|
|
Institut parlamentní imunity: právní úprava platná v České republice v evropském kontextu
Částková, Eva ; Syllová, Jindřiška (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu parlamentní imunity, a to oběma jejím složkám, tedy jak indemnitě tak nestíhatelnosti. Parlamentní imunita představující legitimní institut právního státu je zde chápána jako čistě funkční privilegium, které je uděleno ve prospěch parlamentu jako celku a nikoli jeho jednotlivých členů. Práce se především zaměřuje na analýzu platné právní úpravy parlamentní imunity dle článku 27 Ústavy České republiky, přičemž se opírá zejména o názory právní vědy a příslušná soudní rozhodnutí. Za pomoci využití komparativní metody poukazuje na jiná možná řešení konkrétních problematik spojených s aplikací parlamentní imunity, přičemž se věnuje i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ve snaze pojednat o tématu parlamentní imunity co nejuceleněji se autorka práce zaměřuje na právní vývoj institutu a snaží se nastínit řešení některých obecných otázek. Samostatná část je věnována otázce imunity poslanců Evropského parlamentu. V závěru práce autorka shledává, že parlamentní imunita má stále své opodstatnění, zejména indemnita a následně naznačuje možnosti ústavněprávní úpravy parlamentní imunity de lege ferenda.
|
|
|
Vady zákonodárného procesu a zákonodárství vůbec
Zámečníková, Marie ; Suchánek, Radovan (oponent)
Disertační práce "Vady zákonodárného procesu a zákonodárství vůbec" si klade za cíl představit hlavní problémy a vady zákonodárného procesu a současného stavu zákonodárství a vypořádat se s otázkou, co je příčinou dnešního nepřehledného a nesrozumitelného právního řádu. Analyzována je přitom situace v České republice, Německu a Rakousku. Práce si postupně klade čtyři základní otázky. První z nich se táže, jaké právo má zákonodárce tvořit. Jako odpověď jsou představeny jednotlivé formální požadavky kladené na právní řád. Následuje otázka, jaké právo má zákonodárce tvořit, v jejímž rámci jsou popsány jednotlivé povinnosti, které pro zákonodárce dovodil zejména německý Spolkový ústavní soud. V kapitole zabývající se otázkou, jak zákonodárce právo tvoří, jsou představeny jednotlivé pojistky zákonodárného procesu a pospány vady, k nimž v rámci legislativního procesu dochází. Konečně poslední otázka analyzuje, jaké právo zákonodárce tvoří, tj. zabývá se problémy současného zákonodárství pramenícími zejména z tzv. záplavy norem. V závěru práce odpovídá na otázku, v jakém vztahu jsou jednotlivé vady zákonodárného procesu k jednotlivým vadám zákonodárství, tj. zejména nepřehlednosti a nesrozumitelnost právního řádu, a zda jsou tyto vady specifické pro český právní řád či zda Německo a Rakousko čelí v tomto...
|
|
|
Podstatné náležitosti demokratického právního státu v Ústavě České republiky
Žáček, Filip ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Podstatné náležitosti demokratického právního státu v Ústavě České republiky Abstrakt Cílem této práce je co nejkomplexněji zmapovat zakotvení materie podstatných náležitostí demokratického právního státu v právním řádu České republiky, jehož primárním ohniskem je právě Ústava účinná od 1. ledna 1993. Stěžejním úkolem autora bylo vypořádat se se skutečností, že na rozdíl od ústavních norem jiných státu, v případě českého právního řádu nejsou právní instituty tvořící ve své celistvosti materiální jádro ústavy v jejím textu výslovně identifikovány. Vedle teoretického vymezení jednotlivých složek demokratického právního státu ve světle aktuálních poznatků právní vědy, přibližuje práce postupy směřující k identifikaci jednotlivých institutů zakotvených v materii ústavního práva, jež lze zahrnout do množiny nezměnitelných součástí ústavy. Za stěžejního nositele jádra podstatných náležitostí je vnímána státní idea, která individualizuje obecně platné náležitosti demokratického právního státu pro podmínky českého právního řádu. Její vývoj je zmapován od 16. století až po současnost s přihlédnutím k tomu, kdy byla, nebo naopak nebyla, zachována její kontinuita. Značný prostor je pak věnován ovlivnění materiálního jádra současného ústavního pořádku tradicí československé ústavnosti, především pak ústavní listinou z...
|
|
|
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu ČR
Skořepa, Petr ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se zabývá úlohou principu soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Vedle teoretického vymezení je hlavní částí práce praktická část zaměřená na zkoumání vybrané judikatury Ústavního soudu z hlediska principu soudního sebeomezení. První kapitola obsahuje vymezení teorie dělby moci jako východiska principu soudního sebeomezení a jeho projevů. Část této kapitoly je poté věnována postavení samotné soudní moci, které je v práci věnována největší pozornost. Druhá kapitola poskytuje definice stěžejních pojmů. Jedná se o princip soudního sebeomezení, přednost ústavně-konformního výkladu právní normy před její derogací, doktrínu politické otázky a tzv. soudní aktivismus. Tyto pojmy jsou vymezeny jak z pohledu angloamerické právní kultury, tak z pohledu českého právního prostředí. Ve druhé kapitole jsou také uvedeny možné důsledky soudního aktivismu ústící v tzv. soudcovský stát, dále je popsána soudní interpretace a aplikace práva v kontextu principu soudního sebeomezení a je také poskytnut historický kontext soudní interpretace. Třetí kapitola je věnována Ústavnímu soudu a jeho postavení v ústavním systému, jelikož hlavní náplň práce tvoří rozbor jeho vybrané judikatury. V této kapitole je také popsán...
|
|
|
Vybrané otázky právní úpravy politických stran v ČR a SRN
Chlantová, Anna-Marie ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Obsahem předkládané diplomové práce je představení vybraných institutů práva politických stran a jejich úpravy v České republice a Spolkové republice Německo. Práce je dělena do dvou kapitol. První z nich se dotýká základních otázek právní úpravy politických stran v obou státech, druhá poté financování politických stran. Jelikož se jedná o diplomovou práci komparativní, jsou v prvních dvou podkapitolách vždy představeny jednotlivé právní úpravy. Ve třetí podkapitole jsou nejvýznamnější instituty srovnány a je navrženo jejich možné užití v českém právním řádu. Stěžejními body první kapitoly jsou především proces vzniku politických stran, srovnání zakotvených atributů obranyschopné demokracie v právních řádech a v neposlední řadě také zamyšlení nad možným rozšířením adresátů práva dle. čl. 20 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tvořit a sdružovat se v politických stranách a politických hnutích, také na cizince, kteří se dlouhodobě zdržují v České republice. Druhá kapitola této práce se věnuje aktuálnímu tématu, které je součástí politického života od jeho počátku - tedy financování politických stran. Oba srovnávané státy prošly v této oblasti dlouhým vývojem, který ovšem nikdy nebude možné považovat za ukončený. Strany budou ke své činnosti vždy potřebovat finanční prostředky a ty se budou...
|
|
|
Ústavní soud: negativní zákonodárce?
Večerka, Jiří ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Ústavní soud: negativní zákonodárce? Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali lze Ústavní soud České republiky považovat, v souvislosti s rozhodováním o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, za pouhého negativního zákonodárce, nebo z této pozice Ústavní soud vykračuje a jakým způsobem. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž se autor snaží vycházet zejména ze samotné rozhodovací praxe Ústavního soudu. V teoretické části se práce zabývá pojmem negativního zákonodárce a jeho původem v myšlenkách Hanse Kelsena. Kelsenovo pojetí ústavního soudnictví jakožto negativního zákonodárce je představeno. V následujících podkapitolách se teoretická část věnuje seznámení čtenáře s rozhodováním Ústavního soudu o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí. Práce popisuje také vázanost soudců při rozhodování a jejich závaznosti pro další subjekty. V praktické části, je pak diplomová práce rozdělena na šest jednotlivých kapitol, z nichž se každá samostatně věnuje jednomu typu rozhodnutí, jimž Ústavní soud ze své pozice negativního zákonodárce vybočuje. V každé kapitole je podrobněji rozebrán jeden autorem vybraný zástupný nález, a krom kapitoly poslední, je pak doplněn o nálezy podobné, za účelem zobecnění dané...
|
|
|
Platy soudců jako záruka soudcovské nezávislosti?
Andraková, Karolína ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, zdali platy soudců představují ústavní záruku soudní nezávislosti, a tedy zda mohou mít reálný vliv na rozhodování soudců. S ohledem na to, se bude diplomová práce nejprve zabývat definicí pojmu soudní nezávislost a jejími možnými způsoby kategorizace. Následně bude představena česká právní úprava hmotného zabezpečení soudců a dokumenty významných mezinárodních institucí upravující doporučení k této problematice. Stěžejní částí práce pak bude kapitola věnovaná analýze zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a judikatury Ústavního soudu k otázce odměňování soudců, a to zejména s důrazem na způsob určování soudcovských platů a restriktivní zásahy do platové sféry soudců zahrnující odjímání dalších platů, zmražování platů a změny statistického indexu. Snahou této kapitoly bude zejména zjistit, zdali česká legislativa a judikatura předznamenává existenci záruky hmotného zabezpečení soudců. V rámci této diplomové práce bude zároveň zhodnocen přístup České republiky k odměňování soudců ve vztahu k jiným státům, a to konkrétně ke Slovenské republice, Polské republice a Spojeným státům americkým. Toto...
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Senát a jeho postavení v ústavním systému České republiky - historie, srovnání, současnost
Roztočil, Martin ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tato rigorózní práce je věnována druhé parlamentní komoře - Senátu. Popisuje bikameralismus ve světě i postavení Senátu v historii československého, respektive českého státu a jeho zakotvení v ústavním systému. Snaží se přiblížit ústavní systém České republiky, který vymezuje Senát v Ústavě České republiky jako součást orgánů moci zákonodárné, definuje postavení této komory ve vztahu k Poslanecké sněmovně, k prezidentu republiky, k vládě či k Ústavnímu soudu a je v ní pojednáno i o postavení Senátu de lege lata a de constitutione ferenda v Ústavě České republiky.
|
|
|
Intertemporální účinky derogačních nálezů Ústavního soudu
Askari, Daniel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Práce se zabývá problematikou časových účinků nálezů Ústavního soudu, kterými dochází ke zrušení zákona pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. Právní úprava této problematiky v České republice není zcela vyčerpávající, a proto vznikají v praxi nejrůznější problémy a pochybnosti. V práci jsou shrnuta teoretická východiska, na základě nichž by se k intertemporalitě derogačních nálezů mělo přistupovat. Zároveň obsahuje shrnutí relevantní judikatury Ústavního soudu i dalších soudů, která je částečně podrobena kritice. V práci jsou rozebrány specifika trestního a civilního práva, respektive horizontálních zpětných účinků nálezů Ústavního soudu. Zvláště je také pojednáno o specifikách konkrétního přezkumu ústavnosti a o fenoménu tzv. obživnutí zákona na základě zrušení derogačního ustanovení zákona.
|
host ::
RSS.