|
|
Jaká matka taková dcera? Reprodukce genderových rolí u jedenapůlté generace arménských migrantek v České republice
Dvořáková, Kristýna ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením jedenapůlté generace arménských migrantek žijících v České republice. Na základě analýzy reprodukce genderových rolí sleduje procesy vyjednávání vlastní pozice a vytváření vlastního sebepojetí dívek. V kontextu života v cílové zemi na ně působí jednak jejich rodina a celá arménská komunita, jež se jim prostřednictvím výchovy snaží předávat hodnoty, normy a praktiky země původu, jednak majoritní společnost. Práce odhaluje, jak jednotlivé informátorky v této své bikulturní pozici vnímají tradiční genderové role a jejich možný vývoj či změnu. Strategie, které dívky volí, dokládají, nakolik se vztahují ke vzorcům země původu a do jaké míry jsou ovlivněny životem v zemi cílové. Přestože znají a v mnohých ohledech chápou vzorce udržované českou společností, přijímají a svým jednáním potvrzují genderové role definované v kontextu vlastní rodiny a arménské komunity. Tato identifikace koresponduje s identifikací s arménskou rodinou jako takovou, která je pro dívky klíčovou referenční skupinou, jež určuje vztahy uvnitř i vně. Vzhledem k tomu, že poskytuje plné zázemí, je akceptována jako arbitr sociálních norem. Klíčová slova: migrace, genderové role, jedenapůltá generace, rodina, výchova, sociální normy, sociální kontrola, arménské migrantky v České republice
|
|
|
Předsudky majority vůči cizincům
Boštíková, Marie ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předsudky české společnosti vůči cizincům, jmenovitě vůči Ukrajincům. Sledovaný problém je nahlížen jak z hlediska názoru majority, tak z hlediska zkušenosti cizinců. Předsudky české společnosti jsou reflektovány českými a ukrajinskými studenty nebo doktorandy pražských VŠ nebo VOŠ. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část představuje Ukrajince žijící v ČR. Je zmíněna historie, ale prostor je věnován hlavně současné situaci migrantů, kteří přicházejí do ČR po roce 1989. Stručně je nastíněna oblast práva, která se cizinců dotýká. Ústředním tématem je problematika postojů a předsudků. Empirická část popisuje cíl práce, metody sběru a analýzy dat a výzkumný soubor, ale hlavním úkolem je prezentovat data vlastního kvalitativního výzkumu, která nás seznamují s pohledem Čechů a Ukrajinců na předsudky české společnosti. Obě perspektivy jsou porovnány za účelem nalezení případných shod a rozdílů. V rámci diskuse a závěru jsou tato zjištění interpretována na základě dialogu s odbornou literaturou. Klíčová slova: Ukrajinci v ČR, předsudky, postoje, migranti, integrace
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Jarní noc se dá strávit všelijak...": O fenoménu městských šifrovacích her
Daňhelková, Kateřina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem městských šifrovacích her. Je založena na terénním výzkumu, který proběhl v rámci čtyř městských šifrovacích her v Praze, na polostrukturovaných a neformálních rozhovorech a konečně na analýze internetových zdrojů týkajících se šifrovacích her. Práce představuje šifrovací hry jako postmoderní zábavu, která je charakteristická tím, že klade důraz na zážitek. Práce se zaměřuje především na dva okruhy témat: hru a město. Zkoumá atributy městských šifrovacích her, ptá se, jak hráči hru prožívají, a snaží se zjistit jejich motivace účastnit se hry. Ukazuje, že hráči jsou při hře vystaveni fyzickému i intelektuálnímu vyčerpání, nepohodě a jisté míře nebezpečí. Silný prožitek spojený s překonáváním vlastních limitů je důvodem, proč se ke hře stále vrací. Dalším podstatným důvodem je poněkud neobvyklé spojení typu táborové hry s prostředím města. Město představuje pro hru kulisu, která jí dodává atmosféru. Hráči ve hře město zakouší novým způsobem. Poznávají ho jinak, než jsou zvyklí. Podnikají svého druhu psychogeografickou metodu. Hra tak město nejen využívá, ale vrací mu jeho službu tím, že si k němu hráči budují vztah. Učí se jej znát. V neposlední řadě je třeba zmínit, že hra i město jsou výsostnými arénami pro uplatňování svobody.
|
host ::
RSS.