|
|
Heterogeneity of antigen-presenting cells in the thymus and its relevance for the establishment of central tolerance
Sýkora, Vojtěch ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Zásadní funkcí brzlíku je ustanovení centrální tolerance. V tomto procesu je testována autoreaktivita vyvíjejících se T-buněk. Autoreaktivní T-buňky mohou totiž způsobit autioimunitu v případě, že uniknou z brzlíku do periferie. Pro ustanovení centrální tolerance je důležité velké množství thymických antigen-prezentujících buněk, které prezentují antigeny vyvíjejícím se T-buňkám. Tato prezentace umožňuje rozpoznat autoreaktivní potencíál těchto T-buněk, které mohou být následně odstraněny nebo přeměněny na supresivní T-regulační buňky. V posledních několika letech bylo zjištěno, že tyto antigen- prezentující buňky jsou výrazně heterogenní a začíná docházet také k objevům molekulárních mechanizmů, které stojí za funkcí těchto buněk v ustanovení centrální tolerance. Tato práce shrnuje současné znalosti v oblasti heterogenity thymických antigen-prezentujících buněk a její význam v ustanovení centrální tolerance. Především se zaměřuje na konvenční dendritické buňky a post-AIRE medulární thymické epiteliální buňky. Popisuje také současné znalosti funkčních mechanizmů a regulace maturace thymických antigen-prezentujících buněk.
|
|
|
Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení
Černý, Jan ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení" se zabývá problematikou výskytu agrese, její prevencí a efektivním řešení. Cílem práce bylo zjistit četnost výskytu agrese, jejímu typu, příčiny a způsobu řešení. Dalším cílem práce bylo zjistit četnost školení, která respondenti absolvovali, a jejich zájem o případnou nabídku školení zaměřeného na zvládání agrese. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky, popis deeskalačních technik a dalších možností zvládání agrese a jejímu předcházení. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován všeobecným a praktickým sestrám Psychiatrické nemocnice Bohnice. Do vlastní studie bylo zahrnuto 108 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že se více než 58 % respondentů setkává s verbální agresí minimálně jednou v týdnu a téměř 29 % respondentů se minimálně jednou v týdnu setká s agresí brachiální. Vzhledem k takto častému výskytu agrese bylo pouze necelých 59 % dotazovaných alespoň jednou v uplynulých pěti letech proškoleno v řešené problematice. Závěr: Z vlastního výzkumu vyplývá nutnost zaměření se na problematiku zvládání agrese a...
|
|
|
Vliv antropogenních aktivit na společenstva vodních organismů v horní části povodí Litavky
ČERNÝ, Jan
Degradace životního prostředí je považována za celosvětový problém. Vzhledem k významnosti vodních zdrojů je udržení a zlepšování jejich kvality jedním z prioritních celospolečenských zájmů. Tato studie se zabývá reakcí společenstev vodních organismů, ryb a makrozoobentosu na antropogenní vlivy v povodí Litavky. Zkoumaná část Litavky je zatížena těžkými toxickými kovy z důvodu stovek let těžební a hutní činnosti v bezprostřední blízkosti toku a také značným přísunem městských odpadních vod obsahujících cizorodé látky, hrubý odpad a tlející organickou hmotou. Jako referenční lokalita byl zvolen Obecnický potok, který je v přírodě blízkém stavu a ústí do Litavky v místě, kde je její koryto silně regulované a její niva využívána ke skladování toxických odpadů. Obecnický potok lze v současnosti považovat za nejdůležitější zdrojnici vod v horním povodí Litavky. Autochtonní společenstva ryb horního povodí Litavky jsou zároveň narušena v důsledku odběrů vody, které mění teplotní a průtokový režim. Naší snahou bylo vyhodnotit vliv těchto antropogenních faktorů se zaměřením na dané typy znečištění a vliv nádrže na Obecnickém potoce. Monitoring organismů a sběr dat parametrů prostředí (fyzikálně-chemické parametry vody, koncentrace NH4+, NO2-, PO43-, složení substrátu dna, průtok a dalších) probíhaly paralelně a z hlediska rybích společenstev nám výsledné korelace ukázaly nejdůležitější vliv teplotního gradientu a koncentrace zinku. Početnost pstruhů obecných a mihulí potočních na zatížených lokalitách vykazovala negativní korelaci s koncentrací zinku na rozdíl od střevle potoční, která se ukázala jako tolerantní druh k tomuto typu znečištění. Stejně tak četnost výskytu pstruha obecného klesala se zvyšující se teplotou, která zase prospívala populaci střevle potoční. V případě makrozoobentosu zde byla zaznamenána absence některých skupin, jmenovitě čeledí jepic Ephemerellidae, Heptageniidae, Leptophlebiidae, blešivců (Gammaridae), mlžů hrachovek rodu Pisidium a plžů druhu kamomil říční (Ancylus fluviatilis). Naproti tomu zde byla vysoká denzita eruciformních chrostíků rodu Micropterna a Halesus. Vyústění odpadních vod bylo doprovázeno značným nárůstem biomasy kaprovitých ryb. Dominovali zde dvoukřídlí (Diptera), beruška vodní (Asellus aquaticus) a objevovaly se pijavice (Hirudinea), které nebyly na ostatních profilech zaznamenány.
|
|
|
Antivirotické účinky biologicky aktivních látek z přírodních zdrojů v kombinaci s imunomodulačními látkami proti viru klíšťové encefalitidy
ČERNÝ, Jan
Cílem této práce bylo studium látek z přírodních zdrojů, které by mohly být využity jako potencionální léky proti viru klíšťové encefalitidy. Výzkum této diplomové práce může být rozdělen na dvě části. První část pojednává vybraných derivátech adamantanu, jejich cytotoxicitě u vybraných buněčných linií a určení jejich antivirotických vlastností in vitro. K těmto účelům bylo využito následujících metod: MTT test, plaková titrace a jednokroková qRT-PCR. Druhá část této práce ověřuje antivirotické vlastnosti vybraných stilbenů u myší kmene BALB/c, jenž byly nakaženy virem klíšťové encefalitidy.
|
|
| |
|
|
Mechanisms underlying subversion of host immunity by Bordetella pertussis
Klímová, Nela ; Bumba, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bordetella pertussis, původce černého kašle (známého také jako dávivý kašel nebo pertuse), je gramnegativní respirační patogen, adaptovaný na člověka. Tato bakterie produkuje řadu faktorů virulence, z nichž adenylátcyklázový toxin (ACT) a pertusový toxin (PT) hrají významnou roli při manipulaci s imunitní odpovědí hostitele v raném katarálním stádiu infekce. Ačkoli oba toxiny uplatňují svou cytotoxickou aktivitu zvyšováním hladiny cAMP uvnitř buněk, liší se od sebe navzájem svou strukturou, mechanismem sekrece i způsobem intoxikace buněk, stejně tak jako svou schopností modulovat hostitelovu adaptivní imunitní odpověď. Cílem této práce bylo definovat vztah mezi strukturou a funkcí ACT, určující mechanismus sekrece ACT sekrečním systémem typu I (T1SS), a dále rozklíčovat imunomodulační vlastnosti ACT a PT v průběhu infekce bakterií B. pertussis. Integrací různých strukturně-biologických přístupů bylo odhaleno, že RTX doména ACT sestává ze souvislého uskupení pěti β-šroubovicových bloků s navázanými Ca2+ ionty, jejichž skládáním během sekrece se vytváří vnitromolekulová Brownovská západka, zabraňující zpětnému vklouznutí sekretovaného polypeptidu do sekrečního kanálu T1SS. Tímto se urychluje sekrece ACT z bakteriálních buněk pomocí směrovaného mechanismu "vytlačování-západka". Experimentální infekce...
|
|
|
Effect of endosymbionts on composition and properties of Trichomonas vaginalis exosomes
Zdrha, Alois ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Trichomonas vaginalis je parazit lidského reprodukčního systému a je původcem nejrozšířenější nevirové sexuálně přenosné nemoci trichomoniázy. Tato nemoc má většinou mírný průběh, ačkoli dokáže způsobit i závažné zdravotní komplikace. Průběh onemocnění je závislý na imunitním systému pacienta, mikrobiomu a virulenci parazita. Je však důležité, že virulence T. vaginalis je značně variabilní a je závislá na sekretovaných a povrchových molekulách. Mezi ně patří proteázy a adheziny, které mohou být sekretované v sekretomu nebo v extracelulární váčcích (EV). Dalšími potenciálními faktory virulence jsou: Trichomonas vaginalis virus (TVV) a Mycoplasma hominis. Ačkoliv se vlivem TVV na virulenci T. vaginalis zabývalo mnoho studií, vědci se dosud neshodli. Tato práce analyzuje vliv TVV na složení proteinů a RNA v exosomech a dopad TVV na sekreci cytokinů. Klíčová slova endosymbionti, dsRNA virus, TVV, exosomy, paraziti, Trichomonas vaginalis, bioinfor- matika
|
|
|
Role of type 3 innate lymphoid cells mediated antigen presentation in prepipheral tolerance establishment
Machač, David ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Vzájemná tolerance mezi organismy je klíčovým evolučním mechanismem vzniku komensálních a mutualistických vztahů. V případě imunitního systému je vytvoření tolerogenních mechanismů vůči vlastnímu tělu, ale také komen álně mutualistickým organismům a potravním antigenům spolu obrannou složkou imunity a jejich vyváženému působení nezbytnou podmínkou našeho přežití. Pro lepší obranu před patogeny se vyvinula adaptivní imunita s náhodnně sestavenými TCR a BCR receptory lymfocytů. T lymfocyty mající předpoklady rozpoznávat tělu vlastní antigeny jsou odstraněny nebo konvertovány na T regulační lymfo dření brzlíku při ustanovení centrální tolerance. Oproti vzniku centrální tolerance ke stálým antigenům je ustanovení periferní tolerance náročnější proces z hlediska obrovské proměnlivosti na nás žijící mikroorganismů a přijmu široké ích antigenů během ontogeneze. Bylo ukázáno, že lymfoidní buňky vrozené imunity exprimující RORγt transkripční faktor mají schopnost prezentovat antigeny odvozené od střevních mikroorganismů a provádět tak deleci T lymfocytů rozpoznávajících antigeny momentálně přítomné mikrobioty podobnou logikou jako epiteliální buňky v dřeni brzlíku a tedy i zda kormě delece dochází k indukci T regulačních lymfocytů. S využitím tkáňově specifických KO myších modelů a pokročilé průtokové cytometrie...
|
|
|
CX3CR1+ migratory dendritic cells in the mechanisms of central tolerance
Březina, Jiří ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Produkce mnoha tělu vlastních antigenů v thymu je zcela nezbytná pro ustanovení centrální tolerance, neboť její selhání může vést k rozvoji autoimunity. Tyto antigeny jsou prezentovány vyvíjejícím se T lymfocytům medulárními epiteliálními buňkami (mTECs) a dendritickými buňkami (DCs), které tvoří hlavní populace antigen-prezentujících buněk (APCs) v thymu. Zatímco mTECs prezentují antigeny, které samy produkují, DCs získávají tyto antigeny od mTECs procesem kooperativního antigenního transferu (CAT). Přestože zásadní funkce CAT v mechanismech centrální tolerance je známá, celková heterogenita APC buněk v thymu účastnících se tohoto procesu je nejasná. Díky využití transgenních myších modelů a pokročilé průtokové cytometrie jsme objevili, že APCs, které získávají antigeny od mTECs, jsou striktně CD11c pozitivní. V rámci populace DCs v thymu jsme identifikovali dříve nerozpoznanou CX3CR1+ subpopulaci migratorních DCs (mDCs), která se vyznačuje expresí molekulárních markerů monocytů a makrofágů. Tyto CX3CR1+ mDCs jsou více efektivní v získávání antigenů procesem CAT než CX3CR1- populace a díky velice dobrým antigen-prezentujícím schopnostem dokáží tyto antigeny prezentovat T lymfocytům. Genetické odstranění CX3CR1+ mDCs vedlo ke zvýšení počtu CD8+ a CD4+ thymocytů, což naznačuje, že tyto buňky hrají...
|
|
|
Exploring novel strategies targeting HBV
Šmilauerová, Kristýna ; Grantz Šašková, Klára (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Přestože již existuje účinná a bezpečná vakcína proti viru hepatitidy B, nemocnost a úmrtnost na tuto nemoc jsou stále vysoké. Klíčem k vývoji spolehlivé léčby je detailní znalost životního cyklu viru a funkcí všech jeho složek. V předkládané práci jsme zkoumali interaktom kapsidového proteinu viru hepatitidy B. Použitím identifikační metody závislé na proximitní biotinylaci (BioID) spojené s hmotnostní spektrometrií jsme identifikovali seznam potenciálních proteinových kandidátů, kteří jsou buď významně nabohaceni (celkem 105 proteinů) nebo méně zastoupeni v buňce v přítomnosti kapsidového proteinu HBV (40 proteinů). Seznam také zahrnuje známé proteiny interagující s kapsidovým proteinem HBV: SRPK1 a SRPK2 a protein p53, o jehož expresi je známo, že je potlačen v důsledku interakce kapsidového proteinu HBV s transkripčním faktorem E2F1. Mnoho z nově identifikovaných možných proteinů interagujících s kapsidovým proteinem HBV se podílí na biologických procesech, u kterých je již známo nebo u nichž existuje podezření, že jsou ovlivněny HBV, jako jsou translační a transportní procesy nebo genová exprese a produkce makromolekul. Tato práce komplexně charakterizuje interaktom kapsidového proteinu HBV v živých buňkách a může tedy sloužit jako spolehlivý začátek pro hloubkovou analýzu interakce...
|
host ::
RSS.