|
| |
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Genetická predispozice k celiakii
Cibuľová, Anna ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Celiakie je chronické střevní onemocnění autoimunitního charakteru, které se vyskytuje převážně u geneticky predisponovaných osob. U pacientů dochází k nepřiměřené imunitní odpovědi na přítomnost glutenu obsaženého v některých obilovinách. Pacienti jsou doživotně závlislí na dodržování přísného dietního režimu. Genetická predispozice je z velké části založena na přítomnosti alel HLA-DQ2 a HLA- DQ8. Zbytek genetického rizika dosud není objasněn, ale vzhledem k autoimunitnímu charakteru onemocnění lze předpokládat, že genetická predispozice by mohla být skryta v polymorfismech genů, které se podílejí na směrování či regulaci imunitní odpovědi. CÍLE: Našim cílem bylo zjistit korelaci mezi fenotypem a genotypem u členů rozsáhlé třígenerační rodiny s mnohočetným výskytem celiakie a dalších autoimunitních chorob a ověřit, které vybrané genotypy korelují s fenotypem a do jaké míry. U všech členů rodiny jsme provedli genotypizaci alel HLA-DQB1 a HLA-DRB1, dále genotypizaci polymorfismů C1858T genu pro PTPN22, C1188A genu pro IL12B a C2029T genu pro TLR2. U TLR2 byla sledována také míra exprese na úrovni proteinu a na úrovni mRNA. METODY: Genotypizace HLA-molekul byla provedena pomocí metody PCR se sekvenčně specifickými primery, genotypizace polymorfismů v genech pro PTPN22 a IL12B pomocí metody PCR-RFLP...
|
|
| |
|
|
Jednotlivé subpopulace T regulačních buněk a jejich role při alergických onemocněních
Kubrová, Romana ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
CD4+ T regulační buňky představují heterogenní populaci T lymfocytů, kterou lze prostřednictvím charakteristických molekulových znaků a místa vzniku dělit na pestrou škálu jednotlivých subpopulací. T regulační buňky se uplatňují ve většině imunitních reakcí. Jednou z jejich klíčových funkcí je ustanovení tolerance vůči potenciálně neškodným antigenům vnějšího prostředí a potravy. U jedinců, u kterých mechanismus ustanovení tolerance selhal a došlo u nich k rozvoji alergického onemocnění, byla prokázána narušená funkce a snížené proporční množství T regulačních buněk. Neustále se zvyšující prevalence alergických onemocnění napříč světovou populací vede k hledání prognostických znaků, které by na zvýšené riziko rozvoje alergických onemocnění poukazovaly a jejichž včasná diagnostika by umožnila zavést vhodná preventivní opatření. Zatímco takovým prognostickým znakem se zdá být subpopulace přirozených T regulačních buněk, subpopulace indukovaných T regulačních buněk pak sehrává nezastupitelnou roli při specifické alergenové imunoterapii. Klíčová slova T regulační buňky, alergická onemocnění, pupečníková krev, FoxP3, specifická alergenová imunoterapie
|
host ::
RSS.