|
| |
|
|
Stanovištne premenlivý rast smreku na hornej hranici lesa, Hrubý Jeseník
Boszczyková, Dita ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Zo stromov z dvanástich stanovísk v Hrubom Jeseníku boli postupne vytvorené letokruhové chronológie smreku obyčajného (Picea abies) s cieľom odhaliť variabilitu v radiálnom raste a odozve na teploty, s ohľadom na pozíciu v ekotone hornej hranice lesa a na orientáciu svahu voči slnečnému žiareniu. Vzorky boli odoberané na svahoch s juhozápadnou a severovýchodnou orientáciou v troch výškových úrovniach v ekotone hornej hranice lesa: na hranici lesa v zapojenom poraste a v stromových skupinkách v strednej a najvyššej časti ekotonu. Výsledky ukázali, že radiálny prírast stromov z juhozápadných svahov na hranici lesa je mierne väčší v porovnaní so stromami zo severovýchodných svahov, predovšetkým pri starších stromoch. V stromových skupinkách neboli nájdené významné rozdiely v raste smreku medzi opačne orientovanými lokalitami. Na všetkých stanoviskách bola identifikovaná zreteľná rastová depresia v 70. a 80. rokoch, ktorá je pravdepodobne výsledkom silného znečistenia a súčasne klesajúcich teplôt v tomto období. Od 90. rokov bol zaznamenaný trend zvyšujúceho sa prírastu, súvisiaci pravdepodobne s rastúcou teplotou a so zvyšujúcimi sa dusíkovými vstupmi. Stromy z ekotonu hornej hranice lesa ukázali najsilnejší vzťah k teplotám vo vegetačnej sezóne. S nadmorskou výškou sa prejavil posun od najsilnejších...
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Ekologické trendy v produkci xylému dřevin
Tichý, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Xylogeneze (formování dřeva) je jedním z nejdůležitějších biologických procesů na Zemi. Dřeviny během tohoto procesu ukládají atmosférický uhlík, a jsou tak zásadním aktérem v koloběhu uhlíku, potažmo i v interakcích biosféry a klimatického systému Země. Na průběh xylogeneze má vliv mnoho faktorů, mezi hlavní patří fotoperioda, teplota a dostupnost vody. Význam a dopad jednotlivých faktorů na xylogenezi se mění s časem a místem na Zemi. Kambium, které svým dělením tvoří dřevo, vstupuje během roku do dormantní a aktivní fáze. V rámci změn aktivity kambia se tvoří letokruhy, ze kterých je možné vyčíst, v jakých podmínkách se strom nacházel při tvorbě daného letokruhu. Tato charakteristická vlastnost dřeva je předmětem mnohých studií a můžeme ji využít při zkoumání dopadů klimatické změny na xylogenezi.
|
|
|
Geografická charakteristika extrémních propadů růstu borovice lesní ve střední Evropě
Mík, Milan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá extrémní propady růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve střední Evropě. Studium významných negativních růstových anomálií (pointer years) je skrze vztah klima-růst jednou z metod zkoumání reakcí lesních porostů na probíhající klimatickou změnu. Dendrochronologická data pocházejí z Česka (23 lokalit) a Slovenska (4 lokality). Hlavní hypotézou diplomové práce bylo, že projevy extrémních růstových let odpovídají klimatickým anomáliím a mohou tak být vysvětleny geograficky. Mezi cíle patřilo 1) vytvořit pro každou z lokalit chronologii Cropperových hodnot popisující extrémní snížení růstu; 2) vysvětlit klimatické příčiny negativních Cropperových hodnot pro jednotlivé lokality; 3) určit geografické zákonitosti rozložení extrémních snížení růstu; 4) prostorově interpolovat extrémní snížení růstu. Výpočet Cropperových hodnot byl založen na metodě normalizace v plovoucím okně při zvolení délky okna 13 let na detrendovaných dendrochronologických datech 50letým kubickým splinem. Vytvořené chronologie byly korelovány s měsíčními klimatickými daty (teploty, srážky, SPEI). Dále byly určeny geografické zákonitosti rozložení propadů růstu pomocí hierarchické klastrové analýzy. Současně byly lokality klastrovány i v 17 nejextrémnějších růstových letech, které byly zároveň...
|
|
|
Pozorované a projektované změny teplot v oblasti Alp a jejich dopady
Pinc, Martin ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Pozorované a projektované změny teplot v oblasti Alp, jejich příčiny a dopady Abstrakt V práci je uvedeno shrnutí poznatků z odborných prací zabývajících se výzkumem a vývojem klimatu v Alpách. V textu je uvedeno fyzickogeografické členění Alp, modely sloužící k popisu vývoje teplot do budoucna a přírodní a lidské faktory, které ovlivňují vývoj klimatu v alpské oblasti, a také jsou v práci popsány možné důsledky tohoto vývoje. Práce se věnuje popisu vývoje klimatu zejména ve švýcarských Alpách a oblasti Walliských Alp na švýcarsko-italské hranici. Další část práce se zabývá scénáři vývoje klimatu a rozděluje je podle předpokládaného vývoje emisí a uvádí k jednotlivým scénářům předpokládaný vývoj teplot. Cílem práce je popsat modely vývoje klimatu používané v alpské oblasti, jejich spolehlivost a určit, v jakých případech se modely vývoje klimatu odlišují od dat naměřených na meteorologických stanicích. Dalším cílem práce je určit faktory, které přispívají k oteplování v Alpách. V práci je uvedena také prognóza vývoje teplot a popis důsledků tohoto vývoje. Pozorované teploty v Alpách jsou v práci srovnány s teplotami, které předpovídají modely klimatu a je testována přesnost těchto modelů klimatu. Dalším tématem jsou emisní scénáře použité ve Švýcarsku, ty jsou rozděleny do několika kategorií podle...
|
|
|
Pozorované a projektované změny teplot v oblasti Alp a jejich dopady
Pinc, Martin ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Pozorované a projektované změny teplot v oblasti Alp, jejich příčiny a dopady Abstrakt V práci je uvedeno shrnutí poznatků z odborných prací zabývajících se výzkumem a vývojem klimatu v Alpách. V textu je uvedeno fyzickogeografické členění Alp, modely sloužící k popisu vývoje teplot do budoucna a přírodní a lidské faktory, které ovlivňují vývoj klimatu v alpské oblasti, a také jsou v práci popsány možné důsledky tohoto vývoje. Práce se věnuje popisu vývoje klimatu zejména ve Švýcarských Alpách a oblasti Walliských Alp na švýcarsko-italské hranici. Další část práce se zabývá scénáři vývoje klimatu a rozděluje je podle předpokládaného vývoje emisí a uvádí k jednotlivým scénářům předpokládaný vývoj teplot. Poslední část práce se věnuje modelování vývoje teplot pomocí výzkumu letokruhů stromů. Cílem práce je popsat modely vývoje klimatu používané v alpské oblasti, jejich spolehlivost a určit, v jakých případech se modely vývoje klimatu odlišují od dat naměřených na meteorologických stanicích. Dalším cílem práce je určit faktory, které přispívají k oteplování v Alpách. V práci je uvedena také prognóza vývoje teplot a popis důsledků tohoto vývoje.
|
|
|
FENOLOGIE DŘEVA STROMŮ A KEŘŮ NA HORNÍ HRANICI LESA V ZÁVISLOSTI NA MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem mikroklimatických podmínek (teplota vzduchu u vzrostných vrcholů, teplota kmene a půdy) na fenologii dřeva stromů (Picea abies) a keřů (Pinus mugo), rostoucích na stejné lokalitě v ekotonu horní hranice lesa (HHL). Fenologický a mikroklimatický výzkum probíhal v Krkonoších v nadmořské výšce 1 370 m n. m. ve vegetačním období roku 2017, s cílem porovnat průběh tvorby dřeva v závislosti na mikroklimatu, zjistit teplotní prahy růstu dřeva a odlišnosti v morfologii buněk stromů a keřů. Na základě analýzy mikroklimatu stromů a keřů byly stanoveny jednotlivé proměnné (průměrná, průměrná minimální, průměrná maximální teplota, denní amplituda teplot vzduchu, kmene a půdy) charakterizující vegetační období. V rozmezí dubna až října probíhal v intervalu 6 - 11 dní odběr mikrovývrtů stromů a keřů, které byly následně laboratorně zpracovávány a zkoumány. Byly rozlišovány následující fenofáze vývoje dřeva: kambiální, zvětšující se, lignifikující, dospělé buňky a buňky předchozího letokruhu. Mezi stromy a keři byly následně identifikovány rozdíly v počtu buněk jednotlivých fenofází. Dále byly vypočteny teplotní prahové hodnoty pro jednotlivé fenologické fáze, které byly následně porovnány s prahovými teplotami uváděnými v literatuře. Výsledky ukazují, že průměrná teplota vzduchu u...
|
|
|
Faktory ovlivňující růstové trendy a stabilitu klimatického signálu u středoevropských jehličnanů
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Rydval, Miloš (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje studiu růstových divergencí stromů, a to jak ve smyslu nestability klimatického signálu, tak vytváření subpopulací s rozdílnými růstovými trendy na jednom stanovišti (tzv. individuální růstová variabilita, IRV). Cílem práce bylo detekovat IRV a nestabilitu klimatického signálu a geografické faktory, které ji ovlivňují u porostů borovice lesní (Pinus sylvestris) z nízkých nadmořských výšek a u smrku ztepilého (Picea abies) z horní hranice lesa, tj. typických stanovišť dvou významných středoevropských jehličnanů. Za tímto účelem byly na dvou zájmových plochách v Kokořínsku a dvou v Krkonoších změřeny dendrometrické parametry všech stromů, pořízeny vývrty a každý strom byl polohově zaměřen. Nestabilita klimatického signálu byla zjišťována klouzavými korelacemi stanovištních chronologií s klimatem. Ke zjištění změny reakce na klima jednotlivých stromů byl použit párový t-test korelačních koeficientů ve dvou časových oknech. Pro odhalení růstových trendů v rámci porostu a rozdělení stromů do responder chronologií byla použita analýza hlavních komponent (PCA). Variabilita byla vysvětlována korelacemi z- skórů stromů s individuálními podmínkami (topografie, velikost stromu, kompetiční index). Výsledky ukazují, že reakce stromů na klima se v čase mění. U smrku dochází...
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; van der Maaten, Ernst (oponent)
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
host ::
RSS.