|
|
Chemická komunikace u myšic rodu Apodemus
Obstová, Lucie ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o speciálním mazovém orgánu, sloužícím pravděpodobně k chemické komunikaci u čtyř druhů myšice rodu Apodemus - A. flavicollis, A. sylvaticus, A. agrarius a A. microps. Tento orgán se nachází na ventrální straně ocasu a označuje se tedy jako orgán kaudální. Kaudální orgán je tvořen značně zvětšenými mazovými žlázami. Vyvinut je zvláště u samců, ale samice a mláďata tento orgán vlastní také. Morfologická struktura orgánu je stejného základu bez ohledu na druh, pohlaví či věk, ovšem míra vývinu se mezi druhy liší. Orgán vylučuje sekret, jehož chemické složení není doposud známo, ovšem díky plynové chromatografii se zjistilo, že rozdíly ve složení sekretu se nacházejí jak mezi druhy, tak i vnitrodruhově. Tento sekret je v podstatě vizitkou jednotlivce, neboť s sebou nese informace o druhu, pohlaví, věku, či dokonce i populační příslušnosti. Funkce orgánu není stále známa. Mohl by sloužit ke značení teritoria, hrát roli v sociálních interakcích (myšleno agonistické chování) nebo být důležitou součástí kopulačního chování.
|
|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Potravní ekologie kuny skalní (Martes foina) v Evropě.
Nováková, Lucie ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Kuna skalní, Martes foina (Erxleben, 1777) se v posledních desetiletích stává silně synantropním živočichem a také narůstá její populační hustota. Tato práce shrnuje poznatky o potravních návycích kuny skalní v Evropě. V první části jsou uvedeny metody, kterými lze potravní ekologii studovat např. rozbor trusu či analýza obsahu žaludku a střev. Je popsán způsob výpočtu nejčastěji používaných hodnot charakterizujících potravní ekologii kuny. Ve druhé části je analyzována geografická variabilita a sezónní změny v potravě kuny skalní v různých částech Evropy. Zdá se, že na potravní návyky má vliv typ prostředí, ve kterém kuna skalní žije. Byly prokázány rozdíly v potravě v urbánním a v rurálním prostředí, dále byly zjištěny i vnitrohabitatové rozdíly. Ve třetí části této práce jsou popsány hlavní složky potravy, kterými jsou různí drobní obratlovci, bezobratlí živočichové (hlavně hmyz) a plody, a také jsou diskutována některá specifika v potravě kuny. Zmíněny jsou i zdroje potravy, které poskytuje člověk. Klíčová slova: potravní ekologie, kuna skalní, Mustelidae
|
|
|
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
|
|
|
Genetická variabilita sysla obecného (Spermophilus citellus) v České Republice
Starcová, Magda ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Sysel obecný (Spermophilus citellus) je podle zákona o ochraně přírody i podle Červeného seznamu kriticky ohroženým druhem. V České republice, která představuje severozápadní okraj jeho areálu rozšíření, se sysel v současnosti vyskytuje na 34 lokalitách, které jsou poměrně malé a vzájemně izolované. Do střední Evropy se tento druh rozšířil v souvislosti s neolitickou deforestací. Disjunktní typ distribuce sysla byl způsoben výrazným poklesem jeho početnosti během druhé poloviny 20. století v důsledku změn polního hospodaření, fragmentace krajiny a dalších faktorů. Lze předpokládat, že tento proces zanechal stopy na genetické struktuře našich populací. Hlavním cílem této práce byla podrobná analýza genetické variability populací sysla obecného na území České republiky a hledání korelací s dostupnými údaji o jeho biologii a demografii. Bylo použito 13 mikrosatelitových lokusů a zpracováno celkem 408 vzorků z 27 lokalit v ČR a 3 vzorky z 1 lokality v Maďarsku jako outgroup. Pomocí různých přístupů byly odhaleny detaily o substruktuře a diferenciaci jednotlivých populací, genetické variabilitě, míře inbreedingu a geografické distribuci genetické variability. Mezi studovanými populacemi byla nalezena signifikantní genetická diferenciace, západo-východní gradient v genetickém složení populací a zóna přechodu mezi...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Akustická komunikace a varovné signály dvou druhů syslů Spermophilus citellus a S. taurensis (Sciuridae; Rodentia).
Schneiderová, Irena ; Petrusková, Tereza (oponent) ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce)
5 ABSTRAKT Akustická komunikace a varovné signály sysla obecného a nedávno popsaného sysla taurského byly v minulosti jen velmi málo zkoumány. Cílem této práce proto bylo získat základní informace o akustické komunikaci uvedených druhů hlodavců. Bylo zjištěno, že sysel obecný vydává 6 vokálních (growl, rapid growl, scream, squeak, chirp, whistle) a 1 nevokální (tooth chatter) zvuk. Tyto zvuky jsou vydávány při bezprostředním ohrožení života, během vzájemných kontaktů a po zaregistrování predátora. Varovným signálem obou druhů je tonální harmonický hlasový projev whistle. Nejčastěji se skládá ze dvou odlišných elementů, které mohou splývat, mohou se překrývat v čase nebo mohou být odděleny intervalem. První element se vyznačuje konstantní frekvencí, zatímco druhý element je o něco více frekvenčně modulován. Někteří jedinci obou druhů vydávají varovné signály tvořené jen jedním elementem. Na základě rozdílů v akustické struktuře varovných signálů je u obou druhů možné rozlišovat různé jedince. U sysla taurského byly nalezeny rozdíly mezi varovnými signály samců a samic. Klíčová slova: Spermophilus citellus, Spermophilus taurensis, Sciuridae, sysel, antipredační chování, akustická komunikace, vokalizace, hlasový repertoár, varovný signál.
|
host ::
RSS.