|
|
Období vlády Ahmeta Zoga pohledem československé diplomacie
Křepinský, Matěj ; Vinš, Přemysl (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na léta 1925-1939 v Albánii, kdy byl v čele země Ahmet Zogu. Cílem je seznámit čtenáře s pohledem československého zastoupení v Tiraně na toto období skrze politické zprávy zasílané na ministerstvo zahraničí v Praze a ukázat, čemu především diplomaté věnovali pozornost. Na základě obsahové analýzy je popis politického zpravodajství rozdělen do pěti hlavních témat. Ty zahrnují osobu Ahmeta Zoga, vliv cizích států, domácí politiku, společnost a problematiku armády a četnictva. Zároveň je čtenář pro porozumění obsahu politického zpravodajství seznámen s historickým vývojem Albánie mezi léty 1925-1939, Zogovou biografií a vývojem československého meziválečného zastoupení v Tiraně.
|
|
|
Reflexe jugoslávské politiky a jugoslávské každodennosti v českém periodickém tisku v prvních letech po skončení druhé světové války
Vojnovič, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autor provede analýzu zpráv, komentářů, reportáží a dalších článků, ve kterých vybraná česká tištěná média referovala v letech 1945-1948 o dění v Jugoslávii. Bude si všímat jak zpravodajství o politických událostech či hospodářském vývoji Jugoslávie, tak i článků reflektujících jugoslávskou každodennost (kulturní události, národnostní vztahy, náboženství, turismus apod.). Chronologicky bude výzkum ohraničen květnem 1945 (osvobození Československa) a červnem 1948 (zveřejnění tzv. rezoluce Informačního byra). Heuristická základna práce bude zvolena tak, aby pokrývala politické rozvrstvení tehdejší české veřejné scény. Autor bude tedy analyzovat příslušné články v periodikách vydávaných KSČ či této straně blízkých (Rudé právo, Kulturní politika), prozkoumá články publikované v deníku Svobodné slovo, který vydávala Československá strana socialistická, a v deníku Lidová demokracie, tiskovém orgánu Československé strany lidové. Analyzovat bude též zpravodajství, komentáře a reportáže publikované v nezávislých denících a časopisech, které měly blízko k nekomunistickým stranám (Svobodné noviny, Přítomnost, Svobodný zítřek). Lze vycházet z hypotézy, že zpravodajství médií, která byla orientována levicově, bude převážně pozitivní, až oslavné. Dá se též předpokládat, že periodika politicky a ideově blízká...
|
|
| |
|
|
Vědomí vlastní svébytnosti u Srbů z Dalmácie. A rozvoj srbské státní myšlenky v Království Dalmácie v letech 1878 -1905
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
(česky) Tématem mojí práce je přiblížení sporných otázek týkajících se národního vymezení srbské komunity v Dalmácii mezi lety 1878 až 1905. Jedná se o dílčí posouzení vztahu pra-voslavné církve a srbského národního hnutí v Dalmácii. Dále se práce zaměřuje na zformová-ní komunity římskokatolických Srbů a jejich vnitřní profilací. Zkoumán je rovněž srbský pří- stup k jejich konfliktu s Chorvaty v rámci Dalmácie. Práce má též přiblížit historiografické spory vedené na toto téma mezi chorvatskými a srbskými historiky. V práci se přibližuji okolnosti zformování srbského národního hnutí a vzniku samostatné politické srbské strany. Ve zvoleném období se věnuji v rámci strany prezentovanému přístupu k pravoslaví a přístupu vedení pravoslavné církve k vymezení srbské národní identity. Dále se zabývám římskokatolickými Srby a spornými otázkami s nimi spojenými. Zaměřil jsem se také na postoj srbské reprezentace k chorvatskému národnímu hnutí a vypo- řádání se s jeho nároky v rámci vlastního národního projektu. Zjistil jsem, že propojení mezi liberálním srbským národním hnutím a místním vedením pravoslavné církve bylo těsnější, než je běžně uváděno v odborné literatuře. V případě Srbů katolíků se mi podařilo přiblížit konflikt mezi jejich vírou a národní identitou, ale i jejich roli v místním...
|
|
|
Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941: Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie
Sovilj, Milan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá velmi složitým československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před a na začátku druhé světové války. V této době Československo jako nezávislý stát už neexistovalo, zatímco Jugoslávie musela pořád balancovat mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby zachránila svou teritoriu a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava, navázání spíš formálních slovensko-jugoslávských styků než přátelských a srdečných, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, nepodnikání skoro žádných akcí jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků menšin české a slovenské proti Protektorátu, Slovensku a Německu, nakonec i odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československo- jugoslávských vztahů v letech 1939-1941. Analýza těch vztahů byla založena především na velkém a náročném archivním výzkumu, ale i na studiu příslušné literatury, memoárů a dobového tisku. Zároveň se jedná o tematiku, která dosud nebyla tak detailně zkoumána jak v České republice, tak i v zahraničí.
|
|
|
Percepce zahraniční politiky USA za vlády Billa Clintona v Bosně a Hercegovině prostřednictvím amerického tisku
Matela, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat stanoviska několika vybraných novinářů The New York Times vůči participaci tehdejší oficiální politiky Spojených států ve válce v Bosně a Hercegovině (1992-1995). Na základě dobových textů několika výrazných osobností americké publicistiky první poloviny 90. let práce podává obraz toho, jak konflikt na Balkáně rezonoval na stránkách jednoho z nejpopulárnějších amerických periodik a především to, jakým způsobem jednotliví analytici průběžně hodnotili balkánskou politiku prezidenta Billa Clintona a jeho národně-obranného týmu. Vedle této ústřední, praktické části, která obsahuje také přehled analyzovaných autorů a politickou orientaci The New York Times, nastiňuje práce celkový charakter zahraniční politiky W. J. Clintona i George Bushe staršího, historicko-společenské pozadí bosenského konfliktu a podrobný přehled událostí ve válečné Bosně s výrazným důrazem na účast Bílého domu.
|
|
|
Přístup hlavních srbských politických stran k nacionální otázce ve druhé a třetí Jugoslávii
Krestovská, Dina ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje výzkumu zabývajícím se vývoji přístupu hlavních politických stran v Srbsku k nacionální otázce a k srbskému národnímu programu. Výsledky výzkumu zachycují, jak se v uplynulém čtvrtstoletí měnil postoj srbských parlamentních stran k srbské národní otázce v závislosti na stěžejních meznících vývoje (počátky a rozvoj systému více politických stran; války v první polovině 90. let; eskalace kosovské krize). Práce se mimo jiné zabývá i odlišnostmi mezi deklarovanými programy a principy a reálnou stranickou politikou. Během výzkumu byly analyzovány programové i faktické modifikace přístupu ke zmiňované problematice u následujících stran: Socialistická strana Srbska, Demokratická strana, Srbské hnutí obnovy, Srbská radikální strana, Demokratická strana Srbska a Občanský svaz Srbska. Heuristicky práce vychází především z publikovaných pramenů: příslušných stranických programů; rezolucí stranických sjezdů a konferencí; projevů klíčových představitelů zmiňovaných stran.
|
|
|
Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání
Adamec, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Jan Adamec: Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání Dizertační práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin, Praha, 2015 Abstrakt Práce se zabývá krizí maďarského komunistického režimu během roku 1956. Začíná exkurzem do období Nového kurzu a následného vnitrostranického boje mezi premiérem Imre Nagyem a prvním tajemníkem ÚV MSP Matyásem Rákosim v letech 1953-1955. Práce pak pokračuje obdobím tzv. destalinizace, iniciované prvním tajemníkem ÚV KSSS Nikitou S. Chruščevem. Krizi maďarské komunistické strany pak prohloubily Rákosiho demise, nástup Ernőa Gerőa v červenci 1956 a rehabilitace obětí vnitrostranických čistek. Politická krize se zároveň odehrávala v kontextu vážných ekonomických problémů a rostoucí nespokojenosti na venkově. Dne 23. října uspořádali studenti v Budapešti a dalších maďarských městech demonstrace, které přerostly do masových protirežimních nepokojů. Zasáhly proti nim sovětské jednotky, které v rámci krizového managementu nařídilo do Budapešti povolat sovětské vedení. Tato první intervence však nedokázala rodící se hnutí potlačit a obnovit moc stávajícího vedení. Především v Budapešti vznikla řada povstaleckých skupin a v celé zemi postupně vznikaly revoluční výbory, jejichž cílem byl především dosáhnout odchodu sovětských jednotek ze...
|
|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
|
Utváření národní identity vojvodinských Maďarů v literárních a publicistických textech v meziválečném období minulého století
Matela, Matěj ; Gál, Eugen (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce má za cíl prezentovat vývoj utváření národní identity vojvodinských Maďarů v období mezi dvěma světovými válkami, zejména pak na jejich literární činnosti. První část práce je zaměřena na historicko-společenskou situaci Maďarů v Jugoslávii, tj. jakými způsoby se proměnil jejich život po ratifikaci Trianonské smlouvy a včlenění do Království SHS, dále nastínění politických práv, situace ve školství, apod. Následující kapitola podává obraz literární a publicistické činnosti. V této části práce jsou definovány hlavní literární směry, jsou uvedena zásadní periodika a antologie a nejdůležitější osobnosti, které v období mezi dvěma válkami formovaly kulturní život Vojvodiny. Závěr bakalářské práce se na základě beletrie, publicistických textů a s využitím literatury odborné (jedná se zejména o práce maďarských autorů působících ve Vojvodině) věnuje hlavnímu tématu, tj. budování národní identity Maďarů žijících v meziválečné Jugoslávii, resp. tomu, jak tyto osobnosti nahlížely na existenci vojvodinské literatury a vlastní národní/regionální identitu.
|
host ::
RSS.