|
|
Oligarchie čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l.
Nývlt, Pavel ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Do roku 1891 bylo všeobecně uznávaným nejdůležitějším pramenem pro poznání vlády čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l. Thúkýdidovo líčení. Situace se změnila publikací aristotelského spisu Athénské státní zřízení, jehož popis událostí se zásadně lišil od Thúkýdidova. Následovalo mnoho pokusů určit, která zpráva je spolehlivější, případně obě zprávy kombinovat. Těžištěm této práce jsou tyto kontoverze, ale její ambicí je též rekonstruovat co nejpřesnější chronologii vlády čtyř set v kontextu peloponnéské války a představit omezení, která pro tyto snahy představuje povaha textů, které máme k dispozici. Stručně je též představena návaznost převratu roku 411 na předchozí vývoj a jeho vliv na pozdější události.
|
|
|
Ikonografie pozdně římských mincí v letech 364 - 498 po Kr.
Vlček, Jan ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
(česky) Práce se zabývá posledním vývojovým obdobím římského mincovnictví, které stojí mimo všeobecný zájem. Smyslem práce je definovat a popsat motivy užívané na římských mincích v období vymezeném počátkem vlády Valentiniana I. roku 364 a mincovní reformou Anastasia I. roku 498, klasifikovat jednotlivé obrazové skupiny a vyložit jejich význam z hlediska státní propagandy. Práce si také všímá vztahů mezi mincovními obrazy a opisy, užití značek mincoven jako součásti obrazové náplně, a popisuje vztahy mezi mincovními obrazy a soudobými sociopolitickými jevy a událostmi. Důležitou součástí práce bude zakotvení oblasti pozdně římských mincí do dějinných souvislostí. Bude věnována pozornost tomu, jak pozdně římské mince svým charakterem vycházely z ražeb předchozích období a jak poté naopak byly jimi ovlivněny mince byzantské.
|
|
|
Mincovnictví období římské tetrarchie 284 - 312 n. l.: Organizace, Nominály, Ikonografie
Lužický, David ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Militký, Jiří (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá obdobím, kterému dosud nebylo v české numismatice věnováno tolik místa, kolik by si pro svou důležitost zasloužilo. Jedná se o jedinečnou numismatickou práci plně věnovanou období tetrarchie v českém jazyce. Její těžiště spočívá v podrobném studiu produkce mincí a ikonografie, a to jak před reformou v roce 294, tak i po ní. Pro snažší pochopení monetárního vývoje a politiky tetrarchie je podán popis předcházejícího období konce třetího století n. l. Studium numismatického materiálu a literatury umožnilo zaujmout některá nová stanoviska k problematice týkající se rozpadu tetrarchie, měnových reforem z konce 3. století n. l. a vedle nich se vyjádřit k problematice používaných značek, které na mincích bývají vykládány jako hodnotové označení. Součástí práce je také detailní studie 1752 zlatých mincí druhé poloviny 3. století, která byla vyhotovena pro potřebu vyjasnění nejasné klasifikace zlatých mincí a jejich standardů. Předložen je katalog římských císařských mincí z let 284-337, které jsou uloženy ve sbírce antických mincí UK, která se nachází na Ústavu pro řecká a latinská studia. Jedná se o doposud nepublikovaný soubor mincí. Klíčová slova: Tetrarchie, Diocletianus, Constantinus, nummus, peněžní reformy, mincovnictví, hodnotové značky, XXI, Heraclea, zlaté...
|
|
|
The Aedileship in the Roman Republic
Kovár, Andrej ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Skúmanie pôvodu republikánskej édility predstavuje obtiažnu úlohu. Na prvý pohľad tkvie príbeh o vzniku a vývoji tohto úradu v starovekých prameňoch. Pri bližšom pozorovaní je možné rozoznať, že tie isté pramene majú svoje vlastné záujmy. Taktiež pátrajú po tradícii v histórii založenej na ústnom podaní, aby legitimovali súčasný stav édility a prezentovali ju v historickom kontexte. Ale aj ďalšia otázka vzbudzuje pochybnosti. Dvojaký charakter úradu zastiera naše vnímanie a je náročné rozlíšiť, či sa plebejská a kurulská édilita vyvíjajú prepojene alebo oddelene. Napriek tomu čerpajúc z rôznorodých prameňov je stále možné rekonštruovať základne funkcie a povinnosti édilov. Navyše, édilita musí byť pozorovaná aj zo širšieho uhla pohľadu, aby bolo odhalené, ako je situovaná v systéme republikánskych úradov a prečo sa rímski aristokrati usilovali stať sa édilom. Hlavným cieľom tejto práce je vyniesť édilitu z tieňa a prezentovať ju ako plnohodnotnú vedeckú tému. Počínajúc édilitou nás to možno zavedie klásť si otázky o našim súčasných vedomostiach o republikánskych úradoch. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Souvislosti rozmístění socioekonomických charakteristik obyvatelstva a hospodářství ve vztahu k železniční síti v Československu v letech 1921 a 1930
Marek, Martin Václav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Souvislosti rozmístění socioekonomických charakteristik obyvatelstva a hospodářství ve vztahu k železniční síti v Československu v letech 1921 a 1930 Abstrakt Doprava spolu se společenskými a hospodářskými procesy v prostoru jsou úzce propojeny a navzájem se ovlivňují. Historie dopravy, dějiny hospodářství i obyvatelstva jsou vcelku dobře zpracovanými tématy, ale pokusů synteticky zpracovat dějiny dopravy a společnosti a jejích činností v prostoru nebylo dosud mnoho a spíše jen s poukazy na příklady, ač je doprava, a to především železniční, zmiňována jako důležitý faktor rozvoje. Diplomová práce analyzuje sílu statistických závislostí vybraných demografických a socioekonomických charakteristik z národních cenzů 1921 a 1930 a hospodářských charakteristik živností a zemědělských závodů v roce 1930 na železniční infrastruktuře v Československé republice. Stěžejními statistickými daty jsou tedy vybrané výsledky sčítání lidu (např. věk obyvatelstva, gramotnost či pracovní činnost v sektoru národního hospodářství), výsledky sčítání živnostenských a zemědělských závodů (ku příkladu vybavenost závodů) za úroveň soudních okresů v českých zemích (resp. slúžnovských a politických na Slovensku). Důležitým zdrojem jsou i prostorová data (mapové podklady) umožňující statistické a visualisační operace v prostředí...
|
|
|
Ikonografie římských mincí v období vlády Constantinovské dynastie
Vlček, Jan ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
(česky) Římské mince ražené v období vlády Constantinovské dynastie tvoří svými motivy pozoruhodnou a svébytnou skupinu. Cílem práce je definovat a popsat motivy užívané na římských mincích v tomto období, klasifikovat jednotlivé obrazové skupiny a vyložit jejich význam z hlediska státní propagandy. Práce si také všímá vztahů mezi mincovními obrazy a opisy, užití značek mincoven jako součásti obrazové náplně, a popisuje vztahy mezi mincovními obrazy a soudobými sociopolitickými jevy a událostmi.
|
|
| |
|
|
Late Roman Silver Coinage (from Arcadius and Honorius to the end of the 5th century AD)
Gambacorta, Federico ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Kolniková, Eva (oponent) ; Militký, Jiří (oponent)
This PhD research has furnished the occasion to update the outdated works about Late Roman coinage focusing especially on a topic not so commonly examined like the Late Roman silver coinage. More precisely, it is analysed and discussed some of its more intriguing aspects. First of all how silver, as metal, was considered and perceived in Late Roman society and, therefore, why during fifth century AD silver bullion was used to produce fine silver objects rather than coins. Two different Late Roman customs concerning silver coinage are then reviewed: hoarding, with a list of most recent findings, and clipping. Finally a chapter is dedicated to the metrology and fineness of Late Roman silver coins together with an accurate analysis of the 7 different denominations. This extensive and deep discussion about Late Roman silver coinage's main problematics is completed by the most recent and updated catalogue of all the Late Roman silver denominations known so far. Such a review has given not only the possibility of updating or modifying some of the previous theories but also the opportunity to suggest some new ideas. --------------------------------------- Podrobně jsou zkoumány některé konkrétní zásadsní otázky, především jakým způsobem bylo v pozdně římské společnosti vnímáno stříbro jako kov a proč tedy...
|
|
|
Poslední pohané a jejich postavení v christianisovaném římském imperiu.
Prchlík, Ivan ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Práce sleduje jeden z aspektů procesu zániku nekřesťanských náboženských kultů - tradičně označovaných jako "pohanské" - v christianisovaném římském imperiu, totiž nakolik se na tomto zániku podílelo případné pronásledování ze strany christianisovaného státu, případně násilí ze strany státem podporované církve nebo nábožensky exponovaných jedinců. V odborné literatuře se totiž lze setkat s názorem, že christianisace římského imperia vedla k zániku pohanství jen zcela přirozenému, rychlému a nenásilnému, zatímco známé excesy jsou pouze jakýmisi výjimkami. Nejedná se však o závěry systematického bádání, ale spíše o pouhé předpoklady, které samy slouží jako indicie v bádání nad otázkami jinými. V této práci je shromážděno značné množství zpráv o situaci tzv. posledních pohanů v christianisovaném římském imperiu a násilí vůči nim. Právě s ním, a to za účelem co nejrychlejší eliminace pohanství, každopádně počítala imperiální legislativa, přesto však svědčí množství zpráv o tom, že toto násilí nebylo vždy uplatňováno, a jsou-li tyto zprávy posuzovány isolovaně, mohou budit dojem tolerantnosti christianisovaného římského státu vůči pohanům zdánlivě oprávněně. Srovnatelné množství zpráv o násilí na pohanech páchaném, vztažené k představě ideálního stavu, která plyne z imperiální legislativy, však činí jejich...
|
|
|
Řecké osady v Hispánii
Gočová, Veronika ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Řecká kolonizace západního Středomoří a konkrétněji Ibérského poloostrova je v rámci řecké kolonizace spíše okrajovým tématem, avšak je stěžejním tématem naší práce. Řekové ve své době zdaleka nebyli jedinými osadníky, kolonizátory, příležitostnými návštěvníky a objevovateli Ibérského poloostrova a tehdejšího západního světa. Předstihli je Foiníčané a je zřejmé, že oni byli hlavními představiteli kolonizace tehdejšího Ibérského poloostrova. Avšak dle dnešních badatelů je nelze považovat za jediné protagonisty a Řekům připsat pouze roli obchodníků. Nové epigrafické poznatky a archeologická bádání ohledně "Kontestánie" jsou dostatečným důkazem zásadní přítomnosti Řeků v této oblasti. Obraz v literárních pramenech výrazně doplňují archeologické objevy. V naší práci bychom se rádi pokusili přinést syntézu těchto nových poznatků na základě konfrontace různých pramenů, které máme k dispozici. Klíčová slova Ibérský poloostrov - kolonizace - Řekové - Kontestánie
|
host ::
RSS.