|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
"Nové" počátky poezie Jiřího Koláře a jejich místo v interpretaci díla
Šnellerová, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce je věnována "novým" počátkům poezie Jiřího Koláře. Soustředí se především na genezi jeho rané poetiky z období Křestného listu. Křestný list jako Kolářův debut vychází v září 1941, avšak cesta k jeho publikování a ani Kolářův vstup do literatury nebyly tak přímé, jak by se mohlo z prozatím dostupných zdrojů zdát. Trvalo téměř deset let, než mladému básníkovi jeho prvotina vyšla, a on za tu dobu prošel zatím určitým vývojem, získal zkušenosti a básnicky i lidsky dospěl. Záměrem první části práce je proto zachytit toto období (tj. léta 1937-1941/2) v procesu se všemi literárněhistorickými událostmi, které mohly jeho samého, jeho poetiku i finální podobu první sbírky ovlivnit. V druhé části práce potom uvádíme dané události (např. seznámení s Václavem Pekárkem, Františkem Halasem a Jindřichem Chalupeckým nebo problémy s protektorátní cenzurou) do širšího kontextu s Kolářovými juvenilními a dosud nepublikovanými texty, jež se nacházejí u Vladimíra Karfíka a v pozůstalosti Jindřicha Chalupeckého. Jejich interpretace je základem této a třetí části práce. Celek pak vytváří ojedinělou "mapu" Kolářova raného básnického vývoje, která na straně jedné zachycuje historické okolnosti utváření autorova prvního díla a na druhé charakterizuje původní, jinde jen naznačené, jádro jeho rané tvorby. Powered by...
|
|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Advanced aluminium alloys prepared by powder metallurgy and spark plasma sintering
Molnárová, Orsolya ; Málek, Přemysl (vedoucí práce) ; Haušild, Petr (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent)
Mechanické vlastnosti hliníkových slitin velice závisí na jejich fázovém složení a mikrostruktuře. Vysoká pevnost může být dosažena mimo jiné zavedením vysoké objemové frakce jemných, homogenně rozptýlených částic druhé fáze a zjemněním velikosti zrna. Prášková metalurgie umožňuje přípravu materiálů s jemnými zrny a se zvýšenou rozpustností legujících prvků v pevném stavu, což je příznivým prekurzorem pro další zvýšení pevnosti pomocí částic druhé fáze. Plynová atomizace byla použita pro přípravu prášků komerční slitiny Al7075 a její modifikace obsahující 1 wt% Zr. Část atomizovaných prášků byla mechanicky mletá za různých podmínek. Mechanické mletí snížilo velikost zrna až do rozmezí nanometrů a příslušná mikrotvrdost překročila hodnotu 300 HV. Prášky byly konsolidovány metodou plazmového sintrování na kompakty téměř plné hustoty. Díky krátké době a relativně nízké teplotě sintrování může být příznivá mikrostruktura prášků zachována v kompaktu. Velikost zrna kompaktů připravených z mletého prášku byla zachována v submikrokrystalickém rozmezí a mikrotvrdost blízká 200 HV překročila hodnotu charakteristické pro tepelně zpracovaný protějšek připravený ingotovou metalurgií. Připravené kompakty si po své expozici teplotě 425 řC zachovaly svou jemnozrnnou strukturu a vysokou mikrotvrdost.
|
|
|
Utrpení knížete Sternenhocha z hlediska Klímovy filozofie
Tichá, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá nejznámějším dílem Ladislava Klímy, jednoho z nejkontroverznějších českých autorů první poloviny 20. století, Utrpení knížete Sternenhocha, a sice z hlediska Klímova filozofického přístupu k jeho literární tvorbě a životu vůbec. Vycházeli jsme zároveň z filozofie Friedricha Nietzscheho, jehož některými myšlenkami se nechal Klíma inspirovat. Na příběhu lásky a nenávisti jsme se ve srovnání s divadelním (David Jařab - premiéra v divadle Komedie 2007) a filmovým (Jan Němec - V žáru královské lásky 1990) zpracováním tohoto díla snažili nalézt stopy jeho učení o solipsismu a egodeismu, a to především ve stylu, kompozici a hlavních postavách. Vetší důraz byl kladen na postavu Helgy, jelikož nejvíce reprezentuje Klímovy filozofické názory. Nutně jsme se dotkli otázky vůle, autorit a posmrtného života. Klíčová slova: F. Nietzsche, lidé vyšší/nižší, solipsismus, egodeismus, ludibrionismus, posmrtný život, halucinace, femme fatale
|
|
|
České drama v době moderny: obrazy vůdce
Pospíšil, Jan ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent) ; Topolová, Barbara (oponent)
Práce se zabývá analýzou vybraných českých dramat z počátku 20. století, která představují obrazy národního vůdce. Na tato dramata se dívám jako na svého druhu apollinské obrazy, sny jejich tvůrců o síle a velikosti a to jak individuální tak kolektivní. Neboť národní vůdce je tu na jedné straně výjimečným individuem, význačným lidským exemplářem a jako takový odpovídá Nietzscheho charakteristice tragického hrdiny jako nejvyššího jevu vůle. Zároveň je jakýmsi národním vychovatelem. Jednotlivá díla nám představují různé podoby toho, jak vůdce svůj národ vychovává či povznáší a je-li spíše vychovatelem příkazem či příkladem. Stejně tak jako nám ukazují vůdce, kteří ty, jež vedou, krotí, očišťují, ale také pobízejí k růstu. Přístup českých dramatiků v dramatech o národním vůdci byl v zásadě mýtopoetický. Jejich díla jsou příspěvky k utváření a přetváření národní mytologie, jinými slovy, smyslu existence národa či národního údělu. Představují dialog či polemiku zejména s jednou tehdy budovanou národní mytologií, tou Masarykovou, jak ji formuloval zejména v České otázce (1895), Naší nynější krisi (1895) a Janu Husovi (1896). Masarykovy myšlenky utvářely témata her, jimiž se tato práce zabývá, výběr jejich námětů i dramatické konflikty. V polemice s Masarykem se dramatici opírali mimo jiné o Nietzscheho...
|
|
|
Vztah jedince a společnosti v románech Jiřího Weila Moskva-hranice a Dřevěná lžíce
Cepník, Jakub ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tématem práce je vztah jedince a společnosti ve dvojici románů Jiřího Weila ze třicátých let - Moskva-hranice a Dřevěná lžíce. Tento vztah je zkoumán jednak na pozadí soudobých proudů marxistické estetiky, jednak vlastním rozborem obou knih. Práce se skládá z teoretické části, interpretační částí a typologie románových postav. Výchozí interpretační tezí je výzva Růženy Grebeníčkové, aby byly Weilovy romány čteny nikoliv jako svědectví o historické realitě v SSSR, ale především jako svébytná literární díla. V teoretické části jsou představeny dvě literární koncepce, jejichž vliv je ve Weilových románech patrný: umělecké pojetí sovětské avantgardní skupiny LEF a socialistický realismus Bedřicha Václavka. Práce shrnuje programové teze obou těchto proudů, zkoumá jejich implikace pro vztah jedince a společnosti. Pozornost je věnována rozdílnému pojetí skutečnosti v obou koncepcích: lefovské pojetí klade důraz spíše na přítomnost, socialistický realismus spíše na budoucnost. V interpretační části je proveden strukturní a naratologický rozbor obou románů. Ukazuje se přitom, že v různých vrstvách románů se hojně uplatňuje princip juxtapozice. Interpretace dále zkoumá vztah jedince a společnosti s důrazem na pojmovou opozici společenská funkce - lidskost. Variantou takového vztahu je i komunismus, chápaný v...
|
|
|
Karlovy Vary očima Adolfa Branalda a Zdeňka Šmída
Bartošová, Pavla ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zobrazení Karlových Varů v dílech Adolfa Branalda a Zdeňka Šmída, konkrétně v Promenádě s jelenem, Mé staré dobré Vary a Strašidla a krásné panny. Jádro práce tvoří analýza autorského stylu obou autorů a srovnání obrazů zobrazujících stejná, nebo podobná témata napříč všemi třemi díly. V závěru práce je stručně pojednáno o motivu tajemna, který postupně odkrývají ostatní obrazy a motivy.
|
|
|
Víceprvkové systémy biomateriálů na bázi hořčíku a zinku
Hasoňová, Michaela ; Nový, František (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá základním výzkumem v oblasti materiálů z čistých Zn prášků a binárních směsí na bázi Mg, Zn a Ca připravených práškovou metalurgií. V teoretické části jsou shrnuty obecné principy a metody práškové metalurgie, stručný popis struktury a vlastností Mg, Zn a Ca a nejnovější výzkum v oblasti jejich zpracování se zaměřením na práškovou metalurgii. Experimentální část se zaměřuje na přípravu materiálů z jemnějších a hrubších částic Zn lisováním za tepla při teplotě 300 a 400 °C za tlaku 100, 200, 300, 400 a 500 MPa. Binární směsi na bázi Mg s přídavkem Zn nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla v pevné fázi (300 °C) a lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C, 450 °C v případě Mg- Ca systém) při tlaku 500 MPa. Binární směsi na bázi Zn s přídavkem Mg nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C) za tlaku 500 MPa. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, prvkového a fázového složení, mikrotvrdosti, pevnosti v ohybu a fraktografie. Výsledky ukázaly, že v případě materiálů z čistých prášků Zn bylo dosaženo lepší kombinace pevnosti v ohybu a průhybu v případě jemnějšího Zn prášku, a to u materiálu připraveného při teplotě 400 °C a tlaku 500 MPa. V případě směsí bylo nejlepšího spojení mezi částicemi prášku dosaženo v případě materiálu na bázi jemnějšího Zn prášku s 0,5 hm. % Mg, což mělo významný vliv na dosažené hodnoty pevnosti v ohybu a průhyb. Obsah přísadového prášku měl zásadní vliv na strukturu a fázové složení připravených materiálů, zatímco podmínky přípravy ovlivňovali dosažené pevnostní charakteristiky a charakter lomu.
|
host ::
RSS.