|
|
Určení kosmologických omega faktorů pomocí supernov typu Ia
Rieb, Tomáš ; Jungwiert, Bruno (oponent) ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Moje pr áce p ředstavuje pokus o ur čen í kosmologick ých omega faktor ů pomocí dat změřen ých z pozorov án í supernov typu Ia s kosmologick ým rud ým posuvem z 0,1. K ur čení omega faktor ů vyu žív ám metody fitov án í nam ěřen ých dat v Hubbleov ě diagramu. Jednotliv é fity vyhodnocuji pomocí 2-testu. Hodnoty omega faktor ů, kter é mi v anal ýz ách vych ází jako nejpravd ěpodobn ěj ší , se li ší od v ysledků uv áděn ých v sou časn é odborné literatuře. Otázka, kterou si pokl ádám, zní , je-li opr ávn ěné zavrhnout kosmologické modely s nulovou hodnotou kosmologick é konstanty. Statistick é výsledky 2-testu, kter é mi v pr áci vychází , na první pohled k zavrhnutí dostačují . Ovšem při podrobn ější m rozboru p říčin a d ůvod ů k tomuto zavrhnutí nulov é kosmologické konstanty se hypot éza ukazuje jako nejednoznačná. Sv é analýzy vypracovávám na z áklad ě sebran ých dat od n ěkolika v ědeckých t ým ů. V ět šinu z těchto dat se mi nedaří úsp ěšně na fitovat, proto že rozptyly jejich poloh v Hubbleov ých diagramech jsou pří li š velk é. Z tohoto plyne, ze k v ěrohodn ému ur čení kosmologick ých omega faktorů pouze pozorován í supernov Ia nesta čí .
|
|
| |
|
|
Studie gama záblesků detekovaných družicí RHESSI
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Karas, Vladimír (oponent)
Teoretická rešerše této práce se postupně zaměřuje nejdříve na vlastní objev zábleskových zdrojů záření gama, poté na stručný historický průřez různými přístroji zaměřenými na studium GRB. Protože hlavním cílem této diplomové práce je základní analýza a klasifikace zábleskových zdrojů záření gama pozorovaných sluneční družicí RHESSI (která detekovala zatím přes 220 GRB), tak je zde uveden její technický popis. Následuje část o fyzikálních procesech vzniku záření gama. V této práci jsou také zmíněny některé související zdroje záření gama, jako jsou např. SGR. Rešerše je zakončena popisem dosvitů GRB s krátkým popisem některých modelů jejich vzniku. Ve vlastní práci je udělána morfologická klasifikace časových profilů gama záblesků, dále je zde studováno rozdělení jejich dob trvání se zaměřením na určení počtu podskupin pomocí lognormálních fitů a 2 testu. Nepřímé určení rozdělení radiálních vzdáleností zdrojů může být provedeno pomocí závislosti log N vs. log P. Výsledky této závislosti pro data z RHESSI jsou patřičně diskutovány a porovnány s výsledky z přístroje BATSE (včetně V/Vmax testu). V poslední části je diskutována závislost veličiny hardness ratio na době trvání a jsou zde opět porovnány výsledky z RHESSI a BATSE.
|
|
|
On the Friedmann equation for the three-dimensional hypersphere
Křížek, Michal ; Mészáros, A.
The present standard cosmological model of the evolution of our universe, is based on the Friedmann equation, which was published by Alexander Friedmann in 1922. He applied Einstein’s equations to an expanding threedimensional sphere which enabled him to avoid boundary conditions. However, his description was very brief. Therefore, the main objective of this article is to detailed a derivation of the Friedmann equation for an unknown expansion function a = a(t) representing the radius of the universe. Furthermore, we present serious arguments showing why the validity of Einstein’s equations should not be extrapolated to the entire universe.
|
host ::
RSS.