|
|
Komparace díla L. Feuerbacha a E. Durkheima ve vztahu k náboženství
Kašpar, Oldřich ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
This dissertation is a comparison of L. Feuerbach and E. Durkheim and their approach to religion. Specifically, it describes their books, "The Essence of Christianity", and "Elementary Forms of Religious Life". My aim is to discover topics across both authors who study religious systems agree in spite of differing theoretical background. Initially, both authors are analyzed separately, and later they are brought together in the converging section. The main issues discussed in the converging part are the approach to the origins of god and faith, the approach to soul, and the approach to the interconnection of religion and society. This comparison shows that through completely different arguments the authors are able to come to an agreement about the influence of religion on an individual or a social group. Furthermore, it discusses the fusing of religious systems and society. Durkheim thinks this interconnectedness is functional and it may lead to cohesion of small social groups. Feuerbach argues that the redirection of faith from man to god can lead to alienation, yet still he agrees with Durkheim that it is an important social phenomenon that bounds together individuals and society. Feuerbach represents philosophical investigation, while Durkheim's approach is more sociological, resembling partly...
|
|
|
Současné formy burjatského šamanismu
Havlíček, Marek Aurel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Bělka, Luboš (oponent) ; Fukas, Andrej (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Od poloviny osmdesátých let dvacátého století v celé oblasti Sibiře a Střední Asie probíhá u tzv. "korennych narodov" revitalizace náboženských tradic, jejichž kontinuita byla v období Sovětského Svazu značně narušena. Zatímco u velkých náboženství (buddhismus, islám), díky jejich písemné fixaci obnovování náboženských tradic úspěšně navázalo na jejich přerušení, zcela jiná situace vznikla u náboženských tradic předávaných ústně, tedy také těch šamanských. Intenzivní tenze po duchovnu vycházející z vlastních etnických tradic, která se spontánně otevřela, po mnohaletém období komunistické sekularizace, v případě šamanismu narazila na bariéry, jak na přerušené tradice adekvátně navázat (nedostatek živých nositelů a znalců vlastních tradic, iniciovaných i neiniciovaných šamanů, neznalost vlastní mytologie a symboliky). Celý průběh obrození a revitalizace šamanismu zcela odpovídá kontextu aktuálních problémů provázející jednotlivé společnosti, v rámci nichž se uskutečňoval a který přirozeně nesl dědictví sovětské kultury. Politické a hospodářské změny v postsovětském prostoru také umožnily otevřít se nositelům tradic vůči celé řadě nových vlivů ze zahraničí. Revitalizace šamanských kultů na Sibiři nese viditelné stopy tří hlavních částí, které tvoří její současnou podobu: (1) Předsovětské...
|
|
| |
|
|
Válečná obřadnost nahuaských etnik
Černý, Martin ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
V této práci se autor zabývá specifiky válečnických tradic nahuaských etnik v době konkvisty Mexika. V následujícím textu je popsán průběh válečných tažení, popis běžně užívaných taktik a rituálů praktikovaných během bojů i po nich. Autor si klade za cíl popsat vnější projevy válečné obřadnosti a vysvětlit, jak jsou tyto projevy spjaty s náboženským životem nahuaských etnik. Dalším cílem práce je popsat, jak dokázaly nahuaské armády reagovat na "neobvyklý" způsob boje Španělů. Text je vytvořen na základě srovnávání zdrojů, odkazujících jednak ke španělským, jednak k nativním pramenům.
|
|
|
Mesoamerika v klasickém období: případ Teotihuacan
Krajáková, Kristýna ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnit základní kulturní a společenskou konfiguraci mesoamerického města Teotihuacan, které v prvním tisíciletí našeho letopočtu po dobu minimálně pěti set let aktivně ovlivňovalo kulturní oblast mexické náhorní plošiny a přilehlých regionů a které, i po svém kolapsu, zůstalo integrální součástí mesoamerické kultury, ať již v podobě rozbořeného a vylidněného náboženského okrsku či jako skrytý původce přejatých prvků kultur následujících. Teotihuacan byl významným mesoamerickým urbánním centrem, které svou velikostí a stupněm sociální organizace mimořádně převyšovalo úrovně jiných sídelních struktur na tehdejším americkém kontinentu. Je odhadováno, že v šestém století n.l. bylo šestým největším městem na světě s populací dosahující až 200 000 obyvatel. Název města je odvozen z jazyka o několik století starších Aztéků nahuatlu a znamená "místo, kde se lidé stávají bohy". Toto a mnohá další neoriginální označení týkající se Teotihuacanu pramení z nedostatku primárních historických pramenů, jež ztěžuje pátrání po etnické identitě obyvatel města i jejich jazyku. Současní badatelé jsou odkázáni převážně na archeologické nálezy ať už z Teotihuacanu samotného či lokalit obchodně a politicky spřízněných. Kromě architektonických památek jsou nejčastěji zastoupenými dochovanými...
|
|
|
Georgius Josephus Camel a jeho dílo: Jezuitská bohemika etnobotanické povahy v oblasti JV Asie v 17. - 18. století
Pokorný, Ondřej ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent) ; Hlúšek, Radoslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšíření stavu poznání o raných kontaktech českých zemí s oblastí JV Asie, zde na příkladu misionáře Georga Josepha Camela. V úvodní části práce autor hodnotí současný stav poznání tématu. Následuje stručný historický exkurz do obecnější problematiky evropské přítomnosti v JV Asii a dějin Tovaryšstva Ježíšova v zemích Koruny české a na Filipínách. Další kapitoly se věnují významu misijního poslání, náležitostem každodenní misijní činnosti a s využitím autentických archivních materiálů přibližují prostředí, ve kterém se misionáři pohybovali. Stručný úvod do dějin botaniky s přihlédnutím k oblasti JV Asie pak uzavírá první část práce. Druhá část práce je věnována osobě Georga Josepha Camela, misionáře z české provincie Tovaryšstva Ježíšova, který na přelomu 17. a 18. století působil na Filipínách. Podrobná biografie informuje o důležitých událostech jeho života a především pak o jeho botanickém, farmakologickém a etnobotanickém zájmu. V dalších kapitolách jsou popsány Camelovy kontakty s předními vědci 17. a 18. století, význam jeho díla v soudobém kontextu a také souborné zpracování dochované pozůstalosti lokalizované v mnoha evropských institucích. V závěrečné části práce autor předkládá obrazovou dokumentaci jednoho z Camelových obrazových konvolutů, který je uložen v Natural and...
|
|
|
Kulturní přínos muslimů evropské civilizaci
Procházková, Dominika ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
v českém jazyce V této práci pojednávám o muslimském kulturním přínosu v Evropě, zvláště v oblasti Španělska (historický Al-Andalus). V úvodní části práce se zabývám celkovým přínosem v oblasti vědy (matematika, astronomie, lékařství), hospodářství a obchodu, kultuře, zmiňuji také otázku náboženskou. Hlavní část je pak věnována středověké arabské hudbě ve Španělsku, zejména osobnosti Ziryaba, který se o její import významně zasloužil a jejímu vlivu na dnešní flamenco. V poslední části se zaobírám moderní arabskou hudbou v Západním světě.
|
|
|
Nábožensko-politické aspekty kultury mučednictví v Islámské republice Írán
Čech, Libor ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Hyánková, Tereza (oponent) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Prezentovaná disertační práce zkoumá povahu a význam kultury mučednictví (farhang-e šahádat) v současné íránské společnosti se zvláštním důrazem na delimitaci nábožensko-politické dimenze tohoto fenoménu a určení příčin a důsledků poměrně nedávné reinterpretace, která tuto kulturu radikálně posunula ze sféry nábožensko-spirituální do politicko-ideologické až revoluční. Práce zachycuje na jedné straně komplexní pohled na mechanismy a způsoby využívání karbalského paradigmatu - jako prostředku pro formulaci politicky (i jinak) motivovaných cílů - různými spektry mocenské struktury vládnoucího establishmentu i různorodými opozičními sociálními hnutími a na druhé straně reflektuje jeho apolitický rozměr asociovaný s duchovním prožitkem věřících, který vychází z tradiční lidové religiozity. Tyto aspekty politického a náboženského rozhraní kultury mučednictví jsou podrobně zkoumány a zasazovány do kontextu současné íránské sociokulturní reality. Práce se též snaží předložit pádné argumenty založené na premise, která kulturu mučednictví vytyčuje jako esenciální zdroj při konstruování identit a utvrzování solidarity mezi íránskými imámovskými šíc ity, a to na základě sdílené kolektivní paměti a kolektivního traumatu vycházejícího z potupných reminiscencí na události fatálního karbalského masakru, k němuž...
|
|
|
Translation and interpretation of the chronicles of Andrés de Tapia and Francisco de Aguilar
Vongreyová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Jetmarová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce je preklad a rozbor kroník dvoch priamych účastníkov conquisty Mexika, Andrésa de Tapiu a Franciska de Aguilara. Samotný preklad je obohatený o poznámky, vychádzajúce z informácií dostupných v českej literatúre, a tiež z poznámkového aparátu posledného španielskeho editora kronikárov Germána Vázqueza Chamorro. Úvodné štúdie majú za cieľ priblížiť životné osudy týchto conquistadorov, ale i podať podrobnú analýzu ich správ, a taktiež ich porovnať s prácami ďalších dvoch dobyvateľov, a to Hernána Cortésa a Bernala Díaza del Castillo, ktorých relácie sú dostupné v českom preklade. Títo štyria dobyvatelia tvoria spolu s Bernardinom Vázquezom de Tapia skupinu "vojakov kronikárov" ("soldados cronistas" - podľa Jorgeho Gurríu Lacroixa). Sú to jediní priami účastníci dobývania Mexika, ktorých kroniky sú doposiaľ známe, a preto sú jedinečným, i keď značne obmedzeným etnografickým prameňom pre štúdium predkolumbovských kultúr, ktoré boli krátko po conquiste nenávratne zničené. Analýza daných kroník má preto za úlohu vyzdvihnúť hlavne etnografické informácie o domorodých kultúrach, a teda o materiálnej i duchovnej kultúre, o náboženstve, o obyvateľoch miest, o architektúre, atď. Diplomová práca je doplnená o register osobných mien, názvov etník a zemepisných názvov.
|
|
|
Mexický národ: revitalizační tendence a posun v chápání vlastního kulturního dědictví
Koháková, Magdalena ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je analýza vývoje vztahu mexického národa k předcortéskému kulturnímu dědictví od conquisty po současnost se zaměřením na určité fenomény, jimiž byl tento vztah ponejvíce ovlivněn. Ze všech historických, kulturních a ideologických změn, kterým bylo Mexiko od koloniálního období vystaveno, měl na tento vztah největší vliv nástup porevoluční inteligence. Ta ve svých pracích zdůrazňovala předcortéskou minulost Mexika, ovšem pouze za účelem nacionalistické propagandy a vymezení se vůči Španělsku a USA, nikoliv kvůli oslavě komplexity a vyspělosti předcortéských kultur. Domnívám se, že současný vztah mexického národa k předcortéskému kulturnímu dědictví je sice latentní a neartikulovaný, ale dohledatelný skrze vztah Mexičanů k la tierra, půdě a že na něj má výrazný vliv vzdělání a edukace, jež také byla hegemoními ideologiemi často (zne)užívána právě pro nastolení vlastního výkladu historie.
|
host ::
RSS.