|
|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|
|
|
Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích
Hendrychová, Soňa ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent) ; Ungerman, Šimon (oponent)
Předložená práce je věnována celkovému zhodnocení velkomoravského pohřebiště v Rajhradě (okr. Brno- venkov), odkrytého v letech 1972 až 1976. Práce vychází z katalogu pohřebiště publikovaného spolu se sousedním pohřebištěm v Rajhradicích Čeňkem Staňou. Sleduje jednotlivé aspekty pohřebního ritu na nekropoli, vyhodnocuje hrobový inventář a na jeho základě dospívá k dataci pohřebiště, jeho srovnání s rajhradickou nekropolí a jejich zařazení do kontextu velkomoravských pohřebišť. Klíčová slova Rajhrad a Rajhradice - Velká Morava - pohřební ritus - chronologie
|
|
|
Vývoj středověkého osídlení v zázemí hradiště Praha-Vinoř
Kapic, Matyáš ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Hasil, Jan (oponent)
(česky) Hlavním cílem předložené práce je co nejpodrobněji rekonstruovat raně středověké osídlení v okolí hradiště Praha-Vinoř a popsat jeho vztah k této centrální lokalitě. Mimoto jsou zde diskutovány i otázky obecného charakteru tehdejší krajiny, jako je prostorový vztah sídelních a pohřebních areálů nebo stabilizace sídelní sítě. Základem práce byla velmi pestrá pramenná základna tvořená dvěma fázemi velkoplošných povrchových sběrů a drobnými záchrannými výzkumy. Získaná data se velmi lišila svým charakterem, rozložením v prostoru a výpovědní hodnotou, což vedlo k nutnosti vytvořit model, který by umožnil jejich propojení. Podle tohoto modelu pak byly definovány konkrétní sídelní a pohřební areály, které se staly základem pro zodpovězení výše popsaných otázek.
|
|
|
Nedestruktivní výzkum středověkých sídelních areálů v povodí řeky Mrliny ve středních Čechách
Janovská, Viktorie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o nedestruktivním archeologickém výzkumu zaniklé Havraně, která leží v povodí řeky Mrliny, v poloze Havransko, k. ú. Vestec nad Mrlinou, okr. Nymburk. Povodí Mrliny bylo zvoleno jako modelový mikroregion, protože jde o oblast kontinuálního archeologického zájmu s kompletní evidencí vrcholně středověké sídelní sítě. V rámci zvoleného mikroregionu se právě Havraň jeví jako lokalita s největším poznávacím potenciálem a zároveň historicky významná. Dle písemných pramenů plnila Havraň v raném středověku roli správního centra nižšího řádu, ve vrcholném středověku se zde nacházela tvrz typu motte s hospodářským dvorem. Lokalita byla nově zkoumána pomocí analytických povrchových sběrů a velkoplošného geofyzikálního průzkumu. Cílem nedestruktivního výzkumu bylo především poznání podoby raně středověkého osídlení a jeho proměn ve vrcholném středověku. Podstatnou součástí práce je analýza nálezového souboru z povrchových sběrů, její vyhodnocení v prostředí GIS a konfrontace s výsledky geofyzikální prospekce. Při interpretaci se diplomantka soustředila zejména na základní představu o (1) chronologii osídlení, (2) prostorovém rozsahu osídlení a jeho změnách v jednotlivých časových horizontech a (3) identifikaci a charakteristice drobného šlechtického sídla typu motte....
|
|
|
Kontakty mezi Kyjevskou Rusí a Čechami v raném středověku
Gorbachev, Sergey ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Mařík, Jan (oponent)
Předmětem práce je studium dálkových kontaktů mezi Kyjevskou Rusí a Čechami v raném středověku. V úvodu práce jsou obecně zhodnoceny možnosti kontaktního studia v archeologii a prezentována metodika práce. Druhá kapitola podrobněji zhodnotí možnosti kontaktního studia a popíše typy obchodních kontaktů. Třetí kapitola pojednává o dálkovém obchodě a důležitých bodech na studované obchodní stezce. Další kapitola prezentuje písemné doklady o kontaktu obou prostředí a stručně rekapituluje politický, kulturní a ekonomický vývoj Kyjevské Rusi a Čech v diskutovaném období. Osou práce pak bude sledování distribuce vybraných artefaktů cizího původu v obou prostředích - tedy především českých mincí na východě a v Čechách pak relikviářových křížků východního původu, přeslenů z ovručské břidlice, hliněných vajíček, tzv. pisanek a importovaných šperků. Obecným cílem práce bude pochopení socioekonomických mechanismů dálkové směny mezi střední a východní Evropou v raném středověku. Klíčová slova: Kyjevská Rus, obchodní stezky, Čechy, relikviářový křížek, české mince, raný středověk
|
|
|
Luxusní šperk "velkomoravského" stylu: chronologie a distribuce prestižních předmětů v raně středověké společnosti
Porvazníková, Lenka ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Chorvátová, Hana (oponent)
(slovensky): Práca je zameriava na niekoľko otázok ohľadom šperkov veľkomoravského horizontu na území Čiech a Moravy. Prvá otázka je distribúcia jednotlivých typov luxusného veľkomoravského šperku, či sa výskyt viaže na jednotlivé lokality alebo sa celá škála vyskytuje všade. Druhá otázka sa týka typovej škály šperkov a možnosti rozlíšiť staršiu škálu šperkov na území Čiech a Moravy. Tretia a posledná otázka sa zameriava na existenciu korelácie medzi vekom a množstvom šperkov vložených do hrobu. Cieľom práce je snaha pochopiť mechanizmus distribúcie prestížnych predmetov naprieč rane stredovekov spoločnosťou. Kľúčové slova (slovensky): archeológia, raný stredovek, šperky, Veľká Morava, sociálna štruktúra
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Praze-Vinoři. Studie k sociální struktuře zázemí vinořského hradiště
Chvátalová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Hlavním úkolem předložené práce je celkové zhodnocení raně středověkého pohřebiště v Praze-Vinoři v poloze "V Žabokřiku", na kterém probíhal záchranný archeologický výzkum v roce 2008 a 2009 vedený Mgr. Ľubomírem Andrískem. Pohřebiště čítá 24 hrobů a je datováno na základě hrobové výbavy od konce 9. století až do 1. poloviny 10. století. Práce vychází z pečlivě zpracované nálezové zprávy vypracované Mgr. Jiřím Ungrem, PhD., odborných posudků (geologický a antropologický) a analýz (antrakologická, xylotomická a makrozbytková), které přispívají ke stanovení sociální struktury komunity pohřbené na pohřebišti. Klíčová slova: archeologie - Praha-Vinoř - středověk - pohřebiště - hrobový inventář - sociální struktura
|
|
|
Osídlení ve východním zázemí středověké Prahy: podoba vsí a proměny sídelní sítě (12.-16. století).
Košařová, Markéta ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná magisterská práce je příspěvkem k poznání struktury osídlení a podoby vsí ve východním zázemí středověké Prahy. Zájem je soustředěn do mikroregionu v povodí říčky Rokytky. Na základě archeologických a písemných pramenů je rekonstruována soudobá sídelní síť a její proměny mezi 12.-16. stoletím. Jádrem práce je zpracování a interpretace výsledků záchranného archeologického výzkumu v areálu zaniklé středověké vsi Babice. Zasazení mikroregionu do širšího kontextu pražského zázemí dovoluje vyhodnotit jeho ekonomický potenciál a vztah k vrcholně středověkému městu.
|
|
|
Archeologická topografie Dejvic (Praha 6) ve středověku a raném novověku
Ženka, Ctirad ; Bureš, Michal (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá archeologií zázemí Prahy v severozápadním předpolí Pražského hradu. Práce sdružuje dohromady veškeré informace o historii a počátcích archeologie v Dejvicích a zároveň se snaží vyzdvihnout roli středověké archeologie. Obsahuje soupis písemných pramenů Dejvic, Horní Šárky a Bubenče, se kterou jsou oba sídelní celky porovnávány. Samostatná část práce popisuje sídelní faktory, nutné pro vznik středověké vsi. Popisuje geologické podmínky, kvalitu půdy, rozsah vodstva nebo předpokládané klima. Samostatně se věnuje historickým mapovým podkladům, jednomu se základních témat k určení rozšíření vsí v pražském zázemí. Práce se zabývá aktuálním výzkumem na Hendlově dvoře, kde bylo odkryto 10 středověkých objektů a 18 sloupových jam s interpretací od počátku vrcholné fáze středověku (tj. 12.-13. století) až do konce středověku a začátku novověku (15.-16. století). Analýza morfologie keramiky dokázala určit nálezy přesněji. Ve starším horizontu přetrvávají zduřelé okraje, mladší fáze je tvořena ovalenými okraji. Celkem bylo odebráno necelých 500 zlomků keramiky. Práce zároveň porovnává rozsah výzkumné činnosti středověkých archeologů v Dejvicích a Bubenči. Doklady Dejvic získal v roce 1979 Petr Chotěbor, na výzkumu Bubenče se výrazně podíleli Václav Huml a Julie Richterová. Autor se...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích je doposud největší vesnickou nekropolí, která zatím nemá v Čechách obdoby. Předložená práce se bude věnovat komplexní analýze tohoto pohřebního areálu, který se nacházel nedaleko soutoku Vltavy s Berounkou. Hlavním podkladem pro vypracování celkové analýzy bude elektronická evidence pohřebních celků, která bude propojena s celkovým plánem lahovického pohřebiště a poskytne tak hlavní grafické podklady. Práce se bude dále věnovat upřesnění vnitřní chronologie pohřebiště a jeho prostorovému rozložení. Pozornost bude věnována také pohřebnímu ritu, demografii zde pohřbené populace a zhodnocení jejího sídelního prostředí v období raného středověku. Závěrem bude zhodnocen význam raně středověkého pohřebiště v Praze-Lahovicích v rámci vývoje pražské kotliny v raném středověku. Klíčová slova Praha-Lahovice - raný středověk - pohřebiště - analýza
|
host ::
RSS.