|
|
Sémiosféra a mytologická rovina komerčně nejúspěšnějších filmů
Senjuková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Práce se zabývá mytologií současné filmové tvorby a základními sémiotickými prvky, jaké se v těchto snímcích objevují. Analyzuje a rozkrývá mytologické struktury, na nichž jsou filmy postaveny, aby pak na základě zjištěných poznatků vyvodila závěry o soudobé společnosti. Jako analyzovaný vzorek si vybírá 30 komerčně nejúspěšnějších filmů. Rozdělena je na dvě hlavní části; první z nich se zabývá mytologickými prvky, a to nejprve v obecné rovině, kdy popisuje nejčastěji se objevující mýty, v dalších kapitolách stručně analyzuje vybrané jednotlivé filmy a upozorňuje na jejich nejvýraznější prvky. Druhá část se zaobírá sémiotickými prvky, kterých filmoví tvůrci využívají a které se v analyzovaných filmech objevují, a snaží se vyložit jejich význam. Pro dokreslení je za těmito dvěma kapitolami krátké pojednání o nejvýraznějších rozdílech mezi asijskými (hlavně čínskými) a euro-americkými filmy.
|
|
|
Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70.let
Šlechtová, Věnceslava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70. let pojednává o způsobu, jakým československá média v sedmdesátých letech vytvářela obraz o filmech, jež do Československa přišly mezi roky 1970 - 1979 z americké distribuce nebo byly v Československu uvedeny v kinech. Práce analyzuje způsob, jakým vybraná celostátní tištěná média, jednak určená pro širokou veřejnost (deníky Rudé právo a Lidová demokracie) a jednak určená pro vymezenou cílovou skupinu (filmová periodika Film a doba, Filmový přehled, Kino), pod politickým tlakem prezentovala obsah či přínos jednotlivých filmů; to vše v souvislostech s politickým a kulturním prostředím. Nosným tématem je zahrnutí oblasti filmu a jeho prezentace jako prostředku propagandy dané doby. Analytická část práce vychází ze zpracování článků či recenzí, které se k jednotlivým filmům či k jejich aktérům a tvůrcům ve vybraných tištěných periodikách objevily. Při rozboru je pak kladen důraz na zachycení důležitých argumentů či hodnocení v kontextu soudobého politického vývoje. Srovnání, jak danou problematiku pojímal denní tisk a jak vybraná periodika z oblasti kinematografie a filmu, si klade za cíl vnést do studia filmu i historie nový aspekt pohledu na dané téma.
|
|
|
Genderová stereotypizace v sitcomu Comeback
Follová, Klára ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Klára Follová Genderová stereotypizace v sitcomu Comeback Diplomová práce Praha 2011 2 Abstrakt V sitcomech nalézáme genderové, stejně jako i další typy stereotypů, stejných jako ty, které jsou obsažené ve strukturách reálné společnosti. Důvodem jejich výskytu v sitcomech je však to, že jsou obsaženy v modelech postav, na jejichž vzájemných konfliktech je budována komika sitcomu. Vzhledem k tomu, že primárním cílem sitcomu je právě humor a nikoli reflexe společnosti, nejsou stereotypy tak problematické jako v reálné společnosti: sitcom je sice využívá, ale také se do nich svým humorem strefuje. Na příkladu analyzovaného českého sitcomu Comeback jsem zjistila, že potvrzování či naopak popírání genderových stereotypů není v tomto druhu televizní tvorby nijak jednotné či systematické a v rámci jednoho dílu sitcomu se tak můžeme setkat jak s potvrzením, tak s popřením jednoho a téhož stereotypu. Důvodem je to, že stereotypy slouží k budování komických situací, což je hlavním cílem sitcomů; proto je zde hlavním rámovým okruhem práce se stereotypy jedna scéna ústící v pointu. Sitcomy bývají obvykle založeny na situacích z běžného života, proto nám v rámci výstavby vtipu musejí připomenout nějakou běžnou a obvyklou...
|
|
|
Kritická diskurzivní analýza televizního seriálu Okres na severu
Szabó, Daniel ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání televizního seriálu Okres na severu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského. Seriál byl natočen v roce 1980 v Československé televizi a spadá do normalizačního období (1968-1989) v Československu. Cílem této práce bylo provést kritickou diskurzivní analýzu (CDA) seriálu Jaroslava Dietla Okres na severu, se zvláštním zřetelem k tématu politické moci komunismu (marxisticko-leninské ideologie) a jejího zneužití prostřednictvím propagandy masového média (televize). Text analyzoval diskurz pojmu propagandistický seriál a pokusil se zodpovědět otázku, do jaké míry a zda vůbec je seriál Okres na severu propagandistickým dílem. Hlavním pojmem tohoto textu byl diskurz, který si můžeme definovat jako množinu kódů a jejich pravidel, užívaných při produkování významů vztahujících se k nějakému námětu. Faircloughovo pojetí kritické diskurzivní jsme zvolili pro jeho jasné rozčlenění na tzv. trojdimenziální diskurz (samotný text, diskurzivní praxe, sociální praxe), který se zaměřuje na vzájemné propojení všech tří vztahů (komunikativní události) a na pravidla diskurzu, které zkoumají vztah ke společnosti a sociálním podmínkám. Věnovali jsme se také zkoumání pojmu normalizace, který se používá pro druhou polovinu (1968-1989) existence komunistického režimu v Československu....
|
|
|
Uplatňování směrnice "Televize bez hranic" v programové nabídce českých celoplošných televizí
Šulcová, Petra ; Dominik, Šimon (oponent) ; Bednařík, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce Uplatňování směrnice "Televize bez hranic" v programové nabídce českých celoplošných televizí pojednává o implementování směrnice EU Televize bez hranic do českého mediálního zákona v roce 2001, konkrétně se zabývá její kontroverzní částí - povinností provozovatelů televizních kanálů vyhradit ročně ve vysílání nadpoloviční podíl evropským dílům. Práce hodnotí, jak tato povinnost ovlivnila programovou skladbu českých celoplošných stanic a sice z hlediska provenience pořadů, změny podílu evropských a neevropských děl, typu vysílaných pořadů.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Film Festivalu Zlín
Wallek, Miroslav ; Dominik, Šimon (oponent) ; Bednařík, Petr (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažil zmapovat to, jakým způsobem byl v médiích prezentován Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež ve Zlíně dříve a nyní. Filmová tvorba pro děti prošla v posledních dvaceti letech velkou proměnou, danou zejména nástupem moderních technologií a klasická pohádka je na ústupu. Zajímalo mne, zda se toto nějak promítá i do mediálního obrazu festivalu. Ten jsem se snažil zachytit na příkladu pěti ročníků z dosavadní, téměř padesátileté, historie festivalu. Vybranými ročníky jsou dva z let před rokem 1989, dva ročníky z let devadesátých a ročník poslední, tedy 2009. Roky jsem se snažil volit takové, kdy došlo k nějakým změnám, např. se měnila organizační struktura festivalu v důsledku změn vedení nebo se měnilo státní uspořádání. Zprvu bylo mým cílem zpracovat ročníků šest, avšak proti plánu jsem, po konzultaci s mým vedoucím práce, vypustil ročník 2004. Vedlo mě k tomu především zjištění, že se v daném roce neodehrály žádné výrazné změny, a také fakt, že jsem se v práci dostal k analýze mediálních obsahů z let jiných. Kromě detailně zpracovaných pěti ročníků se proto zabývám rovněž mediálním obrazem z doby před revolucí, na základě podkladů ze sborníku vydaného v roce 1990 k třicátému jubileu přehlídky.
|
|
|
Televize bez vysílání : televizní seriály stažené prostřednictvím internetu a jejich diváci
Chudoba, David ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Televizním divákům chybí jakákoliv materiální kontrola nad vysílanými pořady. Nemohou si zvolit, kdy budou vybrané pořady sledovat, to je čistě v moci těch, kteří vysílají. Seriál, jakožto typický televizní formát, jde v této asymetrii nejdál.. Každá epizoda daného seriálu prostřednictvím kontinuity vlastně propaguje tu následující, čímž si televizní společnosti předem zajišťují publikum. Televize tedy předpokládá synchronizované sledování, což vede k simultaneitě sociální zkušenosti. V tomto kontextu je velice zajímavé nahlédnout, jak se seriálovými obsahy nakládají diváci, kteří je stahují prostřednictvím internetu. Ti totiž mohou seriály sledovat čistě dle svého uvážení. Předkládaná práce prostřednictvím kvalitativní analýzy rozhovorů s osobami, které sledují seriály stažené prostřednictvím internetu, zjišťuje, zda je materiální kontrola nad seriály skutečnou a jedinou motivací pro jejich stahování, jak tyto osoby seriály užívají a zda a jakým způsobem o nich komunikují. Tyto závěry také porovnává s tím, jak respondenti sledují či sledovali televizní vysílání a zejména seriály.
|
|
|
Intertextuální dramatika Toma Stopparda
Dominik, Šimon ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Diplomová práce je reflexí procesu přípravy a zkoušení tří inscenací her Toma Stopparda, které její autor režíroval v rámci studia na DAMU ? bakalářských klauzur komedie Pravý inspektor Hound (2007), absolventské inscenace frašky Na flámu v divadle Disk (2008) a přepracované verze Pravého inspektora Hounda, uvedené jako vedlejší inscenace absolventského ročníku ve studiu Řetízek (2009). Práce se zabývá všemi základními fázemi vzniku inscenace ? výběrem textu, dramaturgickou přípravou, samotným zkoušením a reprízováním. Zvláštní pozornost věnuje problematice překladu komedie Na flámu a následné analýze dvojjediné role překladatele a zároveň režiséra.
|
|
|
Normalizační dramaturgie činohry Národního divadla v Praze
Dominik, Šimon ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Bakalářská práce Normalizační dramaturgie činohry Národního divadla. Původní československá hra v sezónách 1969/1970 ? 1980/1981 se věnuje tématu pronikání normalizační ideologie do 11 původních her (tj. her napsaných po roce 1945) uvedených v daném období Národním divadlem. Časové vymezení je určeno začátkem, resp. koncem funkčních období dvou hlavních zástupců normalizační stranické linie v Národním divadle, a to ředitele Přemysla Kočího (1969 ? 1978) a uměleckého šéfa činohry Václava Švorce (1973 ? 1981). Práce se soustřeďuje se na prvky, které plní propagandistickou funkci, a analyzuje jejich význam. Dále si všímá i zamýšlených, ale nakonec neuvedených textů se stejným posláním. Na základě dostupných pramenů dochází k závěru, že vedení ND mělo v 70. letech o ideologicky zatížené hry značný zájem, ale kvůli nízké návštěvnosti těch, které divadlo uvedlo, od podobných plánů upustilo.
|
host ::
RSS.