|
|
Indické výtvarné umění jako dějiny kulturních dialogů
Vítů, Barbora ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kostič, Svetislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pojednat o symbolické (výtvarné) reflexi kulturně- společenských proměn na úrovni hodnot, norem i obecnějšího ideového rozhraní, vyplývajících z rozličných ba opakovaných akulturačních situací, které se odehrály v historickém kontextu indického subkontinentu. Tyto změny budou sledovány v časovém rozmezí středověku, koloniálních dějin a moderního období (od 1947) až do současnosti. V rámci této práce bude pojednáno i o problematice postmoderního a post-koloniálního znovunalézání částečně ztracené či pozapomenuté kulturní identity v konfrontaci s aktivními tlaky globalizace, která citelně zasahuje do oblastí indické kultury, výtvarné umění nikterak nevyjímaje. Bakalářská práce by měla obsáhnout a pokusit se interpretovat výtvarné reflexe dílčích problémů, například z oblasti náboženské heterogenity, společenského života, sociální identity či genderu a lidské sexuality v kulturně-historicky proměnném kontextu indického subkontinentu. Popis formální dialektiky výtvarných idiomů jednotlivých tradic, je rovněž klíčovou součástí této práce.
|
|
|
Masky v současném umění
Novotná, Barbora ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
Balalářská práce se zabývá maskami ve vztahu k identitě a jejímu zobrazování v současném umění. V první části předkládá stručnou teorii masky, zahrnující definice, vývoj pojmu maska a teorie, které byly doposud vzneseny ve vztahu masky a identity. Větší část práce se zabývá projevy masky ve výtvarném umění. Na několika dílech moderního umění poukazuje na vstup masky do umění moderní doby a vysvětluje pojetí identity, které naše společnost od doby moderní postupně zaujímá. Práce rozděluje masky v současném umění do několika typů či funkcí a poukazuje na různé způsoby, jakými si současní umělci zahrávají s identitou. Klíčová slova Maska Tvář Umění Identita Současné umění
|
|
|
Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura
|
|
|
Lenost, zahálka, nečinnost
Holubová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kollárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce má být kulturologickou syntézu na téma role lenosti, zahálky a nečinnosti v kultuře. V první části se nachází základní kulturně historická rešerše, v níž je exponován vývoj vztahu práce a zahálky v evropské kultuře. Problematiku role lenosti, zahálky a nečinnosti v současné kultuře uchopuje tento text v druhé části s pomocí odborné i krásné literatury, ale i výtvarného umění a populární kultury. Závěrečná část práce je věnována syntetickému shrnutí výsledků verifikace hypotézy lenosti jako motoru lidské kultury na jedné straně a lenosti jako přirozeného důsledku práce na straně druhé.
|
|
|
Rurální a urbánní kultura v rámci suburbanizace a trvale udržitelného rozvoje
Vernerová, Zuzana ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Zuzana Vernerová: Rurální a urbánní kultura v rámci suburbanizace a trvale udržitelného rozvoje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra teorie kultury (kulturologie), Diplomová práce, 90 stran, 2012 Práce se zabývá měnící se městskou a venkovskou krajinou, mapuje postoje mladé generace k bydlení a vztah ke krajině pomocí stejně nazvané případové studie. Na vzorku 360 respondentů ze všech krajů České republiky se snaží vysledovat ideál bydlení dnešní mladé generace a na jeho základě odhadnout vývoj suburbanizačních trendů. Vedle ideálu bydlení zkoumá závažnost konkrétních suburbanizačních jevů v očích respondentů, jejich požadavky na infrastrukturu a krajinu v okolí bydliště. Zároveň se věnuje vývoji vztahu člověka ke krajině a s ním spojeným tématům jako je například obytnost a prostupnost krajiny. Hlavním tématem je fenomén suburbanizace od jeho počátků po aktuální trendy. Klíčová slova: suburbanizace, krajina, ideál bydlení, obytnost krajiny, trvale udržitelný rozvoj
|
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
| |
|
|
Hudba a kultura: kapitoly o hudbě západní kultury
Weinerová, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Predmetem této práce je hudba západní kultury z kulturologického úhlu pohledu. Pokusila jsem se popsat hudbu v kontextu nekolika spolecenskovedních disciplín, jakými jsou estetika a obecná teorie umení, antropologie, psychologie a sociologie. Prostrednictvím techto disciplín bylo napr. možné postihnout, co je pri recepci hudby lidem vrozené a co je podmíneno kulturne. Ve druhé cásti jsem se zamerila na hudbu západní kultury z pohledu trí duležitých procesu v kulture - z pohledu akulturace, difuze a enkulturace - a z pohledu trí složek kultury - artefaktu, sociokulturních regulativu a idejí. Cílem mé práce bylo ukázat hudbu jako neoddelitelnou soucást kultury, jako duležitou akustickou informaci a zkušenost v živote lidí. Pokusila jsem se také popsat nekteré zmeny v oblasti hudby v soucasném svete masových médií.
|
|
|
K dějinám a součnosti managementu kulturních akcí. Manažeři a organizátoři kulturních akcí
Horáčková, Aneta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Žák, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá managementem kulturních akcí s detailním zaměřením na manažery a organizátory kulturních akcí v historické a současné perspektivě. Předmět práce byl zvolen jako kulturologický fenomén, jehož kapacita stejně jako množství těchto realizátorů kulturních projektů neustále narůstá. Teoretická část práce je rozdělena do jedenácti kapitol, které se zabývají nejprve úvodnímu pojednání o managementu kulturních akcí, představení rozdělení organizátorů kulturních aktivit a typologii kulturních akcí. Druhá kapitola se soustředí na historický nástin řízení kulturních projektů od starověké, středověké a novověké etapy včetně historických specifik českého prostředí. Současný management kulturních akcí jako zaměření čtvrté kapitoly obsahuje pojednání o šesti zásadních činnostech organizátorů, jejich vhodných vlastnostech a také druhů možných neúspěchů v této oblasti. Další stěžejní kapitoly mají za cíl představit pět definovaných druhů organizátorských subjektů s důrazem na jejich ideový, tvůrčí, organizátorský a ekonomický podíl na realizaci kulturního projektu. Konkrétní příklady těchto subjektů jsou také součástí těchto kapitol. Ke konci teoretické části práce jsou zkoumána specifika žen - organizátorek a nastínění budoucnosti organizátorů i managementu kulturních akcí. Empirická část práce...
|
|
|
Aktivismus jako odpověď na krizi veřejného
Knapp, Dalibor ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce je kulturologickou studií na téma krize veřejného prostoru a vybraných strategií jejího možného překonání. Autor v první části práce nastiňuje vývoj veřejného prostoru a analyzuje hlavní příčiny jeho krize. Paralelně s tím vede druhou linii výkladu a objasňuje krizi veřejného prostoru jako krizi občanské společnosti. Stejnou pozornost věnuje genezi mediálního prostoru, jeho dnešní krizi a jejím příčinám. Jádrem práce je pak představení tří hlavních typů aktivistických skupin (sociální hnutí, nevládní neziskové organizace a angažovaní umělci a umělecké skupiny) a analýza vybraných strategií znovuzískávání veřejného prostoru fyzického (přímá akce, reclaim the street, critical mass, happening a performance, guerilla gardening, flash mob, street art, culture jamming, atd.) a mediálního (alternativní média, kyberaktivismus, hactivismus, masové virtuální přímé akce, culture jamming, apod.).
|
host ::
RSS.