|
|
Modulace synaptického přenosu nociceptivní informace
Nerandžič, Vladimír ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadních rozích míšních představuje důležitou součást rozvoje a udržování patologických bolestivých stavů. Nezastupitelnou roli v této modulaci hrají tzv. transient receptor potential cation channel subfamily V member 1 (TRPV1) a kanabinoidní receptory 1 (CB1) exprimované na presynaptických zakončeních primární aferentů. Za fyziologických podmínek jsou TRPV1 receptory pronociceptivní, zatímco CB1 receptory tlumí nociceptivní signalizaci. Oba receptory však sdílejí stejného endogenního agonistu anandamid (AEA), který je syntetizován z N-arachidonoylfosfatidylethanolaminu (20:4-NAPE). Tato práce se zaměřuje především na účinek aplikace 20:4-NAPE za kontrolních podmínek a po navození periferního zánětu a na související možnou interakci mezi TRPV1 a CB1 receptory. První pokusy prokázaly výrazné zvýšení hladiny anandamidu za podmínek in vitro z míšních řezů po aplikaci 20:4-NAPE, jeho prekurzoru. Další experimenty byly prováděny snímáním excitačních postsynaptických proudů (mESPC a sEPSC) v superficiálních neuronech zadních rohů míšních na akutních míšních řezech metodou patch-clamp. Aplikace 20:4-NAPE vedla k výraznému poklesu frekvence mEPSC a sEPSC proudů. Za kontrolních podmínek byl tento pokles frekvence po aplikaci 20:4-NAPE blokován aplikací inhibitorů CB1...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation
Tyshkevich, Alexandra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Fenomén chronické bolesti je významným problémem současné medicíny. Vznik tohoto fenoménu těsně spojen s nociceptivním přenosem a modulací nociceptivního signálu na míšní úrovni. Za patologických podmínek jako je úraz nebo zánět je tato modulace ovlivněna působením různých endogenních molekul s bolest zesilujícími účinky. Důležitou skupinou mezi těmito molekulami jsou chemokiny - látky produkované imunitním systémem, které jsou mimo jiné zodpovědné za atrakci imunitních buněk. Nicméně, u patologických stavů mají chemokiny schopnost modulace nociceptivního signálu a indukce chronické bolesti. CCL2, zejména, má významnou roli v modulačních procesech na míšní úrovni. Zkoumaní mechanismů působení CCL2 na úrovní míchy a ganglii může být jedním s klíčů pro prevenci vývoje chronické bolesti. Klíčová slova: nocicepce, bolest, mícha, chemokiny, CCL2
|
|
| |
|
| |
|
|
The role of spinal TRPV1 receptors in nociceptive signalling and the modulatory effect of chemokine CCL2 and µ-opioid receptor agonists
Šulcová, Dominika ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
První synapse nociceptivní dráhy v zadním rohu míšním představuje významné místo pro modulaci nociceptivní signalizace za patologických stavů. Jedním z modulačních mechanizmů jsou změny funkce receptoru TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1), který je exprimován na centrálních zakončeních nociceptivních neuronů a svou činností přímo reguluje výlev neuropřenašečů a neuromodulátorů. Předchozí studie ukázaly úlohu TRPV1 v účincích zánětlivého chemokinu CCL2 (C-C motif ligand 2) a po aktivaci µ-opioidního receptoru (MOP-R) na míšní úrovni. Protože receptory CCR2 (aktivovány CCL2), TRPV1 a MOP-R často kolokalizují v neuronech spinálních ganglií, cílem tohoto projektu bylo studovat jejich možné intreakce při modulaci nociceptivního přenosu v míše. Tato diplomová práce se zabývala zejména vlivem chemokinu CCL2 na senzitizaci spinálních TRPV1 u modelu periferní neuropatie a jeho vlivem na synaptický přenos po aktivaci µ-opioidních receptorů. Ke studiu synaptického přenosu bylo využito snímání excitačních postsynaptických proudů (EPSC) pomocí metody patch-clamp z povrchových neuronů zadního rohu míšního na řezech lumbární míchy potkana. U těchto neuronů byla v závěru experimentu prokázána přítomnost TRPV1 pozitivních synapsí pomocí aplikace kapsaicinu. V první části experimentu byla měření...
|
|
|
Význam TLR-4 receptorů pro modulaci nociceptivní signalizace.
Slepička, Jakub ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Zímová, Lucie (oponent)
Schopnost vnímání bolesti je subjektivní, ale zásadní faktor umožňující vést život bez újmy na zdraví. Přesáhne-li ale bolest své fyziologické signální působení, stává se život omezujícím problémem, na který současná medicína zatím často nemá adekvátní odpověď. Vznik bolesti a její přerod do patologického chronického stavu a molekulární a buněčné mechanizmy tohoto procesu můžeme zatím nejsnáze zkoumat v procesu jejího vzniku a signalizace, tedy nocicepci. V této práci jsou uvedeny základní charakteristiky nociceptivní signalizace se zaměřením na neuropatii, stav vzniklý poškozením nervové soustavy. Přesné mechanismy vzniku neuropatických bolestivých stavů mohou být rozmanité a nejsou dosud přesně známy, což je jeden z důvodů proč tyto stavy neumíme úspěšně léčit. V poslední době se ukazuje, že zánětlivé změny v nervové soustavě (neuroinflamace) mohou hrát významnou úlohu při rozvoji neuropatie. V této souvislosti je proto uveden přehled Toll-like receptorů, které mají zásadní úlohu v přirozené imunitě, ale v poslední době se ukazuje, že jejich role nabývá širšího významu i v nervové soustavě a při vzniku bolestivých stavů. V tomto přehledu je pozornost věnována zejména podtypu TLR-4, u kterého se objevují studie o jeho zatím málo prozkoumané funkci v modulaci nociceptivní signalizace. Jsou zde...
|
|
|
Úloha fosforylace proteinů v progamické fázi vývoje samčího gametofytu tabáku
Fíla, Jan ; Honys, David (vedoucí práce) ; Paleček, Jan (oponent) ; Smýkal, Petr (oponent)
Zralý pyl tabáku obsahuje silně dehydratovanou cytoplazmu a je metabolicky neaktivní. Po rehydrataci cytoplazmy je jeho metabolizmus nastartován a po dokončení aktivace vyrůstá pylovou aperturou pylová láčka. Změny v zavodnění cytoplazmy spolu s nastartováním metabolizmu jsou doprovázeny regulací translace i post-translačních modifikací (zejména fosforylace) přítomných proteinů. V této disertační práci jsou prezentovány fosfopeptidy ze zralého pylu tabáku virginského (Nicotiana tabacum), pylu aktivovaného in vitro 5 min a pylu aktivovaného in vitro 30 min. Z každého stádia byl získán celkový proteinový extrakt, jenž byl naštěpen trypsinem a získaná peptidová směs byla obohacena metodou MOAC (afinitní chromatografie s využitím kovového oxidu/hydroxidu) s matricí z oxidu titaničitého. Fosfopeptidy v obohaceném eluátu byly identifikovány kapalinovou chromatografií v kombinaci s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS). Celkem bylo identifikováno 471 fosfopeptidů, nesoucích 432 přesně lokalizovaných fosforylačních míst. Získané fosfopeptidy pocházely z 301 fosfoproteinů, které spadaly do třinácti funkčních kategorií. Převládajícími funkcemi se staly transkripce, syntéza proteinů, cílení a skladování proteinů a přenos signálu. Mnohé fosfopeptidy podléhaly koncentračním změnám mezi třemi...
|
|
|
Fyziologické a patologické vlastnosti NMDA receptorů astrocytů
Džamba, Dávid ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Paleček, Jiří (oponent)
Kortikální gliové buňky obsahují jak ionotropní, tak i metabotropní glutamátové receptory. Přes veškeré úsilí komplexní analýza celé rodiny glutamátových receptorů a jejich podjednotek přítomných v gliových buňkách stále chybí. V této práci poskytujeme celkový obraz genové exprese ionotropních (AMPA, kainát, NMDA) a hlavních metabotropních glutamátových receptorů u kortikálních gliových buněk izolovaných z GFAP/EGFP myší v průběhu stárnutí a před a po fokální cerebrální ischemii. Použitím jednobuněčné RT-qPCR metody jsme zjistili expresi genů kódujících podjednotky glutamátových receptorů u kortikálních GFAP/EGFP pozitivních (GFAP/EGFP+ ) gliových buněk. Většina z analyzovaných buněk exprimovala mRNA kódující podjednotky glutamátových receptorů a ve většině případů byla tato exprese po ischemickém poškození zvýšená. Analýza dat ukázala několik skupin GFAP/EGFP+ gliových buněk s ohledem na glutamátové receptory, a také na to, jakým způsobem jejich exprese koreluje s expresí gliových markerů před a po ischemii. Dále jsme zkoumali proteinovou expresi a funkční význam NMDA receptorů u gliových buněk. Imunohistochemická analýza všech sedmi podjednotek NMDA receptorů ukázala, že GluN3A podjednotka je přítomna v GFAP/EGFP+ gliových buňkách, a že se tato exprese po ischemii zvyšuje. Sledování změn...
|
|
|
Transkripční faktory řídící periodickou genovou expresi v buněčném cyklu Schizosaccharomyces pombe
Jordáková, Anna ; Převorovský, Martin (vedoucí práce) ; Paleček, Jan (oponent)
Poltivá kvasinka Schizosaccharomyces pombe hraje důležitou úlohu při objasňování mechanismů regulace buněčného cyklu a při charakterizaci příslušných efektorových molekul. Buněčný cyklus S. pombe sestává z dlouhé růstové G2 fáze, která je následována jaderným dělením (M fáze), velmi krátkou G1 fází a replikací DNA (S fáze). Již během S fáze dochází k tvorbě buněčné přepážky. Postup fázemi buněčného cyklu je regulován na mnoha úrovních. Ačkoli je kvasinka S. pombe velmi studovaný modelový organismus, znalost transkripční sítě regulující průchod buněčným cyklem je zatím neúplná. Transkripční faktory jsou velmi důležité regulátory genové exprese, a proto je jejich charakterizace předmětem výzkumu. Doposud bylo identifikováno jen několik transkripčních faktorů, které v průběhu buněčného cyklu regulují oscilující a vzájemně na sobě závislé vlny genové exprese. Tato práce shrnuje současný stav poznání na poli transkripční regulace periodické genové exprese v buněčném cyklu S. pombe.
|
|
|
Úloha TRPV1 receptorů v chemokinem CCL2 indukované modulaci nociceptivního synaptického přenosu na míšní úrovni
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním je velmi důležitá pro vznik a rozvoj řady bolestivých stavů. Hromadící se poznatky naznačují, že TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1) receptor a chemokin CCL2 (C-C motif ligand 2) hrají kritickou roli v modulaci nociceptivního synaptického přenosu na míšní úrovni, obzvláště pak za patologických stavů. Tato diplomová práce se zabývala studiem CCL2 indukované modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním, přičemž cílem práce bylo zejména objasnit roli TRPV1 receptorů v tomto procesu. K objasnění této otázky byla používána elektrofyziologická metoda terčíkového zámku (patch-clamp) a snímání spontánních a miniaturních excitačních postsynaptických proudů (sEPSC a mEPSC) ze superficiálních neuronů zadního rohu míšního, na řezech lumbální míchy potkana. Po akutní aplikaci CCL2 byl u kontrolních jedinců zjištěn nárůst frekvence sEPSC i mEPSC. Tento CCL2 indukovaný nárůst frekvence sEPSC a mEPSC bylo možné zablokovat podáním antagonisty TRPV1 receptoru SB366791. Velikosti amplitud sEPSC i mEPSC nebyly aplikací CCL2, SB366791 či koaplikací CCL2 a SB366791 ovlivněny, což naznačuje, že pozorované změny jsou zprostředkovány převážně presynaptickými mechanismy. Předběžné výsledky ukazují, že CCL2 moduluje synaptický přenos v zadním rohu...
|
host ::
RSS.