|
|
Výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931
Podobová, Marie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
PODOBOVÁ, Marie. Folkloristická výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. Diplomová práce Tato diplomová práce se zabývá archivním materiálem uloženým v Ústavu dějin umění AV ČR, kterým jsou zápisy D. A. Rasovského z folkloristické výpravy na Podkarpatskou Rus, která se uskutečnila v roce 1931 a která byla zaměřena na výzkum lidového svatebního a pohřebního obřadu a zvyků a obřadů spojených s narozením dítěte. Cílem práce je tento cenný materiál představit a za pomoci odborné literatury analyzovat.
|
|
|
Porovnání specifiky ruských a českých jazykových prostředků reklamních textů s ohledem na genderové aspekty
Steiningerová, Alena ; Loikova-Nasenko, Tatiana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
V současné době jsou v médiích vedeny četné diskuse na téma diskriminace žen v evropské společnosti. Jazyk jako sociální jev je jedním z nástrojů diskriminace, a proto je cílem této práce zmapovat a zároveň také porovnat produkty ruských a českých textů komerční reklamy z hlediska genderových aspektů. Pro dosažení tohoto cíle je nutné prozkoumat různé roviny jazyka: fonetickou, morfologickou, slovotvornou a lexikální a syntaktickou. Teoretickými východisky pro tuto práci budou knihy o genderové problematice J. Valdrové "Gender a společnost", J. Cvikové a kol. "Žena nie je tovar" a knihy o reklamě S. Čmejrkové "Reklama v češtině, čeština v reklamě" a Z. Křížka a I. Crhy "Jak psát reklamní text". V úvodní části se budeme věnovat obecné charakteristice fenoménu reklamy, jakožto jevu každodenního života. "Na reklamu je třeba nahlížet jako na formu masové komunikace, společenský instrument" . Z hlediska teorie komunikace je to "sémiotický komplexní proces, na němž se prostřednictvím různých kanálů a médií podílejí různé komunikační systémy jako je jazyk, obraz, hudba" a přitom se při tvorbě reklamy používají symboly nacházející se mimo konkrétní reklamní sdělení a odvádějící nás do určitého kulturního kontextu. Proto je možné hovořit i o intertextualitě reklamy. Příkladem intertextuality neboli mezitextového...
|
|
|
Vývoj oslovení v ruštině
Hercíková, Pavla ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo charakterizovat postavení oslovení ve větě, podrobně popsat jeho gramatické (případně pragmatické) vlastnosti a definovat jeho funkce z hlediska syntaktického i obecně komunikativního. Oslovení plní ve větě několik funkcí. Slouží především k navázání a udržení kontaktu. Oslovení ve všech typech vět vybízí k poslechu, ale na rozdíl od citoslovečných zvolání není jeho jedinou funkcí výzva, ale je také nositelem objektivního obsahu, ve kterém se odráží vztah k adresátovi výpovědi. Další funkci oslovení jsme vyvodili na základě našeho rozboru a definovali ji jako funkci citové aktualizace adresáta. Mluvčí použije oslovení za účelem zapojení adresáta do sděleného obsahu výpovědi a tím předpokládá potvrzení svých emocí či voluntativních aspektů. Na základě odborné lingvistické literatury jsme zjistili, že existují tři protichůdné teorie týkající se syntaktické funkce oslovení ve větě - oslovení nevstupuje do struktury věty, oslovení je součástí větné struktury a každé oslovení můžeme nazvat samostatnou vokativní větou. Podle našeho názoru oslovení jako gramatická jednotka vystupuje ve větě jako samostatný větný člen, který nevstupuje do struktury věty, neboť jsme nenašli jediný důkaz, který by podporoval teorii zapojení oslovení do věty. Ačkoliv musíme připustit, že oslovení souvisí...
|
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Archanhelska, Alla (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
|
Lexikální neologie v současné ruštině
Kšandová, Drahoslava ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent) ; Savický, Nikolaj (oponent)
Důležitým mezníkem ve vývoji ruštiny se stala 80.léta 20.století. Významné společenské změny, vyvolané «přestavbou» voblasti politické, ekonomické a sociální, se zákonitě musely projevit v jazyce. Počátek těchto změn je charakterizován výměnou celých vrstev slovní zásoby, při níž docházelo k přesunu lexikálních jednotek z aktivní slovní zásoby na její periferii a naopak - slova z pasivní slovní zásoby, vystupující již jako historizmy, se vrátila do jejího centra. V současné době se ruština musí vyrovnávat s přílivem nestandardní lexiky, která «zaplavuje» písemné i ústní projevy. Spisovný jazyk se tak nachází pod velkým tlakem substandardních jazykových oblastí, jakými jsou např. hovorový nespisovný jazyk, žargon, argot. Začalo se proto hovořit o nové vrstvě slovní zásoby, o obecném žargonu neboli interžargonu. Ruština se od počátku změn musí také vyrovnávat s velkým přílivem cizích slov, převzatých zejména z angličtiny a její americké varianty. Cizojazyčné výpůjčky slouží především pro pojmenovávání nových předmětů, jevů a procesů, stávají se náhradou již existujících víceslovných pojmenování a synonymy k již existujícím jednoslovným ruským ekvivalentům. Přejímání anglicizmů má stále větší dynamiku a v současné době se s anglicizmy setkáváme nejvíce v mládežnickém slangu a profesionální mluvě. Kromě...
|
|
|
Číslovky jako slovní druh v současné ukrajinštině
Poláčková, Jindra ; Marvan, Jiří (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
V této práci bych se chtěla věnovat číslovkám a jejich zařazení v rámci slovních druhů, historickému vývoji, srovnání se slovanskými jazyky, zejména s češtinou a ruštinou, a jejich použití v současné spisovné a hovorové ukrajinštině a jejích dialektech. Nejdříve se chci zaměřit na jednotlivá kritéria, podle kterých lze definovat slovní druh, na základě nichž chci zjistit, je- li možné vymezit číslovku jako autonomní slovní druh či nikoliv. K číslovkám se vyjádřilo bezpočet současných lingvistů a lingvistů 19. a 20. století. Proto bych chtěla zmapovat a prezentovat jejich koncepce a pohledy na číslovku a její existenci jako samostatného slovního druhu. Názory lingvistů se liší podle náhledu na číslovku aje těžké najít jednotný postoj, proto se pokusím představit různé koncepce lingvistů, v nichž představují svůj pohled na vymezení číslovky v rámci slovních druhů. Koncepce budu srovnávat ze synchronního (I. R.Vychovanec, I. K. Kučerenko, K. H. Horodens'ka) a diachronního hlediska (A. A. Potebnja, I. Verchrats'kyj, J. O. Dzendzelivs'kyj, I. P. Pankevič). Budu vycházet z práce Potebni, která je stále aktuální a zasluhuje si pozornost i v dnešní době. Jeho práce obsahuje obrovský ilustrativní materiál, vrací se k němu i současní lingvisté a ověřují platnost jeho postulátů. Pro tuto práci jsem zvolila srovnávací...
|
|
|
Ukrajinská příjmení
Jarošová, Kateřina ; Savický, Nikolaj (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se věnuji problematice ukrajinských příjmení. Studium antroponomiky jako takové je stále aktuální, neboť vlastní jména i příjmení nám poskytují důležitý materiál nejen z hlediska filologického (studium struktury jazyka), ale i z hlediska historického a etnografického. Klíčovými prameny, z nichž tato práce vychází, se staly publikace J. K. Reďka "Sučasni ukrajinski prizvyšča" a slovník P. Čučky "Prizvyšča zakarpatskych ukrajinciv: Istoryko-etymologičnyj slovnyk". Cílem této diplomové práce je nahlédnutí do historie vzniku a vývoje ukrajinských příjmení a zpracování slovotvorby ukrajinských příjmení i s jejich gramatickými a pragmatickými zvláštnostmi. Naše analýza jednotlivých slovotvorných typů ukázala, že nejrozšířenějším způsobem slovotvorby je sufixace. Dále se práce zabývá variantností a sémantikou ukrajinských příjmení. Značná pozornost je věnována příjmením karpatského areálu, která se typologicky (slovními základy neslovanského původu) podstatně liší od příjmení oblasti centrální a východní. Provedli jsme podrobnou analýzu nejproduktivnějšího patronymního sufixu na Zakarpatí -/-/- (č. -ák). Detailně bylo zpracováno expresivně-sémantické hledisko ukrajinských příjmení. Sufixy jsme rozdělili na základě toho, zda vyjadřují pozitivní či negativní konotace. Některé sufixy mohou...
|
|
| |
|
|
D.I. Fonvizin - analýza dramatické tvorby (drama Brigadýr)
Mašková, Kateřina ; Uličná, Olga (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce je analýza postav v komedii "Brigadýr" (1769) spisovatele D.l. Fonvizina, resp. analýza z mužské a ženské perspektivy v jejím prolínání i diferenciaci. Na drama jsem nahlížela především z hlediska mužských a ženských postav. Kromě toho nám jednotlivé příběhy a jazyková charakteristika hlavních aktérů komedie vypovídají mnohé o době, v níž autor žil a tvořil. Vztahy mezi postavami rovněž odkryjí společensko-sociální pozadí tehdejšího života. Prostřednictvím postav ve hře se také budeme snažit odhalit některé autorovy myšlenky a názory týkající se jeho vztahu k společensko-politické situaci v Rusku té doby, a také k postavení ženy v rodině a ve společnosti. Ženská a mužská problematika je téma stále diskutované, a tak ani drama z 18. století nám není z pohledu moderní doby cizí. Mnohé otázky, které Fonvizin v dramatu řeší jsou nadčasové, a tudíž můžeme konstatovat, že drama je velmi aktuální i v 21. století. Samozřejmě je nesporné, že některé reálie jako např. úděl žen vojáků či počínající emancipace žen jsou typické spíše pro dobu, v níž autor žil a tvořil.
|
|
|
Problematické otázky překladu českých a ukrajinských právních textů
Portechko, Galyna ; Kolesnyk, Natalija (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnovaná problematickým otázkám překladu českých a ukrajinských právních textů. Cílem práce je prostudování jak praktických tak i teoretických aspektů překladu. Ve své práci se zabývám dějinami překladatelské činnosti ze synchronního a diachronního hlediska, část práce se zabývá zvláštnostmi překladu právní terminologie, prostor je rovněž věnován problému existence dubletní terminologii na Ukrajině, součásti práce je také určení překladatelských metod a také stanovení praktických překladatelských rekomendací po překladatele právní dokumentace a literatury.
|
host ::
RSS.