|
|
Evolution of brain complexity and processing and cognitive capacity in selected vertebrates
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Iwaniuk, Andrew N. (oponent)
Procesní kapacita mozku bývá tradičně odhadována na základě velikosti mozku. Z nedávných studií však vyplývá, že u vzdáleně příbuzných druhů s podobnou velikostí mozku se může podstatně lišit počet neuronů, tedy základních výpočetních jednotek, i jejich distribuce do různých částí mozku. Abychom tedy dokázali odhalit, jakým způsobem se v evoluci kognitiv- ní kapacita mění, potřebujeme pracovat s daty na jemnější škále. Takový kvantitativní pří- stup k evoluci procesní kapacity mozku na buněčné úrovni je relativně nový. Možnost rychle získat spolehlivé odhady počty neuronů v celém mozku nebo jeho větších částech je totiž k dispozici až v posledních zhruba 15 letech díky rozšíření metody izotropní frakcionace. Ta otevírá dveře k řešení celé řady otázek. S její pomocí můžeme zjišťovat vnitrodruhovou varia- bilitu na úrovni jedinců i populací, podívat se na efekt pohlaví a věku, nebo studovat selekci na vnitrodruhové úrovni. Z druhé strany spektra pak můžeme sledovat velké makroevoluční trendy nebo se zaměřit na porovnání blízce příbuzných a ekologicky podobných druhů a po- kusit se tak studovat vliv jednotlivých selekčních tlaků. Ve své disertaci se zabývám variabilitou velikosti mozku a jeho buněčného složení moz- ku napříč obratlovci, a to jak na vnitrodruhové, tak na mezidruhové úrovni. V kapitole...
|
|
| |
|
|
Tracking the progression of Alzheimer's like-pathology in transgenic rat model TgF344-AD
Foltýnová, Alice ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění postihující zejména starší populaci a je nejčastější příčinou demence. Je charakterizované mnoha patologickými událostmi jako jsou amyloidové plaky, neurofibrilární klubíčka, zánět, deregulace neurotransmiterů a mnoho dalších. Tyto disruptivní procesy v konečném důsledku vedou ke ztrátě synapsí a buněk. Podle literatury jsou buněčné ztráty pozorovatelné především v kortexu a hipokampu. Není jasné, v jakém časovém bodě je ztráta buněk signifikantní a v jakých dalších strukturách. Je mnoho dalších důležitých struktur jako jsou čichové laloky nebo entorhinální kortex, kde ztráta buněk nebyla dostatečně kvantifikována. S novými metodami jako je izotropní frakcionace je nyní možné kvantifikovat větší počet struktur mnohem rychleji. Vzhledem k tomu, že není jednoduché získat lidský mozek ihned po smrti, použití transgenních animálních modelů, zejména hlodavčích, je dobrý způsob, jak získat více informací o buněčném a především neuronálním úbytku u Alzheimerovy choroby. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, ztráta buněk, izotropní frakcionátor, hippocampus, neurofibrilární klubíčka, beta amyloid
|
|
|
Laserová spektroskopie magneticky uspořádaných materiálů
Wohlrath, Vladislav ; Němec, Petr (vedoucí práce) ; Hamrle, Jaroslav (oponent)
V Laboratoři OptoSpintroniky je dlouhodobě vyvíjena experimentální metoda pro studium magnetických vzorků pomocí magneto-optických jevů kvadratických v magne- tizaci vzorku, jako je například Voigtův jev. Vlivem použité experimentální geometrie je v našem případě, na rozdíl od obdobných metod, možné používat také kryostat. Díky tomu je možné příslušné vzorky studovat jak za snížené, tak i za zvýšené teploty. V rámci této diplomové práce bylo identifikováno a následně odstraněno několik problémů, které praktické využití této metody doposud znemožňovaly. Použití metody bylo demonstro- váno v transmisní i reflexní geometrii pro feromagnetické vzorky CoFe a FeRh. Naše měření ukázala, že koeficient popisující kvadratickou magneto-optickou odezvu může být silně anizotropní, přičemž velikost této anizotropie i její znaménko silně závisí na po- užité vlnové délce světla. To má poměrně zásadní důsledky pro plánování a/nebo vy- hodnocování příslušných experimentů využívajících kvadratickou magneto-optiku, která v současné době přitahuje rostoucí pozornost díky nástupu zájmu o antiferomagnetickou spintroniku. 1
|
|
|
Analýza impedančních vlastností kobylky u strunných nástrojů
Němec, Petr ; Nop, Patrik (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Je známým faktem, že kobylky akustických nástrojů tvoří důležitý prvek v „akustickém obvodu“ těl těchto nástrojů. Jejich funkce zastává akustický filtr, který má vliv především v pásmu 2 – 6 kHz a vyšších frekvencích. Zůstává zde prostor pro odhalení spojitostí mezi vlivem konkrétních mechanicko– akustických vlastností materiálu samotné kobylky na akustické vlastnosti celého nástroje. Cílem je odhalit tyto spojitosti pro vybrané vzorky materiálů s vlastnostmi v rozsahu běžně používaných materiálů i s vlastnostmi extrémními. Jsou navrženy experimenty, které změří vlastnosti materiálů a z těchto materiálů se vyrobí kobylky, které jsou následně za konstantních podmínek změřeny. Na základě výsledků jsou navrženy možné spojitosti a doporučen další výzkum.
|
|
|
Lateralita mozkových struktur u ptáků a savců spojená s behaviorálními projevy a její evoluční význam
Tureček, Petr ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Lateralizace mozkových struktur je u obratlovců prakticky všudypřítomná. V této práci uvádím nejdůležitější příklady mozkové lateralizace u ptáků a savců a jejich dopad na chování. Také řeším možný evoluční původ těchto lateralizací stejně jako jejich evoluční význam. Snažím se vysvětlit existenci lateralizace na induvidální i populační úrovni. Navrhuji, že populační lateralizace může vzniknout i na základě samotného genofondu populace, pokud je jejím důsledkem lateralizované chování, jímž organismus samotný působí na prostředí. Lateralizace ve vnímání by však měla těžit i z výhod, které jedinci přináší synchronizace se skupinou. Samotná populační lateralizace s sebou v tomto případě totiž přináší nevýhody spojené s větší předvídatelností chování jedince. Klíčová slova: lateralizace; lateralita; populační lateralizace; asymetrie; evoluční význam
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Investigation of Fresnel rhomb
Jesenská, Eva ; Němec, Petr (vedoucí práce) ; Jakubisová, Eva (oponent)
V danej bakalárskej práci študujeme polarizačné vlastnosti Fresnelovho hranola. V prvom rade nás zaujíma ako kvalitné polarizované svetlo vieme pomocou Fresnelovho hranola vytvoriť, resp. presnosť s akou vyrába kruhovo, alebo lineárne polarizované svetlo. Ďalšia skúmaná vlastnosť je miera závislosti kvality vzniknutého polarizovaného svetla na vlnovej dĺžke. Taktiež overujeme ako sa mení charakter vzniknutého polarizovaného svetla pri zmene uhlu dopadu lineárne polarizovaného svetla na hranol. Nakoniec získané výsledky porovnáme s vlastnosťami vlnových doštičiek.
|
|
|
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán
|
|
| |
host ::
RSS.