Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hledání mechanismů a funkce interakce mikrotubulárního cytoskeletu s dalšími složkami v rostlinné buňce
Krtková, Jana ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Mikrotubulární cytoskelet se v rostlinných buňkách účastní mnoha důležitých dějů během dělení, růstu a vývoje. Výkon jeho četných funkcí je však umožněn interagujícími proteiny, které jednak modulují jeho dynamiku a organizaci, jednak umožňují funkční či strukturní propojení s dalšími složkami rostlinné buňky. Identifikace zprostředkovatelů těchto interakcí a jejich fyziologická funkce za specifických podmínek byla hlavní náplní předkládané dizertační práce. Pomocí biochemických metod byly identifikovány membránové proteiny, které zároveň kosedimentují s mikrotubuly. Překvapivě mezi nimi nebyli žádní zástupci klasických konzervovaných proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAP), ale jednalo se o enzymy, chaperony a rostlinně specifické proteiny. Pro další studium jeho role související s rostlinnými mikrotubuly byl vybrán identifikovaný heat-shock protein 90 (Hsp90_MT). Rekombinantní Hsp90_MT se váže přímo na mikrotubuly a dimery tubulinu in vitro. Za vazbu není zodpovědná jeho ATP-vazebná doména. Hsp90_MT v BY-2 kolokalizuje s mikrotubuly fragmoplastu i s kortikálními mikrotubuly a podílí se na obnově mikrotubulů po jejich depolymeraci způsobené chladem. Dále se Hsp90 účastní postupu buněčného cyklu, jeho inhibice u rostlinných buněk blokuje buněčný cyklus v G1 fázi. Na základě literárního studia...
Regulation of cytokinin metabolism in tobacco plants and chloroplasts
Havlová, Marie ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Malá, Jana (oponent)
Cytokininy (CK) jsou jednou z nejvýznamnějších skupin rostlinných hormonů, které ovlivňují mnoho fyziologických dějů probíhajících v rostlinách. Jelikož je známo, že mnoho procesů je regulováno jak fytohormony, tak světlem, byla první část této práce zaměřena na diurnální rytmy regulace hladin jednotlivých cytokininů a dalších fytohormonů - auxinu (kyseliny indol-3-octové, IAA), kyseliny abscisové (ABA) a polyaminů (PA). Současně byly sledovány i změny v aktivitách enzymů účastnících se metabolismu CK a PA. Diurnální změny byly měřeny v listech rostlin tabáku (Nicotiana tabacum L. cv. Wisconsin 38), které byly pěstovány v režimu osvětlení 16/8 h světlo/tma. Maximální hladina fyziologicky aktivních CK, naměřená po 9 h světla (tj., uprostřed světelné fáze), velmi dobře odpovídá maximům IAA a PA a je rovněž v souladu s aktivitami odpovídajících enzymů. Tyto údaje nasvědčují tomu, že metabolismus výše uvedených hormonů vykazuje diurnální rytmus. Další část práce byla zaměřena na změny hladin CK, IAA a ABA v transgenních rostlinách tabáku, které měly pozměněný metabolismus cytokininů způsobený zvýšenou expresí vybraných enzymů zapojených do jejich metabolismu (biosyntézy, degradace a reverzibilní konjugace).Vzhledem k tomu, že CK hrají důležitou roli ve funkci a diferenciaci plastidů a zároveň velká...
Study of cytokinin role in abiotic stress response
Dobrá, Jana ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Brzobohatý, Břetislav (oponent)
Během evoluce si rostliny, vzhledem ke svému přisedlému způsobu života, vyvinuly řadu mechanismů, které jim umožňují vyrovnat se s nepříznivými vlivy prostředí. Reakce rostlin na abiotický stress je regulována rostlinnými hormony, zejména cytokininy (CK) a kyselinou abscisovou (ABA). Vztah mezi odolností rostlin vůči suchu, zvýšené teplotě a kombinovanému stresu a regulací hladin rostlinných hormonů (CK, auxin a ABA) a polyaminů (PA) byl sledován u rostlin tabáku se zvýšenou hladinou osmoprotektantu prolinu a u výchozího genotypu. Vystavení rostlin zvýšené teplotě (40řC) způsobilo přechodný nárůst hladiny aktivních CK, doprovázené poklesem ABA, což indikuje stimulaci transpirace, procesu důležitého pro snížení ohřevu listů, zejména v počáteční fázi teplotního stresu. Současně byl pozorován přechodný nárůst hladin spermidinu a sperminu, výraznější v odolnějším transformantu. Aktivity jednotlivých enzymů metabolismu PA dobře korelují s jejich hladinami. Sucho vedlo ke tvorbě gradientu aktivních CK ve prospěch nejmladších listů, který zásadním způsobem přispívá k jejich přednostní ochraně. Teplotní stres aplikovaný na konci sucha, spojený s další ztrátou vody zvýšenou transpirací, výrazně zvýšil sílu stresu. Zachování vyšší hladiny CK, rychlejší odezva na stres a stimulace obranných mechanismů v...
Isoflavonsynthasa: přítomnost a aktivita v bobovitých a nebobovitých rostlinách
Pičmanová, Martina ; Honys, David (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Isoflavonsynthasa (IFS; CYP93C) hraje klíčovou roli v biosyntéze rostlinných sekundárních metabolitů - isoflavonoidů. Tyto fenolické látky, známé díky širokému spektru svých biologických účinků, jsou produkovány především rostlinami z čeledi bobovitých (Fabaceae). Ačkoliv bylo nejméně 225 isoflavonoidů popsáno i v 59 dalších čeledích, ortolog známých IFS z bobovitých rostlin byl doposud popsán pouze v jediné nebobovité rostlině - Beta vulgaris (čeleď Chenopodiaceae). Tato diplomová práce si na základě zmíněných poznatků kladla za cíl (1) identifikovat ortologní geny pro isoflavonsynthasu ve vybraných bobovitých a nebobovitých rostlinách a (2) vytvořit sytém pro ověřování správné funkce těchto genů. Naše metodika pro identifikaci ortologů IFS se osvědčila v případě dvou zkoumaných bobovitých rostlin - Phaseolus vulgaris L. a Pachyrhizus tuberosus (Lam.) Spreng, v jejichž genomické DNA byly nově identifikovány kompletní sekvence genu pro IFS. Aby bylo možno v budoucnu ověřit správnou funkci těchto a dalších případných genů pro IFS, byla provedena pilotní studie s IFS isolované z Pisum sativum L. (CYP93C18; GenBank number AF532999). Gen pro CYP93C18 byl identifikován, klonován s využitím Gateway™ technologie a vnesen do Arabidopsis thaliana - rostliny postrádající biosyntetickou dráhu isoflavonoidů....
Vliv sucha na metabolismus rostlin tabáku
Miedzińska, Lucia ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
VVlliivv ssuucchhaa nnaa mmeettaabboolliissmmuuss rroossttlliinn ttaabbáákkuu (Nicotiana tabacum L.) Diplomová práce - abstrakt Lucia Miedzińska, Bc. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Helena Ryšlavá, CSc. Konzultant: RNDr. Veronika Doubnerová, PhD. Sucho patří mezi jednu z nejčastějších forem rostlinného stresu, neboť k němu dochází nejen při nedostatku vody, ale i sníženou schopností přijímat vodu kořeny v zasolených půdách či za chladu. V této diplomové práci bylo zjišťováno, zda rostliny tabáku (Nicotiana tabacum L., cv. W38) reagují na sucho změnou aktivity enzymů: NADP dependentní malátdehydrogenasy dekarboxylační (EC 1.1.1.40; NADP-ME), fosfoenolpyruvátkarboxylasy (EC 4.1.1.31; PEPC) a pyruvát, fosfátdikinasy (EC 2.7.9.1; PPDK). Aktivity sledovaných enzymů v listech tabáku byly v průběhu 11 dnů stresu významně zvýšeny; aktivita PEPC dvojnásobně, PPDK až 3,3-krát a NADP-ME dokonce až čtyřnásobně oproti rostlinám kontrolním. V průběhu stresu byla sledována regulace aktivity NADP-ME a PEPC na úrovni transkripce - metodou "real-time" PCR a translace - imunochemicky. Exprese proteinu NADP-ME a transkripce mRNA pro chloroplastovou isoformu byly zvýšeny, mRNA pro cytosolovou isoformu nebyla významně ovlivněna. Exprese proteinu PEPC byla zvýšena jen velmi málo, transkripce mRNA pro PEPC byla mírně snížena....
Produkce jahod v ekologických systémech pěstování
Pištěková, I. ; Boček, S. ; Vaňková, Radomíra ; Drahošová, H. ; Odstrčilová, L. ; Salaš, P. ; Sasková, H.
V metodice je uvedena technologie pěstování jahod v systémech ekologického zemědělství. Metodika je zaměřena na výběr nejvhodnějších odrůd jahodníku, vliv předplodiny, vliv pomocných rostlinných přípravků a biofungicidů na výnos jednotlivých odrůd. Součástí je hodnocení zdravotního stavu a plodových znaků odrůd. Za sledované období je zaznamenán výnosový potenciál odrůd, odolnost k chorobám a jsou vybrány nejvhodnější odrůdy a technologické postupy pro ekologické pěstování jahod. Metodika pro praxi, je uceleným návodem pro pěstování jahod v ekologických pěstitelských systémech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 VAŇKOVÁ, Růžena
7 Vaňková, Radka
2 Vaňková, Radmila
3 Vaňková, Renata
2 Vaňková, Růžena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.