|
|
Osvobozený našinec v letech 1945 až 1948
Marešová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Osvobozený Našinec v letech 1945 - 1948 si klade za cíl zpracovat analýzu sledovaného listu ve zvoleném období. Osvobozený Našinec byl regionálním katolickým deníkem vycházejícím v Olomouci s více než 80 letou tradicí. Přestože dlouhé roky odolával mnohým neblahým vlivům, únorový komunistický převrat v roce 1948 znamenal definitivní konec jeho vycházení. Deník doposud sloužil především pro účely doplnění informací o životě v Olomouci, nicméně sám nebyl předmětem hlubšího zkoumání. Práce se zprvu zabývá vývojem deníku od počátku své existence do roku 1941, kdy byl ve válečném období zastaven. Osvobozeného Našince po druhé světové válce vydávala Československá strana lidová, proto je jedna kapitola věnována i straně a jejímu vývoji. Následující část práce popisuje situaci v Československu po konci války a změny, které válka přinesla ve všech oblastech života, zaměření bude věnováno tisku, Olomoucku a Československé straně lidové. Další kapitola se věnuje samotnému Osvobozenému Našinci. Vedle obecných charakteristik deníku se část kapitoly zaměřuje na vliv ČSL na deník, na členy redakce, na vydavatelství a na závěrečné dny listu. Poslední kapitola je věnována obsahovému zaměření deníku a jeho grafické podobě.
|
|
|
Regionální tisk na Liberecku v roce 1938 na příkladu Severočeského deníku
Reindlová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachycení společenské atmosféry na stránkách periodického tisku na Liberecku během několika posledních měsíců před odtržením Sudet od Československa v důsledku mnichovské dohody. Jednalo se o převážně německy obydlený region a mě zajímalo, jak napjaté období roku 1938 vnímala místní česká menšina. Z tohoto důvodu jsem si vybrala jediný česky psaný liberecký deník daného období - Severočeský deník. Začátek práce je věnován krátké rekapitulaci historického vývoje Liberecka. A jelikož česko-německé vztahy nejsou otázkou pouze první republiky, ale jde o několik století trvající soužití, zabývá se další kapitola právě tímto tématem, abychom dokázali události roku 1938 zařadit do správného kontextu. V další části práce jsem se věnovala již samotnému Severočeskému deníku, jeho vydavatelům, tiskárnám, grafické podobě, redakci a také obsahové charakteristice. Poté následuje kvantitativní obsahová analýza listu v poslední fázi jeho existence, tedy od ledna do října 1938. Zajímala jsem se, jakým tématům dávala redakce prostor, kdo dané texty vytvářel, jak byly dlouhé a do jakých rubrik byly řazeny. Zkoumala jsem také, které žánry noviny tvořily a zda se věnovaly regionálním, celostátním či zahraničním událostem. Na závěr práce je zařazena kapitola shrnující další vývoj...
|
|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
|
Mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948-1953 v dobových kulturních periodikách
Dušková, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce postihuje mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948 až 1953 v dobových kulturních periodikách Kulturní politika, Tvorba, Var a Lidové noviny. Věnuje se přitom dvěma základním okruhům, které se ve zkoumaných periodikách nejčastěji objevovaly. Jedná se o definování nového umění a socialistického realismu a tvarování umělců a společnosti. Sociální realismus je přitom charakterizován nejen prostřednictvím popisu, ale také inspiračními zdroji jako čs. výtvarné umění 19. století a vymezením se vůči konkurenčním protikladným nebo podobným uměleckým směrům a tendencím jako formalismus, naturalismus, akademismus nebo kýč. Tvarování umělců a společnosti je chápáno v rovině výchovy, vzdělávání a osvětové činnosti. V souvislosti s okruhy a dobovým chápáním výtvarného umění jako nástroje pro tvarování společnosti je po stručném historickém úvodu rozvedena problematika kulturní politiky KSČ, organizační struktury umělecké produkce, distribuce umění, tvarování výtvarných umělců, pronikání umění do veřejných i soukromých prostor, konstrukce socialistického realismu a přístupu výtvarných umělců k novým podmínkám umělecké tvorby. Kromě podobných jsou ovšem uvedeny i odlišné rysy periodik, které činí každém periodikum jedinečným. Východiskem diplomové práce je historická a kvalitativní analýza.
|
|
|
Regionální tisk na Kolínsku od roku 1945 do počátku 60. let
Zahrádková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální tisk na Kolínsku od roku 1945 do počátku 60. let představuje periodický tisk, který vycházel na Kolínsku v letech 1945 až do počátku 60. let. V těchto letech se podoba českého tisku výrazně změnila. Svoboda novin byla omezena a vycházet mohlo v tomto období také jen několik periodik. Všechna musela mít povolení. Na začátku práce nejdříve nastíním samotný region Kolínska, načrtnu jeho historický vývoj, větší část bude věnována době kolem 2. světové války a po ní. Zaměřím se hlavně na politické, ekonomické, demografické a kulturní události, které se v této době na Kolínsku odehrávaly. Těžiště práce bude spočívat v charakteristice periodického tisku, který na Kolínsku vycházel v letech 1945 až do počátku 60. let, tedy zpracování informací, které mi poskytnou v Oblastním archívu v Kolíně. Čerpat budu také z dobového tisku a sekundární literatury. Cílem mé práce je zjistit, jaké noviny na Kolínsku v těchto letech vycházely, kdo je vydával, jak obtížné bylo v této době na Kolínsku periodický tisk vydávat a zmíním i jakou měly tyto noviny strukturu, grafiku, co se v nich psalo či jak drahé byly.
|
|
|
Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech
Jindrová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech" se zabývá stejnojmenným německy psaným listem, který vycházel v Teplicích-Šanově v letech 1861-1945. Stručně jsou charakterizovány roky 1918 a 1938, které byly pro existenci prvního samostatného československého státu zlomové, přiblíženy jsou rovněž podmínky pro tisk v období této tzv. první republiky. Následně jsou představeny samotné moderní dějiny města Teplic-Šanova, stejně jako jeho kulturní ovzduší. Popsána je také mediální krajina, do jejíhož rámce list roku 1861 vstoupil. Jádro práce se soustředí na základní etapy historického vývoje deníku i tiskárny C. Weigend, a to od počátku až do převodu pod národní správu a následnou likvidaci v roce 1948. Představeni jsou jednotliví vydavatelé listu. Nejprve ve stručnosti zakladatel periodika August Copek, centrum pozornosti se pak koncentruje zejména na jednotlivé zástupce čtyř generací rodiny Weigend. Na vybraném vzorku let 1918, 1928 a 1938 je nejprve průřezově ukázána struktura periodika. Následně pak prostřednictvím reflexe 28. října postoj, který Teplitz-Schönauer Anzeiger zaujal ve vztahu ke vzniku Československé republiky. Analytická část práce se rovněž orientuje na programovou skladbu místního divadla a biografů tak, jak je zachycena na stránkách studovaného listu.
|
|
|
Novinář Carl von Ossietzky a jeho reflexe v českém tisku
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Carl von Ossietzky (1889 - 1938) byl německým žurnalistou, pacifistou a nositelem Nobelovy ceny míru za rok 1935. Již v mládí zastával demokratické postoje a později se stal členem politických stran Demokratische Vereinigung (DV) či Republikanische Partei Deutschlands. Působil v periodikách "Das Freie Volk" (orgánu strany DV), "Berliner Volkszeitung", "Nation" nebo "Das Tage-Buch". Přispíval také do časopisu "Die Weltbühne", jenž byl v době Výmarské republiky fórem pro svobodné vyjadřování názorů, zvláště pak pro levicovou inteligenci; roku 1927 byl jmenován šéfredaktorem. Po začátku první světové války se připojil k pacifistickému sdružení Deutsche Friedensgesellschaft (DFG), jež se snažilo bojovat s válečnou propagandou. Úzce také spolupracoval s dalším pacifistickým hnutím "Nie-Wieder-Krieg" ("Již-nikdy- válku") a přispíval do stejnojmenného listu svazu. Ossietzky se velmi kriticky stavěl k německému militarismu a ve svých článcích upozorňoval mj. na porušování podmínek Versailleské mírové smlouvy. Německá vláda jej kvůli tomu obvinila z vlastizrady a několikrát postavila před soud. Roku 1932 byl odsouzen k trestu vězení a po uchopení moci jej nacisté roku 1933 poslali do koncentračního tábora. Propuštěn pak byl v roce 1936 v důsledku sílící mezinárodní kampaně za jeho ocenění Nobelovou cenou...
|
|
| |
|
|
Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)
Ševčíková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce: "Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)" pojednává o historii, vývoji, cílech, činnosti a působení Mezinárodní organizace novinářů (dále jen MON) v letech 1946-1995, tj. od doby jejího vzniku v roce 1946 až do roku 1995, kdy se uskutečnil poslední kongres MON v jordánském Ammánu. Úvodní část textu je věnována stručné rekapitulaci nejvýznamnějších mezinárodních novinářských organizací, které byly založeny do roku 1946, tj. do vzniku MON. Jedná se o Mezinárodní kongres novinářů, Mezinárodní federaci novinářů a Mezinárodní federaci novinářů ze spojeneckých a svobodných zemí. Ve druhé kapitole je nejprve shrnuta historie vzniku MON a popsány hlavní etapy vývoje - ty jsou periodizovány podle kongresů MON. Nedílnou součástí popisu a periodizace je zaznamenání hlavních světových i domácích politických událostí, které měly na organizaci nesporný vliv. Poté jsou uvedeny cíle, činnosti, působení a struktura MON. Nakonec jsou uvedeny hlavní osoby MON a zmíněny životopisy pěti čelních představitelů. Třetí kapitola je věnována působení MON na území ČSSR/ČSFR/ČR, a to v době od roku 1947 až do roku 1991, kdy se poprvé objevilo formální rozhodnutí o odejmutí práva MON mít sídlo na území ČSFR, jakož i vyvíjet související činnost. V textu jsou zahrnuty právní a finanční vztahy MON vůči ČSSR,...
|
|
|
Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945-1948
Pavličíková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Rigorózní práce Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945 - 1948 se soustřeďuje na specifika vývoje periodického tisku vydávaného v Českých Budějovicích v poválečném období od roku 1945 do roku 1948. Zásadní společenskopolitické změny, ke kterým došlo po druhé světové válce, se odrážely i v organizaci a struktuře celostátního i regionálního tisku, proto je změnám v politické, hospodářské a kulturní oblasti v Českých Budějovicích věnována první část. Pro systematičnost výkladu mediální situace bylo dále potřebné postihnout charakteristiku periodického tisku, který vycházel v Českých Budějovicích v období 1938 - 1945. Poslední dny druhé světové války byly ve městě spojeny s vysíláním stanice, která v srpnu 1945 vytvořila základ regionální stanice Československého rozhlasu, proto nebylo možné tuto tématiku opomenout. Konkrétní proměny v organizaci a struktuře periodického tisku v Českých Budějovicích v poválečném období jsou rozpracovány ve čtvrté a páté části rigorózní práce. Na obecnou charakteristiku jednotlivých opatření v řízení českých tištěných médií v letech 1945 - 1948 navazuje rozbor jednotlivých českobudějovických periodik - tato periodika jsou rozdělena do tří skupin: periodický tisk národního výboru, periodický tisk politických stran, kulturně společenský, odborný a podnikový...
|
host ::
RSS.