimentech byly snímány koncentrační změny iCa2+ v 744 neuronech zadních rohů míšních (lamina I a II) po elektrické stimulaci zadních kořenů. V první sérii experimentů byly použity stimulační protokoly preferenčně aktivující A a A+C vlákna zadních kořenů a ověřena dlouhodobá stabilita vápníkových odpovědí. Stimulace zadního kořene vyvolala ve sledovaných neuronech rychlý a pozdní typ vápníkové odpovědi. Aplikace antagonistů glutamátových receptorů AMPA a NMDA typu, CNQX (50µM) a MK801 (45µM) snížila podle očekávání amplitudu vápníkové odpovědi oproti kontrolním hodnotám a potvrdila jejich jednoznačný význam pro synaptickou aktivaci. V několika pokusech jsme zkoumali účinek kapsaicinu, známého agonisty TRPV1 receptorů. Aplikace i nízké koncentrace kapsaicinu...
|
|
|
The role of TRPV1 receptors in nociceptive signalling at spinal cord level
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v rozvoji a udržování zejména patologických a chronických bolestivých stavů. Důležitou roli v tomto procesu hrají vaniloidní receptory typu 1 (TRPV1), které jsou přítomny na presynaptických zakončeních primárních aferentních neuronů v superficiálních oblastech zadního rohu míšního. Změny v aktivitě míšních TRPV1 receptorů mají velký dopad na nociceptivní přenos. Existuje celá řada procesů, jejichž účinek na nociceptivní přenos je zprostředkován TRPV1 receptory a které ovlivňují jejich funkci. Tato práce se zaměřila zejména na úlohu proteázou aktivovaných receptorů typu 2 (PAR2), chemokinu CCL2 a chemoterapeutika paclitaxelu, spojeného s aktivací TLR4 receptorů. PAR2 patří do rodiny receptorů spojených s G proteiny a jsou aktivovány proteázami. Role PAR2 receptorů při vnímání bolesti je úzce spjata s jejich přítomností v populaci neuronů míšních ganglii kde jsou často exprimovány s TRPV1 receptory. Tato práce se proto soustředila na modulaci nociceptivní signalizace po aktivaci míšních PAR2 receptorů. Chemokin CCL2 se ukázal být důležitým faktorem v rozvoji neuropatické bolesti po poranění nervu. V provedených experimentech byl účinek aplikace CCL2 studován hlavně vzhledem k aktivaci míšních TRPV1 receptorů....
|
|
| |
|
|
Mechanismy vzniku patologických bolestivých stavů a úloha vaniloidních TRPV1 receptorů
Pospíšilová, Eva ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Tkáňové poranění vede v důsledku působení mechanismů periferní senzitizace primárních nociceptorů a centrální senzitizace neuronů v zadních rozích míchy ke zvýšení citlivosti organismu na bolestivé i nebolestivé podněty. V těchto procesech hraje klíčovou úlohu subpopulace kapsaicin - senzitivních senzorických neuronů. Kapsaicin-senzitivní neurony exprimují na svých periferních i centrálních zakončeních kapsaicinové TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1) receptory, lokální aplikace vysoké dávky kapsaicinu může způsobit regionální destrukci těchto zakončení. TRPV1 receptory se rozhodujícím způsobem podílí na neurálním přenosu nociceptivní informace a na jeho modulaci. Cílem studie bylo ověřit úlohu kapsaicin - senzitivních primárních aferentních vláken a roli periferních i centrálních TRPV1 receptorů v rozvoji hypersenzitivity vznikající po poranění chirurgickým zákrokem, otestovat účinek vysoké dávky kapsaicinu a specifického TRPV1 antagonisty na pooperační bolest a blíže objasnit funkci centrálních TRPV1 receptorů v mechanismech nocicepce. Na zvířecím modelu plantární incise byly behaviorálními metodami testovány odpovědi zvířat na mechanické (pomocí Von Freyových vláken) a tepelné podněty (pomocí tepelného zdroje) před provedením a v několika časových intervalech po provedení chirurgického...
|
|
|
Modulace synaptického přenosu nociceptivní signalizace v zadním rohu míšním
Špicarová, Diana ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
6 SOUHRN Patologické bolestivé stavy spojené s různými onemocněními nebo poraněním tkáně jsou doprovázeny zvýšenou citlivostí k podnětům. Tato hypersenzitivita je podmíněna zejména periferní senzitizací nociceptorů a centrální senzitizací v míše. Jedním ze stěžejních procesů probíhajících při centrální senzitizaci je modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním. Studie zahrnuté v této dizertaci se zabývaly možnostmi regulace synaptické účinnosti prostřednictvím cytokinu TNFα, inzulinu a agonisty TRPV1 receptorů N-oleoyldopaminu (OLDA). Tyto tři látky jsou syntetizovány v CNS, přitom produkce TNFα v míše je spojena zejména s neuropatiemi. TNFα a inzulin mají potenciál modulovat synaptický přenos. Endogenní agonista TRPV1 receptorů OLDA může aktivovat míšní TRPV1 receptory, které jsou v drtivé většině exprimovány na centrálních zakončeních nociceptivních neuronů spinálních ganglií. TRPV1 receptory jsou známy jako integrátory nociceptivních podnětů především z výzkumu periferních receptorů na nociceptorech, které mohou být senzitizovány pomocí mediátorů zánětu a aktivovány zvýšením teploty nebo snížením pH, což v míše není pravděpodobné. S využitím techniky terčíkového zámku byly snímány miniaturní nebo evokované excitační postsynaptické proudy (EPSC) na neuronech v superficiální oblasti zadního rohu...
|
|
|
Stavy patologické bolesti, úloha modulace míšního synaptického přenosu
Nerandžič, Vladimír ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci. Studie z poslední doby naznačují velký význam míšních presynaptických TRPV1 (transient receptor potential vanilloid) receptorů, které na periferii působí jako integrátory nociceptivních podnětů. Mechanismy jejich aktivace a jejich vliv na modulaci synaptického přenosu ale nejsou dosud zcela známy. Předchozí studie také ukázaly vliv řady mediátorů zánětu a cytokinů na funkci TRPV1 receptorů. Cílem naší studie bylo proto ukázat, jak se mění aktivace presynaptických TRPV1 receptorů v míše po aplikaci endogenního agonisty N-oleoyldopaminu (OLDA) u modelu periferní neuropatie, po inkubaci s cytokinemTNFα a jaký je účinek prekurzoru anandamidu N-acylfosfatidylethanolaminu (NAPE). V experimentech byly snímány miniaturní excitační postsynaptické proudy (mEPSC) na neuronech akutních míšních řezů metodou patch clamp. V první sérii experimentů byla testována citlivost na aplikaci endogenního agonisty OLDA 5 dnů po navození modelu periferní neuropatie. Aplikace již nízké koncentrace OLDA (0,2 μM) výrazně zvýšila frekvenci mEPSC na 250 % kontrolní hodnoty, na rozdíl od snímání u kontrolních experimentů kde je ke zvýšení potřeba vysoké koncentrace OLDA (10 μM). Inkubace řezů s TNFα ve druhé řadě pokusů u stejného...
|
|
|
Korová elektrická stimulace a bolest
Rusina, Robert ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Paleček, Jiří (oponent)
Úvod: Cílem studie bylo zkoumání účinků stimulace senzorimotorické kůry na bolest u laboratorních zvířat. Behaviorální model sledoval prahy bolesti u deaferentovaných zvířat v závislost na korové stimulaci a dva neurofyziologické modely sledovaly různé složky reflexu otvírání tlamy a evokovaných potenciálů zubní dřeně (TPEP) po korové stimulaci. Metodika: V behaviorálním modelu byly u 18 deaferentovaných (po dorsální rhizotomii) potkanů a 14 kontrol měřeny prahy bolesti před a po korové stimulaci technikou plantar test a tail-flick. V neurofyziologickém modelu byly zvířatům implantovány elektrody do zubní dřeně, nad mozkovou kůru a do m. digastricus. 15 zvířat bylo rozděleno do 3 skupin - stimulace s frekvencí 60Hz, 40Hz a skupina bez stimulace. TPEP byly snímány před stimulací a po 1h, 3h a 5h kontinuální korové stimulace. U 10 dalších potkanů byly snímány TPEP po jednorázové stimulaci zubní dřeně a u 5 potkanů po stimulaci s podmiňováním. TPEP a EMG z m. digastricus byly snímány a analyzovány souběžně a byla použita multirezoluční technika na potlačení šumu. Výsledky: Behaviorální model: 1) Stimulace senzorimotorické kůry u zdravého zvířete způsobila hypestezii kontralaterální přední končetiny; 2) deaferentace zvýšila prahy bolesti; 3) stimulace senzorimotorické kůry vracela zvýšené latence zpět na...
|
|
| |
|
|
Heterogenita a segmentace účastníků na českém devizovém trhu
Paleček, Jiří ; Vejmělek, Jan (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na historii a vývoj devizového trhu a následně na celkovou charakteristiku devizového trhu. Následně porovnává retailový a velkoobchodní devizový trh, zkoumá objem a strukturu obratů na devizovém trhu, a přístup jednotlivých subjektů k informacím, kde velkoobchodní účastníci mají obrovskou převahu díky mnoha výhodám, hlavně finančním. Zjištění toho, zdali je trh centralizován, nebo decentralizován, to závisí od subjektu, retailový trh je decentralizovaný a velkoobchodní je centralizovaný. Dále bylo předmětem zkoumání chování jednotlivých subjektů a zjišťování marginálních odlišností mezi malými a velkými subjekty a vlivu subjektů. Velkoobchodní subjekty mají prokazatelně vyšší vliv na devizový trh, ale podle teorie Noise Traders může být situace i opačná, a trh mohou ovlivňovat i retailoví obchodníci. Práce naráží i na problematiku, kdy retailové subjekty pronikají na velkoobchodní trh. Na závěr přináší práce pohled na problém chybějícího středního trhu a navrhuje rozdělení současného trhu na více segmentů. Poslední bod se zabývá reakcí na noční zprávy.
|
host ::
RSS.