|
|
Justin Steinfeld in Prague Exile
Pfannová, Daniela ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Předkládaná práce se zabývá novinářskou prací a románem Justina Steinfelda (1886 Kiel - 1970 Baldock), který v roce 1933 uprchnul z Hamburku do Československa. Práce se koncentruje na jeho články, které napsal během svého pražského exilu v letech 1933 až 1939 pro časopis Die Wahrheit, a na jeho jediný román Ein Mann liest Zeitung (1984, 2020), jenž vypráví příběh exulanta, který, stejně jako Steinfeld, uprchnul před nacisty z Hamburku do Prahy. V první části práce je popsáno Československo jakožto exilová země pro uprchlíky z Německa ve třicátých letech 20. století a rovněž je okomentována kulturní činnost exulantů především s ohledem na levicově a antifašisticky orientované kruhy. Následuje stručný portrét Justina Steinfelda. Jádro práce tvoří kapitoly o Steinfeldově díle. Nejprve jsou analyzovány jeho články pro časopis Die Wahrheit, přičemž se práce snaží charakterizovat jeho žurnalistické psaní a vysledovat a popsat tematická těžiště jeho článků. Další kapitola je věnována Steinfeldově románu Ein Mann liest Zeitung, přičemž je ukázáno, jakým způsobem je v románu zobrazeno téma exilu. Pojem exilu je přitom chápan různým způsobem - nejprve jakožto (geografický a sociální) prostor, za druhé jako sociální status a za třetí jako psychický stav. V závěru práce jsou Steinfeldovy časopisecké články a...
|
|
|
Hacks/Müller: The drama of the GDR in relation to the literary traditions and socialist presence
Šemberová, Daria Magdalena ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky) Tato dizertační práce z oblasti německé literární vědy se zabývá úlohou, identitou a charakteristickými rysy východoněmecké divadelní literatury. Studie pojednává o fenoménu autonomie dramatických textů napsaných Peterem Hacksem a Heinerem Müllerem v 60. a 70. letech dvacátého století v NDR. Teoretické pozadí výzkumu sestává mimo jiné z krátkého úvodu do konceptů vyvinutých Kennethem Burkem (zejména jeho New Rhetoric), Raymondem Williamsem (včetně jeho kulturního materialismu), stejně jako Maxem Horkheimerem a Theodorem Adornem (kritická teorie). Dizertační práce se dále zabývá konceptem metateatru a také pojednává o prvcích metadramatu ve vybraných hrách. Symbolickými hranicemi výzkumu jsou stavba Berlínské zdi v roce 1961 a expatriace německého básníka a skladatele Wolfa Biermanna v roce 1976. Analýza konkrétních strategií ukazuje, že Hacksovy a Müllerovy divadelní skladby se vztahují jak k evropské literární tradici, tak k (východo)německému socialistickému projektu.
|
|
|
Male oscuro - Ingeborg Bachmann's Aufzeichnungen aus der Zeit der Krankheit and their relations to her literary work
Szűcsová, Alica ; Schneider, Thomas (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Předložená práce se zabývá posmrtně vydanými texty Ingeborg Bachmannové ve svazku Male oscuro. Aufzeichnungen aus der Zeit der Krankheit ve vztahu k jejímu dílu. Na základě analýzy těchto textů jsou vypracována centrální témata, jež jsou nemoc a psaní. V souvislosti s tématem psaní je sledováno pojetí psaní u Bachmannové a jeho problematika. Srovnání Male oscuro s povídkou Undine geht a básněmi Keine Delikatessen a Böhmen liegt am Meer, vykazuje analogie na několika rovinách. Ve vztahu k metafoře 'pouště' poukazuje koncept utopie na kontinuitu v díle Bachmannové a na existenciální podmínky pro její psaní. Klíčová slova: Ingeborg Bachmann, Male oscuro, nemoc, psaní, metaforika, protikladnost, srovnání, utopie
|
|
|
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav ; Smyčka, Václav ; Turek, Matouš ; Nekula, M. ; Heimböckel, D. ; Weinberg, M. ; Budňák, Jan ; Futtera, Ladislav ; Horňáček, L. ; Hon, J. K.
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného “dlouhého” 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií.
|
|
|
Transfer/Expulsion in the czech and german memory Cultures
Smyčka, Václav ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Urválek, Aleš (oponent) ; Schneider, Thomas (oponent)
Práce zkoumá, jak se zpracovává, vykládá a inscenuje vyhnání Němců z Československa v soudobé literatuře a umění. Koncentruje se na dvě centrální otázky: jak se předávají v těchto textech vzpomínky na odsun přes vícero generací a zda či jak jsou odlišné vzpomínky přeložitelné z jedné kultury vzpomínání do druhé. První část dizertace načrtává politické a diskurzivní kontexty českých a německých kultur vzpomínání a jejich dynamiku na základě modelu floating gap Jana Assmanna, resp. Jana Vansiny. V druhé části práce je představeno sedm strategií vzpomínání (dokumentovat, vykládat, vyšetřovat, vystavovat rozkouskované vzpomínky, vzývat/inscenovat trauma, kreslit genealogie, číst v krajinách), s jejichž pomocí autoři reprezentují odsun v literatuře a umění. Třetí část dizertace se koncentruje na problém interkulturní překladovosti vzpomínek a jejich vnitřní dialogičnosti. Jako červená nit se prací vine téma nevyhnutelného spojení vzpomínky a zapomnění, které se spájí a vzájemně vyžadují jak na úrovni literárních textů, tak i na úrovni politiky vzpomínání.
|
|
|
The Trauma of the Shoah in Texts by Jewish Authors of the Second and Third Generation - A Comparison
Baláková, Anna ; Schneider, Thomas (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce pojednává o traumatu šoa a o snaze o jeho literární zpracování třemi různými generacemi židovských autorek a autorů. Práce se zabývá především procesy přenosu traumatu na následující generace obětí šoa a prezentuje podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými pokusy o vypřádání se s traumatem. Na pozadí děl weiter leben od Ruth Klüger a Maus od Arta Spiegelmana se práce soustřeďuje na třetí generaci, jejíž situaci exemplárně vystihuje Channah Trzebiner v textu Die Enkelin. Na základě vědeckých studií k tomuto tématu je v detailní textové analýze zmapováno předávání traumatických prožitků, které dodnes ovlivňují potomky přeživších šoa a které mají značný podíl na formování současné židovské identity.
|
|
|
Between Critique and Inner Emigration: Ernst Wiechert in the Third Reich
Bolková, Barbora ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce má na základě analýzy narativní struktury a historického kontextu literárních děl a dalších textů autora zodpovědět otázku, jak se v nich odráží osobní a autorský vývoj Ernsta Wiecherta, především pak jeho postoj k nacistickému režimu. Ukáže, v jakých bodech se raná tvorba podobá ideologémům německého nacionálního socialismu a jakým způsobem se od nich autor později distancuje. Práce popisuje charakter jeho kritiky režimu v polaritách politické a morální, jakož i důvodu pro autorovu vnitřní proměnu od kritiky ke "zniternění".
|
|
|
The Biblical Job and his reception in the German-speaking literature
Bendová, Adéla ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce představuje postavu Joba a jeho recepci v německojazyčné literatuře na základě tří děl dvacátého století, jejichž autory jsou Joseph Roth, Oskar Kokoschka a Günter Kunert. Východiskem pro literární recepci je biblická starozákonní kniha Job, jejíž děj, forma a okolnosti vzniku jsou zmíněny v první části práce. Následuje představení jednotlivých autorů a interpretace jejich děl. Jádro práce tvoří vlastní srovnání literární recepce postavy Joba v daných textech s biblickou předlohou. Předmětem zkoumání byla zvláště otázka, jakým způsobem vybraní autoři s biblickou látkou zacházejí, jak Joba pro své texty používají a jakou úlohu hrají komické prvky v jejich textech.
|
|
|
A female character in the Ingoborg Bachmannś selected short stories and her novel Malina
Širmarová, Tereza ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o postavě ženy v díle Ingeborg Bachmann, konkrétně v povídkách Anna Maria, Vy šťastné oči, Štěkot a v románu Malina. Jsou zde shrnuty a rozebrány hlavní aspekty ženských postav - extatická láska a vztahy s muži, naděje, beznaděj a utopie, problémy společnosti, strach, problémy komunikace a problémy v době po zániku monarchie a po době nacistické. Hlavní hrdinky v sobě ukrývají filosofické poselství Ingeborg Bachmann, o které se pokouší i má interpretace ženy jako osvoboditelky či spasitelky. Abstrakt (Deutsch) Diese Diplomarbeit behandelt das Thema der Frauenfigur im Werk von Ingeborg Bachmann, konkret in den Erzählungen Anna Maria, Ihr glücklichen Augen, sowie im Roman Malina. Es werden hier alle Hauptaspekte der Frauenfiguren erforscht und zusammengefasst: ekstatische Liebe und die Beziehungen zu Männern; Hoffnung, Hoffnungslosigkeit und Utopie; die Probleme der Gesellschaft, der Angst und der Kommunikation sowie die Beschwernisse der Frauen in der Zeit nach Monarchie und Nazismus. Die Hauptdarstellerinnen tragen das philosophische Vermächtnis von Ingeborg Bachmann in sich, dem auch meine Interpretation der Frau als Erlöserin gewidmet wird. Abstract (English) This certain diploma thesis deals with the depiction of women in the works of Ingeborg Bachmann,...
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
host ::
RSS.