|
|
Vliv změny postavení hlavy a krční páteře na percepci subjektivní zrakové vertikály
Pálek, David ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Změny ve vestibulárních, zrakových, nebo proprioceptivních vstupech mohou vést k úpravě percepce vertikality, a to může dále vést k odlišnému posturálnímu chování. Typickým projevem špatné percepce vertikality je narušená posturální stabilita. Tato práce se zabývá fyziologickými změnami ve vnímání vertikality při změně polohy hlavy v ílem této práce je bližší zkoumání změn v percepce vertikality při úklonu hlavy u zdravého vzorku probandů. Předpoklady vyvozené z těchto znalostí byly experimentálně ověřeny na zdravém vzorku populace. Testovací s probandů tvořilo jedinců - mužů žen (v rozmezí 1 - . Nikdo z vyšetřovaných nebyl v době vyšetření ani v sledován pro onemocnění vestibulárního aparátu, poruch stability, nebo poruch zraku centrální příčiny. Testování subjektivní vizuální vertikály ( probíhalo vsedě pomocí přístroje od ynapsis. To proběhlo ve čtyřech sousledných situacích: Ve vzpřímení bez korekce, ihned po úklonu do lateroflexe 20ř, po setrvání 5 minut v lateroflexi a po návratu do napřímení každé pozici bylo provedeno 6 testovacích pokusů a následně spočítán aritmetický průměr. V případě normálního rozložení byli data vyhodnocena pomocí T testů u nenormálního rozložení pomocí ANOVA testů. Průměrná odchylka zdravé populace byla naměřena 1,26ř±0.901. Bylo prokázáno statisticky významné zvětšení...
|
|
|
Zhodnocení postavení hlavy u dětí s idiopatickou skoliózou
Dvořáčková, Štěpánka ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Šafářová, Marcela (oponent)
Idiopatická skolióza (IS) patří mezi nejčastější strukturální deformity páteře. Pacienti s idiopatickou skoliózou mají vlivem skoliózy změněné držení těla a hlavy. Cílem této studie bylo zhodnotit postavení hlavy u dětí s IS a porovnat výsledky s kontrolní skupinou zdravých dětí. Postavení hlavy bylo hodnoceno metodou kinematické analýzy z digitálních fotografií, kde jsme porovnávali úklon hlavy a sklon ramen mezi oběma skupinami. Dále bylo provedeno měření subjektivní zrakové vertikály pomocí Bucket metod. Obě tato měření byla provedena u 10 dětí s IS (věk 12,2 ± 2,4, průměr ± SD; Cobbův úhel 14,9˚± 8,8˚ SD) a u kontrolní skupiny 10 zdravých dětí (věk 13,9 ± 2,5). Na základě těchto měření jsme vyhodnocovali tři hypotézy. Došli jsme k závěru, že obě skupiny mají srovnatelné průměrné odchylky od neutrálního postavení hlavy a ramen, u skupiny s IS se však vyskytl vyšší rozptyl hodnot. U skupiny s IS se u sedmi pacientů neshoduje strana náklonu SVV a úklonu hlavy.
|
|
|
Porovnání úrovně motorických dovedností u dětí plavajících závodně a kondičně
Novotná, Anna ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Bibliografický záznam NOVOTNÁ, Anna. Porovnání úrovně motorických dovedností u dětí plavajících závodně a kondičně. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2021. 92 s., přílohy. Vedoucí diplomové práce Josef Kraus. Abstrakt V teoretické části této diplomové práce jsou shrnuty poznatky o vývojové koordinační poruše (DCD), jejímu vztahu k pohybovým aktivitám a poznatky týkající se plaveckých způsobů, zejména kraulu. Praktická část se pak zabývá shrnutím a vyhodnocením výsledků testů MABC-2, d2 testu pozornosti a dotazníku prováděných na skupině plavců z karlovarského plaveckého oddílu TJ Slovan Karlovy Vary. Cílem práce bylo zhodnotit úroveň motorických dovedností u dětí věnujících se plavání závodně a kondičně a vzájemné porovnání výsledků těchto dvou skupin. Druhým cílem bylo porovnat u výše zmíněných dvou skupin účast v pohybových aktivitách a adherenci k pohybu obecně. Třetím cílem bylo porovnat úroveň motorických dovedností u dětí věnujících se konkrétně plavání a u dětí věnujících se jinému sportu. Posledním cílem bylo porovnat korelaci mezi zjištěnou úrovní motorických dovedností a aktuální úrovní pozornosti. Úroveň motorických dovedností se lišila u dětí plavajících závodně a u dětí plavajících kondičně. Skupina plavajících dětí jako celek...
|
|
|
Vliv vestibulárního systému na tonus posturálního svalstva
Kvasnička, Tomáš ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá vestibulárním systémem a jeho vlivu na posturální svalstvo. V teoretické části se nachází shrnutí moderních poznatků v oblasti vestibulárního systému a jeho vliv na další části organismu. Kromě anatomických a fyziologických poznatků je v teoretické části i rešeršní část se studiemi o vestibulárním systému, postuře, strečinku a jejich vzájemné ovlivnění. Hlavním cílem praktické části je dokázání vlivu vestibulárního systému na svalstvo a to hlavně proximální extenzory a flexory dolních končetin. Ovlivněním vestibulárního systému dochází k prodloužení ischiokrurálních svalů a ke zkrácení flexorů kyčle (musculus rectus femoris). V rámci cíle této práce jsme otestovali 39 probandů a měřili jejich výsledky po vestibulární rotační stimulaci. Měření probíhalo goniometricky v kyčelním a kolenním kloubu. Dále se měřili i dynamické parametry páteře a Thomayerova vzdálenost pomocí metrických hodnot. Výsledky byly statisticky a graficky vyhodnoceny. Bylo dokázáno, že vestibulární systém má statisticky velký vliv na ischiokrurální svaly a také na svaly přední strany stehen. Nebyl ovšem dokázán vliv vestibulárního systému na paravertebrální svalstvo. V diskuzi byly shrnuty a popsány výsledky všech měření. Dále proběhl návrh využití v terapii a další možné směry pro zkoumání této...
|
|
|
Posturální stabilita a percepce subjektivní zrakové vertikály u pacientů s idiopatickou skoliózou.
Votrubová, Barbora ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Adolescentní idiopatická skolióza (AIS) je charakterizována jako trojrozměrná deformita páteře, jejíž etiologie je dosud neznáma. Ukazuje se, že jedním z faktorů spojených s přítomností skoliózy mohou být abnormity ve funkci vestibulárního systému. Možností, jak zhodnotit vestibulární funkci, je vyšetření posturální stability a vnímání vertikály. Cílem práce bylo porovnat posturální stabilitu a percepci subjektivní zrakové vertikály (SVV) u pacientů s idiopatickou skoliózou a jedinců bez skoliózy. Studie se zúčastnilo 12 pacientů s AIS a 12 jedinců bez skoliózy jako kontrolní skupina. K měření posturální stability byla využita siloměrná deska Kistler, testování SVV bylo provedeno pomocí digitálního zařízení Synapsys. Součástí vyšetření byl také dotazník The Trunk Appearance Perception Scale (TAPS) hodnotící vnímání vlastního těla u pacientů s AIS. Výsledky našeho měření neukázaly významný rozdíl mezi skupinami v posturální stabilitě a statické SVV-S. Statisticky významná odlišnost byla zaznamenána v dynamické SVV-D po směru hodinových ručiček (p 0,01): pacienti s idiopatickou skoliózou (1,19ř ± 1,03ř), kontrolní skupina (-0,17ř ± 0,82ř). Významný rozdíl byl také v absolutní odchylce SVV-D po směru hodinových ručiček (p 0,05): pacienti se skoliózou (1,50ř ± 0,77ř), kontrolní skupina (0,81ř ±...
|
|
| |
|
|
Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů
Ištoková, Lucie ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Bibliografický záznam IŠTOKOVÁ, Lucie. Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2020. 58 s., přílohy. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Kučerová. Abstrakt Těžká sluchová porucha je standardně léčena kochleární implantací. Vzhledem k anatomické blízkosti a propojenosti vestibulokochleárního nervu je možné ovlivnění vestibulárních funkcí. Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv jednostranné kochleární implantace na posturální stabilitu a vestibulární funkce u dospělých pacientů s těžkou sluchovou ztrátou vzniklou postlingválně. 11 pacientů ve věku 28-72 let bylo vyšetřeno den před operací, den po operaci a s odstupem průměrně 25 dní od operace. Hodnocení bylo složené ze zkrácené formy dotazníku Dizziness Handicap Inventory (DHI), testu Timed Up and Go (TUG), statické stabilometrie a percepce subjektivní zrakové vertikály (SVV) statické i dynamické. Signifikantní zhoršení TUG a SVV bylo zaznamenáno zejména těsně po operaci, v dynamické SVV především při rotaci zorného pole doleva. Ve stabilometrii byl signifikantní nález pouze při stoji na tvrdé podložce se zavřenýma očima. S odstupem od operace došlo ke zlepšení v TUG, SVV a stabilometrii, signifikantní rozdíly přetrvaly v...
|
|
|
Basketbal na vozíku optikou sociologie "postižení"
Kučerová, Klára ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Andresová, Nela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rolí basketbalu na vozíku v životě tělesně "postižených" hráčů a jejich pohledem na tento sport. K "postižení" je v této práci přistupováno z hlediska sociálně vztahového modelu. V teoretické části se autorka věnuje identitě "postižených" a vztahu mezi sportovním prostředím a "postižením". Dále představuje koncept empowerment, přínosy plynoucí z hraní basketbalu na vozíku a s tím spojené bariéry. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, který je proveden pomocí šesti polostrukturovaných rozhovorů s tělesně "postiženými" hráči basketbalu na vozíku. Na základně analýzy dat dochází tato práce k závěru, že role basketbalu na vozíku se změnila z pouhého sportovního vyžití na důležitou součást osobnosti a života "postižených" hráčů. Kdy jim v každodenním životě pomáhá zvládat jejich "postižení" a poskytuje jim podporující a stabilní zázemí.
|
|
|
Vyšetření genetických predispozic pro celiakii v rodině s výskytem onemocnění diabetes mellitus 1. Typu
KUČEROVÁ, Klára
Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, které postihuje především sliznici tenkého střeva. Onemocnění je charakterizováno nesnášenlivostí gliadinu, který je součástí lepku. Intolerance vede k chronickému zánětu na sliznici tenkého střeva a tím dochází k chronickému průjmu, tukovité stolici, zvracení, únavě a v neposlední řadě také neprospívání. Diabetes melitus I. typu je autoimunitní metabolické onemocnění, které se projevuje hyperglykémií (zvýšená hladina glukózy v krvi), která je důsledkem nedostatečného účinku inzulínu. DM I. typu se může u jedince vyskytovat jako samostatné onemocnění nebo může být sdružen s jinými autoimunitními onemocněními, jako je právě celiakie. Rozvoj celiakie je podmíněn přítomností genetické predispozice, ale z větší části je ovlivněn vnějšími faktory, například enviromentálními. Genetická predispozice je vázána na alely HLA systému. Konkrétně se jedná o haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8. Onemocnění se vyznačuje rozdílnými klinickými příznaky, kvůli tomu je jeho diagnostika v některých případech velice obtížná a mnoho pacientů diagnostikováno vůbec není. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo nastudování a následné shrnutí poznatků týkajících se onemocnění celiakie a diabetu mellitu I. typu (DMI). Z velké části se zde věnuji právě diabetu, celiakii a HLA systému. V případě celiakie jsem se zaměřila na její charakteristiku, diagnostiku, léčbu a její dědičnost. V případě diabetu jsem se zabývala jeho jednotlivými typy, léčbou a opět jeho genetickými predispozicemi. V závěru teoretické části popisuji samotný HLA systém a význam asociace DM I. typu s celiakií. Praktická část mé práce byla prováděna v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích. Zde jsem se zabývala vyšetřením genetických predispozic k celiakii pomocí metody real-time PCR. Vyšetření je založeno na HLA typizaci rizikových alel, pomocí komerčně vyráběného kitu EliGene? Coeliac RT (DQ2, DQ8, DR4). Cílem praktické části bylo zvládnutí základních laboratorních metod jako je izolace DNA z periferní krve a bukálního stěru, měření koncentrace DNA, osvojení si metody real-time PCR, která slouží k určení rizikového HLA haplotypu a analýza získaných výsledků.
|
|
|
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
|
host ::
RSS.