|
|
Konceptualizace mores v dramatickém básnictví. Studie o poetice francouzské tragédie v 17. století
Šuman, Záviš ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce)
Povahokresba a vymezení jednotlivých jejích podmínek patří k jedné z nejsložitějších otázek raně novověkého francouzského myšlení o divadle. Všichni teoretici i autoři, jejichž úvahami jsme se zaobírali, se shodují na tom, že Aristotelem stanovená kritéria jsou oprávněná.Odlišují se však v náhledu na hierarchii mezi jednotlivými požadavky i v samotné definici toho, jak konkrétně náplň toho či onoho článku Aristotelovy pojmoslovné soustavy vymezit. Tragédii definuje Aristotelés pomocí různých kritérií, mezi nejdůležitější však nesporně patří předmět a způsob nápodoby. Předmětem básnické mimésis je lidské jednání. Nositely tohoto jednání jsou tudíž nutně lidé, které básník obdařuje povahovými rysy (povahami). Základní funkcí povahokresby je, aby podle pevně stanovených kritérií zakládala děj. Úkol básníka pak spočívá v tom, vybavit jednající postavu takovými povahovými rysy, aby posílil vnitřní soudržnost dramatického díla. Jinými slovy, povahokresba a rovněž myšlenková stránka jsou vůči ději podřízené a jejich konkrétní podoba na ději jako složce, která stojí v Aristotelově hierarchii nejvýše a které v Poetice věnuje také nepoměrně více prostoru, závisí. Maximální úspornost Aristotelova vymezení jednotlivých podmínek povahokresby a jeho nejednoznačnost vedla francouzské teoretiky i dramatiky v 17. století k...
|
|
|
Barokní taneční notace podle Feuilletovy Choregraphie, ou l'art de décrire la dance
Suldovská, Klára ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
V bakalářské práci se budu zabývat nejstarším způsobem grafického (tedy nikoliv pouze slovního) zápisu tance - tak zvanou Beauchamp-Feuilletovou taneční notací. Osvětlím okolnosti vzniku notace, její základní principy, způsob jejího zápisu a čtení, literárněhistorický a kulturněhistorický význam a její pozdější recepci. Jádro práce bude tvořit překlad Feuilletova stěžejního díla Chorégraphie, ou l'art de décrire la dance, která je vedle děl Pierra Rameaua obecně považovaná za základní příručku v oblasti notace. Právě z Feuilleta později vycházeli další autoři. Dílu se budu věnovat samozřejmě i po "literární" a jazykové stránce. Za pozornost stojí na příklad rozdíly mezi jednotlivými vydáními. Ve druhé části práce nastíním, jakým způsobem byl tanec - jejž můžeme dnes rekonstruovat mimo jiné právě díky Beauchamp-Feuilletově notaci - inscenován ve vybraných dramatech na dvoře Ludvíka XIV. a jakou v nich plnil funkci. Klíčová slova Barokní tanec, Chorégraphie, Feuilletova taneční notace, la belle danse
|
|
|
Nespolehlivý vypravěč ve vybraných dílech Honorého de Balzaka
Nepilová, Tereza ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
česky Tato bakalářská práce pojednává o narativní kategorii nespolehlivého vypravěče ve vybraných dílech Honorého de Balzaka. Cílem práce byla analýza vypravěčů vybraných děl na pozadí teorií diskurzu, přiblížení role různých typů vypravěče narativního textu a charakterizace vztahu vypravěče k dalším narativním kategoriím. Zvláštní pozornost jsme pak věnovali pojetí nespolehlivého vypravěče rétorického a kognitivního teoretického směru a teorie aplikovali na analyzovaná díla. Při analýze jsme zkoumali rovněž vliv literárních proudů na vyprávěcí techniku vybraných děl.
|
|
|
Žárlivost ve francouzském a katalánském středověkém románu
Frešerová, Eliška ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce se věnuje speciálně jedné z neřestí, a to žárlivosti, kterou zkoumá ve třech středověkých románech, pro něž je žárlivost zásadní: Tirant lo Blanc, Flamenca a Román o růži. Tato díla navíc nabízejí možnost srovnání přístupu k žárlivosti v různých oblastech, kterými jsou dnešní Katalánsko, severní a jižní Francie (Okcitánie), a také v různých literárních tradicích - v katalánském rytířském románu Tirant lo Blanc, který je z francouzského pohledu velmi pozdní (konec 15. stol.) a tedy velmi odlišný, v typickém kurtoazním románu Flamenca, kde žárlivost hraje jednu z hlavních rolí díky toposu castia gilos (potrestání žárlivce), a v Románu o růži, který obsahuje řadu kurtoazních prvků, ale zároveň je v mnohém originální. Klíčová slova: středověký román, žárlivost, okcitánština, katalánština, francouzština, neřesti, kurtoazie, rytířský román
|
|
|
Representation of Death in Legendary Tales by François-Marie Luzel, Anatole Le Braz and François Cadic
Burdová, Zuzana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce zkoumá zobrazení smrti v bretaňském folkloru napříč díly tří významných bretonských folkloristů: Marie-Françoise Luzela (1824-1895), jeho žáka Anatola Le Braze (1859-1926) a abbého Françoise Cadika (1864-1929). Práce popisuje, jak se představa smrti historicky vyvíjela v rámci keltské mytologie a křesťanství. Abychom získali komplexnější obrázek bretonského folkloru, pojednáváme o jeho charakteristických rysech, popisujeme vznik a proměnu emblematické postavy Ankoua a v krátkosti představujeme svět zesnulých duší, obyčejně zvaný Anaon. Práce následně seznamuje čtenáře s životem a motivací těchto tří autorů, přičemž popisuje sociálně-kulturní kontext tehdejší Bretaně. Druhá část se v první řadě věnuje analýze několika vybraných mytologických povídek s kurtoazním románem Lancelot ou le Chevalier de la charrette (Lancelot aneb Rytíř na káře) Chrétiena de Troyes, zkoumaných z hlediska archetypálního trojúhelníku podle Daniely Hodrové a iniciační cesty hlavních hrdinů. Následně práce vysvětluje, co forma tzv. veillée v ústní literatuře představuje a jaký vztah ji pojí k tzv. récit légendaire (rozpracovaným Le Brazem), který je následně porovnán s Luzelovou povídkou. Tato část se rovněž zabývá stylem těchto dvou spisovatelů. Závěr pak nastiňuje pozici folkloru na literární scéně po druhé...
|
|
|
The Image of Napoléon Bonaparte in Works of Henri Marie Beyle (Stendhal)
Kokeš, Kevin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
(česky) Tato práce s názvem Obraz Napoleona Bonaparta v dílech Stendhala si klade za cíl poodhalit na základě intertextuální analýzy Stendhalových děl způsob, s nímž autor přistupoval k osobě Napoleona Bonaparta. Vzhledem ke komplexitě Stendhalovy osobnosti, různorodosti žánrů, jimiž se zabýval a specifičnosti doby, v níž - a o níž - psal, budeme muset hlouběji rozebrat autorův život, čemuž věnujeme celou druhou kapitolu. Ve třetí kapitole se zaobíráme definicí žánrů historického románu a autobiografie a jejich vztahu k "pravdivosti", přičemž nastíníme, proč si autor tyto žánry vybral. Čtvrtá kapitola se celkově věnuje důležitosti dobového kontextu pro Stendhalovu románovou tvorbu, kde poukazujeme na přísnou opozici mezi kritikou Restaurace a napoleonskou idolatrií, svár, jenž je tolik příznačný pro celé Stendhalovo románové dílo. Pátá kapitola se zabývá již konkrétními příklady Stendhalových protagonistů Červeného a černého a Kartouzy parmské, kteří jsou nosnými pilíři kontrastu mezi výše zmíněnými epochami. Jistým způsobem pátá kapitola doplňuje a rozvíjí kapitolu předcházející, s tím rozdílem, že hledá motivaci hrdinů a zavádí nás až k samé osobě Napoleona. Šestou kapitolu jsme zařadily v naší práci poněkud stranou z důvodů povahy textů (Život Napoleona a Vzpomínky na Napoleona), které se...
|
|
|
The Concept of Fantastic in Contemporary Quebec Novel
Djabliková, Helena ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma fantastična v současné quebecké literatuře. Na příkladu románu od Catherine Mavrikakis, Le Ciel de Bay City, zkoumá vztah mezi realitou a fantazií. Práce přebírá pojetí fantastična od Tzvetana Todorova - zkoumá jím definované hranice žánru, stejně tak jako specifičnost. Studie navíc nabízí srovnání s obdobně koncipovanými díly quebecké literatury : La Grosse femme d'à côté est enceinte od Michel Tremblay a Le Maître de jeu od Sergio Kokis.
|
|
|
Pierre de Ronsard v překladatelském světě Vladimíra Holana
Cupalová, Veronika ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se zabývá renesančním básníkem Pierrem de Ronsard v překladatelském pojetí Vladimíra Holana. První část je věnována tomuto francouzskému básníkovi, zaměřuje se především na jeho život a básnickou vizi. Druhá část se zabývá postavením Ronsarda na české literární půdě, tj. kdy a za jakých okolností vznikaly první české ronsardovské studie a překlady. Ve třetí části se práce zaměřuje na osobnost a básnickou vizi Vladimíra Holana, přičemž si klade za cíl zjistit, co bylo Holanovým impulsem k překládání Ronsardových veršů. Poslední, čtvrtá část analyzuje Holanovy překlady v porovnání s původní ronsardovskou verzí, zabývá se sonety, madrigaly a ódami a posuzuje, do jaké míry zůstala v překladech zachována formální a sémantická rovina básně. Klíčová slova Pierre de Ronsard, Vladimír Holan, francouzská poesie, literární překlad, renesance, symbolismus
|
|
|
Antiheroes in French Roman Noir
Karkovský, Radek ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
(česky) Práce je zaměřena na analýzu antihrdinů v moderní francouzské literatuře, konkrétně v tzv. noirové fikci. Před samotnou analýzou jednotlivých antihrdinů, s nimiž se setkáváme v detektivním žánru, stručně přiblížíme vývoj tohoto typu postav, a to od klasické řecké literatury až po moderní éru. Abychom lépe porozuměli výskytu antihrdinů v noirových románech, teoretická část práce se bude věnovat také vývoji detektivního románu ve Francii a zrodu noirové fikce. Analýzu antihrdinů v námi vybraném subžánru započneme postavou Julese Maigreta. Přestože romány G. Simenona nejsou skutečnými noirovými romány, vnímáme je jako "můstek" mezi tradiční detektivkou a noirovým románem. Následně se zaměříme na antihrdiny ve skutečných noirových románech. Zprvu se budeme věnovat nezvyklému, místy až brutálnímu chování Nestora Burmy, kultovní postavy z pera Léa Maleta, posléze ordinérním postavám z románů Plná márnice a Tři muži na zabití Jeana-Patricka Manchette a nakonec postavě Fabia Montala, neobvyklého vyšetřovatele z románové série Jeana-Clauda Izzoa z devadesátých let.
|
|
|
Stylistic analysis of Madame de Staël's Corinne ou l'Italie
Pautava, Maryia ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na stylistický (lingvoliterární) rozbor románu Corinne ou l'Italie od Madame de Staël. Tento rozsáhlý román je osobitý nejednoznačností vyprávěcí formy, která spočívá v mnohovrstevnatém překrývání mezi jednotlivými vypravěčskými instancemi. Kritika rovněž poukazuje na autobiografické rysy tohoto románu. Všimneme si proto též toho, do jaké míry lze v tomto románu ztotožnit pásmo vypravěče se skutečnými postoji Mme de Staël a také jak tento způsob vyprávění vede dialog se čtenářem. Naše analýza vyústí v komplexní charakteristiku tohoto významného raně romantického románu.
|
host ::
RSS.