|
|
Konec skvělé izolace: Zahraniční politika pozdně viktoriánské Británie
Malý, Ondřej ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží analyzovat vývoj zahraniční politiky Velké Británie v posledních dvou desetiletích 19. století. Časový úsek je vymezen vojenskou intervencí v Egyptě v roce 1882 a podpisem smlouvy s Japonskem v roce 1902. Pozornost je kladena na fungování britského ministerstva zahraničí a působnost představitelů britské politiky. Základním cílem bude zhodnocení faktorů, jejichž působení vedlo Británii k postupné změně politiky a definitivnímu odmítnutí skvělé izolace v roce 1902. S ohledem na to se soustředí především zhodnocení soupeření velmocí v Africe, na Balkáně a na Dálném východě. Práce je rozdělena do osmi kapitol. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky z toho vyplývají. Klíčová slova: Zahraniční politika, Velká Británie, viktoriánská éra, skvělá izolace, Britsko- japonská aliance, devatenácté století
|
|
|
Příspěvek ke studiu počátků anglického osídlení v Severní Americe
Přívozník, František ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce popisuje počátky anglického osídlení v Severní Americe během 17. století. Nejprve se práce zabývá vývojem roanocké kolonie a příčinami jejího nezdaru, poté se zaměřuje na hospodářský a obchodní význam Virginie a na náboženské otázky v této oblasti. Práce se pokouší objasnit motivy Anglie pro zakládání kolonií v širším zahraničně politickém hledisku, společně s mnoha aspekty např. sociálním složením osadníků, místní samosprávou nebo vztahy s domorodým obyvatelstvem. Klíčová slova Anglické osídlení, Severní Amerika
|
|
|
Egypt pod britským patronátem v letech 1882-1899. Příspěvek k dějinám Britského impéria v 19. století
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Velká Británie obsadila Egypt v roce 1882 primárně ze strategických a obranných důvodů (cesta do Indie); obchodní a finanční zájmy se jevily jako druhotné. Od počátku britská vláda opakovaně tvrdila, že vojáci odejdou, jakmile bude nastolen pořádek a obnovena autorita chedíva. Do vypuknutí první světové války zopakovala vláda Jejího Veličenstva toto tvrzení více než šedesátkrát. V letech 1882-1914 nebyl Egypt de iure ani kolonií a ani protektorátem, de facto ho však řídil britský generální konzul v Káhiře koloniálním způsobem; chedív byl jen formální hlavou státu. Během následujících dekád uskutečnili Britové ekonomické, politické a administrativní reformy. Modernizace zavlažovacího systému znamenala největší úspěch. V 90. letech zapříčinila reorganizace egyptské správy vzestup nacionalistického hnutí, jež v roce 1906 vyvrcholilo tzv. dinšawájským incidentem, který přinutil odejít z Egypta prokonzula lorda Cromera. Súdán vždy výrazně ovlivňoval egyptské události. V roce 1885 se podařilo Mahdímu a jeho stoupencům dobýt Chartúm a zbytek súdánského teritoria. O třináct let později porazila britsko-egyptská armáda v bitvě u Ummdurmánu mahdisty a opětovně spojila obě země. V lednu 1899 se Súdán oficiálně stal britsko-egyptským kondominiem. V září 1898 vypukl britsko-francouzský spor o Fašodu, ležící na horním...
|
|
|
Druhá britsko-afghánská válka, její příčiny, průběh a důsledky
Kárník, Jiří ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Druhá britsko-afghánská válka byla prostředním ze tří konfliktů, které proběhly mezi lety 1839-1919 mezi Velkou Británií a Afghánistánem. Předkládaná diplomová práce mapuje genezi britsko-afghánských vztahů a jejich zhoršení, vrcholící válečným konfliktem. Stranou neponechává britské obavy motivované ruským postupem Střední Asií. Dále prezentuje válečné události, od prvních akcí v Chajbarském průsmyku, až ke slavnému pochodu generála Robertse z Kábulu do Kandaháru. Nevyhýbá se ani konečnému zhodnocení konfliktu a to nejen ze strany britské imperiální politiky či indických financí, ale neméně též ze strany Afghánistánu nově sjednoceného pod vládcem Abdurrahmánem.
|
|
|
Britsko-německé "koloniální líbánky": Helgolandská smlouva
Schuster, Jan ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a počátečním vývojem německých držav v Africe se zvláštním zřetelem k britsko-německým vztahům v mezinárodních otázkách. V práci jsem se zaměřil na období od vzniku území pod německou ochranou v Africe po uzavření Helgolandské smlouvy. Při zkoumání uvedené problematiky vycházím z předpokladu, že velmocenské záměry obou států byly rozdílné. Zatímco Velká Británie se v 19. století snažila v první řadě podporovat své světové koloniální panství, Německé císařství se ve svém zahraničně- politickém kurzu soustředilo především na problematiku na evropském kontinentu. Britský ministerský předseda lord Salisbury usiloval o udržení oblasti Ugandy stranou německého vlivu. Oproti tomu německým cílem byl zisk Helgolandu, což zásadně ovlivnilo podobu a výsledky vzájemné spolupráce. Tato práce má za cíl přiblížit diplomatické britsko-německé koloniální vztahy a vysvětlit původ, znění a význam Helgolandské smlouvy. Autor v této souvislosti v textu rovněž zmiňuje pohled hlavních politických představitelů Velké Británie a Německého císařství na koloniální problematiku. Helgolandská smlouva představuje důležitý dokument k pochopení mezinárodních vztahů evropských států v 80. a počátkem 90. let 19. století. Její uzavření mělo dalekosáhlý význam ve své době a některé...
|
|
|
Zahraniční politika Ruska za vlády Kateřiny II.
Janik, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Zahraniční politika Ruska za vlády Kateřiny II AUTOR: Jakub Janik KATEDRA (ÚSTAV) Ústav světových dějin FF UK VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc., FRSA ABSTRAKT Cílem této práce je shrnout nejdůležitější aspekty ruské zahraniční politiky v 18. století, především zahraniční politiky Kateřiny II. Veliké. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na vztahy Ruska s Polskem, Švédskem, Osmanskou říší a tehdejšími velmocemi - Spojeným královstvím, Francií, Pruskem a Habsburskou monarchií. V práci je zachyceno, jak se tyto vztahy postupem let měnily a vyvíjely, stejně jako situace na evropském kontinentě i za oceánem. Práce vychází především z české a zahraniční odborné literatury. Klíčová slova Kateřina II. Veliká, Ruská zahraniční politika, 18. století
|
|
|
Lisovčíci a česká válka (1618-1620)
Vlasák, Patrik ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením lisovčíků na císařské službě v letech 1618-1620. Hlavní pozornost je věnována příčinám vzniku této jízdní formace a okolnostem, za nichž se dostali do služeb Habsburků. Stejnou měrou se zabývám také jejich identitou a prostředím, z nějž vzešli. Snažím se rovněž analyzovat vnitřní poměry v Rzeczpospolitě i její vztahy se sousedy, které, jak pevně věřím, determinovaly samotnou existenci lisovčíků, jíž vnímám jako jeden ze symptomů krize polsko-litevského soustátí.
|
|
|
Příspěvek k propagandě Britského impéria ve filmu v letech 1918-1939
Veselý, Jiří ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza propagandy britského impéria ve filmu v letech 1918-1939. Po první světové válce hrálo sice oslabené, ale stále více se rozpínající britské impérium jednu z rozhodujících rolí na světové politické scéně. Jeho velikost a síla se prezentovala při imperiálních výstavách, v divadelních hrách, na malbách, plakátech, ve školních učebnicích, dětské literatuře, v rozhlasu a také v nově se rozvíjejícím odvětví - ve filmu. Kina lákala obyvatele všech věkových skupin a pomocí filmů bylo možné ovlivňovat veřejné mínění buď přímo propagandistickými snímky, či méně zřetelně pomocí dobrodružných filmů. V práci vycházím z období ,,nového imperialismu" (new imperialism) ve Velké Británii a posuzuji, proč hodnoty běžné na konci devatenáctého století jako militarismus, patriotismus, sociální darwinismus či pocit civilizační mise plněné v koloniích nezmizely s první světovou válkou a přetrvaly právě v kinematografii. Dále vysvětluji, jakým způsobem se britská filmová tvorba vypořádávala s hollywoodskou konkurencí a zda podpora vlády (Cinematographic Film Bill, filmová sekce Britské obchodní komory, tvorba General Post Office) měla na produkci britských filmů nějaký významnější dopad. Cílem práce je prozkoumat v českém prostředí nezmapované téma britské propagandy ve filmu a...
|
|
|
Sir Horatio Herbert Kitchener, pouštní železnice a britské znovudobytí Súdánu v letech 1896-1898. (Příspěvek k dějinám Britského impéria v 19. století)
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Britské znovudobytí Súdánu probíhalo oficiálně od března 1896 do září 1898. Fakticky však začalo již v lednu 1885, pádem Chartúmu a smrtí generála Gordona. Tyto události se staly latentním "hnacím motorem", který vytvořil celospolečenskou oporu pro jakékoliv akce proti mahdistům, v britské společnosti. Veřejně zmiňovaným důvodem bylo potrestání teroru a násilí, kterého se derviši dopouštěli na "súdánském lidu". Oficiálním a současně i politickým důvodem k tažení byla snaha pomoci zvrátit potupný konec italských koloniálních ambicí ve východní Africe; neoficiální příčina plynula z obav z možné změny statu quo v oblasti horního Nilu. V době extenzivního zemědělství v oblasti dolního Nilu byl osud Súdánu a Egypta nerozlučně spjat s touto řekou. Celá oblast veletoku, od Viktoriina jezera až k deltě, se stala neoddělitelným celkem; potřeba spojit a spravovat obě země pod jednou vlajkou či správou tak byla čím dál naléhavější. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k nějaké formě sjednocení. Tato doba nastala příhodným stavem egyptských financí a vhodným obsazením všech klíčových funkcí potřebných k realizaci myšlenky dobýt Súdán - nástup markýze Salisburyho do úřadu ministerského předsedy a ministra zahraničí, sir Evelyn Baring (později lord Cromer) jako generální konzul Egypta, sir Horatio Herbert Kitchener v čele...
|
|
|
Královská zeměpisná společnost a její příspěvek k průzkumu jezer rovníkové Afriky a hledání pramenů Nilu
Kadlecová, Markéta ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Dějiny objevování neznámých končin jsou jednou z velkých kapitol v historii lidstva, která nabízí nejenom silné lidské osobní příběhy o touze a odhodlání, ale také souvisí s iniciativou vlád ve velmocenské zahraniční politice. V centru pozornosti autorky této diplomové práce stojí Královská zeměpisná společnost, instituce založená pod patronací britského krále Viléma IV., jejímž cílem je již po více než 185 let podpora rozvoje geografie a průzkumu jednotlivých světadílů. Společnost měla podstatný význam při podpoře průzkumných expedic, kterým se podařilo zmapovat oblast pramenů Nilu a přispět tak k vyřešení jedné z dlouholetých záhad lidstva.
|
host ::
RSS.