|
|
Společenství vlastníků jednotek jako subjekt práva
Součková, Denisa ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
50 Závěr Tato práce měla především reflektovat právní poměry společenství vlastnictví. Nevím jak dalece se mi to podařilo, ale musím říci, že bytová problematika je zajímavým tématem. Já sama jsem spoluvlastníkem bytové jednotky a účastním se shromáždění vlastníků každoročně už pět let od první schůze,( která byla nesmírně hektická a trvala více než čtyři hodiny). Na vlastní kůži tedy zažívám jaká úskalí zákon o vlastnictví bytů představuje v praxi. Musím ale ke cti našeho výboru prohlásit, že jsou to schopní lidé, kteří se všechny problémy konstruktivně řešit. Jediným problémem, který se v posledních letech často opakoval bylo, že naše shromáždění nebylo usnášeníschopné, a tak docházelo k tomu, že bylo opakovaně svoláváno mimořádné shromáždění a jeho jednání bylo nepřítomností většiny členů naprosto zablokováno. Řešení, které naše společenství zvolilo bylo jednoznačné, jakmile jsme ve shromáždění byli zas usnášeníschopní, odsouhlasili jsme změnu stanov a vložili jsme do nich ustanovení o tom, že každý vlastník, který svým nedostavením se na shromáždění zmaří jeho jednání, bude mít povinnost k náhradě marně vynaložených nákladů na svolání shromáždění. Tolik můj postřeh z praxe.
|
|
| |
|
|
Podnik jako předmět obchodněprávních vztahů
Zajíček, Jan ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
58 nebude při rozvrhu výtěžku exekuce prodejem tohoto podniku uspokojena, zástavní právo k podniku nezanikne. V tom případě dojde fakticky k tomu, že vydražitel kupuje podnik, ke kterému se bude moci domáhat znovu zpeněžení zástavy zástavní věřitel, který navrhl už původní soudní prodej zástavy (podniku), avšak jeho pohledávka nebyla uspokojena. To lze dovodit z § 164 ObčZ, který říká, že zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, nestanoví-li zákon jinak. 6.3.2 Veřejná dražba Druhým ze způsobů zpeněžení podniku jako zástavy je jeho prodej ve veřejné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v aktuálním znění (dále jen "ZVD"). S podnikem jako předmětem nedobrovolné veřejné dražby počítá výslovně § 36 odst. 4 ZVD. Obecně lze říci, že zákon vychází, jde-li o osud zástavních práv váznoucích na předmětu dražby, z jiných principů než v případě soudního prodeje zástavy. Pravidla prodeje ve veřejné dražbě v podstatě nerozlišují, zdali jde o prodej zastaveného podniku nebo prodej zastavené jednotlivé věci. Zástavní právo k vydraženému podniku ve veřejné dražbě zanikne, pokud pohledávka zajištěná zástavním právem k podniku byla u dražebníka přihlášena (respektive se za přihlášenou podle dle § 57 odst. 1 ZVD považuje) anebo pokud jde o zástavní právo podle doby vzniku...
|
|
| |
|
|
Obchodní kupní smlouva a její perspektivy
Švábová, Jana ; Horáček, Vít (oponent) ; Černá, Stanislava (vedoucí práce)
57 5. Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusila načrtnout možný budoucí vývoj obchodní kupní smlouvy v českém právním řádu a na evropské úrovni. Jak je zřejmé, obchodní kupní smlouva a závazkové právní vztahy v současnosti probíhají mohutným rozvojem. Současná úprava obchodní kupní smlouvy bezpochyby dozná značných změn. Zrušením duality se česká úprava obchodní kupní smlouvy změní. Pravděpodobné přijetí nového občanského zákoníku nelze odhadnout, dokonce se vlivem politické situace objevují tendence zákoník odložit a zpracovat zákoník jiný (s použitím již vypracované materie). Pominu-li koncepční změny, které budou logickým důsledkem nově přijatého občanského zákoníku, mám pochybnosti o možné vzájemné existenci obou kodifikací, kterými se ve své práci zabývám - novým občanským zákoníkem a Návrhem společného referenčního rámce. Přestože jsou práce v rámci CFR charakteristické značnou komparatistikou (v oblasti právních řádů jednotlivých států), obávám se, že vliv na NOZ je prakticky minimální. Nicméně je předčasné dělat takové závěry. Vždy bude možné existující NOZ uvést do souladu s Návrhem formou novelizace. Bude zároveň záležet na závaznosti DCFR pro členské státy EU. Dnes se naplnění CFR stále jeví jako otevřená otázka. Jak daleko může zajít v oblasti své závaznosti, když je považováno za průvodce...
|
|
| |
|
|
Porovnání právní úpravy ochrany práv členů bytového družstva a společenství vlastníků jednotek.
Štorkánová, Eva ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
72 Z á v ě r Po podrobném prostudování celé problematiky ochrany práv členů bytového družstva a práv členů společenství vlastníků jednotek je možno téměř jednoznačně dojít k závěru, že právní úprava ochrany práv členů družstev a vlastníků bytů sdružených ve společenství vlastníků bytů je z mnoha hledisek o b d o b n á a s přihlédnutím k obsahu jejich rozdílných práv u obou těchto typů subjektů se vztahem k bytům a bydlení v daných možnostech státu a společenského vývoje poměrně dostatečná, i když je nutno provést legislativní pokračování úprav této problematiky. Legislativně byla více věnována pozornost ochraně členů družstev, jejich práva jsou chráněna současně zákonem ve vysoké míře, především též i z hlediska silné sociálně právní ochrany velkého množství obyvatelstva bez značných finančních prostředků. Přesto však je nutno konstatovat, že výhodnější je z hlediska ochrany práv do budoucna zřejmě vzhledem k vývoji společenských vztahů být vlastníkem bytu a být sdružen ve společenství vlastníků, než užívat družstevní byt v nájmu jako člen družstva. Této koncepci rovněž odpovídá i současný vývoj v ostatních státech Evropské unie, kde již jsou byty ve vlastnictví jednotlivých vlastníků zastřešovaných kondominiem v mnohem větší míře. V současné době v ČR stále probíhá masově převod bytů členů družstev do...
|
|
|
Pojetí, druhy a způsoby zadávání veřejných zakázek
Holík, Martin ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
8. ZÁV R Ve své práci jsem se zabýval pojetím ve ejných zakázek, jejich druhy a zp soby jejich zadávání. Vycházel jsem p itom z odborné literatury, judikatury i textu právních p edpis vnitrostátního a komunitárního práva. Na základ provedené analýzy jsem dosp l k následujícím záv r m: Právní úprava zadávání ve ejných zakázek stojí na pomezí více právních odv tví. Jedná se zejména o právo obchodní, správní a finan ní. Samotný proces zadávání ve ejných zakázek je navzdory ve ejnoprávní povaze zadavatel soukromoprávním vztahem. Jedná se o relativní obchodní závazkový vztah. Zadávání ve ejných zakázek se tedy v žádném p ípad nem že ídit (ani podp rn ) správním ádem. Zadávání ve ejných zakázek je p edkontrakta ním procesem, který musí p ed uzav ením smlouvy dodržet každý subjekt, o n mž tak stanoví zákon. Naproti tomu dohled nad ve ejnými zakázkami, který provádí Ú ad, je správním ízením. P i realizaci ve ejných zakázek dochází k vynakládání ve ejných prost edk . Proto lze na danou problematiku nahlížet rovn ž optikou práva správního a finan ního. Krom toho lze uvažovat o právu ve ejných zakázek jako o samostatném právním odv tví. Jako velmi sporná se jeví otázka, jakou povahu mají smlouvy uzavírané mezi dodavateli za ú elem sdružování nebo centrálního zadávání. Ve své práci jsem došel k záv ru, že se nejedná o...
|
|
|
Zásady zadávání veřejných zakázek a jejich zabezpečení v zadávacím řízení
Střechová, Lenka ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
Zásady zadávaní veřejných zakázek a jejich zabezpečení v zadávacím řízení 66 Závěr Je tomu pouze patnáct let, co je oblast veřejných zakázek upravena samostatnými právními předpisy. Za tuto dobu však byly přijaty celkem tři zákony, přičemž každý z nich prošel mnoha novelizacemi. Hlavním a asi i nejdůležitějším důvodem bylo začlenění České republiky do Evropské unie a s tím spojené přizpůsobování české legislativy legislativě komunitární. Lze konstatovat, že současný ZVZ požadavky kladené zadávacími směrnicemi splňuje v dostatečné míře a je tedy eurokonformní. V souladu s transpozicí směrnice 2004/18/ES byly do českého právního řádu začleněny tři základní zásady zadávání veřejných zakázek - zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Tyto zásady se následně prolínají celým zákonem a jednotlivá jeho ustanovení musí reflektovat význam těchto zásad. Jak je již zmíněno v textu práce, je nutné považovat uvedený výčet pouze za základní, nikoli taxativní. Proces zadání veřejné zakázky ovlivňuje celá řada dalších zásad. Některé výslovně uvádí SES, ostatní můžeme odvodit de lege ferenda. Jako příklad těchto "nevyslovených" zásad lze uvést zajištění konkurenční soutěže, formálnost, hospodárnost a efektivní vynakládání veřejných prostředků. Všechny tyto zásady musí být zadavatelem respektovány v...
|
|
|
Právní úprava vlastnictví družstevních bytů
Maisner, Václav ; Horáček, Vít (oponent) ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce)
Závěr Na samém počátku práce jsou rozebrány pojmy vlastnictví k bytu a družstevnictví. Jejich základní vymezení a objasnění jejich obsahu je pro další výklad esenciální. Analýzu těchto pojmů provádím v nezbytné míře tak, abych zodpověděl pouze otázky, které vzhledem k obsahu a rozsahu práce nejsou zcela redundantní a zbytečné, a zároveň nevynechal momenty, které jsou pro tuto práci podstatné. Ústřední pojmy jsou zasazovány do obecného rámce, aby bylo patrné jejich zařazení v rámci systematiky našeho právního řádu. Stran bytových družstev by bylo chybou odhlédnout od historie jejich vzniku, neboť právě tato doba je z hlediska jejich typizace a výběru právních norem, pod něž jsou jednotlivé typy subsumovány, určující. Bytové družstvo je sice na straně jedné výlučným vlastníkem domu, dokud nepřevede své vlastnické právo k jednotkám a s nimi i společných částí domu na jinou osobu, avšak je třeba brát zřetel na to, že je pouze subjektem, jehož účelem je usnadnit řešení bytových potřeb svých členům, ježto za tímto účelem také bylo založeno. Jednotliví členové jsou s družstvem spojeni vztahem vyjádřeným v pojmu členství a v mezích zákona ovlivňují jeho vnitřní poměry i vnější vystupování v míře, kterou jim umožňuje jejich podíl. Bytové jednotky v jejich vlastnictví nejsou, ale svým chováním mohou ovlivnit, jak s...
|
host ::
RSS.