|
|
Herunterladen or downloaden? - A Contribution to the Analysis of the Morphosyntactic Integration of Some Selected Anglicisms into German
Brabcová, Romana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá morfosyntaktickými vlastnostmi vybraných anglicismů a způsoby jejich integrace do německého jazyka. V první části práce jsou vymezeny a definovány základní pojmy. Ve druhé části jsou popsána slovesa, která byla převzata z anglického jazyka, vzhledem k jejich tvoření, ortografické, fonetické a především morfosyntaktické integraci. Dále práce popisuje rozbor odlučitelnosti a neodlučitelnosti předpon v současných gramatikách a slovnících a přenositelnost vlastnosti na neněmecké prefixy. Pozornost je věnována slovesu downloaden. Na základě dotazníků, které byly určeny výhradně rodilým mluvčím z Německa, Švýcarska a Rakouska, dále také spontánních situacích a korpusové analýzy v digitálním slovníku německého jazyka shromažďuji a vyhodnocuji data, která popisují použití a odlučitelnost a neodlučitelnost předpony down. Ke kritériím patří stylistické aspekty užití, vazba na druhy textů a žánry, v nichž se zkoumané formy vyskytují. Otázkou zůstává, zda můžeme uplatnit pravidla odlučitelnosti a neodlučitelnosti na cizí prefixy i v případě slovesa downloaden. Ze závěrů lze vyvodit, že základ down je pro rodilé mluvčí nejasný a vyskytuje se jak odlučitelná, i neodlučitelná předpona.
|
|
|
Functional diversity in ecological communities
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Funkčná diverzita je dôležitou súčasťou biodiverzity ako celku. Hodnota a rozsah funkčných charakteristík a počet a zloženie funkčných typov má kľúčový význam pre fungovanie ekosystémov, či už z krátkodobého alebo dlhodobého hľadiska. Funkčné charakteristiky druhov ovplyvňujú ich prevedenie v ekosystémoch, pričom môžu mať dvojakú formu, spojitú a nespojitú. Bolo navrhnutých mnoho spôsobov pre výber vhodných funkčných charakteristík a funkčných rozdielov medzi druhmi pri meraní funkčnej diverzity. Pri výbere je potrebné zvažovať podstatu a dôležitosť ekosystémových procesov a faktorov prostredia a nahliadnuť na vlastnosti použitých metodických prístupov. Existuje množstvo spôsobov pre odhad funkčnej diverzity. Funkčnú diverzitu možno vyjadriť počtom funkčných skupín, funkčným indexom alebo funkčným dendrogramom. V prírodných spoločenstvách pozorujeme pozitívnu závislosť medzi druhovou a funkčnou diverzitou. Druhová diverzita sa zdá byť nedostatočnou náhradou za diverzitu funkčnú pretože strata rovnakého počtu druhov môže mať rozdielny efekt na ekosystém, v závislosti na identite druhov. Funkčná redundancia poukazuje na funkčnú podobnosť pri obsadzovaní ekologických ník a je zdrojom stability vo fungovaní spoločenstiev v ekosystémoch.
|
|
|
Standard German in Czech secondary schools (an analysis of the process of shaping the standard variety in social practise)
Hajíčková, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce analyzuje proces utváření spisovné variety německého jazyka v sociální praxi, a to na českých středních školách. Jejím těžištěm je role učitele jakožto normové autority při prosazování normy. Metodologickým východiskem je model sociálního silového pole a teorie jazykového managementu. Pro potřeby této práce bylo dále použito následné interview. Na základě testů obsahujících vybrané sporné jazykové jevy roviny morfologické, syntaktické, lexikální a pravopisné, které anonymně opravilo 66 oslovených středoškolských učitelů němčiny, a prostřednictvím následných interview jsem zkoumala, co učitelé svým žákům předkládají jako normu spisovné němčiny, jak znalost této normy ve výuce zkouší a ověřují a jak řídí její užívání v interakcích se žáky. Dále jsem srovnávala jejich normu s ostatními instancemi sociálního silového pole, tj. s jazykovými kodexy, částečně s jazykovými experty a modelovými texty. Zajímalo mě, zda se s nimi dostávají do rozporů a jak je (případně) řeší. Nakonec jsem se zamýšlela nad mimojazykovými souvislostmi, které ovlivňují podobu normy těchto učitelů i normy, kterou od svých svěřenců vyžadují. Středoškolští učitelé němčiny jsou zde představeni jako síla korigující i argumentující. Jejich normou je myšlena norma v sociolingvistickém pojetí. Ta je zasazena do sociálního...
|
|
|
On the function of norm authorities as a social force that co-determines the language standard (as applied to selected variables in German grammar)
Lisková, Alena ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je chování vysokoškolských učitelů na českých univerzitách, kde je studována němčina jako samostatný obor. Vysokoškolští učitelé působí v sociální síti jako normové autority, jejichž úkolem je zajistit standard. Po představení souvisejících teoretických konceptů a modelů, kterými jsou pojmy normy a standardní variety, model sociálního silového pole spisovné variety a teorie a proces jazykového managementu, je v praktické části proveden empirický výzkum, jehož součástí je i tzv. Follow-up interview. U vybraných jazykových proměnných, které pocházejí z autentických testů z univerzit, je zkoumáno chování normových autorit. Důraz je kladen na to, zda normové autority jednají v souladu s ostatními instancemi sociálního silového pole standardní variety, především s kodifikovanou normou a modelovými texty. Jednání normových autorit je popsáno jednotlivými fázemi jazykového managementu. V našem případě je rozhodující první fáze, tj. povšimnutí odchylky od normy. Analýza dat prokázala, že v některých případech si normové autority odchylek nepovšimnou, jindy si jich povšimnou, ale nejednají v souladu s kodifikací. Tímto chováním mohou zásadně ovlivnit vytváření variety spisovné němčiny v českém vysokoškolském prostředí.
|
|
|
Neologisms in modern lexicology and lexicgraphy
Bureš, Jaroslav ; Doležal, Jiří (oponent) ; Vachková, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá hlavními aspekty neologické lexiky z pozice moderní, zvláště pak německé lexikologie a lexikografie. Jsou zde nastíněny následující problémy: I. neologizmus a okazionalizmus II. přejímky a neologizmy III. slovotvorba a neologizmy IV. neologizmy a jejich tvorba v textu V. stylistické a pragmatické funkce nové lexiky VI. neologie a korpusová lingvistika-možnosti jejího využití VII. neologizmy a slovníky
|
|
|
Společné jmění manželů
Doležal, Jiří ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Závěr Manželské majetkové právo doznalo v průběhu historického vývoje řadu změn, které vyústily až k úpravě platné od 1. 8. 1998, tedy až k úpravě současné. Tato úprava trpí určitými nedokonalostmi, které mají být vyřešeny úpravou podle návrhu nového občanského zákoníku. V poslední kapitole této práce byly změny poměrně zevrubně popsány a závěrem bych se tedy pokusil o jejich sumarizaci a zhodnocení jejich výhod. Velmi pozitivně působí shrnutí úpravy manželských vztahů do jednoho kodexu, neboť v případě přijetí návrhu dojde ke zrušení platného zákona o rodině. Toto sjednocení úpravy je vhodné i z toho důvodu, že zákon bude zastřešen principy, na kterých je vystaven a jeho případný výklad bude jednodušší. Navíc je současná roztříštěná úprava méně detailněji propracovaná. Propracovanost návrhu občanského zákoníku lze demonstrovat na úpravě pojmu obvyklého vybavení domácnosti, neboť doposavad byl tento pojem upravován především prostřednictvím judikatury a právní praxe. Podobně lze upozornit na fakt, že byl přesně upraven okamžik, kterým se majetek resp. závazky stávají součástí společného jmění manželů. Tímto okamžikem je moment, od kterého lze s majetkem nakládat. Pokud jde o modifikaci majetkového společenství manželů, pak i zde dojde s přijetím návrhu občanského zákoníku ke změnám. V návrhu je totiž...
|
|
|
On the role of Czech teachers of German as normative authorities participating in co-determining the German language standard
Pohanová, Jaroslava ; Doležal, Jiří (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá normovým chováním vysokoškolských pedagogů na českých univerzitách, které nabízejí studium německého jazyka jako studijní obor, zaměřuje se tedy na chování normových autorit v konkrétní sociální síti. Cílem práce bylo zjistit, zda a jak se liší norma předkládaná vysokoškolskými pedagogy od normy prezentované v kodexech. Metodologicky vychází tato práce z modelu sociálního silového pole a z teorie jazykového managementu. K přesnějšímu vyhodnocení získaných dat bylo použito následné interview. Na základě analýzy vybraných jazykových jevů v autentických testech získaných z několika univerzit jsem zkoumala, jak vysokoškolští učitelé přistupují ke korekturám testů a jak nakládají se zjištěnými odchylkami od jazykové normy. Jejich chování bylo porovnáno s chováním dalších sociálních skupin, které mají podle modelu sociálního silového pole vliv na utváření podoby jazykové normy u normových subjektů. Dále jsem zkoumala stupeň provedení jazykového managementu, přičemž zásadní pozornost byla věnována prvotní a nejdůležitější fázi: tzv. povšimnutí (noting). Na základě rozhovorů s normovými autoritami na daných univerzitách jsem zjišťovala, z jakých důvodů nebyl u některých jevů proveden jazykový management v souladu s kodifikací. Pokud si normová autorita nepovšimne, že došlo k...
|
|
|
Adverbials in German and Czech
Kuncová, Lenka ; Doležal, Jiří (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce "O adverbiáliích v němčině a češtině" se zabývá příslovečnými určeními v německých a českých gramatikách a dále jejich prezentací v učebnicích němčiny. První část se týká gramatik němčiny - jaká je jejich koncepce syntaxe, jak určují větné členy a jak dále klasifikují příslovečná určení. Jako základ srovnání slouží tradiční gramatika, hlavní zájem je zaměřen na závislostní gramatiku a gramatiku větných složek. Ve druhé části jsou krátce charakterizovány české gramatiky. Následuje popis druhů příslovečných určení, které se v češtině objevují. Při klasifikaci a určování příslovečných určení hraje vždy velkou roli sémantika. Třetí část se věnuje gramatice ve výuce cizích jazyků a učebnicím, které se v České republice využívají při výuce němčiny. Učebnice české provenience se příslovečným určením věnují velmi málo. V německých učebnicích se objevuje rozdělení na Ergänzung a Angabe, které je důležité i z hlediska slovosledu.
|
|
| |
|
|
On the types of negation in contemporary German
Cermanová, Petra ; Doležal, Jiří (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
This diploma thesis On types of negation in contemporary German deals with the topic of negation in german language. The goal is to present different types of negation that occur in contemporary German. The author shows how this topic is processed in the main grammar books of german language and in different monographies that deal with the negation in German. The most of the grammar books and monographies mention only two types of negation: sentence negation (Satznegation) and special negation (Sondernegation). Only the authors Nussbaumer / Sitta mention and describe in their essay other types of negation. These are: full sentence negation / full P-0 negation (volle Satznegation / volle P-0-Negation), reduced sentence negation / reduced P-0 negation (reduzierte Satznegation / reduzierte P-0- Negation), P-1 negation (P-1-Negation), "floating" (Floating), negation of compressed predicate (Negation des komprimierten Prädikats), "shrunk" negation (geronnene Negation) and special negation (Sondernegation). All these types are being also described in the other part of this diploma thesis where the author is trying to give a concise, transparent and clear overview of these all types. According to the analyses of exemplar sentences from german daily press, internet and Mannheimer language corpus, the most occuring...
|
host ::
RSS.