|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Dollfussovo a Schuschniggovo Rakousko - případová studie autoritářského režimu
Lisý, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza autoritativního režimu v Rakousku v období mezi dvěma světovými válkami. Práce sestává ze tří kapitol. První je teoretickým východiskem práce, neboť zde uvádím různé koncepty autoritativního a totalitního režimu. Druhá kapitola pak sleduje vývoj Rakouska od konce první světové války až do pádu demokracie. Těžiště práce je v poslední třetí kapitole, jež analyzuje autoritativní režim mezi léty 1933-1938. Na základě předložených informací pak v závěru odpovídám na otázku, jaký byl konkrétní charakter rakouského režimu za vlády kancléřů Dollfusse a Schuschnigga, a proč došlo k pádu demokracie.
|
|
|
Římská militária v civilním kontextu
Kuník, Stanislav ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na římská militaria s ohledem na různé nálezové okolnosti civilního charakteru (sídliště, pohřebiště, aj.). Na základě jejich nálezového kontextu se práce také zaměřuje na účel, za jakým byl předmět užíván (sebeobrana, lov). Dále je zde zhodnocen význam fabricae v civilních lokalitách, jejich počátky, fungování a příčiny jejich zániku. Vedle toho je doplněn systém vojenských dílen, pro lepší pochopení produkce militarií v provinčních oblastech. Cílem práce je posouzení římských militarií, pocházejících z civilních kontextů a to především z Porýní.
|
|
|
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Kříž, Jakub ; Holländer, Pavol (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce - Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení - odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako "rozumné pravidlo jednání" "1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, "moderní" přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical...
|
|
|
Severoitalští Bojové a otázka původu středoevropských oppid
Kysela, Jan ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Předmětem této práce je otázka původu zaalpských2 pozdně laténských oppid, či přesněji jedna teze, vypracovaná v odpověď na tuto otázku. Tato teorie, nacházející inspirační zdroj středoevropských oppid v severní Itálii v oblasti osídlené keltským kmenem Bojů nalezla zejména mezi českými badateli určitý ohlas: stala se základním stavebním kamenem modelu, který byl vypracován pro vznik oppid v Čechách a který lze vzdor některým námitkám, které vůči němu byly vysloveny3 s určitou nadsázkou označit za oficiální postoj české archeologie k dané otázce. Nesdílím myšlenkovou šablonu, na jejímž základě byla tato teorie vypracována, a přesto (a tím spíš) považuji za zajímavé, nahlédnout ji znovu prost tohoto interpetaačního klíče, prověřit její jednotlivé prvky a argumenty, otázat se, nakolik průkazné jsou samy o sobě, nakolik lze jeden s druhým spojovat a nakolik nosné pak jsou jako celek.
|
|
| |
|
|
Volební systém do poslanecké sněmovny v ČR: geneze, vývoj a jeho další směřování
Peškar, Michal ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volebním systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jeho vznik, vývoj a budoucnost jsou načrtnuty ve třech kapitolách a závěru. Práce je pojímána jako případová studie a využívá dva pracovní postupy - od obecného ke konkrétnímu a od dřívějšího k pozdějšímu. Tyto postupy jsou užívány nejenom v práci jako celku, ale taktéž v jednotlivých kapitolách a podkapitolách. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky volebních systémů v obecné rovině. Jsou popsány dva hlavní volební systémy - proporční a většinový. Důraz je kladem zvláště na proporční volební systém, který je užíván pro volby do Poslanecké sněmovny. Taktéž otázka "jaký volební systém je nejlepší" je zmíněna. Následující kapitola se zabývá historií volebního systému a jeho evolucí od jeho vzniku až po současnost. Hlavní část kapitoly se věnuje reformě z roku 2000, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Nová právní úprava místo prázdných míst po rozhodnutí Ústavního soudu byla přijata v roce 2002 a od té doby je platná až do současnosti. Třetí kapitola představuje návrhy volební reformy z roku 2008 připravované skupinou odborníků na základě politického zadání tehdejší vlády. Také jsou předloženy další tři návrhy založené na vlastních úvahách a úvahách akademiků. Argumenty ve třetí...
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva a právní řád ČR
Ondřejková, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
102 Závěr Tématem práce byl princip přednosti evropského práva a právní řád České republiky. Zvolené téma je již svým vymezením nutně zakotvené v několika rovinách - národní, evropské i mezinárodní, a v jejich vzájemných kombinacích. Zde byl kladen důraz na vztah evropského a národního práva, ale uveden byl i princip přednosti ve vztahu právo evropské a mezinárodní a nepřímo působí i na vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, jemuž byla věnovaná nejmenší pozornost, ačkoli představuje stále aktuálnější otázku nejen ve vztahu ke Světové obchodní organizaci (WTO), GATT či OSN. Rovněž samotné téma alespoň v úvodu vyžadovalo odhlédnutí od tradiční kontinentální právní teorie vnitrostátního práva vzhledem ke specifickému politickému vývoji evropské integrace různě vzájemně reagujícímu s judikaturou ESD. Evropská právní teorie pěstovaná v členských státech se snaží teprve ex post, a mnohdy až od počátku devadesátých let dvacátého století, dát minulým událostem konsistentní význam, popsat je svými zavedenými termíny a začlenit je do svého původního systému právních řádů národního a mezinárodního. Činí tak zejména přiznáním různé míry autonomie právu evropskému. Následně si musí proto vymezit i svůj postoj ke vzájemnému vztahu evropského a národního práva na existující škále od federalismu po pluralismus. Tyto...
|
host ::
RSS.