|
|
Vzestup a pád New Labour : politická ideologie nebo trend?
Kopecká, Hana ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vzestup a pád New Labour: Politická ideologie, nebo trend?" se zaměřuje na analýzu britského politického směru New Labour. Předmětem zkoumání jsou vnitřní i vnější okolnosti, které této ideologii umožnily vládnout posledních 13 let pod zavedenou značkou Labour Party. Jedná se o komparativní případovou studii, která vychází z teoretického předpokladu časově, ekonomicky a společensky omezené platnosti fenoménu New Labour. Okolnosti, které v roce 1997 umožnily triumf New Labour, jsou často ty samé skutečnosti, které o deset let později, uprostřed nového společenského, ekonomického a politického klimatu, zapříčinily její konec v rámci vlastní strany. Tato hypotéza je konfrontována se sekundárním výzkumem založeným na evaluaci širších ekonomických, společenských a politických vlivů. Výsledkem analýzy je fungování New Labour jako labouristické ideologie v dobách příznivých ekonomických a politických okolností, tedy za předpokladu nekonsolidované opozice a hospodářského boomu, a naopak její nefunkčnost v době recese. Ačkoli z těchto důvodů dnešní Labour Party vizi New Labour zavrhla, politika úřadující britská koaliční vlády ukázala, že její filosofie může úspěšně fungovat na toryovské platformě, v kombinaci s konzervativní ekonomickou politikou. Ideologie New Labour je tak do jisté míry...
|
|
| |
|
|
New Labour, Evropská unie a navazování spolupráce s Jihoafrickou republikou pohledem europeizace
Andeltová, Lucie ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "New Labour, Evropská unie a navazování spolupráce s Jihoafrickou republikou pohledem europeizace" pojednává o vlivu New Labour na průběh jednání mezi EU a Jižní Afrikou v době po pádu apartheidu. Práce k tématu přistupuje na základě teorie europeizace a využívá především metody případové studie. Teoretická část práce nás seznamuje s historií a náplní vnějších vztahů EU a jejich podobou vůči subsaharské Africe a Jihoafrické republice a dále s vývojem vztahů mezi Británií a EU. Zvláštní pozornost je přitom věnována evropské a zahraniční politice New Labour a schopnosti Blairovy vlády prosazovat zahraničně-politické cíle na evropské úrovni. Praktickou část pak představuje případová studie, která na konkrétních jednáních ohledně přistoupení Jihoafrické republiky k Úmluvě z Lomé a ohledně vzájemné Dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci dokládá uplatňování vlivu New Labour na jejich průběh a analyzuje dosažené výsledky.
|
|
|
Italská zahraniční politika v evropském kontextu a druhá Berlusconiho vláda
Koudelová, Veronika ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Aby se EU stala globálním aktérem, musí vyvinout koherentní zahraniční politiku. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU tvoří zahraniční politiky jednotlivých členských států EU a z tohoto důvodu je důležité se jimi zabývat. Diplomová práce zkoumá zahraniční politiku Itálie, jež je ovlivňována procesem evropská integrace. Tento vliv se projevuje prostřednictvím europeizace této politiky, jejíž působení je významnější než dopad domácích politických faktorů. Europeizace mění svůj charakter, ale zůstává trvalou hodnotou italské zahraniční politiky. Na empirickém příkladu druhé Berlusconiho vlády (2001-2006) a jejího postoje ke třem událostem (Evropský konvent, válka v Iráku, izraelsko-palestinský konflikt) se ukázalo, že italská zahraniční politika pokračuje ve zvýšené asertivitě při prosazování svých zahraničně politických cílů skrze SZBP. Pokud je EU schopna shody na společném stanovisku, Itálie ji neváhá podpořit. Omezená socializace některých politických elit ostře kontrastuje s europeismem veřejného mínění a proevropské orientace úředníků italského Ministerstva zahraničních věcí. V první části práce vytyčuje teoretická a metodologická východiska europeizace zahraniční politiky, které pak v druhé části aplikuje na konkrétní případ italské zahraniční politiky.
|
|
|
Proměny strategických kultur Irska a Švédska v kontextu Evropské bezpečnostní a obranné politiky aneb aktivismus a jeho limity
Burda, Tomáš ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá účastí Irska a Švédska ve vojenské dimenzi Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP), přičemž se zaměřuje na pozorovatelné změny v národních strategických kulturách uvedených států. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, zda Irsko a Švédsko, jejichž specifičnost spočívá v dlouhé historii neutrality a v nízkém stupni aktivismu při používání ozbrojené síly, začaly sledovat aktivnější bezpečnostní a obrannou politiku. Závěry této instrumentální případové studie, využívající metodu nejméně pravděpodobného případu, mají dále ověřit obecnou platnost teze formulované Christophem O. Meyerem, podle níž strategické kultury států podílejících se na EBOP společně směřují k většímu aktivismu. S využitím konceptuálního rámce navrženého Meyerem diplomová práce analyzuje modifikace strategických norem, které představují nejstabilnější složky strategické kultury každého státu. Zkoumané normy zahrnují preferovaný způsob bezpečnostní a obranné spolupráce, akceptovatelné cíle použití síly a požadavky na vnitrostátní i mezinárodní autorizaci. Práce vychází z předpokladu, že převládající strategické normy zastávané příslušnými irskými a švédskými vrcholnými představiteli mají zásadní vliv na bezpečnostní a obrannou politiku států. Normativní změny diplomová práce vyvozuje z reakcí...
|
|
|
Zahraniční politika Margaret Thatcherové. Její postoj ke komunismu a Sovětskému svazu v 80. letech dvacátého století
Horová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Jůzová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce Zahraniční politika Margaret Thatcherové. Její postoj ke komunismu a Sovětskému svazu v 80. letech dvacátého století ukazuje na jednotlivých případech vývoj postoje Margaret Thatcherové ke komunismu v době, kdy byla premiérkou Velké Británie. Jelikož její kritické názory na komunismu dávala najevo ještě v době, kdy nebyla ve vysoké politice, zpočátku se tato práce zabývá i její cestou do premiérského křesla. Největší pozornost je věnována ale době, kdy zastávala post premiérky. Práce se pokouší podle jejích reakcí na jednotlivé události, které ovlivňovaly vztahy mezi Východem a Západem v 80. letech, podívat na vývoj jejího postoje ke komunismu. Další otázkou je, zda její antikomunismus nějakým způsobem byl ovlivněn jejím vztah ke Generálnímu tajemníku Komunistické strany Sovětského svazu Michailu Gorbačovovi. Cílem této práce je nahlédnout hlouběji do koncepce zahraniční politiky premiérky k Sovětskému svazu. Co ovlivňovalo její rozhodnutí a podle čeho se ve své zahraniční politice směrem k Sovětskému svazu řídila.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.