|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj světových rekordů v plavání za období 1988-2016
Kružík, Josef ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Jurák, Daniel (oponent)
Název práce: Vývoj světových rekordů v plavání za období 1988-2016 Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zjistit a porovnat vývoj světových rekordů v plavání v posledních sedmi olympijských cyklech, tzn. v letech 1988-2016. Předmětem zkoumání byly všechny individuální plavecké disciplíny v kategorii mužů i žen, které se plavou na padesátimetrovém bazénu. Snahou bylo vzájemné posouzení progrese rekordů jednotlivých disciplín, plaveckých způsobů a rekordů mužů a žen. Metody: Data, se kterými se pracovalo v bakalářské práci, byly získány pomocí metody historické a zkoumáním dokumentů. Samotné zpracování a vyhodnocení dat probíhalo tabelačním tříděním a grafickým zobrazením. Základním zdrojovým pramenem se staly osobní archiv čestného předsedy Českého svazu plaveckých sportů a plavecké internetové statistiky na podkladě databáze FINA. Výsledky: Hodnotový vzestup světových rekordů byl zaznamenán v obou kategoriích i ve všech disciplínách, u mužů v průměru o 4, 48 %, u žen o 4, 19 %. Muži ve sledovaném období dokázali vytvořit více světových rekordů (muži 204, ženy 177). Nejznatelnější byly posunuty světové rekordy u mužů na 100 m prsa (7,33 %) a 100 m znak (6,02 %) a u žen na 50 motýlek (7,95 %) a 50 m znak (5,98 %) U mužů byl v 11 disciplínách zaznamenán větší progres světového rekordu. Nicméně největší...
|
|
| |
|
|
Kierkegaard a kniha Kazatel: vztah poznání a skepse
Janoušková, Anna ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Kružík, Josef (oponent)
Předmětem této filosoficko-antropologické interpretace je fenomén křesťanského obrazu lidství (neboli "stávání se sebou samým") a studium člověka jako bytosti toužící po poznání, opět z křesťanské perspektivy. Po načrtnutí tradice skepticismu v průběhu dějin filosofie bude námi studované téma fenomenologicky a exegeticky zkoumáno ve spisech dánského existencialisty Sørena Kierkegaarda a ve starozákonní knize Kazatel. Následná komparace daných textů nám umožní spatřit paralelu mezi poznáním a skepsí u obou autorů. Uvidíme, že mezi poznáním a skepsí existuje přímá úměra: čím více narůstá vědění, tím více se vynořují pochybnosti. Během interpretace se zaměříme i na genezi pochybnosti a za tímto účelem nám jako podklad poslouží mýtus o stvoření světa z První Mojžíšovy. Pochybnost totiž do světa vstoupila spolu s hříchem (ve formě vědomí) po pozření plodu ze stromu poznání dobrého a zlého. V tomto momentě pro člověka nastal kvalitativní skok ze stavu nevinnosti do stavu hříšnosti. Zjistíme tak, že člověk je takříkajíc napjat mezi dvěma extrémy (konečnosti a nekonečnosti) a cesta ke stávání (záměrně je použito nedokonavého slovesa) se autenticky žijícím křesťanem je pouze prostřednictvím paradoxní víry a upřímné lítosti v religiózním existenčním stádiu, která dokáže transformovat negativní (zdánlivě...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.