|
|
"Je-li mysl klidná a qi 氣 dobře řízené..." Vnitřní kultivace v 內業 Neiye a ve 想爾注 Xiang'er zhu v kontextu debaty o raném taoismu
Tichá, Markéta ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou raného taoismu. Vychází ze současného stavu badatelské debaty o uchopení raných podob taoismu. Badatelé se většinou shodují na tom, že původní dělení na ranější taoistickou filosofii (daojia) a pozdější taoistické náboženství (daojiao) nemá opodstatnění a začínají zkoumat, jak rozumět návaznostem mezi myšlenkami a praxí, které zachycují taoistické texty různých období. Doposud se zabývali podrobnějším zkoumáním předhanských a raněhanských taoistických textů (období zhruba do přelomu křesťanského letopočtu) a jejich vztahů. Výsledkem dosavadního bádání je zjištění, že základní osnovou jednotné taoistické tradice je specifická praxe vnitřní kultivace a s ní spjatá kosmologie. Dále předpokládají, že tato praxe také spojuje předhanský a raněhanský taoismus s jeho pozdějšími podobami (konec 2. stol. a dále). Zdá se však, že se v tomto ohledu zatím nikdo nevěnoval podrobnějšímu zkoumání příslušných textů. Srovnávám proto pojetí vnitřní kultivace v kapitole Neiye ze sbírky Guanzi (4./3. stol. př. n. l.) a v komentáři Xiang'er k textu Laozi (2./3. stol.) s cílem zjistit, zda je tento předpoklad odůvodněný pro dobu prvních historicky doložených taoistických organizací. Dospěla jsem k závěru, že ačkoli texty od sebe dělí několik staletí a pravděpodobně různé sociální zasazení, míra...
|
|
|
Pentekostalismus v České republice
Exnerová, Helena ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá relativně mladým, ale dynamickým směrem křesťanství - pentekostalismem, zvláště jeho nejmladší, v České republice velmi populární variantou - neocharismatickým hnutím. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola se věnuje historickému vývoji pentekostálního hnutí ve světě a v České republice. Druhá část představuje konkrétní pentekostální společenství: církev Oázu. Dále se tato kapitola zabývá dogmatikou, antropologií, antropogenezí, procesem obrácení a neocharismatickou teologií. Třetí části analyzuje a interpretuje výsledky mého dvouměsíčního pozorování církve Oázy, kterou jsem si vybrala za reprezentanta pentekostální zbožnosti, abych byla s to na praktickém příkladu ukázat zvláštnosti této spirituality; konkrétně se tato kapitola bude soustředit na popis této skupiny, její rituální projevy, pentekostální modlitbu, postavu charismatického vůdce, sociální vazby uvnitř společenství a chování směrem k nečlenům. Cílem této práce je uchopení fenoménu pentekostalismu na území České republiky, vysvětlení jeho dějinného vývoje, specifik, kladů i záporů.
|
|
|
Formy islámu v Turecku 21. století mezi univerzitními studenty
Vlková, Karolina ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Díky prvnímu tureckému prezidentovi Kemalu Atatürkovi Turecko změnilo svou tvář a to se odrazilo i na islámu. V dnešní době již islám není tureckým státním náboženstvím, ani turecká legislativa už neodpovídá šaríi. Odrazilo se to i na formách islámu. Lze to vidět na oblečení žen. To co bylo dříve (nebo dosud je v jiných zemích) považováno za absolutní, v Turecku se stává relativním. Mým úkolem je prozkoumat nakolik tyto představy odpovídají reálnému stavu islámu v Turecku. Vzhledem k tomu, že zkoumat celkový stav islámu v Turecku je na rozsah práce příliš obsáhlé téma, zaměřím se na univerzitní studenty. Mám totiž za to, že na této oblasti lze nejlépe určit směr, jakým se islám bude vyvíjet v přístí generaci. Jsou zde nejpatrnější vlivy jak globalizační a další, tak zároveň je nejpatrnější i vliv nacionalistických a tradičních proudů. Chtěla bych přesněji určit jak se studenti staví nejenom k islámu a muslimských povinnostem, ale i k vnějšímu, západnímu světu. Provedla jsem terénní výzkum, abych se k tomu dobrala. Metodou jsou interview s různými studenty z různých univerzit. Kromě toho jsem prováděla pozorování denních praktik studentů. A samozřejmě vlastní komentáře studentů k jejich náboženské aktivitě/pasivitě. Vyšlo najevo, že existuje "turecký islám", na němž jsou patrné vlivy nacionalistické...
|
|
|
Trojské osudy (τυγχάνω a τεύχω v nejstarším řeckém eposu)
Roreitner, Robert ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit ideu osudu ztvárněnou v Homérově Íliadě. Ideou je přitom míněno to, co dává jednotu zdánlivě nesoudržným představám (1) osudu jako smrti a jako životního určení; (2) osudu jako daného údělu a jako působící moci; (3) osudu, jako toho, co člověk utváří, a jako toho, co ho potkává. Tato trojí významová polarita je zkoumána na dvou úrovních: (a) výstavby eposu (jak jsou osudy v básni ztvárněny) a (b) homérských výrazů pro osud (jak se o něm v básni mluví). Obojí bylo mnohokrát, a z různých perspektiv, pojednáno v dosavadní sekundární literatuře. Ani v jednom případě proto předkládaná práce neusiluje o vyčerpávající rozbor. Z hlediska výstavby se zaměřuje na roli, kterou ve struktuře eposu hraje rozhodnutí, a zejména pak na způsob, kterým se různá rozhodnutí mnoha postav začleňují do jednoty vyprávění. Mezi obvykle zkoumanými výrazy se podrobně věnuje jen dvěma nejvýznamnějším, μοῖρα a αἶσα, zároveň však zohledňuje i dvojici sloves τεύχω a τυγχάνω, kterým v této souvislosti dosud nebyla věnována pozornost. S využitím poznatků formálně-literárních studií posledních desetiletí se práce vrací k pozapomenuté otázce 19. století po "jedinečné povaze" homérského osudu. Narozdíl od historického přístupu "analytického" proudu exegeze, převažujícího ve 20. století, resp....
|
|
|
Špinavé a trapné rituály: oběť a sebeoběť krve v latinkou psaných mayských písemných pramenech
Kostičová, Zuzana ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Lidska obet' a sebeobet' krve patfily u poklasickych Mayu mezi nejdulezitejsf ritualy, nicmene porozumenf jejich vyznamu bylo prflis cas to filtrovano badateli skrz jejich vlastnf kultumf hodnoty a predporozumenf. Jedina cesta, jak se pokusit rekonstruovat autochthonnf pohled na lidskou obet' v Mezoamerickem staroveku, je ponofit se do primamfch pramenu. Zatfmco pro klasicke obdobf predstavuje zakladnf a nejdulezitejsf zdroje epigraficky material a ikonografie, pro informace 0 poklasickem obdobf muzeme disponovat kolonialnfmi texty psanymi v latince, a to jak pffmo zaznamy oralnf ci hieroglyficke literatury (knihy Chilama Balama, Popol Vuh, Cantares de Dzitbalche atd.), tak zpravami spanelskych lokalnfch autorit a misionaru o jimi spravovane zemi (kronika biskupa Landy nebo Relaciones hist6rico-geograficas). Kontrast lidske obeti a sebeobeti vyvstava v primamfch textech zcela jednoznacne. Lidska obet' vyznamne souvisf s proklamacf nadvlady, moci a politicke dominance, muze byt uzita nejenjako ritualnf vysada odmenena nejlepsfm z posmrtnych zivotu, ale rovnez (a zda se, ze statisticky vzato pfedevsfm) jako trest nebo konecne dovrsenf vojenske porazky. Jako takova je vnfmana ambivalentne, jako nejposvatnejsf a nejvyznamnejsf z Cinnostf, jimiz je clovek povinovan bohum a zaroven jako nestestf a jeden z nejmene...
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Kritické zhodnocení teorie čarodějnictví u Mary Douglas
Vacíková, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Záhořík, Jan (oponent)
Práce si klade v podstatě dva cíle. Prvním z nich je otestování "teorie skupiny a sítě" v té podobě, v níž jí její autorka Mary Douglas prezentovala v eseji "Cultural Bias" (1978). Podle této teorie určitý typ sociálního prostředí dává vzniknout myšlení v idiomu čarodějnictví. Meritem této práce by mělo být bližší prozkoumání sociálního prostředí několika afrických populací a pohled na podobu (nebo i absenci) víry v čarodějnictví u každé z nich. Mělo by se tak nejen ukázat, zda badatelčina teorie obstojí tváří v tvář empirickým datům, ale také identifikovat některá úskalí, která se mohou objevit v průběhu aplikace metody. Druhým cílem je vlastní popis fenoménů čarodějnictví a kouzelnictví a snaha o nalezení smyslu nebo funkce těchto představ pro společnost.
|
|
|
Pojetí panenství v řecké kultuře
Svobodová, Markéta ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Panenství je v kontextu mytologie a rituálů antického Řecka zajímavým tématem. Ačkoli v rámci řecké polis byla pozice žen marginální, v mýtu a rituálu hrály ženy a zejména panny velmi důležitou roli. Je to dáno hlavně přechodovým stavem ženy mezi dětstvím a dospělostí. Mýty a rituály, které se týkaly panen, zahrnovaly bohyně Artemidu a Héru, které dívkám v tomto přechodu pomáhaly. Doba přechodu dovolovala pannám osvojit si úlohu ženy. Stav panny byl mezistupněm mezi "divokým" dítětem a ženou schopnou přijmout roli matky a manželky. Ve své práci se zmiňuji například o Pýthii, Pandóře, Atalanté nebo Danaovnách, pannách, které vystupují v mýtech a rituálech. Čím byla panna v antickém Řecku definována? Proč byla tak důležitá v rámci mýtu a rituálu? Abych odpověděla na tyto otázky, obrátila jsem se na starořecké texty o anatomii a zdraví žen a starořecká mytologie a rituály mi pomohly tyto texty interpretovat. V kontextu řeckého myšlení byly panny "celistvé". Byly čisté, neposkvrněné, a právě z toho vycházela jejich moc.
|
|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
|
Konspirační narativ Protokolů sionských mudrců v kontextu židovsko-křesťanských vztahů
Hlaváčová, Kateřina ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o antisemitském pamfletu Protokoly sionských mudrců, který zasazuje do historického kontextu jeho vzniku s ohledem na náboženské, politické a sociální příčiny, které stály za formulací řady předchozích konspiračních a protižidovských narativů a jejich motivů, které se nakonec v Protokolech promítají. Tento komplexní konspirační narativ je následně podroben strukturální analýze, která se snaží identifikovat dominantní témata strukturovaná do binárních opozic, prostřednictvím kterých se snaží dobrat "smyslu," nebo významu narativu, který byl aktuální pro čtenáře své doby, ale který rovněž oslovuje i současné konspiracisty. Závěrem se práce pokouší nastínit jednu z hlubokých příčin, jež činí z Židů ideální adepty pro hlavní roli v konspiračních narativech, která tkví v jejich mimořádném, liminálním stavu, definovaném jejich vztahem vůči majoritní, v tomto případě křesťanské, společnosti.
|
host ::
RSS.