|
|
Aspekty práva šaría ve Velké Británii
Hamplová, Kateřina ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce pojednává o fenoménu paralelních legislativních norem platných na území Velké Británie. Ve Spojeném království je zaručena vymahatelnost té části islámského práva, která je věnována rodinným a dědickým záležitostem. Tento jev je výsledkem procesu trvajícího několik dekád a sahajícího až do dob kolonialismu. Vzhledem k současným událostem - takzvaná migrační krize v Evropě nebo i situace spojená s takzvaným Islámským státem - se mnohem více stalo téma náboženského práva minorit součástí veřejného diskurzu a je i předmětem častých debat mezi kritiky a zastánci normativní diverzity. Zásadní událostí, která ovlivnila veřejnou debatu, zejména pak reflexi úspěšnosti integrace imigrantů, byly bombové útoky v Británii v roce 2005. V práci jsou prezentovány konkrétní příklady střetu mezi britským Common Law a islámským právem. Jako desintegrační prvek působící na muslimské minority je vliv salafismu, který je velmi intenzivně do Británie importován především ze Saudské Arábie. Závěr práce je věnován i velice problematickému jevu, kterým jsou online fatwy. Vzhledem k téměř nemožné korekci internetových vlivů se tak v případě fatew publikovaných na internetových stránkách stává nejzranitelnější právě mladá generace. Klíčová slova: islám, islámské právo, Velká Británie, šaría, islámské rodinné právo,...
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Fenomén hrdinství očima současné generace středoškoláků
Podeszwa, Ondřej ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce Fenomén hrdinství očima současné generace středoškoláků zkoumá na vzorku dvanácti studentů střední školy vnímání konceptu hrdiny v jeho různých podobách. Je rozdělena na část teoretickou a část empirickou, která je tvořena výsledky vlastního zkoumání autora. Pomocí Grounded Theory upravené pro účely této práce rozebírá rozhovory s jednotlivými studenty a snaží se zodpovědět několik otázek, například to, zda má současná generace středoškoláků nějaké hrdiny, jak vůbec koncept hrdinství chápou, zda měli nějaké hrdiny v dětství a podobně. V kazuistické části práce studenti hodnotí konkrétní osobnosti, které společnost v obecném diskurzu většinou označuje jako hrdinské - konkrétně Jana Palacha, Václava Havla a bratry Mašíny. Z hlediska teoretického zakotvení vychází práce především z konceptu Philipa Zimbarda a jeho každodenního hrdinství, dále z Mika Featherstona a jeho dělení na život každodenní a hrdinský, zároveň reflektuje i koncepce zabývající se morálním vývojem člověka, například teorie Lawrence Kohlberga a dalších.
|
|
|
Ekonomický nacionalismus jako historicko-sociologický fenomén
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Klepárník, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá studiem ekonomického nacionalismu z historické perspektivy a zkoumá jeho formy a vývoj v případě Francie. První kapitola představuje úvod do konceptu ekonomického nacionalismu. Zařadí koncept do širšího kontextu a zabývá se jeho definujícími elementy a formami, ve kterých se vyskytuje. Následující část se věnuje doktrínám ekonomického nacionalismu a zdůrazňuje existující rozdíly v obsahu s ním souvisejících hospodářských politik, v závislosti na historickém a politickém kontextu. Třetí kapitola zkoumá vývoj francouzského ekonomického myšlení v rámci procesu budování národního státu a ekonomické modernizace. Zároveň je cílem této kapitoly vysledovat prvky ekonomického nacionalismu a zaznamenat jejich transformaci v rámci měnících se historických okolností. Poslední část této práce je zaměřena na výskyt ekonomického nacionalismu v rámci francouzského ekonomického modelu ve dvacátém století a za podmínek zrychleného procesu liberalizace a ekonomické integrace.
|
|
| |
|
|
Funkce obecného školství v meziválečném Československu
Hawel, Josef ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o povinné školní docházce jako o problematickém fenoménu, který se při pokusech o jeho zavedení a realizaci zpočátku setkával s odporem některých rodičů, politiků, průmyslníků, církevních hodnostářů a statkářů. Pro lepší pochopení úlohy a smyslu povinného vzdělávání zasazuje práce povinnou školní docházku do konkrétní historické situace, táže se po funkci obecného školství v meziválečném Československu a sleduje proměny, které se v této oblasti udály od dob Rakouska Uherska. Školu chápe jako výslednici konfliktu mezi různými zájmy zainteresovaných aktérů, ve které hraje nejdůležitější úlohu stát. Proto je část mé práce věnována také otázce, co stát sledoval školní výchovou mládeže a jakého občana chtěl vychovat.
|
|
|
Běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1980
Smalianchuk, Volha ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tematikou běloruského národního hnutí v pozdní sovětské době. Po konci doby stalinského teroru, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětském Bělorusku se znovuzrozuje občanská činnost. Povstávající národní hnutí rozvíjí nedovršený proces formování běloruského národa doby bělorusizace dvacátých let 20. století. Předmětem výzkumu diplomové práce je běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1985. Obsahová analýza samizdatových periodik umožňuje charakterizovat a porozumět dobovému myšlení, jelikož sovětský samizdat vytvářel v té době jediné svobodné od cenzury a ideologie mediální prostředí. Práce také obsahuje rozbor obsahu běloruské národní myšlenky a jejího vývoje od začátku; charakteristiku politického, ekonomického a sociálního kontextu sovětské doby; analýzu nonkonformismu a demokratické činnosti v letech 1970-1985.
|
|
| |
|
| |
|
|
Konverze a kontinuita komunistické politické identity v českých zemích s důrazem na transformace po roce 1989
Krůsová, Martina ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konverzí a kontinuitou komunistické politické identity v českých zemích. Klade důraz na transformace, které proběhly po roce 1989. Politickou identitu KSČM však nelze zkoumat bez znalosti širšího historického kontextu. Část práce se proto zaměřuje i na KSČ. Snaží se zodpovědět otázku: k jakým došlo proměnám politické identity KSČM za jejího působení v demokratické společnosti za dvacet pět let, a to na základě zkoumání její ideově-programové orientace, organizační struktury, politických strategií, volební úspěšnosti, vztahu k předlistopadové minulosti či snahy vyrovnat se se svou minulostí. Identita strany však není utvářena pouze na úrovni národní, proto se tato práce zaměřuje i na úroveň komunální a reflektuje názory i členské základny. K zodpovězení výzkumné otázky byly použity kvalitativní metody, a to studium dokumentů a rozhovory. Klíčová slova: Ideologie, socialismus, komunismus, politická identita, paměť, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Čech a Moravy, volební geografie, komunální politika
|
host ::
RSS.