|
|
Lamento v hudbě na přelomu 16. a 17. století
Hellerová, Alena ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji lamenta a také monodických představeních na přelomu 16. a 17. století, které jsou založeny na mytologickcýc textech, které mají původ ve starověkém Řecku. Konkrétněji se zabývám operou Claudia Monteverdiho "Arianna" a zpracováním stejného textu různými autory. Dále pojednávám o zhudebnění lamenta Dido a o významu lamenta při různých dvorských slavnostech. Nakonec zařazuji příspěvek k interpretaci ozdob.
|
|
|
Antonín Dvořák - Rusalka
Žárová, Hana ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Kaupová, Helena (oponent)
Diplomová práce popisuje život významného českého skladatele 19. století Antonína Dvořáka. Přibližuje a popisuje tento hudební odkaz, zaměřuje se zejména na operní tvorbu. Stručně též přibližuje život a dílo básníka a libretisty Jaroslava Kvapila a jeho pozdější spolupráci se skladatelem Antonínem Dvořákem na společné opeře " Rusalka". Poslední část práce popisuje okolnosti prvního uvedení opery ! Rusalka" v Národním divadle a proměny jejího zpracování v 21.století.
|
|
|
Hudební život v terezínském ghettu se zřetelem na hudebního skladatele Viktora Ullmanna
Švobová, Hana ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce Hudební život v terezínském Ghettu se zřetelem na hudebního skladatele V. Ullmanna podává základní informace o hudebním dění v koncentračním táboře Terezín v lelech 1941 - 1945. Blíže se pak zabývá Viktorem Ullmannem , skladatelem německého původu, který žil od roku 1919 v Československu a v roce 1942 byl transportem odeslán do Terezína. Snaží se ho zařadit do kontextu skladatelské generace 20. a 30.let, popsat jeho kompoziční vývoj. Detailnějšímu pohledu je podrobena jeho opera Der Kaiser von Atlantis, která ač nebyla nikdy v Terezíně provedena, představovala vrchol protestů a odporu terezínských umělců.
|
|
|
Významní pěvci na festivalu Pražské jaro po roce 1989
Pochmanová, Sonja ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
V mojí bakalářské práci s názvem Významní pěvci na festivalu Pražské jaro po roce 1989 se můžete seznámit se systematickým přehledem pěvců, kteří účinkovali na festivalu a s jejich aktuálními životopisy. Přehled obsahuje písňové recitály, koncerty operních árií, symfonické skladby se sólovými pěveckými party, mše a oratoria. Nezohledňuje však operní představení v Národním divadle v Praze a Státní opeře Praha, která vždy byla pouze volně přidružená, a festival Pražské jaro na ně neměl žádný dramaturgický vliv. Obsahem práce je detailní přehled programů koncertů, který může být pro budoucí interprety neocenitelným zdrojem inspirace pro tvorbu vlastních programů. V úvodní kapitole je stručně nastíněný vznik a historie festivalu s přihlédnutím k osudovým okamžikům Českého státu.
|
|
| |
|
|
Hudební umění v zámeckém barokním divadélku Litomyšl
Zajíčková, Barbora ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zmapovat historii zámeckého barokního divadélka v Litomyšli a roli, kterou sehrálo ve formování hudební kultury východočeského regionu. Zámeckých divadélek tohoto typu není v Čechách i jiných zemích mnoho, a tak není divu, že jsou právem řazeny ke kulturním evropským skvostům. Opery, koncerty, činoherní a baletní představení nacházely v minulosti cestu ke svým posluchačům a divákům právě v takových prostorách, které se tak staly centrem kulturního dění velkých i malých měst. Jako téměř každý kulturní unikát, má litomyšlské zámecké divadélko svá období rozkvětu, častého či méně častého využití, ale také období, kdy se zájem o něj zcela vytratil. Snažila jsem se pátrat po počátcích těchto příčin, po vlivu zámeckých pánů na kulturní dění svého panství a zachytit tak kulturní historii zámeckého divadélka od vzniku koncem 18. století až po jeho současné využití. Město Litomyšl se nachází v regionu, ze kterého pocházím a historie města, zámku i životní osudy významných osobností naší hudby, literatury a umění spjaté s Litomyšlí jsou dostatečně známé. Stranou pozornosti však zůstává historie samotného litomyšlského zámeckého divadélka, které svoji úlohu v dějinách hudební kultury regionu nepochybně sehrálo. Tímto směrem se ubíral i můj zájem. Zachytit v historickém kontexu skromné leč důležité okamžiky vlastního provozování hudebních představení na malém městě od 18. století do současnosti.V prvních kapitolách jsem se zaměřila na historii divadélka za Valdštějnů, výstavbu, uměleckou výzdobu a významné události v jeho historii. V další části práce jsem se soustředila na repertoár, dramaturgii a na osobnosti, jejichž umělecké i lidské osudy byly s provozováním této ojedinělé scény spjaty. Závěrem uvádím výčet nejvýznamějších koncertů a představení, které byly v litomyšlském barokním divadélku v jeho historii provozovány.
|
|
| |
|
|
"Verismus"
Nováková, Lucie ; Kniplová, Naděžda (vedoucí práce) ; Kniplová, Naděžda (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Tato práce je zaměřena na umělecký směr italské operní tvorby z konce 19. a začátku 20. století - verismus. Jeho začátky, vrchol a konec. Zároveň jsou zde uvedeny životopisy nejvýraznějších veristických skladatelů ( ponchielli , Boito, Mascagni, Leoncavallo, Giordano, Puccini) a jejich díla.
|
|
| |
|
|
B. Martinů: "Ariadna"
Houkalová, Irena ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Tato práce se věnuje rozboru operního díla Bohuslava Martinů, zejména opery Ariadny. Polovinu práce tvoří životopis autora, zpracovaný ve formě událostí v datech, přehled jeho koncertní vokální tvorby s krátkými rozbory vybranných děl a rozbor operní tvorby skladatele. Druhá polovina práce je věnována výhradně opeře Ariadna, jejímu hudebnímu rozboru, vykreslení děje, souvislostí, za jakých byla autorem složena, charakteristika a psychologický rozbor postav opery, rozbor hlavní postavy z pohledu interpreta, možnosti inscenace opery a vlastní osobní zkušenosti autorky práce s touto operou. Závěr je věnování reflexi tvorby Bohuslava Martinů s přínos studia a interpretace díla pro autorku práce.
|
host ::
RSS.