|
|
Synthesis of xanthone derivates for in vitro and in vivo biological activity studies
Široká, Jitka ; Zimčík, Petr (vedoucí práce) ; Opletalová, Veronika (oponent)
(CZECH) Syntéza xanthonových derivátů pro in vitro a in vivo studie biologické aktivity J. Široká Xanthonové deriváty jsou heterocyklické sloučeniny obsahující dibenzo-γ-pyronové jádro. V různých pozicích mohou mít umístěny různé substituenty, což vede k řadě farmaceutických účinků. 3,4- Dihydroxyxanthon se ukázal jako důležitá sloučenina ve studiích inhibičního efektu několika xanthonů obsahujících kyslík na různé druhy lidských nádorových buněk. Pro potřebu in vivo výzkumů a pro potřebu dalších modifikací na molekule xanthonu byl stanoven způsob syntézy 3,4-dihydroxyxanthonu. Spojením 1,2,3-trimethoxyfenolu s vhodně substituovaným benzoyl chloridem (2-methoxybenzoyl chlorid) vznikl benzofenon (2-hydroxy- 2',3,4-trimethoxy benzophenon). Následnou cyklizací se vytvořil 3,4-dimethoxyxanthon. Demethylací 3,4-dimethoxyxanthonu byl získán 3,4-dihydroxyxanthon. Syntézy formylovaných derivátů xanthonů 1- formyl-3,4-dihydroxyxanthon a 1-formyl- 3,4-dimethoxyxanthon, byly prováděné Duffovou formylacíe vytvořil se jen 1- formyl-3,4-dihydroxyxanthon. Kvůli malému výtěžku 3,4- dihydroxyxanthonu z první syntézy, byla celá syntéza opakována bez formylace 3,4- dimethoxyxanthonu. 0,724g 3,4-dihydroxyxanthonu získaných z druhé syntézy bude použito při in vivo studiích protinádorové aktivity. O O OMe OMe CHOCF3COOH...
|
|
|
Derivatives of Rhodanine as Potential Antifungal Drugs
El Zein, Mariana ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Kopecký, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie kontroly léčiv Student: Mariana El-Zein Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Název: Deriváty rhodaninu jako potenciální antifungální léčiva Rhodanin (2-thioxo-1,3-thiazolidin-4-on) je strukturálním základem mnoha biologicky aktivních sloučenin a potenciálních léčiv. Antifungální vlastnosti derivátů rhodaninu byly studovány od počátku 50. let 20. století. Teoretická část práce pojednává o mykózách a léčivech používaných v současnosti k jejich léčbě. Cílem experimentální práce bylo nalézt vhodné reakční podmínky pro Mannichovu reakci (5Z)-5-(subst.)benzyliden-2-thioxo-1,3-thiazolidin-4-onů s různými aminy Pokusy připravit Mannichovy báze za použití diethylaminu jako bazické složky byly neúspěšné. (5Z)-5-benzyliden-3-(morfolin-4-yl-methyl)-2-thioxo-1,3-thiazolidin-4-on byl získán reakcí (5Z)-5-benzyliden-2-thioxo-1,3-thiazolidin-4-onu s formaldehydem a morfolinem v dimethylformamidu. Tato sloučenina byla již dříve popsána v literatuře a vykazovala antibakteriální aktivitu a přijatelnou toxicitu. Mannichovy báze odvozené od (5Z)-5-arylalkyliden-2-thioxo-1,3-thiazolidin-4-onů si zaslouží další studium jako potenciální antimikrobiální léčiva.
|
|
|
Synthetic routes to 2-phenylbenzothiazoles with potential application in cancer therapy and PET imaging
Frydrych, Jan ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Zimčík, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Jan Frydrych Školitelé: Doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Dr. Andrew Westwell Ph.D. Téma diplomové práce: Možnosti syntézy 2-fenylbenzothiazolů s potenciálním využitím v terapii rakoviny a PET zobrazování Tato práce pojednává o třech hlavních úkolech. Za prvé zde bude referováno o nové pokročilé syntetické metodě vedoucí k biologicky aktivním 2-fenylbenzothiazolům, substituovaných na benzenovém kruhu různými substituenty. Tyto 2-fenylbenzothiazoly byly syntetizovány zahříváním ekvimolárního množství 2-aminothiofenoldisulfidu s vhodnými benzaldehydy za přítomnosti p-toluensulfonové kyseliny a na polymerní nosič navázaného trifenylfosfinu. Jako rozpouštědlo byla zvolena směs toluenu a DMF. Jednoduchá izolace produktu (oddělení na polymer navázaného vedlejšího produktu reakce filtrací přes vrstvu Celitu®), díky čemuž není nutná izolace produktu pomocí sloupcové chromatografie, dobré výtěžky reakcí a rychlá syntéza jsou největší výhody této metody. Druhým úkolem byla syntéza 2-fenylbenzothiazolů nesoucích různou substituci jak na benzenovém, tak na benzothiazolovém kruhu. Byly provedeny experimenty se zahříváním ekvimolárních množství substituovaných 2-aminobenzothiazolů s...
|
|
|
Pyrazine derivatives as potential drugs IV
Lešňanská, Katarína ; Doležal, Martin (vedoucí práce) ; Opletalová, Veronika (oponent)
Názov diplomovej práce: Deriváty pyrazínu ako potenciálne liečivá IV. V rámci diplomovej práce bola najprv prevedená rešerš so zameraním na výskyt tuberkulózy vo svete, charakteristiku ochorenia, liečbu a používané liečivá. V chemickej literatúre boli zistené spôsoby prípravy substituovaných amidov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej. Bolo pripravených šesť nových, v chemickej literatúre nepopísaných amidov kyseliny 5-metyl- pyrazín-2-karboxylovej. Uvedené produkty boli charakterizované teplotou topenia, elementárnou analýzou, IČ, 1 H a 13 C NMR spektrami. Súbor zlúčenín bol podrobený hodnoteniu biologickej aktivity metódami in vitro. Boli získané informácie o antimykobakteriálnej, antifungálnej a herbicídnej aktivite. Látky boli hodnotené aj z hľadiska lipofility, v práci sú zahrnuté vypočítané hodnoty lipofility log P. Na záver bol zhodnotený vzťah medzi biologickou aktivitou, chemickou štruktúrou a lipofilitou pripravených látok.
|
|
|
Current Trends in the Development of Anviral Drugs
Ioannidou, Olga ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Miletín, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta in Hradec Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Student: Olga Ioannidou Konsultant: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Název diplomové práce: Pokroky ve vývoji antivirotik Od zavedení prvního antivirotika došlo k výraznému pokroku. Každoročně je testováno mnoho sloučenin na antivirovou aktivitu proti širokému spektru virů. Obzvláště proti závažným chorobám jako jsou AIDS a hepatitida C je třeba nalézt účinnější a bezpečnější léčiva. V první části diplomové práce jsou popsána starší, ale stále důležitá léčiva a jsou uvedeny i jejich struktury. Některá z nich mají široké spektrum účinku, např. ribavirin, který se používá jak pro léčbu hepatitidy C, tak pro léčbu hemoragické horečky. V druhé části jsou diskutována nově vyvíjená léčiva, z nichž většina je zatím v klinickém zkoušení. Nová léčiva mají vyšší účinnost a slabší vedlejší účinky. Avšak stále existují virové infekce, které nelze zvládnout podíváním léčiv a musí se jim předcházet vakcinací. Překonat všechny těžkosti a vyvinout nová léčiva a vakcíny je pro vědce stále velkou výzvou.
|
|
|
Deriváty thiazolu jako potenciální léčiva II
Hovorková, Jana ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Zimčík, Petr (oponent)
Jana Hovorková Deriváty thiazolu jako potenciální léčiva II. Diplomová práce, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 2010 Abstrakt V rámci diplomové práce byly připraveny již dříve popsané (E)-2-(1- pyrazin-2-ylethyliden)hydrazonokarbothioamidy a nová látka (E)-2-[1-(5- benzylpyrazin-2-yl)ethyliden]hydrazonokarbothioamid. Reakce probíhala ze substituovaných acetylpyrazinů s thiosemikarbazidem dle známého postupu. U připravených látek byla poté pomocí mikrodiluční bujónové metody hodnocena antibakteriální aktivita proti osmi patogenním bakteriím za použití bacitracinu a neomycinu jako pozitivních kontrol. U (E)-2-[1-(5-terc-butylpyrazin-2-yl)- ethyliden]hydrazonokarbothioamidu byla zjištěna zajímavá inhibiční aktivita proti Staphylococcus epidermidis. Dále byla studována cyklizace thiosemikarbazonů s anhydridem kyseliny maleinové. Touto reakcí nevznikly žádné identifikovatelné sloučeniny. Závěrečná část experimentální práce byla zaměřena na přípravu derivátů 4-fenyl-2-[2-(1-pyrazin-2-yl)ethyliden]hydrazinylthiazolu reakcí thiosemikarbazonů s fenacylbromidem. Bylo zjištěno, že k uzavření kruhu nedošlo, proběhla pouze adice fenacylbromidu na síru thiosemikarbazonu. Touto reakcí byly získány tři nové sloučeniny charakterizované teplotou...
|
|
|
Synthesis of compounds influencing the nucleic acids chains interactions.
Ondrej, Martin ; Miletín, Miroslav (vedoucí práce) ; Opletalová, Veronika (oponent)
Látky schopné selektívne sa viazať na štruktúry DNA a prípadne aj ovplyvňovať jej funkcie sú niekoľko desaťročí centrom záujmu mnohých výskumníkov. Miestom pôsobenia týchto látok je malý žliabok DNA. Distamycin A, netropsin, Hoechst 33258 a mnohé ďalšie zlúčeniny sú látkami, ktoré majú potenciál špecificky interagovať so sekvenciami DNA bohatými najmä na A T páry báz. Táto práca je zameraná práve na vyhľadávanie a syntézu molekúl štruktúrne a funkčne podobných týmto látkam. Syntézami rôznych zlúčenín bol vykonávaný určitý skríning s cieľom nájsť látku požadovaných vlastností a metódu, ktorá by najlepšie viedla k jej formulácii. Pri jednotlivých syntézach boli využité rôzne postupy, a preto metodika práce nie je úplne jednotná. Spoločným znakom však bola príprava jednotlivých látok v roztoku. Na konečnú syntézu bolo potreba vykonať množstvo čiastkových reakcií, ktoré neboli vždy úplne úspešné. Úspešne sa však podarilo syntetizovať štyri zlúčeniny, u ktorých boli následne vykonané molekulárno-biologické testy na zvýšenie teploty topenia, ktoré odhalili nízku aktivitu týchto látok. Najperspektívnejšou sa javí molekula N,N'-(1,3-fenylénbis(metylén))bis(4-((diamino-metylén)amino)-1-metylpyrol-2- karboxamidu), pretože poskytla najlepšie výsledky.
|
|
|
Modulace aktivity acetylcholinesterasy vybranými organickými látkami
Vavrošová, Petra ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické chemie a kontroly léčiv Student: Petra Vavrošová Vedoucí DP: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Název práce: Modulace aktivity acetylcholinesterasy vybranými organickými látkami Acetylcholinesterasa je životně důležitý enzym pro svou schopnost ukončení nervového impulsu cestou rozkladu neuromediátoru acetylcholinu. Inhibitory cholinesteras jsou látky užívané v mnoha odvětvích, ať už jako léčiva, pesticidy, nebo látky zneužívané jako biologické zbraně. V této práci se metodou sledování poklesu aktivity enzymu působením vybraných látek zjišťovala přítomnost inhibice, její míra a charakter. K experimentům byli vybráni zástupci tříd organických rozpouštědel, solí kovů, či látky jiné, jako je např. želatina, takrin, kofein. Ke zjištění poklesu aktivity acetylcholinesterasy byla použita spektrofotometrická metoda dle Ellmana, data byla vyhodnocena pomocí grafických znázornění podle Dixona a Boltzmanna. K pokusům byla použita acetylcholinesterasa z elektrického úhoře. Výsledky poukázaly na schopnost celé řady látek inhibovat acetylcholinesterasu, u jiných naopak tuto vlastnost vyvrátily. Existence inhibitorů cholinesteras se potvrdila jak u řady zástupců solí kovů, tak u organických rozpouštědel. Výstup práce má...
|
|
|
Preparation of New Acetylcholinesterase Reactivators with an Amidoxime Functional Group and Their In Vitro Testing
Zemek, Filip ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Jun, Daniel (oponent)
1. SOUHRN Původně měly být organofosforové látky používány jako pesticidy. Bohužel byly objeveny jejich inhibiční vlastnosti na AChE, což se začalo zneužívat pro výrobu bojových látek. V současné době neexistuje ideální reaktivátor, jenž by kompletně obnovil aktivitu AChE po ireverzibilní inhibici. Proto je speciálně pro vojenské účely důležité hledat novější a zároveň účinnější látky. Protože reaktivátory mohou jak reaktivovat inhibovanou AChE, tak inhibovat intaktní AChE, jsouv posledních letech testovány jako potenciální terapeutika Alzheimerovy choroby. Nová modifikace oximové skupiny pomocí -NH2 byla zkoušena za účelem hledání nových látek s lepší reaktivační nebo inhibiční aktivitou, než mají v současnosti používané sloučeniny. Zároveň se zkoušelo, jestli aktivitu ovlivní, bude-li sloučenina monokvarterní nebo biskvarterní. Bylo připraveno široké spektrum látek, jenž se liší od sebe homologní jednotkou -CH2-. Sloučeniny tímto způsobem vzniklé mají buď krátké postranní řetězci a slabě hydrofilní povahu nebo dlouhé postranní řetězce a silně lipofilní charakter. Byly syntetizovány i biskvartétní sloučeniny s různými řetězci spojujícími dvě pyridiniová centra. Bohužel žádná z modifikací neprokázala pozitivní vliv na účinek ani na inhibici AChE. Některé látky prokázaly mírný účinek, ale v porovnání s již...
|
|
|
Amidoximy jako syntetické intermediáty a potenciální léčiva I.
Horká, Michaela ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Kopecký, Kamil (oponent)
AMIDOXIMY JAKO SYNTETICKÉ INTERMEDIÁTY A POTENCIÁLNÍ LÉČIVA I. Michaela Horká Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv V teoretické části diplomové práce jsou shrnuté biologické účinky amidoximů. Jsou studovány hlavně jako proléčiva, která se redukcí mění na aktivní látky - amidiny. Některé amidoximy se dostaly do klinických studií, ale pro jejich závažné nežádoucí účinky byl další výzkum ukončen. V metodické části jsou popsány možnosti přípravy amidoximů různými syntetickými postupy. V rámci experimentální části byly připraveny nejdříve čtyři 5-alkyl-pyrazin-2-karbonitrily a z nich reakcí s hydroxylamin-hydrochloridem byly získány příslušné amidoximy: N'-hydroxy-5-propylpyrazin-2-karboximidamid N'-hydroxy-5-isopropylpyrazin-2-karboximidamid N'-hydroxy-5-pentylpyrazin-2-karboximidamid N'-hydroxy-5-hexylpyrazin-2-karboximidamid Žádný ze získaných produktů nebyl dosud popsán v literatuře. Všechny připravené amidoximy byly charakterizovány teplotou tání, IČ a NMR spektry. Čistota byla ověřena elementární analýzou. Tyto látky byly testovány na antifungální a antibakteriální účinnost, ale byly neaktivní. To je patrně dáno skutečností, že v testech in vitro nedochází k jejich aktivaci na odpovídající amidiny.
|
host ::
RSS.