|
|
Odpovědnost v pracovním právu
Mandíková, Irena ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou odpovědnosti v pracovněprávních vztazích. Úvod práce je zaměřen na vymezení odpovědnosti v pracovním právu z obecného hlediska, a to především prostřednictvím jejích charakteristických rysů. Poté následuje klasifikace odpovědnosti z pohledu jednotlivých právních odvětví. Převážná část této práce je zaměřena na nejvýznamnější druh pracovněprávní odpovědnosti, jíž je odpovědnost za škodu. Zde jsou podrobně popsány jednotlivé druhy odpovědnosti za škodu, a to jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Samostatný oddíl této práce je věnován odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Práce se rovněž zabývá odpovědností za škodu ve služebním poměru, tj. odpovědností příslušníků ozbrojených sil a civilních zaměstnanců státu. V závěru se práce v krátkosti zmiňuje taktéž o odpovědnosti vznikající z titulu bezdůvodného obohacení. Výklad se u jednotlivých druhů odpovědnosti v oblasti pracovního práva zaměřuje také na problémy, jež se v praxi vyskytují při aplikaci jednotlivých ustanovení zákoníku práce. Dále je doplněn o řadu rozhodnutí vyšších soudních instancí, jejichž znalost je zejména v některých případech nezbytná pro správnou aplikaci zákonných ustanovení.
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Macourková, Hana ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Shrnutí Disertační práce se věnuje výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, jakož i institutům s výpovědí souvisejícím. Je skutečností, že při výpovědi se zaměstnavatelé velice často dopouštějí pochybení a omylů. Cílem práce je provést detailní rozbor výpovědi se zaměřením na tyto chyby a omyly a pokusit se najít řešení, jak jim zabránit. Možná ještě závažnější skutečností je neochota zaměstnavatelů používat institut výpovědi ve znění, jaké platí de lege lata. Vedle nevědomých pochybení tak zaměstnavatelé často zcela vědomě a záměrně obcházejí zákon. Argumentují nedostatečnou flexibilitou a nízkou liberálností právní úpravy výpovědi, které je údajně vedou k vyhýbání se výpovědi nebo k zneužívání výpovědních důvodů. Dalším cílem práce je posoudit, zda je názor zaměstnavatelů odůvodněný, a zamyslet se nad tím, jak zlepšit nežádoucí situaci obcházení zákona. Základním pramenem právní úpravy je zákoník práce. V úvodu se proto disertační práce věnuje zákoníku práce samotnému, dále pak jeho vztahu k občanskému zákoníku. Vysvětlen je také pojem pracovního poměru, a pro srovnání jsou podrobně rozebrány ostatní právní úkony, kterými lze skončit pracovní poměr (dohoda o rozvázání pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době). Institut výpovědi z...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU
Mihálik, Matej ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je srovnání právních úprav výpovědí ze strany zaměstnavatele ve třech právních systémech Evropské unie: ve slovenském, anglickém a švédském systému. Práce se zaměřuje na výpověď ze strany zaměstnavatele, v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá mezinárodní a evropskou právní úpravou ukončování pracovního poměru, zejména výpovědí ze strany zaměstnavatele. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola pojednává o slovenské úpravě. Začíná obecnými výklady o způsobech ukončování pracovního poměru, pokračuje obecnými náležitostmi výpovědi a výpovědní dobou. V další části se práce věnuje jednotlivým výpovědním důvodům, zvláštními povinnostmi zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru a zákazu výpovědi. Závěr kapitoly pojednává o nárocích zaměstnance při neplatném ukončení pracovního poměru. Třetí kapitola obsahuje úpravu anglického práva v kontextu práva UK. Kapitola pojednává o rozdílu mezi ochranou zaměstnance v systému common law a v legislativě. Pokračuje opisem systému ochrany před nespravedlivými výpověďmi (unfair dismissals) a jednotlivých legitimních výpovědních důvodů. Na závěr kapitoly...
|
|
|
Vnitřní předpisy zaměstnavatele
Ulcová, Jana ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Vnitřní předpisy zaměstnavatele Tato diplomová práce se zabývá vnitřními předpisy (jinak také nazývané směrnice, pokyny, kodexy, instrukce atd.). Jedná se o interní normativní akty zaměstnavatele upravující práva a povinnosti zaměstnanců. Toto téma patří k významným aspektům pracovního práva. Je to zajímavý materiál pro studium v teorii a často používaná a diskutovaná problematika v praxi. Z těchto důvodů jsem se rozhodla věnovat vnitřním předpisům tuto diplomovou práci. První kapitola poskytuje teoretický základ pro analýzu vnitřních předpisů. Popisuje pracovněprávní vztahy a jejich subjekty včetně práv a povinností, které jsou součástí těchto vztahů. Ne méně důležitou součástí této vědecké základny je pojem normativního právního aktu a právního jednání, bezprostředně spojených s povahou vnitřního předpisu. Druhá kapitola se zabývá definicí vnitřního předpisu, kterou v zákoně nenalezneme. Cesta k ní tedy vede přes literaturu a judikaturu a setkáváme se na ní s několika klíčovými vlastnostmi, na kterých je založen další výklad. Dalším krokem v analýze tématu je třetí kapitola, která se zabývá prameny práva a jejich vývojem. Co se týče pramenů práva vnitřních předpisů, jsou omezeny na zákoník práce Klíčovou částí této kapitoly je tedy vývoj právní úpravy. Sleduje změny a okolnosti, za kterých k nim došlo a...
|
|
|
Zaměstnávání cizinců v České republice
Smrčinová, Zuzana ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Česká republika zažívá v posledních dvaceti letech nebývalý nárůst počtu cizinců na svém území, přičemž velká část cizinců přicházejících do České republiky sem míří za prací. Problémem je, jak takový příliv cizinců regulovat a vymezit podmínky, za jakých v České republice mohou pracovat, aby byl tento příliv cizinců pro zemi přínosný a ne zatěžující. Česká republika se snaží nastavit celkem přísné podmínky tak, aby cizinci nedeformovali tuzemský pracovní trh. Obecně ale většinou platí, že čím přísnější podmínky stát nastaví, tím více se cizinci snaží je obcházet. Z toho důvodu by smyslem právní úpravy problematiky zaměstnávání cizinců mělo být adekvátní nastavení podmínek, které umožní státu využívat potenciál cizinců, ale které zároveň zajistí kontrolní mechanismy proti obcházení současných zákonů. Cílem této diplomové práce je popsat aktuální právní úpravu problematiky zaměstnávání cizinců v ČR, poukázat na její praktické problémy, které by se do budoucna měly řešit a srovnat českou právní úpravu zaměstnávání cizinců s právní úpravou australskou, jež by mohla přinést cenná doporučení pro Českou republiku do budoucna. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole jsou vymezeny pojmy jako "cizinec", "zaměstnávání", "zaměstnavatel" a další, se kterými se v diplomové práci operuje. Druhá kapitola...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Zelený, Lukáš ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
- Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Jako téma své diplomové práce jsem zvolil zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to hned z několika důvodů. Jednak mě zajímalo postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce a jejich možnosti pracovního uplatnění, jednak přístup státu k zaměstnávání těchto osob, metody právní úpravy a konkrétní opatření na úseku zaměstnanosti, která mají docílit rovných příležitostí a podpořit jejich zaměstnávání. Celou problematiku jsem tematicky rozložil do čtyř samostatných bloků, jimž odpovídají názvy čtyř kapitol. V první kapitole se podrobně věnuji vymezení pojmu osoby se zdravotním postižením nejdříve v mezinárodním a evropském kontextu, poté legální definici osob se zdravotním postižením v českém právu. Pro lepší pochopení současného právního stavu byl ve druhé kapitole stručně popsán vývoj české právní úpravy osob se zdravotním postižením a přístupu k jejich zaměstnávání. Ve třetí kapitole se vracím do současnosti a uvádím zásadní prameny mezinárodního práva závazné pro Českou republiku, prameny práva Evropské unie, na které navazuje rozbor české platné právní úpravy vztahující se k zaměstnávání vymezené kategorie osob. Čtvrtá závěrečná kapitola pojednává o jednotlivých nástrojích podporujících zaměstnávání osob se zdravotním postižením tak, jak...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Škopek, Petr ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout přehled právní úpravy a poukázat na právní problémy spojené s výpovědí z pracovního poměru v České republice. Práce se skládá z jedenácti kapitol, úvodu a závěru. První kapitola je úvodní a definuje pojem a postavení pracovního práva v systému práva v České republice, a funkce pracovního práva. Druhá kapitola se zabývá obecně vztahem mezi občanským právem a pracovním právem. V kapitole tři se autor snaží vysvětlit právní úpravu právních úkonů. Kapitola se skládá ze dvou částí. První část se zaměřuje na právní úpravu právních úkonů v občanském zákoníku a část druhá se zaměřuje na právní úpravu právních úkonů v zákoníku práce. Kapitola čtvrtá popisuje základní zásady pracovního práva. V kapitole páté je krátký exkurz do historie pracovního zákonodárství na našem území. Tato kapitola je rozdělena do tří podkapitol podle některých důležitých historických událostí našeho pracovněprávního zákonodárství. Kapitola šestá se zaměřuje na domácí prameny práva v oblasti výpovědi. Tato kapitola je rozdělena do tří částí. První část pojednává o ústavních zákonech, druhá část je o zákonech a třetí část je o judikatuře v České republice. V kapitole sedm, jsou popsány mezinárodní prameny práva v oblasti skončení pracovního poměru a také činnosti některých mezinárodních...
|
|
|
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Stárková, Taťána ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo shrnout stávající a dřívější právní úpravu právních vztahů vzniklých na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Svůj výzkum jsem zaměřila jak na oblast pracovněprávní, tak i na oblast veřejného práva, zejména pak práva sociálního zabezpečení a daňového práva. Analýzou výše uvedeného jsem dospěla k závěru, do jaké míry je tento institut stále potřebný, popř. jaké změny by měl zákonodárce zvážit, aby právní úprava co nejlépe reflektovala aktuální potřeby společnosti. K rozboru právního stavu bylo potřeba se hned v první části práce zabývat popisem vztahu mezi občanským a pracovním právem a v další kapitole pak vymezením některých pojmů, které s institutem dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úzce souvisejí. Mezi tyto pojmy patří zejména pojem závislé práce a závislé činnosti a také pojem pracovního poměru. Další část pojednává o historii právní úpravy obou typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Čtvrtá část diplomové práce se věnuje rozboru k dnešnímu dni účinných právních předpisů upravujících tento institut. Závěrem své práce zároveň poukazuji na aplikační problémy, které s sebou právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr v praxi přinášejí. Na základě výše uvedeného jsem poté navrhla, jak by, podle mého...
|
|
|
Rovné příležitosti mužů a žen v pracovněprávních vztazích
Sochorová, Petra ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Dizertační práce se věnuje právní úpravě rovných příležitostí mužů a žen v pracovněprávních vztazích. V této souvislosti se zabývá především pracovněprávními předpisy, zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), a dalšími souvisejícími právními předpisy, které tuto oblast upravují. Práce je rozdělena do devíti hlavních kapitol, přičemž její těžiště se nalézá v kapitolách 4 až 8, které obsahují podrobný rozbor úpravy rovných příležitostí mužů a žen v pracovněprávních vztazích, a to jak v právním řádu České republiky, tak i v právu Evropské unie a mezinárodních smlouvách. Kapitoly 1 až 3 představují základní úvod do problematiky, kapitola 9 následně přináší shrnutí závěrů a zjištění z dizertační práce. První kapitola obsahuje zdůvodnění, proč se předmětem dizertační práce stala oblast rovných příležitostí mužů a žen v pracovněprávních vztazích. Upozorňuje na důležitost této oblasti v mezinárodním právu, ale také v sociální politice Evropské unie. Dále poukazuje na mimořádný celospolečenský význam této problematiky. Druhá kapitola přináší rozbor základních pojmů z oblasti rovných příležitostí mužů a žen v pracovněprávních vztazích a vysvětluje význam tohoto tématu v Evropské unii. Kapitola třetí...
|
|
|
Pracovněprávní následky porušování pracovních povinností zaměstnancem
Španvirtová, Nikol ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je předložit systematický přehled právních nástrojů, které zaměstnavateli zákoník práce nabízí proti zaměstnanci, který porušuje své pracovní povinnosti, a podmínky jejich užití. Je celospolečenským zájmem, aby povinnosti byly dodržovány, a nejinak je tomu v pracovním procesu. Každým porušením pracovní povinnosti může zaměstnavateli vzniknout nežádoucí ztráta, nehledě na možný celkový pokles pracovní morálky na pracovišti. Zákoník práce neobsahuje definici pojmu porušování pracovních povinností, proto velkou roli při jeho hodnocení sehrává soudní praxe, o kterou je také opřena velká část této diplomové práce. Práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsou dále rozděleny na podkapitoly a části. První kapitola charakterizuje jednotlivé zdroje, ze kterých zaměstnancům v průběhu pracovního procesu, mohou vznikat pracovní povinnosti - právní předpisy, smlouvy, vnitřní předpisy zaměstnavatele a pokyny zaměstnavatele nebo vedoucích zaměstnanců. Druhá kapitola se věnuje povinnostem zaměstnanců, které jsou povinni dodržovat. Nejprve je zaměřena pozornost povinnosti, které se týkají všech zaměstnanců bez rozdílu, dále jsou pak zmíněny zvláštní povinnosti vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců, kteří zabezpečují výkon státní správy a samosprávy. Ze zcela specifických povinností je podrobněji...
|
host ::
RSS.