|
|
Autenticita herce
Smetana, Vojtěch ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce vedle sebe staví Heideggerův koncept autenticity a pojem herce podpořený nejvýraznějšími teoriemi herectví 20. století. Při snaze prozkoumat hercův vztah k autenticitě se práce též snaží najít třecí plochy fenomenologie a divadelní vědy. Zastřešující otázkou práce je, zdali se dá na herce aplikovat teorie autenticity pobytu. Na otázku odpovídá text samotný, a sice snahou Heideggerovu autenticitu na herce aplikovat.
|
|
|
Maska v divadelných formách za rímskej republiky a cisárstva
Ballová, Katarína ; Poláčková, Eliška (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je ukázať používanie masky ako neoddeliteľného dramatického prvku v divadelných formách v období rímskej republiky a cisárstva s presahom do spoločensko-náboženskej roviny života rímskeho občana. Práca sa zaoberá sa jej funkciami, formami, výskytom v konkrétnych žánroch a prípadnými premenami v danom časovom období. Poukazuje sa na význam masky ako jedného zo základných činiteľov pre stavbu inscenácie na antickom javisku so zreteľom na vnímanie herca. Maska sa tak stáva predmetom v dramaturgickej rovine, ako aj výraznou scénografickou zložkou. KĽÚČOVÉ SLOVÁ maska, antické divadlo, staroveký Rím, mytológia, pohrebná maska, pohrebný mím, pompa circensis, etruskí tanečníci, flyacké vázy, palliata, pantomimus, imago, personati
|
|
|
Vnímání publika během divadelního představení
Urbánek, Tomáš ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce se věnuje publiku divadelního představení. Zaměřuje se přitom na specifičnost vnímání jednotlivců i celku a zároveň, jak se navzájem ovlivňují. Čerpá z mezioborové spolupráce teatrologie, kognitivních věd, neurověd a psychologie. Cílem je analýza vycházející z konceptů kognitivní teatrologie. Předkládá několik cest, kterými se lze ve zkoumání specifičnosti vnímání ubírat. V závěrečné části uvádí možné způsoby experimentálního výzkumu a jaká jsou jeho rizika. Klíčová slova: divadlo, divák, vnímání, paměť, kognitivní vědy, psychologie
|
|
|
Gustav Voborník jako šéf baletu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letech 1968 - 1981
Beková, Eliška ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na působení spolehlivého tanečníka a především zdatného choreografa Gustava Voborníka v Divadle J. K. Tyla v Plzni v letech 1968 - 1981. Základním pilířem práce je zmapování devatenácti baletních inscenací, které za svého života v plzeňském divadle uvedl. Po stručném úvodu věnovanému problematice zdrojů k vybranému tématu následuje biografie Gustava Voborníka zaměřená na jeho interpretační i inscenátorské zkušenosti a také na jeho přípravu inscenací a práci s tanečníky. Pro úplnost pohledu na uměleckou práci Gustava Voborníka tato část obsahuje i samostatné části věnující se nejvýznamnějším souborům, které formovaly jeho tvůrčí osobnost: Československý státní soubor písní a tanců a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého. Poslední kapitolou před samotným přehledem baletních inscenací v choreografii Gustava Voborníka uvedených v plzeňském divadle je krátká kapitola věnovaná jeho pohledu na folklor, protože lidové tance a kultura vůbec je východiskem mnoha jeho choreografií a druhá polovina 20. století je charakteristická pro zásadní změnu ve vnímání i provozování folklorních tradic. Nejrozsáhlejší část práce ještě doplňuje shrnutí pohybové spolupráce Gustava Voborníka s činohrou, operetou a operou. Poslední tři kapitoly se věnují choreografické a pedagogické činnosti...
|
|
|
Vliv propagandy na dramaturgický vývoj divadla pro děti a mládež v letech 1949 až 1959 na příkladu Městského divadla pro mládež (od roku 1953 Divadla Jiřího Wolkra)
Suchanová, Kateřina ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem propagandy a snaží se zjistit, do jaké míry a jakými způsoby v padesátých letech ovlivňovala podobu divadla pro děti. Jejím cílem je zachycení proměn v dramaturgické linii Městského divadla pro mládež (od roku 1953 Divadlo Jiřího Wolkra) v letech 1949 až 1959 na základě analýz neloutkových dramatických textů. Divadlo Jiřího Wolkra bylo vybráno proto, že v dané době bylo jediným oficiálním činoherním profesionálním divadlem specializovaným výhradně na tvorbu pro děti v Praze. Autorka se pokusí zachytit a zdůvodnit, jak se vyvíjel postoj řídících orgánů k jednotlivým druhům a žánrům a představí proměny nebo odchylky v dramatických textech (hlavní hrdina, motivy, témata, jazyk, poměr propagandy a umění, životnost, české vs. sovětské tituly, proměny žánru bajky a pohádky).
|
|
|
Současné britské divadlo
Pösingerová, Karolína ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Předmětem bakalářské práce je představení metody výchovy herců a studentů herectví na univerzitách ve Velké Británii. Analyzována je v současnosti nejčastěji používaná herecká metoda Sanforda Meisnera, která rozvíjí u herců jejich přirozený instinkt v jednotlivých situacích na základě komunikace s partnerem. Autorka práce konfrontuje teoretické poznatky s osobní zkušeností z výuky této metody u D. Kellyho na Regent's University London a se zkušeností B. Caspeho působícího v Praze.
|
|
|
Tragický jazyk mlčení. Euripidova Alkestis na pomezí žánru tragédie
Černý, Lukáš ; Sarkissian, Alena (vedoucí práce) ; Čechvala, Jakub (oponent)
Lukáš Černý Tragický jazyk mlčení Abstrakt Práce se zabývá Euripidovou Alkestis optikou její žánrové transgresivity, kterou v rámci hry představuje moment hrdinčina mlčení při jejím návratu ze záhrobí. Nejde tu však o transgresi směrem ke komedii nebo satyrskému dramatu, které se z různých důvodů věnuje většina klasických filologů, ale pouze o vztah k samotné tragické formě, která je tu zároveň naplňována a zároveň porušována. Klíč k tomuto žánrovému zařazení spatřuji v principu tragické ironie, která je stavebním prvkem celé hry a všech jejích postav, ale také v tragickém charakteru samotné Alkestis. Jako bytostná tragická hrdinka, která doslova vládne jazykem, Alkestis umírá pro spásu polis (a ne pouze pro osobu svého manžela), a zároveň aby obnovila rozvrácený řád nevyhnutelné smrti. Jejím tragickým vykoupením je to, že díky svému aktivnímu tragickému jazyku svoji smrt překonává a zajišťuje si nesmrtelnost. Když se však Alkestis na konci hry vrací jako pasivní a němý objekt, jak píše Victorie Wohl, její smrt byla popřena, a tedy i nutně její jazyk a celý smysl jejího aktu. Jde o konec nikoliv šťastný, ale horší než tragický, kde se Alkestis ocitá na hranicích žánru tragédie. Tuto transgresi nacházím mimo jiné na základě tezí o tragickém jazyce a tragické smrti z díla Waltera Benjamina a Terryho...
|
|
| |
|
|
Divadlo v Sudetech - děčínský region v letech 1900-1938
Havránková, Regina ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat kompaktní obraz, zabývající se mapováním divadla v děčínském regionu v letech 1900-1938, tedy v tehdejších Sudetech. Autorka prozkoumá jak profesionální, tak amatérské divadlo skrz česko-německé vztahy. Práce by měla stavět na základě intersociálních a politických vztahů mezi Čechy a Němci, poukázat na vývoj v jejich divadelním soužití, který graduje rokem 1938. Jedna z částí práce bude zaměřena na děčínské divadlo, kde hostovaly jak německé, tak české soubory. V závěru práce se autorka pokusí o srovnání problematiky s jinými významnými severočeskými scénami (Liberec, Ústí nad Labem, Teplice, Cheb).
|
|
| |
host ::
RSS.