|
|
Tři kapitoly společného dějepisu umění. Vzájemné vztahy Čechů a Jihoslovanů na poli výtvarného umění mezi lety 1861-1922
Borozan, Vjera ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Ve své disertační práci se snažím poukázat na určité aspekty vzájemných vztahů, vlivů a vazeb, které spojovaly Čechy a Jihoslovany na poli výtvarného umění v období mezi lety 1861-1922. Zájem o tuto problematiku vycházel především z mých osobních zkušeností a znalostí člověka pohybujícího se v obou vybraných kulturních kontextech. Své bádání jsem zaměřila zejména na zkoumání role jednotlivců, již významně figurují v obou analyzovaných kulturních kontextech a zároveň je překračují. Práce se tak ve výsledku omezila na tři základní kapitoly, které sledují specifické vlivy a vztahy vybraných umělců, současně však reflektují charakter proměny dobového společenského diskurzu. V první kapitole této práce se zabývám několika českými umělci, kteří vytvářeli díla s jihoslovanskou tematikou v druhé polovině 19. století. Referenční rámec pro interpretaci těchto děl tvořil specifický orientalismus klíčící na úrodné půdě romantismu, podbarvený zároveň myšlenkami o slovanské vzájemnosti. Klíčovou figurou je v tomto kontextu především malíř Jaroslav Čermák. Následování jeho vzoru sehrálo významnou roli v procesu kodifikace obrazů s jihoslovanskou tematikou nejen v českém kulturním kontextu, ale i v jihoslovanském. Druhá kapitola je věnovaná chorvatskému umělci Vlahu Bukovacovi, který se na začátku své tvorby...
|
|
|
Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko (1925-1927) v kontextu poválečných realismů v Německu, Francii a Itálii
Mazancová, Dagmar ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Cílem práce je podrobné zmapování tvorby Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko a její zasazení do kontextu poválečných realismů v Německu, Francii a Itálii. Práce stručně vymezuje jejich stylové varianty - neoklasicismus, primitivismus, metafyzickou malbu, novou věcnost a magický realismus a charakterizuje hlavní představitele v jednotlivých evropských ohniscích. Tvorba Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko, která je stěžejním tématem, je ukázána na základě rekonstrukce katalogů výstav, průzkumu teoretického pozadí založeného na nově objevených archiváliích a dokumentech, zhodnocení známých i nově nalezených recenzí z dobových novin a časopisů. K detailnímu průzkumu specifičnosti skupiny jsou její díla rozčleněna do ikonografických kapitol, v nichž jsou porovnávána s projevy evropských realistických tendencí. Speciální pozornost je věnována programovým proklamacím a míře, v níž se je podařilo naplnit.
|
|
|
Karikatury a humoristické ilustrace Hugo Boettingera v letech 1918 až 1934
Ždychová, Dagmar ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Karikatury a humoristické ilustrace Hugo Boettingera v letech 1918 až 1934 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje karikaturní a humoristické kreslířské tvorbě Hugo Boettingera z let 1918 až 1934. Autorka nejprve objasní zdroje, úlohu a charakter karikatury a humoristické ilustrace v období první republiky. Představí životní osudy Hugo Boettingera, jeho výtvarné pojetí karikatur a humoristických kreseb a témata, která Boettingera zajímala. Ve stěžejní části se zaměří na rozkrytí smyslu a historického kontextu jeho kreseb. Boettinger sledoval politické dění a situaci katolické církve v nově vzniklé československé republice. Ve svých kresbách se zabýval sociálními otázkami, technickým pokrokem, snobismem vyšších společenských vrstev i maloměšťáctvím a obecně proměnami v životních postojích a hodnotách. Vnímání módních tendencí reflektoval v souvislosti s měnícím se postavením ženy ve společnosti. Jako výtvarník pozoroval dění na výtvarné scéně a parodoval zejména avantgardní umění. V poslední části autorka nabídne srovnání kresleného humoru Hugo Boettingera s dalšími dobovými kreslíři a karikaturisty. Klíčová slova Hugo Boettinger - Dr. Desiderius - karikatura - humoristická ilustrace - kresba - 1918-1934 - první československá republika
|
|
|
Výtvarné projevy v prostředí českého undergroundu 70. a 80. let
Mašátová, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá výtvarnými projevy v prostředí českého undergroundu 70" a 80. let 20. století. Text se snaží obsáhnout veškeré umělecké aktivity od pódiových prezentací hudebních undergroundových skupin po akce výtvarných skupin a jednotlivých umělců se zaměřením na Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu, tvorbu Zorky Ságlové a Aktualu Milana Knížáka. Cílem práce je vytyčení společných i rozdílných znaků tvorby a představení největších uměleckých osobností tvořících v undergroundu.
|
|
|
Primitivismus v českém umění. Od padesátých let 20. století
Straková, Adéla ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce nemůže obsáhnout všechny podoby primitivismu druhé poloviny 20. století nebo přesně definovat její kategorie, i když se o to určitým způsobem samozřejmě snaží. Můžeme ji pouze chápat jako jeden z možných pohledů. V minulém století pojem primitivismus čelil obvinění z etnocentrického pohledu a hodnocení. Ukázalo se však, že etnocentrismus nemůžeme z pozice evropské vědy zcela odstranit, protože samotná věda dějin umění je západním produktem myšlení. Primitivismus také stále bojoval s negativními konotacemi, přestože se podařilo v širokých uměleckých a intelektuálních sférách spojit pojem "primitiv" nebo "primitivní" s hodnotou ve smyslu "value in art". Je však stále možné říci, že primitivismus s negativními konotacemi neustále bojuje zvláště mezi neodbornou veřejností. Během 20. století umělci svoji touhu po univerzu nacházeli ve všelijakých vlivech, od dětské tvorby, mezi projevy duševně chorých, v tvorbě a filozofii přírodních národů, v Orientu, v lidovosti a dalších s nimi souvisejících oblastí. Obecněji je možné říci - posouvají se od konkrétnosti (forem) k filozofii. K oblasti, která je mnohem hůře exaktně popsatelnou. Tendence k primitivismu se stává v dnešní době samotnou přirozeností rozšiřující se od oblasti uměleckého projevu do běžného života. Důkazem toho je nárůst potřeby zdobení,...
|
|
|
Proměny teorie afrického umění ve 20. století
Bidlasová, Petra ; Winter, Tomáš (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Nejenom Afrika samotná, ale také její umění se vyznačuje nekonečným bohatstvím a rozmanitostí kulturních tradic a výtvarných forem. Tisíce kmenů, každý se svojí vlastní historií a tradicí, byly v průběhu 19. století na pokyn zvenčí vměstnány do uměle vytvořených hranic několika desítek států. Za podobné situace je nejenom nemožné mluvit o jednotné kulturní tradici celého afrického kontinentu, často je dokonce velmi obtížné najít jednotnou kulturní tradici i v rámci jedné poměrně malé africké země. Africké umění si můžeme nejlépe představit jako pestrou mozaiku jednotlivých stylů a kultur, z nichž je možné při troše trpělivosti složit obraz moderní historie afrického kontinentu. V průběhu 20. století bylo vydáno nespočetně publikací o africkém umění - do 60. let především o tradičním kmenovém umění, později se objevují i snahy o zmapování situace moderního a současného afrického umění. Autoři těchto děl se obvykle předem vzdávají nároku napsat komplexní historii umění na africkém kontinentu s poukazem, že na to je ještě brzy. Podobný cíl si neklade ani moje práce, ve které bych chtěla především ukázat, s jakými přístupy ke skládání této mozaiky se v průběhu 20. století můžeme setkat a jak se tyto přístupy během uvedené doby proměňovaly. Základem mé práce jsou dva příběhy, které začínají ve stejném okamžiku,...
|
|
| |
|
|
Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko (1925-1927) v kontextu poválečných realismů v Německu, Francii a Itálii
Mazancová, Dagmar ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Cílem práce je podrobné zmapování tvorby Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko a její zasazení do kontextu poválečných realismů v Německu, Francii a Itálii. Práce stručně vymezuje jejich stylové varianty - neoklasicismus, primitivismus, metafyzickou malbu, novou věcnost a magický realismus a charakterizuje hlavní představitele v jednotlivých evropských ohniscích. Tvorba Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko, která je stěžejním tématem, je ukázána na základě rekonstrukce katalogů výstav, průzkumu teoretického pozadí založeného na nově objevených archiváliích a dokumentech, zhodnocení známých i nově nalezených recenzí z dobových novin a časopisů. K detailnímu průzkumu specifičnosti skupiny jsou její díla rozčleněna do ikonografických kapitol, v nichž jsou porovnávána s projevy evropských realistických tendencí. Speciální pozornost je věnována programovým proklamacím a míře, v níž se je podařilo naplnit.
|
|
|
Emil Filla, primitivismus a mimoevropské umění
Winter, Tomáš ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Uplynulo právě sto let, kdy - jak praví legenda - malíř Maurice de Vlaminck "slídil po uměleckých kuriozitách, obcházel vesnice na březích Seiny a kupoval u vetešníků sošky, masky a fetiše, které vyřezali ze dřeva negerští umělci Francouzské Afriky H. Krátce nato je údajně ukázal André Derainovi, přes nějž se s těmito předměty seznámili Henri Matisse a Pablo Picasso. 1 Ať již prvenství objevu negerské plastiky pro moderní umění po roce 1905 náleží Vlaminckovi a odehrálo se tak, jak ho líčí Guillaume Apollinaire, nebo šlo ve skutečnosti o jiný příběh,2 faktem zůstává, že se etnické obj ekty staly významným zdroj em moderního umění od fauvismu, expresionismu a kubismu, přes dadaismus a surrealismus, až k postavantgardní tvorbě 2. poloviny 20. století. Především díky práci Roberta Goldwatera Primitivism in Modern Pažnting se pro tento j ev vžil v uměleckohistorické literatuře poj em primitivismus. Goldwater tuto tendenci vůbec poprvé rozdělil do několika kategorií, přičemž si uvědomoval, že problém neleží pouze ve formálních asociacích, ale v hlubším chápání primitivnosti jako jednoho z programových směrů moderního umění.
|
|
|
Emil Filla, primitivismus a mimoevropské umění
Winter, Tomáš ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Uplynulo právě sto let, kdy - jak praví legenda - malíř Maurice de Vlaminck "slídil po uměleckých kuriozitách, obcházel vesnice na březích Seiny a kupoval u vetešníků sošky, masky a fetiše, které vyřezali ze dřeva negerští umělci Francouzské Afriky H. Krátce nato je údajně ukázal André Derainovi, přes nějž se s těmito předměty seznámili Henri Matisse a Pablo Picasso. 1 Ať již prvenství objevu negerské plastiky pro moderní umění po roce 1905 náleží Vlaminckovi a odehrálo se tak, jak ho líčí Guillaume Apollinaire, nebo šlo ve skutečnosti o jiný příběh,2 faktem zůstává, že se etnické obj ekty staly významným zdroj em moderního umění od fauvismu, expresionismu a kubismu, přes dadaismus a surrealismus, až k postavantgardní tvorbě 2. poloviny 20. století. Především díky práci Roberta Goldwatera Primitivism in Modern Pažnting se pro tento j ev vžil v uměleckohistorické literatuře poj em primitivismus. Goldwater tuto tendenci vůbec poprvé rozdělil do několika kategorií, přičemž si uvědomoval, že problém neleží pouze ve formálních asociacích, ale v hlubším chápání primitivnosti jako jednoho z programových směrů moderního umění.
|
host ::
RSS.