|
|
Podprsenka v kulturologické perspektivě
Reichelová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce si kladla za cíl být stručným a srozumitelným úvodem do studia podprsenky jako kulturologického fenoménu. Její hlavní ambicí bylo shrnout základní informace o vývoji tohoto kusu oděvu, prezentovat je v širším kontextu dějin zahalování a formování ňader v západní kultuře a uvést je do souvislosti s rozvojem technologií zpracování a výroby textilních materiálů v historii lidstva. Pokusila se také nastínit, jakou roli hrála podprsenka v procesu emancipace žen, a tím naznačit, jak může kulturologická analýza fenoménu přispět k diskuzi na poli gender studies. V neposlední řadě se práce snažila se vykreslit komplexitu zkoumaného sociokulturního jevu a naznačit možné směry, kterými by se mohla ubírat další zkoumání. Text rozhodně neaspiruje na to být vyčerpávající analýzou zvolené problematiky. Fenomén podprsenky má množství dalších aspektů, jimž by bylo třeba se věnovat. Je jimi například ekonomická a tržní stránka jevu, téma fetišizace podprsenky, otázka genderových rozdílů v přístupu k podprsence či psychosociální rozměr těchto aspektů. V rámci zkoumání posledního z uvedených témat by bylo zajímavé a přínosné provést empirický výzkum. Proto poslední část textu byla věnována nástinu nevelkého kvalitativního šetření, které by zprostředkovalo nějaké přesnější informace o tom, jak na podprsenku,...
|
|
|
Člověk a krajina v kulturologické perspektivě
Hubeňáková, Julie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu pohraniční krajiny na česko-rakouských hranicích. Zabývá se vývojem krajiny z geomorfologického hlediska a na pozadí sociokulturního vývoje a zásadních historických událostí se snaží objasnit vývoj také krajiny kulturní. Zvláštní pozornost je věnována konkrétním vesnicím, jejichž osud v 50. letech zdejší krajinu ovlivnil velmi výrazně. Práce poukazuje na možnosti vnímání a studování vztahu člověk - krajina v kulturologické perspektivě. Na závěr ukazuje a nabízí strategie reanimace pohraničí a možnosti ochrany hodnot, které tato krajina má.
|
|
|
Funkce poutnictví v dějinách evropské kultury
Lebedová, Šárka ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cestování je tak staré, jako lidstvo samo. Od počátků křesťanských dějin je poutnictví univerzálním fenoménem, úzce spjatým s naší evropskou kulturou a to především díky poutním cestám do Říma a Santiaga de Compostela. Santiago de Compostela patří k světovému kulturnímu dědictví UNESCO a tzv. Camino Francés je první uznávanou evropskou trasou. Svatojakubská poutní cesta je tedy nejdůležitější historickou a symbolickou sítí tras, kterou Španělsko a především Galície vlastní, stírá hranice mezi jednotlivými zeměmi a regiony a spojuje Evropany jako příslušníky a svědky společných dějin i současnosti. Mnoho zásadních informací se o tomto fenoménu dozvídáme ze světoznámého textu Codexu Calixtinus. Od 80. let 20. století se tato poutní cesta těší značnému zájmu a v posledních letech se Santiago potýká s hrozbou masového turismu. Důležitým mezníkem v oblasti moderních dějin této poutní cesty se stává Svatý rok 1993, který je rokem počínajícího náboženského turismu v této oblasti a následkem toho se samotní poutníci stávají paradoxně turistickým produktem a samotnými turisty zároveň.
|
|
|
Fado v kontextu města Lisabon
Kuhnová, Kristýna ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Hudební žánr fado se pokládá za hudební tradici, která vznikla podle dosavadních výzkumů na počátku 19. století ve městě Lisabon nejspíše důsledkem intenzivní portugalsko-brazilské kulturní výměny. I přesto, že je Lisabon hlavním městem fada, jedná se o jednu z nejrozšířenějších hudebních forem v celém Portugalsku. Fado je bezesporu pro Portugalce důležitým a jedním z nejznámějších prvků vlastní kultury. Fado se objevuje v apologetických projevech o národní identitě a portugalské kultuře a je konstantně přítomno mezi emigrantskými komunitami. Je to kulturní praxe, která se vyskytuje na dvou úrovních: amatérské a profesionální. Z pohledu urbánní antropologie má amatérské fado důležitou úlohu v lokálním kontextu lisabonských čtvrtí. Proplétá se sociálními vztahy a jeho stálá přítomnost významně ovlivňuje konfiguraci lokálních kulturních vzorců. Na úrovni profesionální je fado spojováno s charakteristickou praxí v tzv. domech fada v lisabonských historických čtvrtích. Tato místa, i přes masový zájem turistů, jsou důležitým prostorem uchovávání a předávání specifické kulturní praxe. Profesionální fado masivně rozšířilo řady mladé generace fadistů v novém tisíciletí díky obnovenému zájmu publika domácího a především zahraničního. Fado znovu prožívá svůj zlatý věk, jak tomu bylo v 50. a 60. letech 20. století....
|
|
|
Putování geniem loci (Kulturní krajina Čech)
Dryjová, Eva ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Na začátku mé diplomové práce "cesty" krajinou, stál osamocený pojem ducha místa - bylo třeba jej vsadit do kontextu, který by mu byl vlastní - do prostoru a času - tedy do kulturní krajiny jako struktury s vlastní dynamikou, strukturou a pamětí (ad. 1. 1) a času událostí, času dlouhého trvání a času vnímaného (ad 1. 2.). Celou mou prací se táhne jako tenká červená nit motiv "porozumění krajině" (ad 1. 4.), spočívající na základě dualistického konceptu posvátné - profánní. Nejprve jsem s použitím cílkovských tvrdých metod mapovala existenci posvátného v oblasti "vnějšího" světa: kulturně-historicko-archeologický přístup k utváření kulturní krajiny (ad kap. 2.1) - za prvé v obecné rovině zejména podle Gojdy a s detailnějším rozborem historie české kulturní krajiny v prezentaci J. Sádla (kap. 2. 1. 3.): neolitická revoluce - baroko - 50. léta. Období baroka se ukázalo v tomto kontextu jako velmi závažný a diskutovaný fenomén - veskrze negativně jej hodnotí J. Sádlo. Baroko zásadně přineslo první kompletní využití každého kouta krajiny a zároveň byly položeny základy pro budoucí "mýtus" o existenci české krajiny jako "krajiny barokní". J. Sádlo, jemuž vždy jde o krajinu samu a uvažuje o ní z její pozice, tvrdí, že my - lidstvo jsme jen její součásti. Mluví o krajině jako celku a nikoliv o krajině " jako...
|
|
|
Nový věk starého já - spiritualita New Age ve světle učení Advaity
Masojídek, Milan ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá fenoménem hnutí Nového věku a shrnuje jeho stěžejní vize. Tyto vize jsou poté interpretovány v kontextu duchovního učení a praxe advaita védanty. Takto zvolený přístup umožňuje nahlédnout spiritualitu New Age z mezního existenciálního úhlu pohledu a získat představu o jejím postavení nejen v rámci věčně soudobého sebehledačství, ale díky kulturologické perspektivě komplexněji také v rámci specifické situace moderního člověka a jeho kultury. New Age se v rámci takto zvoleného přístupu jeví jako prostředí v němž se dá duchovněji žít a jenž může být - díky důrazu na individuální sebehledačství, svobodu, vnitřní odpovědnost a myšlenku Jednoty - dobrým základem na cestě k realizaci hlubokého duchovní poznání. K tomu je však zdá se nutné vykročit z omezené a pohodlné New Age kategorie - je-li pohodlná hlavně egu a jeho potřebám, hodnotám a kategoriím na něj navázaného omezeného individuálního myšlení. Je to stupeň na cestě poznání, který bude - má-li být poznání plně realizováno - jednou nutné opustit stejně jako "hledání" samotné. Takovýto závěr vybízí k hlubší kulturologické reflexi kategorií, či spíše projevů či stavů jednoho jediného základu vědomého bytí a jejich vztahu ke kultuře.
|
|
|
Franky a jejich kultura
Klemová, Tereza ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Franky jsou významným historickým územím na území Německa, které dnes patří z větší části ke spolkové republice Bavorsko. V raném středověku byly obývány germánskými kmeny Franků a staly se součástí franské říše. Po jejím rozdělení smlouvou ve Verdunu připadlo toto území východofranské říši a postupně se konstituovalo jako tzv. kmenové vévodství. Po vymření zdejší dynastie Karlovců v roce 911 si východofranští velmoži vybrali za svého krále franského vévodu Konráda I. (vládl do roku 918). Za vlády Otonů Franky jako kmenové vévodství zanikly. Usnesením Vídeňského kongresu v letech 1814-1815 připadla většina franského území Bavorsku. Franky lze historicky charakterizovat jako kraj nevolníků a šlechty, zemědělský kraj s nepříliš velkým zastoupením průmyslu. Stěžejní úlohu v jejich dějinách hrají šlechtické rody Castell, Hohenzollern, Schwarzenberg, Seckendorf. Spojuje je hrdost na svůj původ, tradice a způsob života, charakter. Navzdory tomu, že Frankově v průběhu staletí přišli o vlastní státoprávní svrchovanost, mají dodnes vlastní vlajku, hymnu a jisté tendence obnovit vlastní státnost. Franky jsou geograficky rozděleny na tři regiony, a to Horní, Dolní a Střední Franky, které jsou rozdílné nejen dialektem, ale i podle klimatu, pivních a vinných oblasti. Dolní Franky jsou tak spojovány hlavně s vínem,...
|
|
|
Fenomén cizince v mužské a ženské kultuře
Kučerová, Jitka ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Dnešní společnost nemá ráda rozmanitost. To dokazuje rozmáhající se globalizační trend, který zasahuje i do sféry genderu. Společnost má obecně tendenci rozmanitost stírat a nevhodně na ni reagovat - segregací, posměchem, podezíravostí apod. Rozmanitost je nadále málo vnímána jako plodný fenomén. Tato práce se zabývá tématem rozmanitosti v oblasti genderu, jejíž problematiku přirovnává k problematice cizince. Rozebírá obě témata v pojetí dnešní západní společnosti a nabízí analogii přístupu řešení genderové otázky k řešení otázky cizinecké. Tuto analogii pak popisuje ve třech hlavních oblastech společenského života: v rovině rodina - společnost, v rovině specifických mužských a ženských profesí a ve sféře partnerských vztahů. Zdůrazňuje zejména, že je zde potřeba především tolerance a ochoty zjišťovat realitu místo pouhého přejímání předsudků. Při jakékoli formě diskriminace totiž nepřivádíme podle našeho názoru do nepříjemné situace jen diskriminovanou skupinu, ale i skupina majoritní se kvůli vytvořené tenzi musí nutně cítit nepohodlně. Nejasnost genderových rolí v dnešní době a s tím spojená rozpačitost v jejich plnění přivádí zástupce obou pohlaví do obtížné situace a může navozovat pocit nesvobody.
|
|
|
Sociokulturní dopady likvidace starého města Most
Rak, Ondřej ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Práce Sociokulturní dopady likvidace starého města Most analyzuje okolnosti a situaci vzniklou po likvidaci historického města Most. Práce přistupuje k problematice popisem výchozí situace, analýzou důsledků likvidace a nastíněním možností řešení vzniklé situace. Při popisu kontextu likvidace byly využity historické materiály mapující danou situaci. Analýza stavu mimo jiné probíhala s použitím terénního výzkumu, jež pomohl popsat postoje pamětníků této kulturně-historické katastrofy. Řešení vzniklé situace je nastíněno v komparaci s obdobnými případy ze zahraničí, přičemž je brán v potaz kontext českého kulturního prostředí. Z této práce vyplývá, že rozhodnutí zlikvidovat staré město Most zanechalo silné a mnohdy nenávratné důsledky v mnoha oblastech. Z této práce vyplývá, že se dopady likvidace starého města Most projevily na historické, kulturní, ekologické, psychologické a sociologické rovině.
|
|
|
Filmový festival
Šedivá, Kristina ; Soukup, Václav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je Filmový festival. Je zpracováno z hlediska historického i současného. První kapitoly jsou zaměřeny zejména na vývoj a sekularizaci slavností, svátků a oslav. Provedla jsem analýzu starověkých oficiálních svátků a zabývala se procesem, kdy se postupně od těchto slavností, které mají pevný řád a pravidla oddělovaly svátky a slavnosti lidového charakteru, kde je naopak řád a oficialita potlačena. Jako spojovací linii tradičních oslav a současné podoby festivalů jsem zvolila právě téma spontánnosti, osvobození od hierarchických vztahů, norem a závazků. Dále jsem hledala souvislost na základě rituálního chování účastníků festivalů a slavností. Našla jsem určitou podobnost mezi rituálním chováním členů tradičních společenství, lidu z dob středověku a renesance a moderní současné společnosti. Sledovala jsem formy rituálního chování mezi návštěvníky festivalů, zejména filmového festivalu v Karlových Varech. V prostředí tohoto festivalu se již několik let pohybuji pracovně a zároveň jsem měla možnost porovnat prostředí MFFKV i s dalšími Českými a Evropskými festivaly, které pravidelně navštěvuji.
|
host ::
RSS.