|
|
Plná moc a její význam v občanském právu
Kaňková, Petra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Ve své práci jsem nejprve obecně pojednala o zastoupení, nastínila jsem jeho historický vývoj, pouze velmi stručně jsem zmínila úpravu zastoupení zákonného a dále jsem se věnovala podmínkám, které osoba zástupce musí splňovat. Důraz jsem kladla především na rozlišení jednotlivých pojmů spojených s institutem zastoupení na základě plné moci, jakožto jednostranného právního úkonu zmocnitele. Přestože byla hlavní pozornost věnována úpravě v zákoníku občanském, okrajově jsem zmínila i úpravu v obchodním zákoníku a samostatnou kapitolu jsem věnovala úpravě zastoupení na základě plné moci v občanském soudním řádu. Význam zastoupení na základě plné moci je velmi podstatný a proto jsem mu věnovala samostatnou kapitolu. Jelikož je tento institut v praxi používaný prakticky denně, zaměřila jsem se i na jednotlivé osoby oprávněné zastupovat a jejich nejvýznamnější práva a povinnosti. Cílem kapitoly o některých smluvních typech bylo pouze upozornit na některé odlišnosti mezi nimi, nikoliv podat jejich důkladný rozbor. Zajímavostí a inspirací pak je kapitola zaměřená na komparaci české právní úpravy s právní úpravou australskou. V poslední kapitole jsem se pokusila rozebrat nejdůležitější změny, které přináší do právní úpravy nový občanský zákoník a takové úpravy i objektivně zhodnotit. Smyslem této práce bylo...
|
|
|
Rodičovská zodpovědnost a omezující zásahy státu
Špačková, Jana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce pojednává o rodičovské zodpovědnosti a možných zásazích ze strany státu jakožto důležité součásti práva rodinného, resp. občanského, jehož právní úprava je obsažena zejména v zákoně č. 93/1963 Sb., o rodině a s účinností od 1. 1. 2014 v občanském zákoníku. Jádro práce tvoří podrobný rozbor aktuální právní úpravy rodičovské zodpovědnosti a možných zásahů, a to v kontextu s aktuální judikaturou a odbornou literaturou. Práce pojednává o případech uložení výchovných opatření, pozastavení, omezení a zbavení rodičovské zodpovědnosti, dále o případech náhradní péče o dítě, konkrétně o pěstounské péči, ochranné a ústavní výchově, a dále o osvojení bez souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Práce obsahuje rovněž srovnání stávající právní úpravy rodič ovské zodpovědnosti a možných zásahů dle zákona č. 93/1963 Sb., o rodině, a nové právní úpravy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
|
|
|
Věcná břemena s přihlédnutím k ustanovením nového občanského zákoníku
Kadlecová, Miluše ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Věcná břemena s přihlédnutím k ustanovením nového občanského zákoníku Abstrakt V této rigorózní práci se zaměřuji na institut věcných břemen, řazený mezi věcná práva k cizím věcem. Rozebírám věcná břemena jak z hlediska teoretického, s ohledem na jejich pozici v systému práva, povahu právního vztahu a s tím související důsledky, a funkci, kterou mají plnit, tak z hlediska praktického, zabývajíce se jejich vznikem, změnami, zánikem a způsoby evidence a ochrany práv, která z nich vyplývají. Důsledně se snažím zmapovat předpisy, které obsahují normy vztahující se k věcným břemenům, a s ohledem na probíhající rekodifikaci soukromého práva představuji změny, které právní řád České republiky zasáhnou. Tyto změny zasazuji do kontextu aktuální právní úpravy věcných břemen a jejího výkladu, tvořeného zejména soudní judikaturou. Na rozdíl od současného občanského zákoníku je právní úprava věcných břemen v zákoníku novém, vcházejícím v účinnost s počátkem roku 2014, pojata velmi široce až kazuisticky. V okamžiku dokončení této práce nejsou ale schváleny navazující předpisy, které jsou k řádné praktické aplikaci nového občanského zákoníku potřebné.
|
|
|
Náhrady za ublížení na zdraví a usmrcení v německém právu
Vysloužilová, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Předkládaná diplomová práce je stručným nástinem otázky náhrad za ublížení na zdraví a usmrcení člověka v právu Spolkové republiky Německo. Práce je kompilační studií, klade si za cíl především česky vysvětlit relevantní základní instituty, pojmy a náležitosti týkající se zadaného tématu. Obsahuje ale okrajově i podněty k interdisciplinárnímu, kulturněhistorickému vnímání se životem a zdravím souvisejících škod, které výstižně zastřešuje německý výraz Personenschaden. Samotná stať je členěna do tří celků. Úvodní definiční části následuje deskriptivní výklad o náhradě materiálních škod, srdce práce pak patří v části třetí fenoménu bolestného coby náhradě za škodu nemateriálního charakteru. Subtilní zákonnou úpravu, jež je obsažena především v BGB, podstatně rozvádí, dotváří a upřesňuje judikatura. Náhrady Personenschaden podléhají poměrně restriktivnímu pojetí a jejich výše je relativně nízká. Německá právní věda dělí možné materiální osobní škody do sedmi okruhů, jimž jsou ušlý příjem (Erwerbsschaden), škoda na vedení domácnosti (Haushaltsführungsschaden), náklady na léčení (Heilbehandlungskosten), zvýšené potřeby (vermehrte Bedürfnisse), ušlé výživné (entgangener Unterhalt), ušlé služby (entgangene Dienste) a náklady na pohřeb (Beerdigungskosten). Detailní soudní zkoumání a přísné propočítávání náhrad...
|
|
|
Neplatnost právního jednání v občanském právu
Štelcigová, Štěpánka ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je podat komplexní výklad o institutu neplatnosti, jakožto nejčastějším následku vad právního jednání. Neplatnost právního jednání patří mezi nejvýznamnější instituty soukromého práva vůbec, jelikož potřeba společnosti právně jednat a zároveň potřeba důvěry v platnost právních jednání jsou přítomny od nepaměti. Pro bezproblémové fungování soukromého právního styku je nutné, aby právní řád stanovil náležitosti právních jednání a zejména následky jejich nedodržení. Tato práce ve svých pěti kapitolách postupně popisuje právě nutné náležitosti právního jednání, jeho vady, a především následky těchto vad, tedy zdánlivost a zejména neplatnost právního jednání. První kapitola na úvod shrnuje historický vývoj úpravy občanského práva u nás, jelikož tato prošla mnohými vyznanými změnami, a to samozřejmě i v oblasti neplatnosti právního jednání. Zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 přinesl velké množství vesměs pozitivních změn v této oblasti. Druhá kapitola, která je rozdělena do třech podkapitol, podává stručný výklad o právních skutečnostech obecně, a zejména pak o právním jednání, jakožto nejvýznamnější právní skutečnosti. Vysvětluje samotný pojem právního jednání a jeho podstatu, a dále vyjmenovává základní náležitosti právního jednání a vady...
|
|
|
Zástavní právo jako nástroj zajištění dluhů (a charge as a security)
Kosárová, Kristýna ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
ZÁSTAVNÍ PRÁVO JAKO NÁSTROJ ZAJIŠTĚNÍ DLUHŮ Přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), a doprovodných právních předpisů znamenalo revoluci českého soukromého práva, která přinesla, mimo jiné, i změny v institutu zástavního práva. Tato práce se zabývá rozborem nově upraveného zástavního práva s důrazem na změny, které NOZ přinesl, a jejich zhodnocení. Používá standardní metody interpretace, jakož i argumentaci e ratione legis či komparativní výklad. Dosavadní úprava zástavního práva byla (1) rozdrobená (základní právní úprava byla obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a doplněna byla ust. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, či zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) a (2) poměrně strohá, tudíž některé základní otázky musela řešit až judikatura. Oba tyto nedostatky NOZ odstranil. (1) Zrušil občanský zákoník, obchodní zákoník i zákon o cenných papírech, díky čemuž je úprava zástavního práva nyní obsažena pouze v NOZ, a (2) institutu zástavního práva se věnuje daleko podrobněji. Mezi nejvýznamnější změny, které přinesl NOZ a které souvisí se zástavním právem, patří (1) za základních zásad větší autonomie stran při uzavírání smluv a odklon od absolutní neplatnosti, (2) upravení pravidel pro uzavírání smluv, zavedení předsmluvní odpovědnosti a odpovědnosti za rady, (3)...
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Neúčinnost právních úkonů v českém právu
Sviták, Stanislav ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent) ; Fiala, Josef (oponent)
Práce pojednává o historických základech neúčinnosti právních úkonů/právních jednání, tradici tohoto institutu na území České republiky, přičemž není opominuto římskoprávní pojetí uvedeného institutu. Rovněž jsou vymezeny pojmy právního úkonu/právního jednání a absolutní a relativní neúčinnosti právního úkonu/právního jednání. Práce se zaměřuje na relativní neúčinnost (odporovatelnost, odpůrčí právo) právního úkonu/právního jednání, a to jednak v systému dalších "vad" právních úkonů/právních jednání (nicotnost, neplatnost, odstoupení od smlouvy atd.), jednak ve vztahu k dalším systémům ochrany věřitele (v rámci obecných občanskoprávních prostředků, korporačního práva, insolvenčního práva a trestního práva). Pozornost je věnována problematice pojmenování institutu odpůrčího práva, jeho účelu, formám (na základě odporovatelnosti a zákonné neúčinnosti) a odpůrčí žalobě. Práce analyzuje platnou právní úpravu odpůrčího práva, a to jak v poměrech mimoinsolvenčních (podle OZ 1964 i podle OZ 2012), tak v poměrech insolvenčních. Klíčová slova: absolutní neúčinnost, actio Pauliana, neúčinnost právního úkonu/právního jednání, odporovatelnost, odpůrčí právo, odpůrčí žaloba, relativní neúčinnost.
|
|
|
Právní úpravy rozvodu a výživného mezi rozvedenými manžely v ČR a ve vybraných evropských státech
Mozgová, Kamila ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Králíčková, Zdeňka (oponent) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Rozvod manželství jako jeden ze způsobů zániku manželství je upraven ve všech právních řádech Evropy, když je definován jako zrušení platného manželství za života manželů, vyslovené kompetentním státním orgánem, na základě důvodů stanovených zákonem a v rámci předepsaného procesněprávního postupu, s účinky ex nunc. Jedním ze znaků současné evropské společnosti je tzv. "krize rodiny". Projevem této krize je stále se zvyšující počet nesezdaných párů a především stálý nárůst počtu rozvodů. Rozvod, jako sociální situace se stal na začátku třetího tisíciletí pro drtivou většinu společnosti běžnou a přijatelnou záležitostí a je považován za dostupný, rázný a účinný způsob řešení neshod a problémů v manželství. Existující evropská legislativa pak v tomto ohledu vede také k tomu, že jen velmi malé procento rozvodů dnes končí smírem partnerů. Není však jistě žádoucí společenský význam institutu manželství přeceňovat. Z hlediska obecného mínění nelze právní úpravu rozvodu manželství ztížit natolik, aby nutila manžele zůstávat ve svazku nefunkčním a de facto neexistujícím. Obecně se předpokládá, že skončením manželství zaniknou jak osobní, tak i majetkové vztahy mezi manžely a že každý z manželů se bude schopen nadále sám o sebe postarat. Pokud se však rozvedený manžel ocitnul v takové životní situaci, jež mu...
|
host ::
RSS.