|
|
Maurice Drury a Ludwig Wittgenstein
Schmoranz, Tereza ; Hill, James (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Předkládaná práce chce pro českou odbornou veřejnost doslova "objevit" dílo nemalé závažnosti jak pro obor filosofie, tak pro bádání na pomezí filosofie a psychiatrie. Prostřednictvím kritického rozboru aplikace Wittgensteinovy filosofické metody na problémy psychiatrie chce práce přispět jednak k lepšímu pochopení vztahů mezi uvedenými obory a jednak k usnadnění jejich vzájemné interakce
|
|
|
Formalizace usuzování a paradox překvapivé písemky
Nevrkla, Svatopluk ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce)
Po prezentaci možných přístupů k řešení problému v první kapitole jsem ve druhé kapitole poukázal na Sorensenovu kritiku pokusů interpretovat paradox jinak, než pomocí modálních reprezentací epistemických, či doxastických logik. Třetí kapitola byla věnována představení potřebných pojmů k pochopení Binkleyho přínosu k diskuzi paradoxu. V kapitole čtvrté jsem nakonec ukázal, že pokud se přidržíme výše zmíněného přístupu a idealizujeme si usuzovací schopnosti studenta, je analýza paradoxu, kterou provedl Binkley, korektní. Učitelovo oznámení se nám však zdá intuitivně srozumitelné a důvěryhodné, jelikož sami původně nepředjímáme studentův argument v celé komplexnosti. Pokud se s ním však již jednou ztotožníme, nezbude nám než učitelovo tvrzení odmítnout jako absurdní. Budoucnost možných příspěvků k Paradoxu překvapivé písemky pak vidím ve formalismech, které směřují k popisu explicitních znalostí.
|
|
|
The malfunction concept in complex systems
Švarný, Petr ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Jirků, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá konceptem malfunkce a nemoci, které charakterizuje jako neobvyklé či nežádoucí chování daného komplexního systému. Podobnosti a rozdílnosti mezi umělou a přirozenou myslí, jednoduchými a komplexními systémy se ukáží jako důležité s ohledem na závěr, že duševní choroby nemusí být omezeny jen na lidksou mysl.
|
|
|
Protokolární a pozorovací věty
Navara, David ; Svoboda, Vladimír (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se soustředí na srovnání Carnapova pojetí protokolárních vět a Quineova pojetí pozorovacích vět. Carnapovy práce o protokolárních větách mají kořeny ve 30. letech 20. století. Jeho hlavní myšlenkou bylo provázání vědy se zkušeností a zprostředkování spojení mezi termíny různých vědeckých disciplín. Některé z Carnapových myšlenek zpochybnil Otto Neurath. Ten s Carnapem sdílel fyzikalistický přístup, ale měl odlišný pohled na žádoucí rysy protokolárních vět. V rámci Carnapovy teorie měly protokolární věty odkazovat ke smyslovým charakteristikám fyzického světa. Toto pojetí protokolárních vět se inspirovalo zprávami fyziků či psychologů, ale protokolární věty v carnapovském smyslu mohly být vytvořeny i zvířaty či (pří)stroji. Carnap původně předpokládal také existenci základních, nezpochybnitelných protokolárních vět, jež by měly poskytnout bezpečný základ pro výstavbu vědy. Neurathovy námitky proti takovému názoru přinutily Carnapa upravit jeho vlastní teorii. Carnap se také vzdal svých nadějí na úplnou verifikaci, ale stále doufal, že jeho teorie umožní potvrzení obecných tvrzení tvaru "Každé X je Y." s dostatečným stupněm jistoty. Carnapova teorie musela čelit různým kritickým reakcím. Některé z nejvýznamnějších přinesli Popper, Kuhn, Sellars a Quine. Tato práce stručně pojednává o jejich...
|
|
| |
|
|
Kompaktnost v neklasických logikách
Ivaničová, Petra ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Hájek, Petr (vedoucí práce)
Práce systematicky studuje pojem kompaktnosti v klasické výrokové logice, dále obecně studuje ruzné pojmy kompaktnosti a vztah k ruzným pojm um úplnosti v rámci obecné teorie relace dusledku a zabývá se kompaktnost ' v některých základn'ch neklasických logikách - fuzzy a modáln'ch výrokových logikách.
|
|
|
Sémantika některých neobvyklých modálních logik
Punčochář, Vít ; Bílková, Marta (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
První ást pojednává o Carnapov píspvku k modální logice. Carnapovo dílo je zalenno do historického kontextu. Je studována jeho reakce na Lewisovy kalkuly striktní implikace a jeho anticipace kripkovské sémantiky mo- ných svt, na které je zaloena souasná modální logika. Hlavním cílem druhé ásti bylo zváit nkteré typy modalit. Tyto typy mají epistemický charakter, protoe vdy závisejí na urité znalosti. Hlavním výsledkem diplomové práce je zavedení ty nových logik. Jejich sémantika je ustavena podobným zpsobem, jakým Carnap de noval svoji vlastní modální logiku. Jsou ukázány základní vlastnosti tchto logik a je zkoumán jejich vztah k jiným více obvyklým logikám.
|
|
|
Speaking the mind, minding the language
Vraný, Martin ; Palkoska, Jan (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Pr ace ukazuje, ze k probl emu vztahu t ela a mysli, a konkr etn e k ot azce vysv etlitelnosti v edom p r rodn mi v edami, je t reba p ristu- povat skrze zkoum an jazyka a v yznamu. Za j adro probl emu vz- tahu t ela a mysli je ozna cena kantovsk a transcendent aln jed- nota apercepce a je zd urazn en rozd l mezi empirick ym a tran- scendent aln m v edom m. P redpokl ad a se, ze empirick e v edom je uspokojiv e vysv etliteln e pomoc teorie my slenek vy s s ho r adu. N asleduje rozbor r uzn ych aspekt u v yznamu, intencionality a u zit jazyka, kter e podporuj z av er, ze podm nky mo znosti b yti mluv- c m jazyka s sebou nesou transcendent aln podm nky v edom . O jazyku lze tak r ci, ze konstituuje v edom nejen v tom smyslu, ze krit eria p rips an v edom n e cemu (n ekomu) jsou ve sv e podstat e jazykov a, ale t e z ve smyslu, ze v edom se objevuje se schopnost mluvit.
|
|
|
Induktivní logika a Vídeňský kroužek
Mach, Štěpán ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Childers, Tim (oponent)
Práce pojednává o induktivní logice spojující koncepty indukce a pravděpodobnosti a jejím rozvinutí v rámci Vídeškého kroužku a jeho okolí. Po historickém uvedení indukce a pravděpodobnosti, jsou zde představeny dva hlavní systém induktivní logiky: systém Hanse Reichenbacha, založený na frekvenční interpretaci pravděpodobnosti, a systém Rudolfa Carnapa, založený na logické interpretaci. Oba systémy jsou doprovozeny kritikou Karla Poppera a jeho koncepcí koroborace.
|
|
| |
host ::
RSS.