|
| |
|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Politická kultura prezidentských voleb v České republice
Černá, Vladimíra ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá politickou kulturou prezidentských voleb v České republice. Jejím hlavním cílem je porovnat stav politické kultury v roce 1993 a v roce 2008 v České republice v souvislosti s prezidentskými volbami. Studie využívá analytické i komparativní metody. Práce testuje platnost hypotézy, která říká, že s délkou trvání demokracie roste občanská zralost politiků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Populistická uskupení na území České republiky
Bican, Jaroslav ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
1 Práce "Populistická uskupení na území České republiky" se zabývá osobnostmi a politickými uskupeními, které v prostředí České republiky výrazným způsobem používají populistické apely, jež se odkazují na dobrý lid a vymezují se proti lidu nepřátelským elitám. Práce mapuje hlavní témata těchto politických subjektů a na jejich základě konstruuje několik populistických rodin. V úvodní části se shrnuje několik teoretických přístupů k problematice populismu obecně a různých pojetí vztahu mezi populismem a demokracií. Cílem práce je zmapovat prostředí populistických subjektů v České republice a zpřehlednit ho pomocí jejich zařazení na základě jejich podobností a shodných štěpících linií do několika rodin.
|
|
|
Euroskepticismus a jeho projevy v ČR na příkladu ČSSD a ODS
Pirogova, Miroslava ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se snažila vysvětlit pojem "euroskepticismus", popsat různé teorie a koncepty euroskepticismu a zvolit nejvhodnější koncept pro jeho analýzu. Zároveň bylo cílem prozkoumat projevy euroskepticismu v českých politických stranách ČSSD a ODS od roku 2006 do roku 2018. První část práce je teoretická a je věnovaná vymezování pojmu "euroskepticismus", jeho kořenům a soudobému pojetí. Samotný pojem jsem se snažila vysvětlit pomocí základní literatury k danému tématu, jako je například práce Taggarta, Kopeckého a Muddeho, Flooda atd. Teoretická část sloužila jako podklad pro zařazení zvolené politické strany do jedné z typologií euroskepticismu. Jeho projevy jsem zkoumala pomocí programových dokumentů politických stran a informací z webových stránek ODS a ČSSD. Navíc jsem používala českojazyčnou literaturu věnovanou problematice euroskepticismu na území České republiky, data ze sociologických šetření STEMu a CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění), záznamy hlasování Parlamentu České republiky a projevy vybraných členů obou stran. Zmiňované strany jsem zvolila z důvodu, že se podle mne jedná o dva velké konkurenty, kteří si zaslouží pozornost při zkoumání daného problému na území České republiky. Minimálně také proto, že tyto dvě strany byly dost dlouho hlavními soupeři na...
|
|
|
Reprezentace a deliberativní demokracie
Kubíková, Kateřina ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Studentka se ve své práci zaměření na problematiku vztahu reprezentace a deliberativní demokracie. V první části práce se zaměří na samotný pojem deliberativní demokracie a v části druhé bude zkoumat několik návrhů institucionálního propojení deliberace s reprezentací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Utilitarismus Jeremy Benthama a otázka individuálních práv
Venclík, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem práce je vyjasnit, jaké postavení má pojem individuálních práv v rámci Benthamovy filosofie. Výklad postupuje ve dvou směrech. Nejprve je zkoumána Benthamova kritika pojmu přirozených práv. Podrobně je rozebrána a zhodnocena zejména Benthamova kritika deklarací přirozených práv, které byly vyhlášeny za Francouzské revoluce a které Bentham zásadně odmítl s tím, že se jedná o klamné a nebezpečné proklamace. Ve druhém kroku je ukázáno, nakolik v Benthamově vlastním filosofickém systému, založeném na principu užitečnosti, lze najít nějaké odůvodnění primátu individuálních práv před vměšováním politické moci. Klíčem tu je koncept bezpečnosti, respektive sekundární princip ochrany očekávání. Výklad objasňuje napětí mezi dvěma představami: Na jedné straně stojí liberální představa jedince, kterému má být umožněno sledovat své vlastní štěstí, na straně druhé je tu racionalistická představa zákonodárce, který přetváří celou společnost podle diktátu užitečnosti. Částečně můžeme sladit tyto představy, pokud nebudeme vnímat princip užitečnosti jako morální aritmetiku, kterou lze přímo vyřešit každý problém. Důležitou tezí této práce je, že základní logiku Benthamova utilitarismu limitují významné antropologické danosti a pragmatická omezení. Je zde tak místo i pro určitý respekt k jedinci.
|
|
|
Filosofický revizionismus v Československu mezi lety 1956-1968
Chramosta, Jaroslav ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá marxistickým myšlením v Československu mezi lety 1956- 1968, konkrétně marxistickým humanismem. Po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956 a kritice stalinského období byly vytvořeny podmínky pro vznik kritických přístupů v marxistické filosofii. Marxistický humanismus přichází s obratem k otázkám člověka a jeho světa jako reakcí na dehumanizující systém stalinismu. V reakci na kritické snahy v marxistické filosofii byla ze strany režimů východního bloku vedena mezi lety 1956 až 1960 kampaň proti revizionismu. Kampaň proti revizionismu se nevyhnula ani Československu, kde byly kritizovány snahy o oddělení filosofie a ideologie nebo důrazy na hegelovské zdroje marxismu. Od druhé poloviny 50. let a poté výrazněji v 60. letech vznikaly v Československu prostory, v nichž se rozvíjelo kritické myšlení a nedogmatický přístup k marxismu. Jako příklady těchto prostorů se zabývám Filozofickým ústavem Československé akademie věd a dialogem marxistů a křesťanů. Zkoumáním myšlení Karla Kosíka, Milana Machovce a Roberta Kalivody na tématech dějin a člověka chci ukázat, jak odlišné přístupy a myšlenky se v proudu marxistického humanismu v Československu existovaly. Marxistický humanismus byl dosud často vnímán jako homogenní myšlenkový proud, v předkládané práci...
|
host ::
RSS.