|
|
Stress resistance of polar hydro-terrestrial algae Zygnema spp. (Zygnematophyceae, Streptophyta)
Pichrtová, Martina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent) ; Karsten, Ulf (oponent)
Vláknité zelené řasy rodu Zygnema patří mezi nejhojnější primární producenty v polárním hydro-terestrickém prostředí. V těchto nestabilních habitatech jsou organismy vystaveny celé řadě stresových faktorů, jako například cyklickému zamrzání a tání, vysychání nebo nadměrné ozářenosti. Přesto existuje jen málo studií, které se zabývají výzkumem mechanismů stresové odolnosti, které těmto řasám umožňují přežít v extrémním prostředí. Předkládaná práce proto studuje polární zástupce rodu Zygnema v různých stresových podmínkách, a to s využitím jak přírodních vzorků, tak kultur. Kromě toho zde byly použity metody molekulární fylogenetiky, které přinášejí vůbec první poznatky o diverzitě těchto řas v polárních oblastech. Sekvenování chloroplastového genu rbcL odhalilo několik rozrůzněných linií v rámci rodu Zygnema a přineslo i překvapivý nález jednoho druhu Zygnemopsis sp., jehož morfologie je ve vegetativním stavu neodlišitelná od řas rodu Zygnema. První sada experimentů studovala vliv UV záření na vybrané polární kmeny rodu Zygnema. Ukázalo se, že zkoumané řasy produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření. Tyto látky jsou pravěpodobně uloženy ve vakuolách a dalších váčcích při okraji buňky, čímž chrání ostatní organely. Další studie se zabývala přírodními populacemi řas Zygnema...
|
|
|
Stress resistance of polar hydro-terrestrial algae Zygnema spp. (Zygnematophyceae, Streptophyta)
Pichrtová, Martina
Vláknité zelené řasy rodu Zygnema patří mezi nejhojnější primární producenty v polárním hydro-terestrickém prostředí. V těchto nestabilních habitatech jsou organismy vystaveny celé řadě stresových faktorů, jako například cyklickému zamrzání a tání, vysychání nebo nadměrné ozářenosti. Přesto existuje jen málo studií, které se zabývají výzkumem mechanismů stresové odolnosti, které těmto řasám umožňují přežít v extrémním prostředí. Předkládaná práce proto studuje polární zástupce rodu Zygnema v různých stresových podmínkách, a to s využitím jak přírodních vzorků, tak kultur. Kromě toho zde byly použity metody molekulární fylogenetiky, které přinášejí vůbec první poznatky o diverzitě těchto řas v polárních oblastech. Sekvenování chloroplastového genu rbcL odhalilo několik rozrůzněných linií v rámci rodu Zygnema a přineslo i překvapivý nález jednoho druhu Zygnemopsis sp., jehož morfologie je ve vegetativním stavu neodlišitelná od řas rodu Zygnema. První sada experimentů studovala vliv UV záření na vybrané polární kmeny rodu Zygnema. Ukázalo se, že zkoumané řasy produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření. Tyto látky jsou pravěpodobně uloženy ve vakuolách a dalších váčcích při okraji buňky, čímž chrání ostatní organely. Další studie se zabývala přírodními populacemi řas Zygnema...
|
|
|
Životní cyklus zelené řasy Haematococcus pluvialis produkující astaxantin, podmínky kultivace a použitá kultivační média
Vávrová, Karolína ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Haematococcus pluvialis je jednobuněčná zelená řasa (Chlorophyceae, Chlamydomonadales), kterou je možné nalézt v efemérních nádržkách na kamenech nebo v ptačích koupalištích. Tato řasa je nejlepším přírodním producentem červeného sekundárního karotenoidu astaxanthinu se silnými antioxidačními vlastnostmi, který se používá jako pigment v akvakulturách a v chovech drůbeže a který má pozitivní účinky na lidské zdraví. Haematococcus pluvialis má poměrně komplexní životní cyklus, v němž se objevují čtyři stádia, dvoubičíkaté zoospory, nepohyblivé kulaté palmely, tlustostěnné akinety (aplanospory, cysty) s vysokým obsahem astaxanthinu a malé dvoubičíkaté gamety. Akinety, které umožňují H. pluvialis přečkat období desikace v jeho přirozeném prostředí, jsou tvořeny při vystavení stresovým podmínkám, jako je vysoké ozáření a teplota a nedostatek živin. Během přeměny na cysty dochází v buňkách k výrazným ultrastrukturálním změnám. Sníží se objem chloroplastu, výsledkem syntézy velkého množství astaxanthinu a mastných kyselin je přítomnost tukových tělísek, jejichž tvorba postupuje od středu buňky směrem k periferii. Je vytvořena i tlustá buněčná stěna obsahující algaenan. Kultivace H. pluvialis většinou probíhá ve dvou fázích, první zelená fáze zaměřená na produkci biomasy je následovaná červenou fází, ve...
|
|
|
Mechanismy šíření sladkovodních sinic a řas
Hejduková, Eva ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Globální výskyt řady druhů sladkovodních sinic a řas je důkazem jejich snadného šíření. U většiny z těchto mikroorganismů však přesné transportní mechanismy nejsou známy. Bakalářská práce představuje jednotlivé mechanismy, které mohou být za šíření sladkovodních sinic a řas zodpovědné. Zahrnuje informace o čtyřech hlavních způsobech transportu, jimiž jsou šíření vodou (hydrochorie), transport prostřednictvím atmosférického proudění a větru (anemochorie), šíření živočichy (zoochorie) a člověkem (antropochorie), který se zejména v poslední době na transportu sladkovodních sinic a řas taktéž podílí. Práce dále charakterizuje adaptační mechanismy, jež zajišťují sinicím a řasám úspěch při osidlování nových stanovišť, a pojednává o možných důsledcích schopnosti šíření pro distribuci mikroorganismů. V současné době totiž dochází ke střetu protichůdných názorů - kosmopolitní rozšíření versus výskyt endemických druhů. Přes svou důležitost nejsou mechanismy šíření sladkovodních sinic a řas tak prostudovanou oblastí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Klíčová slova: sladkovodní řasy, sinice, mechanismy šíření, spory, cysty, distribuce mikroorganismů, hydrochorie, anemochorie, zoochorie, antropochorie
|
|
|
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
|
|
|
Změna klimatu a její vliv na posun druhového spektra v řasových a sinicových společenstvech
Kosová, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
V reakci na změny klimatu se očekává, že se rozšíření některých druhů bude posouvat směrem k pólům. Tento trend oteplování také zahrnuje výskyt tropických řas v mírných vodách severní polokoule. V posledních desetiletích byly často hlášeny tropické a subtropické druhy řas v kontinentálních vodách Evropy. Cílem této bakalářské práce je shrnout články týkající se změny v druhové rozmanitosti a dynamice se zaměřením na řasy a sinice v temperátních oblastech. Také je zde popsáno několik hypotéz o původu, způsobech distribuce a schopnosti mikroorganismů k překonání stresových podmínek během přepravy.
|
|
|
Morfologické strategie fotoautotrofních protist v různých podmínkám prostředí.
Ševčíková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled morfologických přizpůsobení fotoautotrofních protist různým podmínkám prostředí a popsat význam jejich tvaru a velikosti pro různé životní strategie. Práce shrnuje přehled hlavní faktory ovlivňující přírodní mikrořasová společenstva a ukazuje jejich význam pro život fotoautotrofních protist; konkrétně se jedná o množství živin, pH, teplotu, dostupnost světla a přítomnost predátorů. Dále jsou uvedeny také různé metodické přístupy a názory, jak lze morfologické vlastnosti zkoumat, měřit a reprodukovat.
|
|
| |
|
|
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
|
|
|
Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae)
Pichrtová, Martina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Elster, Josef (oponent)
The aim of the proposed diploma thesis was to analyze temperature and pH related shape variation in synurophyte silica scales. Four species were investigated - Synura petersenii, S. echinulata, S. sphagnicola and Mallomonas tonsurata. The strains were cultivated in 5 different temperature levels. Moreover, S. petersenii and M. tonsurata were grown in 4 (resp. 5) different pH levels, too. The shape dynamics of the scales was investigated with application of landmark based geometric morphometric methods. The relative warps analysis described the overall shape and the main trends in morphological variation were depicted as deformation grids. The effects of both cultivation temperature and pH on the scale shape were significant, although only a small proportion of the overall variation was explained by the particular regression models. Moreover, the scale size of the investigated species decreased with increasing temperature (with the exception of Synura echinulata). These results are in agreement with the Atkinson's temperature rule which was formulated for the body size of ectotherms. The relationship between the size and pH was not explicit - the size of the scales decreased with increasing pH in S. petersenii, but increased in M. tonsurata. Furthermore, the scale shape was also found to be related to the...
|
host ::
RSS.