|
|
Identifikace a synchronizace mladšího dryasu v sedimentech evropských jezer
Skurčáková, Anežka ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší zabývající se paleolimnologickým určením mladšího Dryasu (YD), závěrečného chladného výkyvu poslední doby ledové, a jeho různým průběhem v rámci Evropy. Obsahuje popis a zhodnocení jednotlivých metod, pomocí kterých lze Mladší Dryas v jezerních sedimentech identifikovat (kyslíkové izotopy 18 O, varvová chronologie, radiokarbonové datování doplněné analýzou rozsivek, pylu, perlooček, hmyzu a geochemickou a sedimentologickou analýzou). Shrnutí výsledků studií z různých částí Evropy ukázalo, že první polovina Mladšího Dryasu v západní Evropě byla chladnější a vlhčí než jeho druhá polovina. Ve východní Evropě mělo klima během periody YD podobný teplotní průběh, ale jeho zcela opačné fáze humidity, jeho první polovina byla chladnější a sušší, kdežto druhá teplejší a vlhčí. Podle lokality Švarcenberk v České republice měl Mladší dryas ve střední Evropě podobný průběh jako v západní Evropě. Perioda YD proběhla na většině území Evropy synchronně, průměrná doba jeho trvání byla přibližně 1 200 let (od 12 726 do 11 564 let BP). Klíčová slova: Mladší Dryas, paleolimnologie, kyslíkové izotopy, radiokarbonové datování, varvová chronologie, klima v Evropě
|
|
|
Diverzita, distribuce a ekologie epigeických blešivců v České republice
Hrdinová, Monika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Blešivce (Crustacea, Amphipoda) nalezneme jak ve sladkých tak slaných vodách téměř po celém světě, setkat se s nimi můžeme zcela výjimečně i na souši. Oproti jiným zemím se v České republice sice vyskytuje méně druhů blešivců, i tak se zde ale můžeme setkat s řadou druhů, která se navíc v posledních několika letech rozrůstá. Za poslední dekádu vzrostl počet druhů z 8 na 12. Přesto dosud chybí ucelenější studie, která by shrnovala jejich ekologii a distribuci. Tato práce je přehledem epigeických druhů nalézaných na území České republiky, jejich ekologie a habitatových nároků, zabývá se změnami areálu výskytu a důvody, které k těmto změnám mohou vést. Ze zjištěných vlastností druhů vyplývá, že pro zvětšování areálů druhů je vhodná zejména tolerance k výkyvům teplot, podmínkou je pak dostupnost vhodných habitatů.
|
|
|
Paleoekologická rekonstrukce prostředí Komořanského jezera v pozdním glaciálu na základě analýzy rozsivek
Poštulková, Anna ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
V rámci multi-proxy zpracování sedimentů zaniklé lokality Komořanské jezero byla na bazální části profilu PK-1-L odpovídající pozdnímu glaciálu a časnému holocénu provedena rozsivková analýza. Bylo možné se opřít o již dříve provedené radiokarbonové datování a vytvořený datový model, analýza rozsivek byla také doplněna o další výsledky (ztráta žíháním, přítomnost stomatocyst zlativek). 32 vzorků sedimentu v intervalech 0,4-0,6 cm bylo laboratorně zpracováno, z izolovaných valv byly vytvořeny trvalé preparáty a abundance jednotlivých taxonů byla stanovena pomocí světelné mikroskopie. Byla zjištěna koncentrace valv na gram suchého sedimentu a relativní zastoupení taxonů v jednotlivých vzorcích. Subdominanty a vzácné taxony byly u poloviny vzorků sledovány nezávisle s cílem odfiltrovat rušivý vliv dominant. Na základě relativních četností taxonů byla provedena shluková analýza a vzorky rozděleny do tří rozsivkových akumulačních zón (DAZ). Rekonstrukce saprobity a trofie byla provedena pomocí indexů, hodnoty pH, konduktivity a koncentrace celkového fosforu (TP) byly odhadnuty za použití transferových funkcí. Nejvýraznější změna ve společenstvech rozsivek byla zaznamenána ještě před začátkem holocénu, na jehož nástup dominantní taxony nereagují. Rekonstrukce konduktivity, trofie i saprobity ukázala...
|
|
|
Arktická jezera: současný zooplankton, subfosilní záznam a rekonstrukce minulého vývoje, s důrazem na Svalbard
Sejbalová, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Arktické oblasti mají vlivem malého přísunu energie jednoduché potravní sítě, a proto se zde rychleji projevují změny. V arktických oblastech je mnoho jezer různých typů. Na dně těchto jezer se po dlouhá tisíciletí shromažďují zbytky různých organismů. Nejčastěji jsou to pakomáři (Chironomidae), rozsivky (Diatomeae) a perloočky (Cladocera), kterými se hlavně zabývá moje práce. Perloočky se v sedimentech jezer dobře zachovávají. Nachází se zde hlavně jejich chitinozní krunýře, hlavové štíty, a také efípia. U některých druhů se zachovávají pouze drobné úlomky jejich těl. Tyto zbytky jsou využívány v paleolimnologických studiích. Ze složení společenstev perlooček v současnosti lze vyvodit vztahy určitých druhů nebo skupin druhů k určitým faktorům prostředí a pomocí těchto vztahů lze rekonstruovat vývoj jezera i jeho okolí v minulosti. Nejčastější jsou rekonstrukce teploty, hloubky jezera a úživnosti. Ze znalosti reakce organismů na změny podmínek lze předpovídat, jak budou společenstva reagovat na změny v budoucnosti. Moje budoucí práce se bude zabývat analýzou perlooček z kóru odebraného z jezera Garmaksla, které se nachází v centrální části Svalbardu, proto je Svalbard něj tato práce zaměřena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Co ovlivňuje šíření invazních druhů vodních bentických bezobratlých v povodích českých řek?
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Stěžejní část diplomové práce se zabývá výskytem a šířením invazních druhů vodních bentických bezobratlých v Labi, přičemž hlavním podkladem jsou dlouhodobá fyzikálně - chemická a biologická data poskytnutá Povodím Labe, státním podnikem. V první řadě bylo zjištěno, že během let 2000 až 2011 došlo ve sledovaném úseku řeky Labe ke snížení obsahu živin ve vodě. Podíl nepůvodních taxonů ve společenstvech makrozoobentosu byl hodnocen pomocí indexu TCI (Taxonomical Contamination Index), jejich relativní abundance pak prostřednictvím indexu ACI (Abundance Contamination Index). Během let 1998 až 2012 došlo ke zvýšení hodnot obou těchto indexů. Další analýza byla zaměřena na čtyři druhy - Dikerogammarus villosus, Corbicula fluminea, Jaera istri a Corophium curvispinum. Nejvyšší hodnota indexu ACI, stejně jako celkové dosažené abundance D. villosus, C, fluminea a J. istri, byla zaznamenána ve Velkém Březně. Rozdíly v hodnotách indexů i v abundancích vybraných invazních druhů dosažených na jednotlivých lokalitách mohou být způsobeny odlišnými podmínkami prostředí. Kruskal - Wallisův test (α = 0,05) prokázal, že se konkrétní sledované lokality v hodnocených fyzikálně - chemických parametrech vzájemně odlišují (kromě teploty vody). Rendundanční analýzou (RDA) však bylo zjištěno, že podstatný vliv na výskyt...
|
|
| |
|
|
Sezónní vývoj makrozoobentosu, jeho dlouhodobé změny a vliv mimořádných událostí na acidifikovaných tocích pramenné části povodí Litavky v Brdech
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Peltanová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala sezónním vývojem makrozoobentosu během sezóny 2009-2010, jeho dlouhodobými změnami a vlivem mimořádných událostí na acidifikovaných tocích v pramenné části říčky Litavky v Brdech (Česká republika). Mimořádnými událostmi jsou zde míněny vlivy sucha, povodní a odlesnění. Změny ve složení makrozoobentosu byly porovnávány s výzkumem, který zde proběhl v sezóně 1999-2000. Pramenná část povodí Litavky se skládá ze dvou větví: silně acidifikované Litavky- krmelec (LK) a slabě acidifikované Litavky-hlavní (LH), která zároveň slouží jako referenční tok. Naměřené hodnoty pH na lokalitě LK byly v rozmezí 4,00-4,22 (se střední hodnotou 4,10) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 1381-2187 µg.L-1 (se střední hodnotou 1692 µg.L-1 ). Naměřené hodnoty pH na lokalitě LH byly v rozmezí 4,74-6,22 (se střední hodnotou 5,62) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 8-400 µg.L-1 (se střední hodnotou 33 µg.L-1 ). Koncentrace R-Al jsou sledovány z důvodu toxických forem Al3+ iontů pro vodní organismy. Výrazné rozdíly byly pozorovány i v druhovém složení makrozoobentosu. Na silně acidifikované lokalitě LK se nevyskytovaly acidosenzitivní skupiny, kterými jsou jepice, měkkýši a některé druhy chrostíků. Všechny tyto skupiny jsou na slabě acidifikované lokalitě...
|
|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Vliv údolních nádrží na společenstva říčního toku
Lavičková, Šárka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Stavba přehradních nádrží významně ovlivňuje chemické, biologické i fyzikální vlastnosti toku níže pod přehradou. Tyto změny zahrnují například pokles početnosti jedinců jednoho či více druhů, úplné vymizení druhu, nebo zavlečení druhu nepůvodního. Narušení přirozeného vodního toku se týká i živočichů, kteří mají pouze některou svou životní etapu (obvykle rozmnožování) spjatou s vodním prostředím, ačkoliv nejsou jeho stálými obyvateli. Také si vynucují výrazné změny v životních cyklech původních rostlin a živočichů regulované řeky. Základní principy chování přehrazeného toku popisuje koncepce diskontinuity, která předpokládá, že výstavbou přehradní nádrže dojde k přerušení říčního kontinua, což posléze zapříčiní změny v říčních společenstvech. Výraznou změnou prochází například průtokový režim v řece pod přehradou, nejmarkantnější jsou změny průtoku způsobené špičkujícími vodními elektrárnami. Dále dochází k teplotním změnám, v toku klesá turbidita a často i dostupnost živin, protože přehrada s obvyklým umístěním výpusti (horní nebo střední) funguje jako lapač sedimentovaných částic organického i anorganického původu. Důležité je ale i zasažení okolí dané řeky, například zmenšením pravidelně zaplavovaného území, což vede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů obývajících břehy řek. Poslední...
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
host ::
RSS.