|
|
Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století
Fabian, Jakub ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století se zabývá rolí chorvatského hlavního města a jeho vlivem na ústřední postavy vybraných děl uvedených autorů. Časové období přelomu století bylo zvoleno záměrně z důvodu probíhajícího rozpadu Jugoslávie, následného válečného konfliktu na Balkánu a poválečného hledání jistot. Tyto faktory zapříčinily migraci většího množství osob mj. i do oblasti Záhřebu zvané Nový Záhřeb, která je důležitým urbánním prvkem chorvatské metropole, a proto i diplomové práce. Bouřlivé události a nejisté životní podmínky z konce minulého a počátku tohoto století znamenaly pro některé obyvatele změnu životního stylu a ustáleného řádu, jejichž průběh se prostřednictvím hlavních aktérů zvolených děl pokusí práce objasnit.
|
|
|
Ideologie, hra, tajemství: Role slovinské moderní pohádky v letech 1945-1975
Slezáková, Magdalena ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobami slovinské moderní pohádky v letech 1945-1975 a zkoumá role, které jí její autoři přisuzovali. Práce vychází z předpokladu, že v tomto období existovaly ve slovinské moderní pohádce tři základní autorské přístupy: moderní pohádka ve službách státní ideologie, moderní pohádka jako svobodná fantazijní hra a moderní pohádka s přesahem. Tyto tři role zkoumá na příkladu devíti moderních pohádek, jež vybírá povětšinou z kánonu slovinské literatury pro děti a mládež: Udarna brigada (Anton Ingolič), Zgode in nezgode kraljevskega dvora (Milan Šega), Drejček in trije Marsovčki (Vid Pečjak), Moj dežnik je lahko balon (Ela Peroci), Strah ima velike oči (Marjan Marinc), Kosovirja na leteči žlici (Svetlana Makarovič), Potovanje v tisočera mesta (Vitomil Zupan), Deklica Delfina in lisica Zvitorepka (Kristina Brenkova) a Avtomoto mravlje (Jože Snoj).
|
|
|
Bosenská identita v postjugoslávské literatuře
Janečková, Tereza ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, existuje-li v postjugoslávské próze nějaká společná identita, o které by se dalo mluvit jako o bosenské. Nejprve vysvětluje základní teoretická východiska: otázku národní literatury, kánonu a literární identity. Na několika příkladech z předjugoslávské a jugoslávské prózy se ukáže, že v určité době společná identita existovala. Poslední část práce analyzuje konkrétní ukázky z tvorby porozpadové Bosny , a to včetně autorů, kteří odešli do emigrace, a pomocí výše naznačené teorie a teorie o rozpadu mýtu se snaží najít odpověď na titulní otázku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
|
|
Literární stopy Zofky Kveder v českém periodickém tisku mezi léty 1900 a 1906
Bernardová, Eliška ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tématem bakalářské práce je působení slovinské spisovatelky Zofky Kveder v českém periodickém tisku. Zaměří se na dobu autorčina pobytu v Praze od roku 1900 do roku 1906. Cílem práce bude prozkoumat, v jakých typech dobového periodického tisku publikovala, která svá díla zde otiskla a tyto texty analyzovat v kontextu jejího celoživotního díla a dobové slovinské a evropské literární tvorby. Dalším cílem bude zjistit, jestli byly všechny její v Čechách publikované texty otištěny nebo vydány i ve Slovinsku. Pozornost bude věnována také autorčině spolupráci se Zdenkou Háskovou, její přítelkyní a překladatelkou do češtiny.
|
|
|
Téma násilí v současném srbském dramatu (1996-2009)
Novosad, Jakub ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce podává nárys vývoje srbského divadla a dramatu od 2. poloviny 20. století dodnes a definuje východiska současné srbské dramatiky. Její charakteristiky i specifika popisuje na základě rozboru konkrétních dramatických děl. Přitom důraz je kladen jednak na přelomové divadelní události 80. a 90. let 20. století, jednak na významné dramatické osobnosti sledovaného období druhé poloviny 20. století. Práce obsahuje detailní základní rozbory tří výrazných textů novodobé srbské dramatické literatury.
|
|
|
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
|
|
|
Jazyková situace u Slovanů v Habsburské monarchii v 19. století
Nedvědová, Milada ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent) ; Honzak-Jahić, Jasna (oponent)
Behem svého historického vývoje se vetší cást jižních Slovanu (Slovinci, Chorvati, cástecne Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny) a západních Slovanu (zejména Ceši a Slováci) postupne stávají soucástí spolecného státu - Habsburské ríše, respektive Rakouského císarství a následne Rakousko-Uherska. Pro všechna zmínená národní spolecenství predstavuje 19. století vyvrcholení jejich emancipacních snah predevším v rovine stabilizace jazykové normy, dosažení kulturní a intelektuální svébytnosti. Celková historická a kulturní situace ve spolecném státe behem 19. století nabízí možnost areálového, sociolingvistického a diachronního pohledu na kodifikacní procesy u jednotlivých národních spolecenství, která jsou z politického centra organizována jednotným vzdelávacím a administrativne politickým systémem. Stále kvalitnejší a vyšší vzdelání privedlo všechna národní spolecenství obývající spolecný stát k odborné, kulturní i politické emancipaci a monarchii nakonec vnitrne rozložila. Práce se v první cásti venuje klícovým okamžikum u zkoumaných Slovanu do 19. století. Strucne mapuje politickou i kulturní historii všech zkoumaných národu zhruba od prvního spolecného kulturního a pro nekteré i politického areálu Velké Moravy a cyrilometodejské mise. Zachycuje vytvárení samostatných slovanských státních útvaru ci ztrátu...
|
|
|
Současná srbská divadelní scéna v Bělehradě - pohled na původní srbskou divadelní scénu
Krásová, Marta ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Práce obsahuje přehled vývoje srbských bělehradských divadelních scén a dramatu v období od konce druhé světové války až do počátku 21. století. Důraz je kladen jak na důležité divadelní instituce, tak i na významné osobnosti srbského dramatu i společenské a politické události, které měly vliv na jejich tvorbu. Součástí práce je také základní rozbor tří dramatických textů novodobé srbské literatury a přehled repertoáru výrazných divadelních scén v Bělehradě. Klíčová slova: Srbské drama, bělehradská divadelní scéna, současná dramatická tvorba, Kovačević, Srbljanovićová, Pavić
|
|
| |
host ::
RSS.