|
| |
|
|
Synagogal Music Practice in Prague at the time of the First Czechoslovak Republic
Stellmacher, Martha ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent) ; Ross, Sarah M. (oponent)
Židovská komunita a náboženská praxe v pražských synagogách od druhé poloviny 19. století do šoa Téma této historicko-etnografické studie je pražská židovská obec a jejích přibližně 30 synagog a modliteben v období od druhé poloviny 19. století do holokaustu, přičemž hudebně-liturgická praxe slouží jako prisma výzkumu. Zkoumají se liturgické fenomény a náboženský vývoj, které jsou dosud zanedbané v bádání o česko-německo-židovské Praze, a hudební dějiny v českých zemích. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké formy a významy židé dali jejich modlení a jednání v pražských synagogách v tomto období. Studie se zakládá především na archivním výzkumu a analýze písemných dokumentů, jako například spisů Israelitské/Židovské náboženské obce a úřadů, sbírek hudebnin a dobového zpravodajství, dále pak hmotných pramenů i pramenů oral history. V popředí stojí přitom tři aspeky, které prolínají celou studii: organizační rámec, rámec aktérů a rámec praxe. První část studie se zabývá strukturální organizací zastřešující Israelitské/Židovské náboženské obce a organizací jednotlivých modlitebních komunit, které byly po organizační a liturgické stránce zcela samostatné a tedy rozmanité. Dále se zkoumají úkoly a role aktérů hudebně-liturgické praxe, tj. těch osob, které měly podíl na zpěvu a hudbě při bohoslužbě. K tomu patří...
|
|
|
Ustavování hranic hudebního světa kapely Ortel
Mára, Jaromír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat praxe ustavování hranic hudebního světa kapely Ortel, respektive komunity Ortel, vyjednávané aktéry zevnitř i vně komunitu a zasadit toto jednání do souvislosti s bojem o legitimitu hodnot komunity ve veřejném prostoru, s ekonomickými aspekty, politickou angažovaností, pojímáním radikality a zažíváním kulturní úzkosti a marginalizace členy komunity. Téma nahlížím prizmatem etnomuzikologie a sociální a kulturní antropologie a ve středu mého zájmu je hudba. Hudbu definuji jako sociální objekt, jako lidskou činnost, expresivní kulturu a zásadní prvek ustavování (a čtení) hudebních komunit. Dynamičnost a heterolokální charakter hudebních komunit nahlížím skrze koncept hudebních světů. Pozornost při popisu komunity zaměřuji na prostupné a nejasné kontury hranice komunity, které jsou aktérsky vyjednávané zevnitř i zvnějšku komunity, kdy tato hranice se neobejde bez obrazu vnějšího nepřítele. Výzkum je postaven na etnografické metodologii. Primárním zdrojem dat je terénní výzkum formou zúčastněného pozorování na koncertech kapely, polostrukturované rozhovory a analýza souvisejících materiálů v kyberprostoru, mediálním světě a dalších dokumentů. Ukazuji, že důsledkem konání zainteresovaných aktérů je cílené i nezamýšlené posilování homogenní reprezentace skupin na obou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hudba v českém vězeňství
Poskočilová, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
"Hudba v českém vězeňství" je etnomuzikologickou studií fungování hudby ve vězení Práce středí na roli hudby v každodenním životě odsouzených a při výchovných aktivitách. Zabývá se vztahem odsouzených k hudbě, hudebními činnostmi ve věznici a přístupem vězeňské služby ČR k hudebním aktivitám. Cílem diplomové práce je podat plastický vu hudby a hudebních aktivit v českém vězeňství podoby, v jakých se hudba ve věznicích objevuje, a na základě výpovědí odsouzených a zaměstnanců vězeňské služby ukázat, jaké zde má funkce. e vězení, tedy prostředí takzvané totální instituce, se lidé ocitají v extrémních podmínkách, které ovlivňují široké spektrum jejich prožívání. S nástupem do výkonu trestu odnětí svobody se odsouzený potýká s mnoha změnami, jež negativním způsobem ovlivňují kvalitu jeho života. Z výzkumu vyplývá, že hudba je pro některé vězně velmi důležitým prvkem, který může výrazně ovlivnit jejich chování a prožívání pobytu ve vězení a může jejich neblaze pociťovaná omezení z toho vyplývající ředkládaná á práci se tak pokouší se v izolovaném prostředí mění u odsouzených vnímání funkce hudby oproti témuž během život na svobodě. Jakou roli hraje hudba v uvězněného? A v jakém modu hudební produkce má vězeň k hudbě přístup? Klíčová slova: vězení, totální instituce, hudba ve věznici, poslech hudby, koncerty ve...
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
host ::
RSS.