|
|
Remote Sensing of Surface Meltwater on the Glaciers of Svalbard
Sieglová, Eliška ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Supraglaciální jezera se tvoří na povrchu ledovce v jeho ablační zóně. Objevují se v ablační sezóně a tmavá barva jejich vodní hladiny snižuje albedo ledovcového povrchu. Jejich odvodnění k bázi ledovce může zvýšit bazální klouzání a rychlost pohybu ledovce. S využitím snímků o vysokém rozlišení družic Sentinel-2 se tato práce zabývá charakteristikou ablační sezóny na dvou zaledněných regionech Svalbardu: území ledovce Hinlopenbreen na východním pobřeží Západního Špicberku a území ledovců Kongsbreen a Kronebreen na jeho západním pobřeží. První supraglaciální jezera se na západním území objevila v první polovině června, na východním území v druhé polovině června. Vrchol ablační sezóny byl na západním území pozorován na přelomu června a července, a na východním území v polovině července. První tvorba jezer odpovídala teplotám, které překročily 0 řC a zpočátku se tvořila v nižších nadmořských výškách. Se stoupajícími teplotami i jezera postupovala výš. Většina jezer se na západním území tvořila v nadmořských výškách mezi 600 a 700 m n. m., na východním území se tvořila zejména mezi 400 a 500 m n. m. Zde se ale nezanedbatelné množství jezer (12 % celkové plochy) vytvořilo nad odhadovanou výškou hranice rovnováhy (600 m n. m.). To vznáší otázku pro další výzkum, jaký vliv má oteplující se klima na...
|
|
|
Paleogeographic development of the Cenozoic river systems in the central and northern Bohemia and its link to climatic changes and neotectonics
Štor, Tomáš ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent) ; Nichols, Gary (oponent)
Cílem disertační práce bylo přinést podrobnější informace o vytváření říčních systémů ve středních a severních Čechách na příkladu vývoje řeky Ploučnice a Vltavy. Studované říční systémy mají velmi komplexní vývoj, proto byl zvolen multidisciplinární přístup k tématu založený na studiu geologie, sedimentologie, geomorfologie, geochemie a použití datovacích metod kosmogenních radionuklidů 10Be a 26Al, opticky stimulované luminiscence a radiokarbonového datování. Výsledky datovacích metod ukazují na možnost výrazně většího stáří doby vzniku říčních teras, než vyplývá z předchozích výzkumů. Při fluviálním vývoji řeky Ploučnice docházelo ve vyšších terasových akumulacích (36-29 m nad řekou) ke změně říčního stylu z divočící řeky s vysokou energií proudu do široce meandrujícího toku. Ve středních terasových akumulacích (22-14 m nad řekou) docházelo v divočící řece k postupnému snižování stupně divočení a v terasových akumulacích nejníže nad řekou (13-5 m) byla zjištěna opět divočící řeka, která postupně přecházela do široce meandrujícího toku 5 m nad dnešním povrchem nivy. Během výzkumu byly pomocí metody kosmogenních radionuklidů, datovány říční sedimenty ve třech rozdílných výškách nad řekou (34, 29 a 14 m) a další tři byly datovány metodou opticky stimulované luminiscence (19, 12 a 6 m). Časové...
|
|
|
Geomorfologické podmínky murových procesů v centrální části Západních Tater
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá morfometrickými charakteristikami a změnami v rozsahu a četnosti výskytu mur v Roháčské dolině a jejích bočních údolích v oblasti Západních Tater. Pomocí analýzy leteckých snímků z let 1973, 1986, 2003 a 2015 byl vymezen plošný rozsah transportně-akumulačních oblastí mur a jejich délka pro jednotlivé roky a následně byl vyhodnocen trend jejich vývoje v období 1973 - 2015. Z digitálního modelu reliéfu byly pro zdrojové a transportně-akumulační oblasti mur zjištěny základní morfometrické charakteristiky (nadmořská výška, sklon, orientace nebo příkon slunečního záření). Terenní práce byly zaměřeny na zmapování transportně-akumulačních oblastí mur pod horní hranicí lesa (zejména jejich čel nebo polohy podélných valů), stanovení stupně zvětrání balvanů na povrchu vybraných murových akumulací (Schmidt hammer test) a měření průměrů stélek lišejníku mapovníku zeměpisného (Rhizocarpon geographicum). Na základě leteckých snímků bylo v zájmovém území vymezeno 98 murových drah. V letech 1973 - 1986 a 2003 - 2015 byl zjištěn pokles plochy transportně-akumulačních oblastí mur, v období let 1986 - 2003 naopak došlo k mírnému nárůstu jejich rozlohy. Průměrná nadmořská výška zdrojových oblastí mur byla stanovena na 1923 m n. m. (s průměrným sklonem 43,8ř) a transportně-akumulačních...
|
|
| |
|
|
Rozloha a charakteristika vysokohorských mokřadů v pramenné oblasti Amazonky
Svoboda, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Pramenná oblast Amazonky byla vymezena na základě výsledků z expedice Hatun Mayu 2000 jako povodí vodních toků Apacheta a Carhuasanta po jejich soutok v řeku Lloquetu, ležící v pohoří Cordillera Chila. Charakteristickou vlastností těchto toků a jejich přítoků je to, že v jejich okolí vznikají mokřady s dominancí rostliny Distichia Muscoides. Tato rostlina zde, ale i jinde ve vysokohorských Andských mokřadech, vytváří až několikametrové nánosy rašeliny. Tyto nánosy zpomalují a přehrazují vodní toky, čímž zapříčiňují rozrůstání mokřadů do velkých šířek. Tento specifický vysokohorský habitat, zvaný bofedales, je klíčový pro přežití řady živočišných i rostlinných druhů, stejně jako i lidí, žijících v těchto nehostinných oblastech. Vymezení těchto mokřadů je jedním z důležitých kroků k pochopení role, kterou v přírodě tyto mokřady mají, a k jejich ochraně, protože se ukazuje, že jsou velmi citlivé na změny v životním prostředí. Vzhledem k izolovanosti pramenné oblasti Amazonky se jako ideální pro vymezení mokřadů zdají být metody dálkového průzkumu Země. Klíčová slova: Pramenná oblast Amazonky, bofedales, mokřady, DPZ, NDVI, NDMI
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Inventariraze a analýza rizikových geomorfologických procesů v chilské části Patagonie
Chotěborová, Markéta ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Zájmovou oblastí této práce je chilská část Patagonie. Ta se rozprostírá přes chilské regiony Los Lagos, Aysén a Magallanes. Zdejší prostředí je ovlivněno hned několika jevy, které zde působí jak zvlášť, tak převážně společně. Místní tektonické procesy, zejména subdukce litosférické desky Nazca pod desku Jihoamerickou, ovlivňují rizikové procesy zemětřesení (a na ně navazující tsunami a sesuvy) a vulkanismus. Tektonika se také podílela na tvorbě místního reliéfu, který má společně s klimatem (a jeho změnami) vliv také na specifický druh povodní, vznikajících náhlým uvolněním tavné vody z glaciálního jezera, známý pod anglickou zkratkou GLOF. Tyto geomorfologické procesy probíhají na Zemi již miliony let, některé z nich se ovšem ve chvíli, kdy se v okruhu jejich působnosti usadil člověk, staly rizikovými. Klíčová slova: rizikové geomorfologické procesy, Patagonie, zemětřesení, tsunami, vulkanismus, sesuvy, GLOF
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
host ::
