|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
| |
|
|
Kaspický zemní plyn a jejich relevance pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie: Výzva pro 21. století?
Binhack, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se věnuje diskuzi o diverzifikaci importů zemního plynu do Evropské unie a roli, jakou v tomto směru hraje a může hrát Kaspický region. Cílem práce je popis energetické politiky Evropské unie v sektoru zemního plynu a analýza role kaspického zemního plynu a projektu Jižního plynového koridoru. Téma relevance kaspického zemního plynu pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie celkově zapadá do aktuální debaty o dalším vývoji klimaticko-energetické politiky, která s návrhem rámce pro vytvoření Energetické unie z roku 2015 integruje dosud paralelní evropské politiky boje proti změnám klimatu, energetické bezpečnosti, vnitřního energetického trhu a vnějších energetických vztahů se třetími zeměmi. Práce je založena na hypotéze, že Kaspický region je alternativním zdrojovým regionem schopným poskytnout Evropské unii diverzifikaci dovozů zemního plynu. Základní výzkumné otázky jsou pak následující; "Je Evropské unie schopna ovlivnit, za jakých podmínek bude kaspický plyn do Evropy dopravován?" a "Je Jižní plynový koridor schopen splnit očekávání spojená s jeho plánovaným objemem 60-120 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně?" Z teoretického hlediska je práce ukotvená v přístupu Kodaňské školy, tedy přesněji řečeno v přístupech, které modifikují koncept Kodaňské školy tak, aby byl...
|
|
|
Vliv mezinárodní energetické bezpečnosti na využívání nekonvečních zdrojů ropy a plynu v euroatlantickém prostoru
Havránková, Magdaléna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce Vliv mezinárodní energetické bezpečnosti na využívání břidlicového plynu v euroatlantickém prostoru se zabývá možným rozvojem těžby břidlicového plynu v Evropě. Jelikož spotřeba plynu v Evropě pozvolna narůstá napříč všemi sektory a Evropa nedisponuje dostatečnými domácími zdroji zemního plynu, pozvolně se zvyšuje také její závislost na dovozech zemního plynu, a to zejména na plynu dováženém z Ruské federace. Ačkoliv se díky rozvoji LNG technologií zemní plyn může v budoucnu stát globální komoditou, jako je tomu v případě ropy, prozatím stále převažuje regionální charakter trhu se zemním plynem, což může vést k využívání této komodity např. pro politické záměry, jak jsme toho byli svědky v letech 2006 a 2009, kdy Ruská federace dočasně přerušila dodávky plynu do Evropy. V souvislosti s rozvojem komerční těžby nekonvenčního břidlicového plynu v USA se členské země Evropské unie začaly zajímat o možný rozvoj těžby břidlicového plynu z domácích ložisek, což by jim umožnilo zvýšit jejich energetickou bezpečnost. Postoj jednotlivých členských států se liší, zatímco některé uvalily na průzkum těžby břidlicového plynu moratorium (Francie, Bulharko, ČR), jiné mají velký zájem o rozvoj průzkumu těžby břidlicového plynu na svém území, jedná se zejména o Velkou Británii a Polsko. Tato...
|
|
|
Environmental Security in the Czech Republic: An Analysis of the energy mix
Šumavský, Ondřej ; Binhack, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojmem environmentální bezpečnosti a pomocí hlavních ukazatelů tohoto konceptu analyzuje energetický mix České republiky. Koncept environmentální bezpečnosti a jeho zařazení do oboru bezpečnostních studií je podrobně popsáno v první kapitole této práce společně s metodologickým uchopením následné analýzy. Hodnocení energetického mixu České republiky je poté porovnáno s referenčním stavem v roce 2040 popsaného v Aktualizaci Státní Energetické Koncepce z roku 2013. Evaluace jednotlivých změn energetických zdrojů v budoucím návrhu energetického mixu odkrývá dopad na úroveň environmentální bezpečnosti v ČR podle vybraných hodnotících ukazatelů. Práce dále rozebírá ostatní faktory důležité pro posuzování podoby energetického mixu a tvoření energetické strategie ČR. Na závěr je vyhodnocen dopad změny ve složení energetického mixu na úroveň environmentální bezpečnosti k danému referenčnímu datu a vliv konceptu environmentální bezpečnosti na tvoření energetické politiky v České republice.
|
|
|
Comparison of energy security of the Czech and Slovak republic
Haringová, Ingrida ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Hlavným cieľom práce je komparácia energetickej bezpečnosti Českej a Slovenskej republiky. Komparácia je vedená najmä pohľadom na energetický mix a následnú diverzifikáciu zdrojov energetických surovín (uhlie, ropa, zemný plyn, jadrové palivo a obnoviteľné zdroje). Pri skúmaní energetickej bezpečnosti je do úvahy braná aj rovina dlhodobo udržateľného rozvoja a záväzky uskutočnené voči Európskej únii. V skúmaní samotnej energetickej bezpečnosti autor vychádza zo štátnych dokumentov, ako napr. Aktualizace Státní energetické koncepce ČR alebo Návrhu Energetickej politiky SR a zo zahraničných a domácich štatistických dokumentov. Posudzovanie jednotlivých energetických zdrojov zahŕňa ich podiel na energetickom mixe, údaje o ich domácom výskyte ale aj dovoze a aj krátkodobé trendy v ich využívaní. V teoretickej časti autor uchopuje koncept energetickej bezpečnosti v dvoch teoretických konceptoch, realizmu a liberalizmu a následne skúma jeho polysemickú povahu.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Growing importance of energy and military security of the Visegrad Group
Kierczak, Natalia ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce zkoumá, zda v rámci Visegrádské skupiny vzrůstá význam energetické bezpečnosti a vojenské bezpečnosti a jestli nedávné krize vedou k prohlubování spolupráce. Práce také zkoumá, zda bezpečnost v těchto oblastech je sekuritizována a jestli je Rusko vnímáno jako hrozba. Práce používá metodu obsahové analýzy národních bezpečnostních strategií, strategií energetické bezpečnosti a vojenských nebo obranných strategií, a také diskurzivní analýzu oficiálních materiálů ministerstev a vlád států Visegrádské skupiny. Rovněž jsou analyzovány materiály zveřejněné samotnou Visegrádskou skupinou. Analýza diskurzu v případě států je zaměřena na krizová období. V oblasti energetické bezpečnosti byly vybrány tři krize: plynové krize v letech 2006 a 2009 a ropná krize z roku 2008. V kapitole o vojenské bezpečnosti byly vybrány dvě události: konflikt v Gruzii v roce 2008 a vojenské cvičení v roce 2009. Jak výzkum ukazuje, spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti již probíhá a spolupráce ve vojenských záležitostech v podobě battlegroup je naplánována. Zejména v oblasti energetické bezpečnosti, může být na základě výzkumu nalezena souvislost mezi nedávnými krizemi, jejich sekuritizací a spoluprací států Visegrádské skupiny.
|
|
|
Energetické vztahy České republiky a Ruské federace
Holan, Michal ; Binhack, Petr (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza energetických vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Autor ve své práci využije neoliberální teorii vzájemné závislosti a celá práce bude vedena v duchu kvalitativního výzkumu vysvětlující epistemologie. Analýza se bude zakládat na nastudování relevantních zdrojů vztahujících se k tématu a následné analýze energetických vztahů České republiky a Ruské federace od pádu Sovětského svazu do plynové krize v roce 2009. Teoretický rámec vzájemné závislosti s ohledem na fakt asymetrie v česko-ruských energetických vztazích je v práci použit k vysvětlení hrozeb, které mohou být způsobeny některými možnými rozhodnutími ze strany Ruské federace a které mohou velmi vážně poškodit energetickou bezpečnost České republiky. Asymetrická vzájemná závislost v česko-ruských energetických vztazích může působit jako zdroj moci Ruské federace. Pro celkové pochopení tématu je nutné vysvětlit tyto hrozby a jejich dopady na energetickou bezpečnost České republiky a je také nutné vysvětlit slabiny energetické bezpečnosti Ruské federace. Autor práce klade velký důraz na vysvětlení fungování energetického sektoru a roli aktéru v něm.
|
host ::
RSS.