|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
"Nové" počátky poezie Jiřího Koláře a jejich místo v interpretaci díla
Šnellerová, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce je věnována "novým" počátkům poezie Jiřího Koláře. Soustředí se především na genezi jeho rané poetiky z období Křestného listu. Křestný list jako Kolářův debut vychází v září 1941, avšak cesta k jeho publikování a ani Kolářův vstup do literatury nebyly tak přímé, jak by se mohlo z prozatím dostupných zdrojů zdát. Trvalo téměř deset let, než mladému básníkovi jeho prvotina vyšla, a on za tu dobu prošel zatím určitým vývojem, získal zkušenosti a básnicky i lidsky dospěl. Záměrem první části práce je proto zachytit toto období (tj. léta 1937-1941/2) v procesu se všemi literárněhistorickými událostmi, které mohly jeho samého, jeho poetiku i finální podobu první sbírky ovlivnit. V druhé části práce potom uvádíme dané události (např. seznámení s Václavem Pekárkem, Františkem Halasem a Jindřichem Chalupeckým nebo problémy s protektorátní cenzurou) do širšího kontextu s Kolářovými juvenilními a dosud nepublikovanými texty, jež se nacházejí u Vladimíra Karfíka a v pozůstalosti Jindřicha Chalupeckého. Jejich interpretace je základem této a třetí části práce. Celek pak vytváří ojedinělou "mapu" Kolářova raného básnického vývoje, která na straně jedné zachycuje historické okolnosti utváření autorova prvního díla a na druhé charakterizuje původní, jinde jen naznačené, jádro jeho rané tvorby. Powered by...
|
|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Advanced aluminium alloys prepared by powder metallurgy and spark plasma sintering
Molnárová, Orsolya ; Málek, Přemysl (vedoucí práce) ; Haušild, Petr (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent)
Mechanické vlastnosti hliníkových slitin velice závisí na jejich fázovém složení a mikrostruktuře. Vysoká pevnost může být dosažena mimo jiné zavedením vysoké objemové frakce jemných, homogenně rozptýlených částic druhé fáze a zjemněním velikosti zrna. Prášková metalurgie umožňuje přípravu materiálů s jemnými zrny a se zvýšenou rozpustností legujících prvků v pevném stavu, což je příznivým prekurzorem pro další zvýšení pevnosti pomocí částic druhé fáze. Plynová atomizace byla použita pro přípravu prášků komerční slitiny Al7075 a její modifikace obsahující 1 wt% Zr. Část atomizovaných prášků byla mechanicky mletá za různých podmínek. Mechanické mletí snížilo velikost zrna až do rozmezí nanometrů a příslušná mikrotvrdost překročila hodnotu 300 HV. Prášky byly konsolidovány metodou plazmového sintrování na kompakty téměř plné hustoty. Díky krátké době a relativně nízké teplotě sintrování může být příznivá mikrostruktura prášků zachována v kompaktu. Velikost zrna kompaktů připravených z mletého prášku byla zachována v submikrokrystalickém rozmezí a mikrotvrdost blízká 200 HV překročila hodnotu charakteristické pro tepelně zpracovaný protějšek připravený ingotovou metalurgií. Připravené kompakty si po své expozici teplotě 425 řC zachovaly svou jemnozrnnou strukturu a vysokou mikrotvrdost.
|
|
|
Utrpení knížete Sternenhocha z hlediska Klímovy filozofie
Tichá, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá nejznámějším dílem Ladislava Klímy, jednoho z nejkontroverznějších českých autorů první poloviny 20. století, Utrpení knížete Sternenhocha, a sice z hlediska Klímova filozofického přístupu k jeho literární tvorbě a životu vůbec. Vycházeli jsme zároveň z filozofie Friedricha Nietzscheho, jehož některými myšlenkami se nechal Klíma inspirovat. Na příběhu lásky a nenávisti jsme se ve srovnání s divadelním (David Jařab - premiéra v divadle Komedie 2007) a filmovým (Jan Němec - V žáru královské lásky 1990) zpracováním tohoto díla snažili nalézt stopy jeho učení o solipsismu a egodeismu, a to především ve stylu, kompozici a hlavních postavách. Vetší důraz byl kladen na postavu Helgy, jelikož nejvíce reprezentuje Klímovy filozofické názory. Nutně jsme se dotkli otázky vůle, autorit a posmrtného života. Klíčová slova: F. Nietzsche, lidé vyšší/nižší, solipsismus, egodeismus, ludibrionismus, posmrtný život, halucinace, femme fatale
|
|
|
České drama v době moderny: obrazy vůdce
Pospíšil, Jan ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent) ; Topolová, Barbara (oponent)
Práce se zabývá analýzou vybraných českých dramat z počátku 20. století, která představují obrazy národního vůdce. Na tato dramata se dívám jako na svého druhu apollinské obrazy, sny jejich tvůrců o síle a velikosti a to jak individuální tak kolektivní. Neboť národní vůdce je tu na jedné straně výjimečným individuem, význačným lidským exemplářem a jako takový odpovídá Nietzscheho charakteristice tragického hrdiny jako nejvyššího jevu vůle. Zároveň je jakýmsi národním vychovatelem. Jednotlivá díla nám představují různé podoby toho, jak vůdce svůj národ vychovává či povznáší a je-li spíše vychovatelem příkazem či příkladem. Stejně tak jako nám ukazují vůdce, kteří ty, jež vedou, krotí, očišťují, ale také pobízejí k růstu. Přístup českých dramatiků v dramatech o národním vůdci byl v zásadě mýtopoetický. Jejich díla jsou příspěvky k utváření a přetváření národní mytologie, jinými slovy, smyslu existence národa či národního údělu. Představují dialog či polemiku zejména s jednou tehdy budovanou národní mytologií, tou Masarykovou, jak ji formuloval zejména v České otázce (1895), Naší nynější krisi (1895) a Janu Husovi (1896). Masarykovy myšlenky utvářely témata her, jimiž se tato práce zabývá, výběr jejich námětů i dramatické konflikty. V polemice s Masarykem se dramatici opírali mimo jiné o Nietzscheho...
|
|
|
Vztah jedince a společnosti v románech Jiřího Weila Moskva-hranice a Dřevěná lžíce
Cepník, Jakub ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tématem práce je vztah jedince a společnosti ve dvojici románů Jiřího Weila ze třicátých let - Moskva-hranice a Dřevěná lžíce. Tento vztah je zkoumán jednak na pozadí soudobých proudů marxistické estetiky, jednak vlastním rozborem obou knih. Práce se skládá z teoretické části, interpretační částí a typologie románových postav. Výchozí interpretační tezí je výzva Růženy Grebeníčkové, aby byly Weilovy romány čteny nikoliv jako svědectví o historické realitě v SSSR, ale především jako svébytná literární díla. V teoretické části jsou představeny dvě literární koncepce, jejichž vliv je ve Weilových románech patrný: umělecké pojetí sovětské avantgardní skupiny LEF a socialistický realismus Bedřicha Václavka. Práce shrnuje programové teze obou těchto proudů, zkoumá jejich implikace pro vztah jedince a společnosti. Pozornost je věnována rozdílnému pojetí skutečnosti v obou koncepcích: lefovské pojetí klade důraz spíše na přítomnost, socialistický realismus spíše na budoucnost. V interpretační části je proveden strukturní a naratologický rozbor obou románů. Ukazuje se přitom, že v různých vrstvách románů se hojně uplatňuje princip juxtapozice. Interpretace dále zkoumá vztah jedince a společnosti s důrazem na pojmovou opozici společenská funkce - lidskost. Variantou takového vztahu je i komunismus, chápaný v...
|
|
|
Karlovy Vary očima Adolfa Branalda a Zdeňka Šmída
Bartošová, Pavla ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zobrazení Karlových Varů v dílech Adolfa Branalda a Zdeňka Šmída, konkrétně v Promenádě s jelenem, Mé staré dobré Vary a Strašidla a krásné panny. Jádro práce tvoří analýza autorského stylu obou autorů a srovnání obrazů zobrazujících stejná, nebo podobná témata napříč všemi třemi díly. V závěru práce je stručně pojednáno o motivu tajemna, který postupně odkrývají ostatní obrazy a motivy.
|
|
|
Víceprvkové systémy biomateriálů na bázi hořčíku a zinku
Hasoňová, Michaela ; Nový, František (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá základním výzkumem v oblasti materiálů z čistých Zn prášků a binárních směsí na bázi Mg, Zn a Ca připravených práškovou metalurgií. V teoretické části jsou shrnuty obecné principy a metody práškové metalurgie, stručný popis struktury a vlastností Mg, Zn a Ca a nejnovější výzkum v oblasti jejich zpracování se zaměřením na práškovou metalurgii. Experimentální část se zaměřuje na přípravu materiálů z jemnějších a hrubších částic Zn lisováním za tepla při teplotě 300 a 400 °C za tlaku 100, 200, 300, 400 a 500 MPa. Binární směsi na bázi Mg s přídavkem Zn nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla v pevné fázi (300 °C) a lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C, 450 °C v případě Mg- Ca systém) při tlaku 500 MPa. Binární směsi na bázi Zn s přídavkem Mg nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C) za tlaku 500 MPa. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, prvkového a fázového složení, mikrotvrdosti, pevnosti v ohybu a fraktografie. Výsledky ukázaly, že v případě materiálů z čistých prášků Zn bylo dosaženo lepší kombinace pevnosti v ohybu a průhybu v případě jemnějšího Zn prášku, a to u materiálu připraveného při teplotě 400 °C a tlaku 500 MPa. V případě směsí bylo nejlepšího spojení mezi částicemi prášku dosaženo v případě materiálu na bázi jemnějšího Zn prášku s 0,5 hm. % Mg, což mělo významný vliv na dosažené hodnoty pevnosti v ohybu a průhyb. Obsah přísadového prášku měl zásadní vliv na strukturu a fázové složení připravených materiálů, zatímco podmínky přípravy ovlivňovali dosažené pevnostní charakteristiky a charakter lomu.
|
|
|
Antická zrcadlení v rané tvorbě Otakara Theera
Kochová, Denisa ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá antickou inspirací v rané tvorbě Otakara Theera, tedy do závěru roku 1897, kdy svým nákladem vydal knihu Háje, kde se tančí. Nejprve jsou stručně nastíněny základní parametry, stereotypy v recepci antické kultury v průběhu evropských dějin, zejména pak v devatenáctém století, následně je pozornost věnována místu řečtiny a latiny a vůbec antických reálií ve školní výuce, a to jak na pozadí obecnější rozpravy o jejich patřičnosti a užitečnosti v desetiletích kolem přelomu 19. a 20. století, tak se speciálním zřetelem k jejich uplatnění v osnovách a výukové praxi akademického gymnázia v pražské Žitné ulici, kde v l. 1890-1899 studoval Otakar Theer. Návazně na tuto sondu se práce pokouší rekonstruovat i další podněty a kontexty (dekadence, naturismu), v jejichž souvislostech si Theer pojem antiky také osvojoval a s nimiž se v knize Háje, kde se tančí po svém vyrovnal.
|
host ::
RSS.